

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Náš první den ve městě Puerto de la Cruz.
Je 1.března sobota. Budíme se po sedmé hodině, venku svítá. Na 10 hodin má přijít delegátka Lenka. Posnídali jsme a čekáme, ale jen chvíli. Zařídila nám zapůjčení ovladače na televizi a také přesun na jiný větší a méně hlučný pokoj. I slunce nám nyní svítí na terásku. Dala nám informace ohledně karnevalu ve městě Puerto de la Cruz, doporučila parky v Porto de la Cruz a park Taoro. Po přesunu z pokoje na pokoj vyrážíme v 11.30 do města. Jdeme rovnou do starého centra.
procházíme městem Puerto de la Cruz
je co pozorovat, některá vlna je úchvatná
Našli jsme si tam i hotel s vyhlídkou ze střechy a ještě k tomu i s bazénem, ale také vidíme jako z letadla koupaliště, které jako architekt navrhl velký Cesar Manrique (byli jsme i ve vile na Lanzarote).
představte si tu parádu, když jste u toho gejzíru mořské pěny
pohyblivá socha C.M. Čti více…
Den první 28 února 2014 na hotelu Acuario v Puerto de la Cruz.
Odlétali jsme z Prahy v 9.35. Na ostrov Tenerife to doletělo ve 14.5O už jejich času, to znamená, že let trval něco přes 4 hodiny, ale stálo se na odletové pozici a pak zase než jsem vystoupili z letadla. Hned po příletu bylo 22 st.C. Pěkně na Tenerife foukalo, ale slunce pražilo a bylo na něm 26st.C podle místních digitálních informací. Nasměrovali nás do autobusu na 24 stanovišti, pak po základních informacích od delegátky cestovky se odjelo na hotely.
před letištěm čekáme na pokyny a přesun na hotel
hotel Acuario be kterém jsme bydleli prvních 7 dní
Nastoupilo nás hodně, ale na ten náš hotel vystoupili jen 4 hosté včetně nás. Ten zbytek si šel zahrát bridge, byla to nějaká klubová akce. Obdrželi jsme pokoj na přízemí, který byl hodně malý a tak jsme si mysleli, že se podaří výměna. Ale nabídli nám pokoj hned nad ventilací z kuchyně a tak jsme se uskrovnili a naučíme se oblézat i postele. No budeme jen mimo pokoj, jak jsem to hned také odzkoušeli. Tedy zajímalo nás, jak to je daleko k moři, tedy vlastně k oceánu.
pohled z požárního schodiště hotelu Luabay
pohled z požárního schodiště hotelu Luabay Čti více…
Je pátek a my se přesouváme s autem a zavazadly na druhý hotel.
A máme tu pátek 7.března a zjišťujeme, že týden utekl jako voda. Ale mám tu i typ na to jak si ušetřit na nákladech, když si pobyt na Tenerife zajistíte na dva týdny, protože ušetříte na jednom letu a poznáte z ostrova trochu více. Jeden týden je skutečně málo, zejména, když nevyjde počasí, jak se nám to tentokráte stalo a těch pěkných dnů bylo méně než obvykle. Ale to se dopředu nedá ovlivnit. Platí, že všechno je nakonec jinak.
Ale máme půjčené auto na 7 dnů, s tím, že se s ním i se zavazadly přemístíme na druhý hotel, který je v obci Calletillas na východní straně ostrova. Kufr u auta je velký, takže nebylo patrné na první pohled, že něco převážíme, ale jen okukujeme a jako velká většina dovolenkářů na tomto ostrově. A navíc, vybrali jsme si pro přesun trasu nabízející plno zážitků a nepřijedem na druhý hotel s prosíkem o úschovu zavazadel, než uklidí pokoj.
Vyrazili jsme totiž zase na La Orotavu po TF – 21 do národního parku El Teide. Jeli jsem později, bylo v pátek méně autobusových zájezdů a tak první zastávka u kamenné růže byla v poklidu a s lepším osluněním.
a jsme tam, kde už jsme byli u kamenné růže
je jiná hodina a kamenná růže je jinak osvětlená
Pak jsme dojeli na informační bod El Portillo a tady jsem odbočili pro změnu na TF- 24 směřující na Guimar a na Santa Cruz. Naplánovali jsem si to skvěle, protože na této cestě jsme pozorovali a zastavovali kvůli záběrům ze strany, kde na špičaté hoře Pico el Teide je zasněženo a hora je takovou pocukrovanou špičatou krasavicí. No a navíc tady se jede kolem observatoře de Izaňa, která je v nadmořské výšce 2.300 m n.m. A co navíc odtud vidíte na všechny strany ostrova, tedy na východ a na západ.
a vidí tu nádheru za sebou
a tohle ta observatoř z blízka Čti více…
Poznávání národního parku Teide, pod horou Teide na ostrově Tenerife.
Už těch mraků bylo dosti a tak jsem si ve čtvrtek 6.března vyjeli nad mraky, abychom spatřili to co je nejcenější na ostrově Tenerife, a to je hora Teide a kolem ní se rozprostírající národní park El Teide v nadmořské výšce nad 2000 m n.m.. Hora Pico de Teide pak je i nejvyšší horou celého Španělska. A protože je březen, objeví se nám poprvé tato špička směřující k nebi jako skoro zasněžená homole se svojí výškou 3.712 m n.m. Zvolili jsme silnici TF – 21, která vyjíždí z Puerto de La Cruz, jede přes La Orotavu a pak si to šněruje stále směrem vzhůru přes obec Aguamnsa.
