Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Korsika – cesta poslední přes Corte do Bastie

Uloženo v : Francie napsal facero

Lis.22,2011

Každá dovolená někdy končí. A tak nám cestovka zorganizovala poslední cestu jako denní výlet, který končil večerním naloděním na zpáteční plavbu z Bastie do Livorna.

Brzy po ránu jsme opustili camp a vyrazili přes sedlo Vizzavona v nadmořské výšce 1.161 m n.m. Cestou jsme občas zahlédli železniční trať stále provozovanou a vychvalovanou na některých webech, kterými jsem listoval. My jsme měli možnost se v sedle pokochat okolními hřebeny, kde bylo vidět že jsou skutečně vysoké, protože na nich ještě ležel i sníh.

Z tohoto sedla, jak jsem dozvěděl po zabrouzdání na googlearth, je vedena trasa až na nejvyšší horu Korsiky Monte Cinto 2.710 m n.m., a cesta je krásně popsána na webu www.autdooring.cz/korsika . Pak jsme měli další zastávku na které se fotil viadukt pro stále provozovanou železnici, který postavil pan Eifel

a který byl skoro jako Ivančický viadukt u Brna.

K polednímu jsme vystoupili z autobusu na parkovišti pod městem Corte a nechali se jako skupina vyvézt tím hnusným vláčkem na horní historické náměstí v Corte. Po této zkušenosti, sice hnusné na pohled ale výhodné pro čas, na prohlídku toho, co je skutečně parádní. Opět se zde objevuje socha generála Paoliho.

Ale jsou odtud nádherné výhledy do okolí. Nás potkalo takové malé štěstíčko, protože v dálce pod námi jsme při pozorování okolí viděli, jak se na ulici srocují jezdci na koních. A pak jsme je potkali, jako průvod s vlajkami přímo v ulicích starého města Corte. Takže zážitek parádní. To byli praví a hrdí korsičané.

Pak jsme opustili vláčkem toto místo a autobusem jsme se už jen přemístili do posledního navštíveného města Bastie. V roce 2009 bylo vidět, že se postupně obnovuje a roste do krásy. Tu co už bylo opravené a k dispozici, jsme si pořádně vychutnávali na vyhlídkové restauraci nad zátokou, do které vplouvali parádní jachty, ale také jsme viděli až do hlavního námořního přístavu.

Tam jsme navečer po nábřežní promenádě dorazili ke svému autobusu. S ním najeli na parník a se zapadajícím sluncem jsme opuštěli po 7 dnech Korsiku.

Tak a je to všechno už jen ve vzpomínkách, které jsem si dovolil takto zapsat a ve fotogaleriích podchytit nejen pro sebe, ale i pro ty, co by rádi také na tu Korsiku vyrazili.

[prohlížej jednotlivé fotky]