Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘cyklostezky’

01 -Zase za poznáním okolí Třeboně – pondělí a úterý – říjen 2018.

Dovezl jsem ženu do lázní Aurora v Třeboni a abych nejezdil zbytečně, rozhodl jsme se podívat po okolí všude tam, kde jsem ještě nebyl. Třeboň jsem prošmejdil vícekrát, ale je tu pořád co objevovat a zjišťovat, že se stále mění něco k lepšímu. Naposledy jsem tam byl v březnu roku 2017, kdy jsem se tam potuloval také v rámci volného času při lázeňské péči. Mám o tom něco na webu www.cestotipy.cz/2017/tri-tydny-laznich-trebon-brezen-2017/. Takže jsem si ji v odpoledních hodinách zase prošel a pak vyrazil do okolí.

DSC_3891_83200 fotky z centra Třeboně DSC_3918_83227 fotky ze zámku a parku v Třeboni

Prostě jsem popojel až do vesnice Holašovice, která je vedena v seznamu památek UNESCO. No a jsem rád, že jsem se tam také podíval. Už se nedivím, že tam jezdí i zahraniční turisté. Je říjen a je pořád teplo a slunce svítí jako o závod a stromy se přeměňují do barev podzimu.

DSC_3963_83272 fotky z vesnice Holašovice DSC_3964_83273 fotky z vesnice Holašovice

Pak mě napadlo, že po cestě objevím i zámek Kratochvíle, který se nachází kousek za Netolicemi. Bylo už pozdní odpoledne a tak je zámek zavřený, ale našel jsme skuliny abych nafotil něco, co je pro toto krásné místo typické.

DSC_3982_83291 u zámku Kratochvíle DSC_3991_83300 u zámku Kratochvíle Čti více…

02 -Zase za poznáním okolí Třeboně – středa a čtvrtek – říjen 2018.

Ve středu ráno vyjíždím z parkoviště ve sv.Tomáši se záměrem, projet se po území Rakouska. Ještě jsem měl možnost po ránu vidět krajinu místy zakrytou mlhou, či ustupujícím oparem. Bylo to nádherné. Silničky s novým povrchem jsem po ránu brázdil jen já sám. No dojel jsem na hraniční přechod a hned za hranicemi jsou lázně Guglwald. Bylo to pro mě velké překvapení, protože po tak liduprázdné krajině jsme nečekal tak přeplněné parkoviště a krásné stavby a upravené léčivé zahrádky.

DSC_4308_83615 projíždím směrem k Rakousku DSC_4310_83617 na státní hranici je Guglwald

Další zastavení bylo ve skutečných lázních při městě Bad Leonfelden. Jestli u nás v domácích lázních náhodou uvidíte nastrojenou a upravenou dámu ve vyšších letech, pak tady jsou tyto dámy, opálené, navoněné a je jim nejméně 80 let. A bylo tam plné parkoviště a bylo tam moc krásné okolí. V městečku jsem neměl kde zaparkovat, ale nakonec jsem si jej prohlédl.

DSC_4327_83634 lázeňský komplex v Bad Leonfelden DSC_4328_83635 druhý lázeňský komplex v Bad Leonfelden

Další zastavení jsme si vyhlédl u nádraží v Summerau. To proto, že je tady vyznačena trasa po historické koněspřežné dopravě z Český Budějovic do Linze.
Nakonec jsem se v místě kolem vlakového nádraží zorientoval, zaparkoval „autíčko“ a vydal se na kole až do míst, kde jsem mohl vidět nějakou tu stavbu na této bývalé trati. No stálo mi to za to.

DSC_4361_83668 orientace v terénu DSC_4375_83681 zůstala jen jedna čelní stěna mostu Čti více…

Předposlední prázdninový den a my jedeme do Ostrožské Nové Vsi.

Prý je tady dobré koupání a tak když už letos vymetáme vše, kde se dá koupat, protože to horké letošní léto se jinak nedá překonat, poslechli jsme této rady a vyrážíme. Ten den má ještě být slunečno po celý den a tak vyrážíme. Jedeme autem na otočku. Silnice mezi Přerovem a Starým městem u Uherského hradiště je prázdná, protože vše už jezdí po vedlejší dálnici a tak to je pohodový a velmi rychlý přesun. Ten jsme ale přerušili ve Spytihněvi a odbočili jsme k přístavišti, kde to žije. Můžete si tu i půjčit lodičku pro 5 osob na hodinu až 8 hodin. Poptali jsme se, ale vše se dá domluvit i po telefonu a předem.

