Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘cyklostezky’

Výlet na Žermanickou a Těrlickou přehradu, co skončil na Visalajích.

Červencové dny svátků nemůžeme zůstat doma, zejména když může být i slunečné počasí. Takže balíme ve středu 4.července padlleboard, balíme i nějaké to jídlo na cestu a vyrážíme s autíčkem směrem na Frýdek-Místek s cílem dojet k žermanické přehradě a tam v campu pobýt a užít si stojatých vod na žermanické přehradě s tím, že by jsme si omrkli i tu druhou přehradu Těrlickou.
Na Frýdek-Místek jsem jezdil služebně a tak mohu konstatovat, že se to tam od Příboru až do Frýdku pořádně změnilo. Jedete dokonce i po dálniční stavbě, všude upravené jízdní pruhy, kolem masivní zemní práce, a až to bude hotové, bude to paráda. Ve Frýdku-Místku pak klasická odpolední zácpa a tak se snažím projet na Dobrou, ale jaksi se to nezdařilo, jen jsem objel světelné křižovatky a jsme na dálnici na Český Těšín a bez dálniční známky, ale v podvědomí je, že je tady jakási ta úleva od zpoplatněného úseku. Ale zadařilo se a my jsme najednou v obci Lučina, kde je podle postarší automapy zakreslen camp. Našli jsme, všude jsou směrovky ke campu, ale to bychom nebyli v Česku. Teprve u zavřené brány a campu bez lidí s vysokou trávou a rezavějícími konstrukcemi pochopíme, že je to tu asi delší dobu mimo provoz. Ale nikde žádné zákazy a tak jsme sjeli až pod camp a pod námi posečená louka a barevné deky a lidi co se přišli rekreovat. Kolem zaparkovaná auta a pro to naše autíčko i krásný rovný plácek s výhledem na hladinu přehrady pod námi. Bylo pozdní odpoledne a tak jsme se šli jen osvěžit a tak jsme dosáhli cíle, koupeme se v přehradě Žermanické.

DSC_8040_78648 Žermanická přehrada - výhled od obce Lučina DSC_8043_78651 Žermanická přehrada - pohledy z hráze

Navečer, když odešli lidi a významně ubylo aut, zajeli jsem si obhlédnou protější břeh, kde je vidět funkční camp a je tam živo. To že si dáme i teplou večeři se pak proměnilo v popojíždění a zjištění, že v campu není místečka, kde by se naše autíčko mohlo v rovném terénu uvelebit k nocování. Kolem převládají rybáři s pozicemi těsně nad hladinou a pak na šikmých travnatých plochách stany. K tomu hluk neposedných dítek, popíjejících motorkářů a drahota za něco čemu se možná i dá říkat teplé jídlo, jako hranolky, kuřecí či rybí prsty. No popojeli jsme dvakrát a pořád žádná dobrá a stylová hospůdka. Až pak se objevila odbočka k hotelu YC Maják, tety Yacht club Maják.

DSC_8059_78667 na večeři v hotelu YC Maják DSC_8069_78676 na večeři v hotelu YC Maják Čti více…

01-výlet za poznáním českých řek sobota 16.června 2018

Letos se můžeme opět setkat s našimi přáteli, co žijí od roku 1968 v Kanadě a co jsme s nimi každý rok projížděli Česko a poznávali krásy naší země. Loni pro nemoci nemohli dojet a tak jsme museli pro letošek plánovat termín a tomu vše další přizpůsobit. Našim společným přáním bylo projet se po Labi z Roudnice nad Labem až do Ústí nad Labem. A protože to se dá realizovat, až začne sezona, to je po 8.červnu, a vždy jen od pátku do neděle, bylo dohodnuto jediné řešení a tím byla neděle 17.června. A vybrali jsme dobře, počasí nám přádlo a návštěvy městských památek přes sobotu a neděli nekomplikovalo placené parkování. Takže tady jsou naše zapsané a nafocené vzpomínky.
Vyrážíme po sobotním ránu z Olomouce směrem na Vysoké Mýto, abychom se cestou podívali tam, kde jsme ještě nebyli. Kamiony na silnici nebyli a tak to bylo velmi příjemné cestování. Vysoké Mýto jsem vždycky na služebních cestách jen projel, nyní jsem viděl krásně upravené centrum města a musím tak uznat, že za tu dobu po změně režimu, se toho hodně změnilo k lepšímu.

