Norsko – Oslo a na hodinku v museu lodi Fram.
Tehdy, a je to dosti dávno, ještě školou povinný, jsem rád četl cestopisy a když jsem si četl knihu Bílá smrt o dobývání Severního pólu vzducholodí Italia, tak jsem si mohl jen představovat jaké to asi muselo být dobrodružství. Severního pólu už nikdy nedosáhnu, ale k té době dobývání pólů jsem se přiblížil nyní, při návštěvě musea v hlavním městě Norska – Oslu, na ostrově museí – Bygdoy, a to v museu lodi Fram.
před museem Fram - lodi, která dabývala zemské póly nádherné modely s výpravou
Dnes je jednoduché se o tom něco dovědět více, a tak na webových stránkách http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=… jsem si po návratu z dovolené mohl přečíst více o výpravě lodi FRAM v textu nazvaném:
PROUDŮM NAPOSPAS
Ve stejném roce u Novosibiřských ostrovů rozdrtily ledové bloky americkou loď Jeanette. O tři roky později se trosky lodi našly u jižního Grónska, tedy na opačné straně Severního ledového oceánu. Závěr z toho mohl být jediný – ledy se pohybují a nejspíše je ženou podmořské proudy přímo přes severní pól!
Na této domněnce vystavěl svůj neuvěřitelný plán norský polárník Fridtjof Nansen. Předpokládal, že když se svou lodí zamrzne v ledu právě u Novosibiřských ostrovů, tak ho proudy ponesou přes pól až ke Grónsku. Nechal si zkonstruovat speciálně zaoblenou loď, kterou led nedokáže rozdrtit, protože z jeho sevření vyklouzne jako pulec a skončí na zamrzlé hladině. Loď dostala název Fram, tedy Vpřed, a 24. června 1893 se skutečně vydala na odvážnou cestu. Na podzim led skutečně loď uvěznil a nerozdrtil.
Expedice byla teď závislá už jen na mořských proudech, jejichž směr a sílu posádka denně měřila. Nansen počítal s tím, že plavba může trvat až pět let, přesto však musela být třináctičlenná posádka zaskočena nepředstavitelnou nudou, jaká v ledovém vězení panovala.
Loď putovala zamrzlá v ledu už rok a bylo jasné, že ji proudy vychylují stále více na západ. Nansen chtěl ale pólu dosáhnout stůj co stůj, a tak spolu s Fredrikem Hjalmar Johansenem, trojemi saněmi, dvěma kajaky a osmadvaceti psy opustili 14. března 1895 loď a vyrazili na sever.
Jídlo měli na tři měsíce a před sebou šest set padesát kilometrů. Krajina byla ale velmi těžce schůdná, a tak za necelý měsíc, 8. dubna, snahu o dobytí pólu vzdali a vysílení se obrátili na jih. I tak se jim podařilo dosáhnout 86 stupňů a čtrnácti minut, což se nikomu před nimi nepovedlo.
Nansen s Johansenem při návratu sváděli denně boj o život. V jarním tání pukaly ledy a v cestě polárníkům stále častěji bránily trhliny. Zásoby došly, a tak polárníci zabíjeli své psy, aby přežili. Nezdolná vůle však vede k úspěchu – v červenci doputovali k zemi Františka Josefa. Nasedli do kajaků a mezi ostrovy pokračovali dál na jih. To už ale začalo přituhovat, a tak oběma Norům nezbylo nic jiného než na jednom z ostrovů přezimovat.
V úkrytu z kamení a kůží, o medvědím a tulením mase zimu přežili a na jaře pokračovali v šílené cestě. Nezdolná vůle slavila 17. června 1896 úspěch podruhé. Polárníci narazili na posádku britské výpravy, která zemi Františka Josefa prozkoumávala. Nansen a Johansen byli zachráněni a do Norska se vrátili jako hrdinové. Za několik dní se setkali i s lodí Fram, kterou led ze svého tříletého sevření propustil u Špicberků.
nádherné modely s výpravou filmové nahlédnutí do atmosféry s polární září
V kterém že to bylo roce se to dozvíte právě tady, a to zcela interaktivně. Uvidíte tady modely, originály tehdy používaných přístrojů, nafilmované obrazy ze života na této lodi a dokonce se můžete dostat do trenažéru, kde je opravdová zima, na palubě lodi to s vámi bude házet a projdete se v ledovém tunelu, takže při teplém létě se i krásně zchladíte. Občas se dostanete do polární záře za silného burácení větrů a samozřejmostí je že se po této lodi projdete a v kajutách nahlédnete do prostor vybavených nástroji, přístroji, léky a dalšími věcmi z této velké výpravy o které jsem se dozvěděl až ve zmíněném článečku.
jsme v podpalubí v jednotlivých kajutách jsou vystaveny tehdy používané předměty
Mohutná dřevěná loď v délce 39 m, široká 11 m s hlavním stěžněm 34 m a výtlaku 800 tun je tu umístěna ve stanovém objektu, kde po stranách jsou umístěny přístroje, běží obrazy ze života na lodi a nahlédnete na modely z polárního prostředí.
A proč se tak zaobírám právě tímto museem a lodí FRAM ? Mám na to ještě jednu vzpomínku. Pracoval jsme totiž u společnosti FRAM v Česku a 13 roků jsme nevěděl co toto slovo v jejím názvu vlastně znamená a jaký to má svůj symbolický význam. Nyní to vím, protože jsem tam byl, konečně jsem stál u kormidla a vím, že i když už jako důchodce nic neovlivním, mohu jít jen stále VPŘED.
sochy polárníků shlížejí na město Oslo a konečně u kormidla "Framu"
Na ostrov musei dojede lodí, či tam s vámi dojede městská doprava a nebo se tam zastaví vaše cestovka, tak jak to udělala s námi. Od musea Vikingů jsme se pak prošli mezi nádhernými vilkami a v 9.00 hodin jsme byli v museu sami jako první hosté toho dne, takže to byl o to větší prožitek.
A komu tohle povídání a prohlížení fotek v přiložené fotogalerii nepostačí, a nehodlá do musea zajet, pak mohu dát odkaz na webové stránky www.frammuseum.no
Similar Posts:
- Výlet do Lipové u Konice – 1.června 2020. – 2.6.2020
- Norsko 2012 – Jednodenní výlet na ostrov Runde – 23.6.2012
- 01 – Středa 8.července – na prohlídce města Rhodosu. – 19.7.2020
- Norsko – hlavní město Oslo – 18.6.2012
- Korsika – cesta poslední přes Corte do Bastie – 22.11.2011
Both comments and pings are currently closed.