DSC_1857_81877 v přístavu Spytihněv DSC_1866_81885 u půjčovny loděk na Baťově kanále ve Spytihněvi

Provoz na zdymadlech je vždy jen od pátku do neděle. V týdnu se dá lodička půjčit, ale jede se jen od zdymadla ke zdymadlu.Ve Starém Městě se zastavujeme u památníku Velké Moravy, který jsme již sice dříve viděli, ale zase se to tu vylepšilo a tak to jen obdivujeme a plánujeme přijet vlakem na podvečerní koncert skupiny Hradišťan.
Pak jsme popojeli do Ostrožské Nové Vsi s tím, že nejdříve se podíváme do sirnatých lázní. No a potom na to koupání v přírodním jezeře. Lázně dobrý, poklidný, hodně zapadlý a je tu jen 138 lůžek pro léčené pacienty.

DSC_1877_81896 památník Velké Moravy DSC_1878_81897 památník Velké Moravy Čti více…

Podrobnější seznámení s přehradou Slezská Harta – červenec 2018.

Nejbližší město které se dá dohledat na mapě je Bruntál. Když jsem si plánoval, že objedu tuto přehradu, tak jsem zjistil že to dá celkem 58 km, což by se za jeden den dalo stihnout na kole jako nic. Ale cesty nejsou pokaždé ideální a tak se musí jak jsem později zjistil i po svých a jít vedle kola a tlačit jej do kopce i z kopce. Tedy pokud hodláte stále dohlédnout na hladinu této přehrady. No a protože to tam je kousek i z města Opavy, dal jsem si tam sraz se spolužákem ze školy a tak se stalo, že jeden den si tam na břehu zátoky zavzpomínali dva dědkové na to jak v mládí jezdili na windsurfingu a na gumovém člunu a vyzkoušeli jsme si jízdu na paddlleboardu. No a druhý den jsem pak já sám jel na elektrokole po levém břehu s tím, že si to projedu po té „těžší „ straně kde to je více do kopce a z kopce a nejsou tady klasické cyklostezky vedené po vrstevnici jako tomu je na druhém břehu.
Auto jsem v den prvního setkání zaparkoval v obci Leskovec nad Moravicí. parkovné hned po ránu stálo 50 Kč a byl jsme na něm téměř sám. Můj spolužák se objevil později a hned mě odvedl na skryté místečko mezi Leskovcem a obcí Rázová. Tady je na skryté silničce parkoviště pro pár aut a pod ním volná posečená louka u poklidné zátoky. Tady jsme se pak pořádně vyblbli, tady vyzkoušeli jsme si ,jestli ještě umíme a nemuseli jsme nikoho ani rušit.

DSCN5493_78979 naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí DSCN5506_78991 naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí

Voda čistá a chladná jako křen, takže nádherně v tom horkém dni osvěžila. Když spolužák odjel, já ještě využil denního parkovacího poplatku a zajel do obce, abych poznal jak to tu vlastně vypadá. No a měl jsem se čemu divit.

DSC_8830_79094 přístavní molo v Leskovci pro vyhlídkové jízdy na lodi DSC_8828_79092 pohled na zátoku od hřbitova v Leskovci

Druhý den jsem přijel z Olomouce, je to jen 59 km, dojel na parkoviště hned nad hrází a hned jsme vyrazil podél břehu po asfaltovém chodníku. Ten ale skončil pod hladinou asi tak po 1 km jízdy, někde v místech naproti zátoky, kde jsem včera kousek od Leskovce dováděli.

DSC_8842_79005 na břehu proti zátoce v Leskovci DSC_8847_79010 po delším bloudění lesem zase vyhlídka Čti více…

Výlet na Žermanickou a Těrlickou přehradu, co skončil na Visalajích.