DSC_6318_77406 Vysoké Mýto DSC_6320_77408 Vysoké Mýto

Jezdit po dálnici a stát v kolonách nás nebaví, a ještě za to platit, to niky, a tak jedem trasu, která nám umožní zastavit a koukat se na krajinu a taky můžeme vzpomínat. V roce 1972 jsem dělal v Záboří nad Labem a tak jsme dál zastavili až ve Slatiňanech, kde stále stojí železniční most, kde je i mých pár ocelových nýtů. Také jsme tehdy navštívili Kladruby nad Labem, které jsou nedaleko a tak jsme se tam museli zastavit a pokochat se vzpomínkami a pohledem i na koně, který se stal svatebním darem pro královskou svatbu.

DSC_6451_77529 nepřijatý dar pro královskou svatbu DSC_6362_77449 pohledy z vyhlídky

A protože minulost vymazala rozsáhlá a nádherná rekonstrukce zámku, stájí a celého okolí, bylo se čím kochat.

DSC_6370_77457 před zámkem v Kladrubech nad Labem DSC_6386_77473 z prohlídky zámku v Kladrubech nad Labem Čti více…

02- výlet za poznáním českých řek neděle 17.června 2018

Protože jsme parkovali na parkovišti u obchodu Penny, nebyl problém se snídaní. Najezeni, jsme nastudovali plán naší cesty do Roudnice a objevili jsme i něco mimo plán našeho putování.

DSC_6525_77600 v Brandýse nad Labem DSC_6541_77616 mlýn a zámek v Brandýse

Ale nejdříve jsme zaparkovali pod zámkem v Brandýse nad Labem na břehu Labe. Prošli se po praku a okolí zámku. Samozřejmě že jsme narazili na směrovku do lázní Toušeň. Bylo to jen 4 km od Brandýsa a tak jsme se tam podívali abychom byli v obraze.

DSC_6559_77634 v lázních Toušeň DSC_6560_77635 v lázních Toušeň

Protože byla neděle mohli jsme počítat s tím, že se nám podaří nahlédnout do kostelů ve Staré Boleslavi, která je vlastně součástí jednoho města s názvem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, což je nejdelší oficiální název města v Česku. Ten kostel, kde zavraždili sv.Václava byl ale pro rekonstrukce uzavřen, ale v další kostele jsme měli splněno nahlédnutí. Byla právě mše.

DSC_6594_77669 ve Staré Boleslavi DSC_6591_77666 ve Staré Boleslavi Čti více…

05-výlet za poznáním českých řek středa 20.června 2018

Je přesně 6.00 hodin, když nás probudí z hlubokého spánku houkající auto, co hodlá odbočit na tu polní cestu, kde právě my stojíme a nocovali. Ale houkal asi už jen ze závisti, protože to naše autíčko dokázal v pohodě objet. pak tou polní cestou mezi nedozrálou úrodou, akm by ještě nikdo nezajel jel na své rybářské místo a jen pro svou radost na nás tak násilně troubil. No prostě šílený rybář co určitě p oránu něco chytí. Ale než žena připravila snídani já zašel nafotil spící veřejné tábořiště. Už vím, že to je stejná krevní skupina ti rybáři. Celý den civějí na hladinu, pak dají pivko a něco k snědku, ryby se nedotknou. Pokud mají ženy, tak je nevnímají a já jednu takovou zachmuřenou potkal na procházce, protože na ni bylo vidět, že musí, prostě musí si odskočit, jinak se to s tím chlapem nedá vydržet. Už jsem takových potkal u Tovačovských rybníků několik. Došel jsem do tábořiště na nafotil tu atmosféru unaveného rána.

DSC_7076_78148 veřejné tábořiště u Vltavy u obce Jehnědno DSC_7075_78147 veřejné tábořiště u Vltavy u obce Jehnědno

Kdo to večer nepřepískl už zase seděl u prutů, jiní měli ještě hluboký spánek. No prostě viděl jsme atmosféru 60 až 70 let, dokreslenou starými karavany s nánosem doby.
No my vyrazili s tím, že v Týně nad Vltavou to stočíme a budeme už směřovat k domovu.
Ale pozor, v autoatlasu jsem dohledal zmínku o malovaných kapličkách v Albrechticích a to máme při cestě. Jsme tu během chvilky, nakupujeme neslazené vody. když se dávají do autíčka aby jsme pak zašli na ten hřbitůvek je tu buch dveřmi od auta a klíče od něj koukají ze stoĺečku v autě. Tak to je tedy průser na druhou. Ale zase tu je ten andělíček strážný. Když naše dotazy u zedníků, co začali opravovat interiér krásně malované kostela vyslyšela jedna moc příjemná paní, co zaléval kytky na hrobě, sdělila nám, že pomůže, kouek od jejich je autoservis a on vám pán určitě pomůže. Paní dokončila své a já pak nasedl a jel s ní do autoservisu. Tady moc příjemný pán pochopil problém, ale nedal ještě jistotu, že to autíčko otevře. Pak vzal svařovací ohnuté dráty a jeli jsme zase jeho vozem k autíčku. začal žonglov at s drátem, ale bylo na něm vidět, že je nervozní a že to půjde ale che t osvůj čas. Toho jsmme využil a nabídl, že to v klidu zkusím, když už vím jak se to musí udělat. Napadlo mě to ve chvíli, když jsme si vzpomněl na toho, který mi autíčko prodával v roce 2011. Tehdy řekl že náhradní klíček je zalepen pod nápravou někde kolem rezervy. A když tedy servis odjel, skutečně jsme klíček objevil a autíčko otevřel. Naštěstí jsem za tuto vstřícnou pomoc nemusel nic platit, i když nabídka za tu ztrátu času ode mě tu byla.

No a tak když jsme vitězoslavně šel zpět na hřbitov, žena už stačila pokecat s místním, co byl zarostlý jak ti rybáři v tábořišti a měl triko člena obce Jehnědno a byl sousedem té paní na bufetu. No prostě to je život jak má být plný dobrých náhod.

DSC_7101_78173 kapličková stěna hřbitova v Albrechticích DSC_7099_78171 kapličková stěna hřbitova v Albrechticích Čti více…

Podívali jsme se do lomu Kurovice – červen 2018.

O Kurovicích jsem poprvé uslyšel za doby mých studií v sedmdesátých letech, kdy mě sem pozval můj spolužák ze školy, abych spatřil jeho kamarádku, kterou si pak ještě na studiích vzal za manželku. Podruhé to bylo, když jsem na svém odkazu 02- Toulky těchto webových stránek přečetl povídání o cyklovýpravě z Otrokovic na hrad Lukov. Odkaz na web : www.alena.ilcik.cz/1708-lukov.php .
Pak jsme sem na jaře tohoto roku zajeli, ale lom byl zavřený a bylo hodně bláta. Takže až nyní v červnu, kdy se v lomu dá i na vlastní nebezpečí koupat, jsme narazili na den, kdy konečně bylo pod mrakem a nebylo co podniknout, a tak jsme si řekli mohli by jsme to zkusit.

DSC_6142_77254 DSC_6138_77250

Z podmračeného dne se cestou k lomu stal velmi krásný a pohodový den a když jsme dorazili do lomu, byli jsme tam jediní platící návštěvníci, kolem nás klid, pohoda a krásná až překrásná příroda. Cestou kolem nás létalo tolik motýlů, že jsme ten prožitek měli snad i poprvé. Jen jsme si do toho podmračeného dne nechali plavky doma, takže snad příště i to plavání v lomu mezi barevnými rybami vyzkoušíme.