Červencové dny svátků nemůžeme zůstat doma, zejména když může být i slunečné počasí. Takže balíme ve středu 4.července padlleboard, balíme i nějaké to jídlo na cestu a vyrážíme s autíčkem směrem na Frýdek-Místek s cílem dojet k žermanické přehradě a tam v campu pobýt a užít si stojatých vod na žermanické přehradě s tím, že by jsme si omrkli i tu druhou přehradu Těrlickou.
Na Frýdek-Místek jsem jezdil služebně a tak mohu konstatovat, že se to tam od Příboru až do Frýdku pořádně změnilo. Jedete dokonce i po dálniční stavbě, všude upravené jízdní pruhy, kolem masivní zemní práce, a až to bude hotové, bude to paráda. Ve Frýdku-Místku pak klasická odpolední zácpa a tak se snažím projet na Dobrou, ale jaksi se to nezdařilo, jen jsem objel světelné křižovatky a jsme na dálnici na Český Těšín a bez dálniční známky, ale v podvědomí je, že je tady jakási ta úleva od zpoplatněného úseku. Ale zadařilo se a my jsme najednou v obci Lučina, kde je podle postarší automapy zakreslen camp. Našli jsme, všude jsou směrovky ke campu, ale to bychom nebyli v Česku. Teprve u zavřené brány a campu bez lidí s vysokou trávou a rezavějícími konstrukcemi pochopíme, že je to tu asi delší dobu mimo provoz. Ale nikde žádné zákazy a tak jsme sjeli až pod camp a pod námi posečená louka a barevné deky a lidi co se přišli rekreovat. Kolem zaparkovaná auta a pro to naše autíčko i krásný rovný plácek s výhledem na hladinu přehrady pod námi. Bylo pozdní odpoledne a tak jsme se šli jen osvěžit a tak jsme dosáhli cíle, koupeme se v přehradě Žermanické.

DSC_8040_78648 Žermanická přehrada - výhled od obce Lučina DSC_8043_78651 Žermanická přehrada - pohledy z hráze

Navečer, když odešli lidi a významně ubylo aut, zajeli jsem si obhlédnou protější břeh, kde je vidět funkční camp a je tam živo. To že si dáme i teplou večeři se pak proměnilo v popojíždění a zjištění, že v campu není místečka, kde by se naše autíčko mohlo v rovném terénu uvelebit k nocování. Kolem převládají rybáři s pozicemi těsně nad hladinou a pak na šikmých travnatých plochách stany. K tomu hluk neposedných dítek, popíjejících motorkářů a drahota za něco čemu se možná i dá říkat teplé jídlo, jako hranolky, kuřecí či rybí prsty. No popojeli jsme dvakrát a pořád žádná dobrá a stylová hospůdka. Až pak se objevila odbočka k hotelu YC Maják, tety Yacht club Maják.

DSC_8059_78667 na večeři v hotelu YC Maják DSC_8069_78676 na večeři v hotelu YC Maják Čti více…

01-výlet za poznáním českých řek sobota 16.června 2018

Letos se můžeme opět setkat s našimi přáteli, co žijí od roku 1968 v Kanadě a co jsme s nimi každý rok projížděli Česko a poznávali krásy naší země. Loni pro nemoci nemohli dojet a tak jsme museli pro letošek plánovat termín a tomu vše další přizpůsobit. Našim společným přáním bylo projet se po Labi z Roudnice nad Labem až do Ústí nad Labem. A protože to se dá realizovat, až začne sezona, to je po 8.červnu, a vždy jen od pátku do neděle, bylo dohodnuto jediné řešení a tím byla neděle 17.června. A vybrali jsme dobře, počasí nám přádlo a návštěvy městských památek přes sobotu a neděli nekomplikovalo placené parkování. Takže tady jsou naše zapsané a nafocené vzpomínky.
Vyrážíme po sobotním ránu z Olomouce směrem na Vysoké Mýto, abychom se cestou podívali tam, kde jsme ještě nebyli. Kamiony na silnici nebyli a tak to bylo velmi příjemné cestování. Vysoké Mýto jsem vždycky na služebních cestách jen projel, nyní jsem viděl krásně upravené centrum města a musím tak uznat, že za tu dobu po změně režimu, se toho hodně změnilo k lepšímu.

DSC_6318_77406 Vysoké Mýto DSC_6320_77408 Vysoké Mýto

Jezdit po dálnici a stát v kolonách nás nebaví, a ještě za to platit, to niky, a tak jedem trasu, která nám umožní zastavit a koukat se na krajinu a taky můžeme vzpomínat. V roce 1972 jsem dělal v Záboří nad Labem a tak jsme dál zastavili až ve Slatiňanech, kde stále stojí železniční most, kde je i mých pár ocelových nýtů. Také jsme tehdy navštívili Kladruby nad Labem, které jsou nedaleko a tak jsme se tam museli zastavit a pokochat se vzpomínkami a pohledem i na koně, který se stal svatebním darem pro královskou svatbu.

DSC_6451_77529 nepřijatý dar pro královskou svatbu DSC_6362_77449 pohledy z vyhlídky

A protože minulost vymazala rozsáhlá a nádherná rekonstrukce zámku, stájí a celého okolí, bylo se čím kochat.