DSC_6160_77272 DSC_6158_77270 Čti více…

Hodonínské rybníky a Milotice s vinnými sklepy a zámkem – květen 2018.

Po návratu z Egypta to byl ten nejlepší nápad, jak se zbavit dojmů z písečné a pusté krajiny a nechat duši, aby se kochala rozhledem po okolní zeleni a vnímala ten klid a šplouchání hladiny na Hodonínských rybnících. Musím přiznat, že k tomuto nápadu mě přivedla prezentace z mého odkazu na webové stánky 02-Toulky. Dal jsme si podle tohoto povídání za cíl dojet do lokality Náklo nad Dubňany a byl pak z toho cíl jiný, a to zámek Milotice. Někdy kolem roku 2008 jsme tudy jezdili pracovně, a tak jsem byl zvědavý, jak se to tu změnilo.
Vyjel jsem rychlíkem z Olomouce a za jen málo přes hodinu jízdy jsem vystoupil v Hodoníně. Musím uznat na této trati je vlak absolutně nejrychlejším dopravním prostředkem.
Pak jsem to hned od nádraží za podchodem dal směr rybníky. A pak už jsem se jen kochal.

DSC_5892_77163 Hodonínské rybníky DSC_5897_77168 Hodonínské rybníky

Až po návratu jsem přišel na to, že jsem cestou po novém asfaltu těsně minul odbočku po modré ke Kohútku, přírodní studni. A pak jsem zase vynechal Mutěnické bůdy. Ty si nechám na jindy, třeba na burčákový čas. Dojel jsem v pohodě do Dubňan a zjistil jsem, že místní železniční trať je už zcela mimo provoz a místo kolejí tu je cyklostezka. Dubňany nic moc, neobjevil jsem žádnou památku a tak jsem po svačince vyjel po zelené značce směr Náklo. Nejdřív se mírně stoupá a pak se prudce odbočí a dojede se z kopce mezi vinohrady k vinným sklepům Šidleny nad obcí Milotice.

DSC_5909_77177 mezi vinnými sklepy lokalitě Šidleny - nad Miloticemi DSC_5926_77194 mezi vinnými sklepy lokalitě Šidleny - nad Miloticemi Čti více…

Výlet na Bunč – pohoří Chřiby – řijen 2017.

Výlet na Bunč – pohoří Chřiby – řijen 2017.

Zase tu je den, kdy má být krásné slunné počasí babího léta. Takže kde jsme ještě nebyli a je to jen kousek od Olomouce, tedy jízda autem netrvá déle jak hodinu. A protože jsme nebyli na nejvyšší hoře, tedy kopic z pohoří Chřib, jelo se směrem na Kroměříž a pak do Kostelan přes Novou Dědinu a Tabarky.
Silnice pak má přirozené křížení na Bunči v pohoří Chřiby. Celá ta jízda toho dne byla hodně zajímavá, protože v Olomouci po ránu byla hustá mlha a nevlídné počasí. V Kroměříži už bylo teplo, ale mlha přes kterou prosvítávalo slunce. Ale pak to začalo být zajímavé při stoupání do Nové Dědiny.

DSC_9301_72263 cestou od Tlumačova do obce Nová Dědina DSC_9303_72265 cestou od Tlumačova do obce Nová Dědina

Mlha řidla a slunce se vyhouplo na modré obloze a všude kolem byly krásné barvy podzimu. Pak se vjelo do lesa a silnici nebylo téměř vidět, protože byla zapadaná zlatým listím. Při krajnicích spousta aut houbařů.
Za Tabarkou se pak po cestě lesem objeví obec Kostelany, kde rodiny s dětmi či vyznavači parkurového skákání či rodea si dokáží pořádně provětrat peněženku. je tu totiž westernové městečko a i když jsme tady byli ve středu, bylo se na co podívat. V ohradách se pásli koníčci i koně, kozeny, ovečky. Kolem dřevěné stavby ala divoký západ. No a na kopci ohrazený plácek s pískem pro rodeo a nad tím i s malou rozhlednou, s vyhlídkou do okolí.