DSC_6370_77457 před zámkem v Kladrubech nad Labem DSC_6386_77473 z prohlídky zámku v Kladrubech nad Labem Čti více…

02- výlet za poznáním českých řek neděle 17.června 2018

Protože jsme parkovali na parkovišti u obchodu Penny, nebyl problém se snídaní. Najezeni, jsme nastudovali plán naší cesty do Roudnice a objevili jsme i něco mimo plán našeho putování.

DSC_6525_77600 v Brandýse nad Labem DSC_6541_77616 mlýn a zámek v Brandýse

Ale nejdříve jsme zaparkovali pod zámkem v Brandýse nad Labem na břehu Labe. Prošli se po praku a okolí zámku. Samozřejmě že jsme narazili na směrovku do lázní Toušeň. Bylo to jen 4 km od Brandýsa a tak jsme se tam podívali abychom byli v obraze.

DSC_6559_77634 v lázních Toušeň DSC_6560_77635 v lázních Toušeň

Protože byla neděle mohli jsme počítat s tím, že se nám podaří nahlédnout do kostelů ve Staré Boleslavi, která je vlastně součástí jednoho města s názvem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, což je nejdelší oficiální název města v Česku. Ten kostel, kde zavraždili sv.Václava byl ale pro rekonstrukce uzavřen, ale v další kostele jsme měli splněno nahlédnutí. Byla právě mše.

DSC_6594_77669 ve Staré Boleslavi DSC_6591_77666 ve Staré Boleslavi Čti více…

05-výlet za poznáním českých řek středa 20.června 2018

Je přesně 6.00 hodin, když nás probudí z hlubokého spánku houkající auto, co hodlá odbočit na tu polní cestu, kde právě my stojíme a nocovali. Ale houkal asi už jen ze závisti, protože to naše autíčko dokázal v pohodě objet. pak tou polní cestou mezi nedozrálou úrodou, akm by ještě nikdo nezajel jel na své rybářské místo a jen pro svou radost na nás tak násilně troubil. No prostě šílený rybář co určitě p oránu něco chytí. Ale než žena připravila snídani já zašel nafotil spící veřejné tábořiště. Už vím, že to je stejná krevní skupina ti rybáři. Celý den civějí na hladinu, pak dají pivko a něco k snědku, ryby se nedotknou. Pokud mají ženy, tak je nevnímají a já jednu takovou zachmuřenou potkal na procházce, protože na ni bylo vidět, že musí, prostě musí si odskočit, jinak se to s tím chlapem nedá vydržet. Už jsem takových potkal u Tovačovských rybníků několik. Došel jsem do tábořiště na nafotil tu atmosféru unaveného rána.

DSC_7076_78148 veřejné tábořiště u Vltavy u obce Jehnědno DSC_7075_78147 veřejné tábořiště u Vltavy u obce Jehnědno

Kdo to večer nepřepískl už zase seděl u prutů, jiní měli ještě hluboký spánek. No prostě viděl jsme atmosféru 60 až 70 let, dokreslenou starými karavany s nánosem doby.
No my vyrazili s tím, že v Týně nad Vltavou to stočíme a budeme už směřovat k domovu.
Ale pozor, v autoatlasu jsem dohledal zmínku o malovaných kapličkách v Albrechticích a to máme při cestě. Jsme tu během chvilky, nakupujeme neslazené vody. když se dávají do autíčka aby jsme pak zašli na ten hřbitůvek je tu buch dveřmi od auta a klíče od něj koukají ze stoĺečku v autě. Tak to je tedy průser na druhou. Ale zase tu je ten andělíček strážný. Když naše dotazy u zedníků, co začali opravovat interiér krásně malované kostela vyslyšela jedna moc příjemná paní, co zaléval kytky na hrobě, sdělila nám, že pomůže, kouek od jejich je autoservis a on vám pán určitě pomůže. Paní dokončila své a já pak nasedl a jel s ní do autoservisu. Tady moc příjemný pán pochopil problém, ale nedal ještě jistotu, že to autíčko otevře. Pak vzal svařovací ohnuté dráty a jeli jsme zase jeho vozem k autíčku. začal žonglov at s drátem, ale bylo na něm vidět, že je nervozní a že to půjde ale che t osvůj čas. Toho jsmme využil a nabídl, že to v klidu zkusím, když už vím jak se to musí udělat. Napadlo mě to ve chvíli, když jsme si vzpomněl na toho, který mi autíčko prodával v roce 2011. Tehdy řekl že náhradní klíček je zalepen pod nápravou někde kolem rezervy. A když tedy servis odjel, skutečně jsme klíček objevil a autíčko otevřel. Naštěstí jsem za tuto vstřícnou pomoc nemusel nic platit, i když nabídka za tu ztrátu času ode mě tu byla.