DSC_9307_72269 Westernové městečko v Kostelanech DSC_9318_72280 Westernové městečko v Kostelanech

Na křížení lesních cest na Bunči, kde je krásný pension, kde hned poznáte, že to tady kdysi i nyní patří rodině Jelínků. Tedy té rodině, která proslavila slivovici Jelínek.

DSC_9333_72295 pension na Bunči DSC_9351_72313 v restauraci na Bunči Čti více…

Babí léto na Pálavě – 14. až 15.října roku 2017.

Babí léto na Pálavě – 14. až 15.října roku 2017.

Vývoj letošního počasí umí překvapit. Připraveným pak ale připraví krásné zážitky z nádherné přírody. Proto, když se ohlásilo teplé babí léto, měli jsme možnost splnit si plánovanou cestu do Pavlova, kde je od září 2017 otevřen zcela nový Archeopark. Stavba co získala mnohá ocenění za architektonické řešení. Tak to je náš cíl a pak se uvidí.
Jeli jsme od Olomouce na Vranovic, do Strachotína, pak přes hráz napříč Novomlýnské nádrže a pak do Pavlova přes obec Pernou.
A když jsme tam dorazili, tak jsme koukali, co za překvapení tady na nás čekalo. Mohu jen doporučit k prohlídce a to nejen interiéru musea a jeho sbírek z dávné historie. Krásně a moderně zrealizovaná expozice. No a potom ta obec Pavlov. Ta tedy prošla změnami. To jsme koukali.

DSC_9006_72021 na návsi v Pavlově DSC_9015_72029 u archeoparku v Pavlově

Když jsme tu byli naposledy v roce 2005, tak to teprve začínalo ožívat. Nyní tady byli davy turistů a bydlení se nepodařilo sehnat ani paní recepční na informacích. vše bylo obsazené.
Po prohlídce musea a posezení u vody při jachtklubu jsme popojeli do obce Klentnice. Tady jsme vystoupali k Sirotčímu hrádku.

DSC_9053_72060 pod Sirotčím hrádkem DSC_9080_72085 pohled na obec Klentnice pod Sirotčím hrádkem a Novomlýnské nádrže Čti více…

01 – Chorvatsko – Podaca – konec srpna roku 2017

01 – Chorvatsko – Podaca – konec srpna roku 2017

Je konec srpna a my jedeme do Chorvatska někam pod Makarskou. Bylo to něco přes 1000 km a jelo se tam přes 14 hodin. V sobotu 26.8. se vyjelo v 1.00 hodin a v cíli v obci Podaca jsme byli po 15.00 hodině. Jeli jsme pře Rakousko po dálnici až pod Graz, kde jsme před Slovinskou hranicí odbočili na městečko Mureck. Tady je hlídaný přechod do Slovinska a krásná krajina kolem řeky Mur. Jel i jsme směrem na Ptuj a pak k místu, kde se dokončuje slovinská dálnice a hned se najíždí na chorvatskou dálnici číslo „A 2“ Tímto řešením jsme ušetřili za dálniční poplatky za Slovinskou dálnici. Úsek k Zágrebu byl placený na mýtnici a stálo to při výjezdu nad Zagrebem 48 kun. Pak se kus jede bez placení na objezdu Zagrebu a najede se na dálnici „A1“ a po ní jsme jeli až na sjezd číslo 28 na Brelu. Tady se platilo 220 Kun. Při tomto sjezdu do Breli je krásná vyhlídka u obce Zaduarje na údolí Biakovo.