No a tak když jsme vitězoslavně šel zpět na hřbitov, žena už stačila pokecat s místním, co byl zarostlý jak ti rybáři v tábořišti a měl triko člena obce Jehnědno a byl sousedem té paní na bufetu. No prostě to je život jak má být plný dobrých náhod.

DSC_7101_78173 kapličková stěna hřbitova v Albrechticích DSC_7099_78171 kapličková stěna hřbitova v Albrechticích Čti více…

Podívali jsme se do lomu Kurovice – červen 2018.

O Kurovicích jsem poprvé uslyšel za doby mých studií v sedmdesátých letech, kdy mě sem pozval můj spolužák ze školy, abych spatřil jeho kamarádku, kterou si pak ještě na studiích vzal za manželku. Podruhé to bylo, když jsem na svém odkazu 02- Toulky těchto webových stránek přečetl povídání o cyklovýpravě z Otrokovic na hrad Lukov. Odkaz na web : www.alena.ilcik.cz/1708-lukov.php .
Pak jsme sem na jaře tohoto roku zajeli, ale lom byl zavřený a bylo hodně bláta. Takže až nyní v červnu, kdy se v lomu dá i na vlastní nebezpečí koupat, jsme narazili na den, kdy konečně bylo pod mrakem a nebylo co podniknout, a tak jsme si řekli mohli by jsme to zkusit.

DSC_6142_77254 DSC_6138_77250

Z podmračeného dne se cestou k lomu stal velmi krásný a pohodový den a když jsme dorazili do lomu, byli jsme tam jediní platící návštěvníci, kolem nás klid, pohoda a krásná až překrásná příroda. Cestou kolem nás létalo tolik motýlů, že jsme ten prožitek měli snad i poprvé. Jen jsme si do toho podmračeného dne nechali plavky doma, takže snad příště i to plavání v lomu mezi barevnými rybami vyzkoušíme.

DSC_6160_77272 DSC_6158_77270 Čti více…

Hodonínské rybníky a Milotice s vinnými sklepy a zámkem – květen 2018.

Po návratu z Egypta to byl ten nejlepší nápad, jak se zbavit dojmů z písečné a pusté krajiny a nechat duši, aby se kochala rozhledem po okolní zeleni a vnímala ten klid a šplouchání hladiny na Hodonínských rybnících. Musím přiznat, že k tomuto nápadu mě přivedla prezentace z mého odkazu na webové stánky 02-Toulky. Dal jsme si podle tohoto povídání za cíl dojet do lokality Náklo nad Dubňany a byl pak z toho cíl jiný, a to zámek Milotice. Někdy kolem roku 2008 jsme tudy jezdili pracovně, a tak jsem byl zvědavý, jak se to tu změnilo.
Vyjel jsem rychlíkem z Olomouce a za jen málo přes hodinu jízdy jsem vystoupil v Hodoníně. Musím uznat na této trati je vlak absolutně nejrychlejším dopravním prostředkem.
Pak jsem to hned od nádraží za podchodem dal směr rybníky. A pak už jsem se jen kochal.

DSC_5892_77163 Hodonínské rybníky DSC_5897_77168 Hodonínské rybníky

Až po návratu jsem přišel na to, že jsem cestou po novém asfaltu těsně minul odbočku po modré ke Kohútku, přírodní studni. A pak jsem zase vynechal Mutěnické bůdy. Ty si nechám na jindy, třeba na burčákový čas. Dojel jsem v pohodě do Dubňan a zjistil jsem, že místní železniční trať je už zcela mimo provoz a místo kolejí tu je cyklostezka. Dubňany nic moc, neobjevil jsem žádnou památku a tak jsem po svačince vyjel po zelené značce směr Náklo. Nejdřív se mírně stoupá a pak se prudce odbočí a dojede se z kopce mezi vinohrady k vinným sklepům Šidleny nad obcí Milotice.

DSC_5909_77177 mezi vinnými sklepy lokalitě Šidleny - nad Miloticemi DSC_5926_77194 mezi vinnými sklepy lokalitě Šidleny - nad Miloticemi Čti více…

?>