DSC_6525_70167 v obci Zaduarje - cestou na Makarskou rivieru DSC_6518_70163 krajina Biokovo - vyhlídka z obce Zaduarje cestou na Makarskou rivieru

Od Brely to pak bylo do Podace asi kolem 80 km. V Podaci jsme bydleli v nově rekonstruovaném apartmánu, kde se za noc pro čtyři osoby platilo 50 eur, tedy 12,50 eur za osobu a noc.
Apartmán je v ulici, kde na jejím konci jsou schody k plácku u moře, kde si dokonale vážíte pohody s výhledem na krásu kolem vás a když pak jezdíte na paddleboardu kolem skal a malých jeskyní, tak u ž nic lepšího ani asi být nemůže.

DSC_6542_70182 apartmán v Podaci - cíl na týden dovolené DSC_6552_70190 a jsme na krásném místě jen pro pár ubytovaných v ulici

Byli jsme i na pláži mezi davem, tedy až na konci, kde bylo i místo pro natažené nohy ale to už bylo jen o tom poslouchat žvásty hejkujícíh Čechů, kterých tady je požehnaně. Protože jsme byli autem, tak jsme dali na dobrou radu jiných co tu byli před námi. V neděli si vytipujte cestou místa, kde je odstaveno hodně aut při silnici. To je určitě pak pod silnicí krásná pláž a v týdnu tam těch aut už bude méně a tedy pláž bude jen Vaše.

A tak jsme na to reagovali a jedno takové místo dvakrát navštívili.

DSC_6695_70298 na jedné odlehlé plážičce za Drvenikem DSC_6720_70303 tady šnorchujeme a jezdíme na paddleboardu Čti více…

01 _ Vyrazili jsme jen na dva dny do okolí Znojma.

01 _ Vyrazili jsme jen na dva dny do okolí Znojma.

Už jsem to měl v plánu delší dobu. Podívat se na něco co je spojeno s přírodní rezervací kolem řeky Dyje u Znojma. V srpnu se našel krátký čas, od pátku do neděle, že by se něco dalo stihnout. Podle předpovědí počasí by v této jižní části Moravy mohlo být i pěkné počasí vhodné minimálně k výletům.
A tak jsme v pátek 11.8. po obědě vyrazili po delší době s „autíčkem“ směr Znojmo. Nemaje dálniční známku jel jsem z Olomouce na Rousínov, Slavkov u Brna, Židlochovice, Pohořelice a Znojmo. Ve 14.00 jsme za Židlochovicemi jeli kolem prázného parkoviště při aquaprku u obce Žabcice. Tak se tam podíváme.

DSC_5577_69778 zastavujeme před obcí Žabcice a koupeme se

U bazénů jen pár lidí, voda má mít 25 st.C a nad námi v tu dobu téměř modrá obloha. A tak si jdeme užít léta a válíme se v bublinkách, zaplaveme a poležíme na měkoučkém trávníku. Jeden co bydlí jen kousek od areálu nám vysvětluje, že včera byla pořádná bouřka a tak lidi nikde. Jinak prý tu bývá plné parkoviště. No a tak jsme měli „kliku“ a víme, že to tu je parádní místo. Pak už jsme jeli přes Pohořelice do Znojma.
Já si po průjezdu městem odbočil ke klášteru Louka, kde jsme v roce 1970 pobýval na vojenském měsíčním cvičení. Tehdy to byli zážitky jaké se vodí ve filmu „Černí Baroni“. No když jsem dokončil vzpomínání, byl jsem s autíčkem na konci místní cestičky pod hrází přehrady na Dyji. Pršelo, přehnala se nad námi přeháňka a pak vylezlo sluníčko a to pak bylo něco k nadýchání, k rozjímání nad krásou té naší zemičky.

DSC_5585_69783 železniční most obnovené trati do Retzu DSC_5589_69786 a tady pod hradem ve Znojmě objevujeme parádní věci

A když úplně přestalo pršet, přejeli jsme mostek nad řekou Dyjí a byli jsme u musea motorek a motorů.

DSC_5609_69804 i něco takového parádního DSC_5611_69806 i něco takového parádního Čti více…

?>