První zhlédnutí zasněžené hory Pico del Teide 3.712 m n.m.
zastavení na vyhlídce Piedra la Rosa jsme asi v 1.000 m n.m.
Dovede Vás až k místu, kde získáte základní informace o tomto národním parku El Portilo ve výšce 2.020 m n.m. Je zde výstavka o botanice a živočišstvu v tomto parku, ale taky tu imitují tekoucí lávu. No a jsou zde veřejné bezplatné záchodky.
vstup do centrály NP
když hadinec kvete, to lze nyní jen vidět v informacích Čti více…
Den devatenáctý – den dovolené bez auta.
Ani dnes nabylo času na zahálku. Je tady pořád co k vidění a pozorování, a to je to, k čemu nám dnes dopřálo i počasí. Hned po ránu polojasno, či spíše až jasno, ale pořádný vítr až vichr. Mohu konstatovat, že vím jak to fouká, když má vítr sílu 30 metrů za sekundu, a právě takový tady po ránu byl a pak někdy dokonce i zesílil.
Slunce na obloze, ale pozor, dokonale připaluje tu stranu těla, která je k němu odvrácená, ta opačná prožívá v tomto období až ledové pocity. Takže místa, kde jste za větrem, jste jako by v teplounkém ráji.
Máme pro daný den „odpočinku“ dva cíle. Jeden je směrem k severní části rekreační oblasti Costa Teguise, a tou je pětihvězdičkový hotel Gran Melia Salinas, který tady byl postaven jako jeden z prvních v roce 1977 za pomocí pana Césara Manriquea.
Samozřejmě, že cestou jsme nakoukli do hotýlku Barcélo la Galea.
Takže proč i ten hotýlek, napoví pořízené záběry v hotýlku. Prostě srovnání jak to je tady pro ty movité a méně movité.
Lanzarote - Costa Teguise - hotel Barcelo
Lanzarote - Costa Teguise - hotel Barcelo
No a následně v hotelovém komplexu Meliaa Salinas.
Lanzarote - Costa Teguise - hotel Melia Solinas - vstupní prostory
Lanzarote - Costa Teguise - hotel Melia Solinas Čti více…
Den osmnáctý – jedem na jih ostrova Lanzarote.
Máme poslední, to je čtvrtý den, půjčené auto. Proto jedeme na jih ostrova, bychom poznali to poslední co jsme ještě neviděli. Více už toho ani na tomto ostrově není pro tu naši tak rychlou a zevrubnou exkurzi.
Jedeme po dálnici a pak po rychlé komunikaci směrem na Yaizu. Před ní zastavíme, protože i když jsme už tady projížděli neviděli jsme hotel komentovaný v české knize Kanárské ostrovy, vydavatelství Ikar. Jde o přestavěné velkopanské sídlo. Prohlídka jen z exteriéru. Dovnitř se nedalo vstoupit. Hodně soukromé místečko k dovolené.
Lanzarote - město Yaiza - hotel Salinas po rekonstrukci
Lanzarote - město Yaiza - hotel Salinas po rekonstrukci
Pak mineme město Yaizu a zastavíme až u Salinas de Janubio. Máme dobré světlo, je to pěkné místo k focení. Je to místo kde se vyrábí sůl odsolováním.
Lanzarote - Salinas de Janubio
Lanzarote - Salinas de Janubio v jiném slunečním světle Čti více…
Den sedmnáctý – jedeme do národního parku Timanfaya a pak na západní pobřeží ostrova.
Máme pro daný den jako cíl určenu návštěvu národního přírodního parku Timanfaya. Známe směr a protože jedem po cestě, kterou jsme už ve většině trasy projeli, zastavujeme až vidíme nádherný kostelík a absolutní prázdnotu obce Mancha Blanca, kde stojí tento malý kostelík, který byl dokonce otevřený, ale nad ním kupodivu obrovská vyasfaltovaná plocha zelené barvy.
Lanzarote - vesnice Mancha Blanka cestou k národnímu parku Timanfaya
Lanzarote - vesnice Mancha Blanka cestou k národnímu parku Timanfaya
Je nafoceno jako typická vesnice v dané lokalitě a jedeme dál to je do národního parku, ale jaksi jsme ztratili směr a dostáváme se po asfaltce do míst, kde nic neroste, ale kde je kolem nás něco, co už asi ani nikde jinde na světě není. Je to vyhaslé lávové pole, po kterém by se asi ani nedalo jít.
Lanzarote - na silnici mezi Mancha Blanka a městečkem Yaiza - zabloudili jsme musíme zpět
Lanzarote - na silnici mezi Mancha Blanka a městečkem Yaiza - zabloudili jsme musíme zpět Čti více…
Den šestnáctý – projíždíme středem ostrova.
Dnes byla neděle 10.února 2013. Proč to zdůrazňuji. Protože dnes asi každý, kdo je na týdenní dovolené na Lanzarote, dostává od průvodců informaci, že v městě Teguise se konají trhy, které je dobré navštívit. Málem bych nebyl morálně připraven, nebýt informace, že tam lze zachytit dobré záběry na trhovce třeba i z Afriky.
Když jsme přijeli na začátek města, už byly po všech stranách připraveni výběrčí parkovného. Neodolali jsme jejich výzvám k zaparkování až v momentě, kdy jsme viděli zátaras silnice do centra a policejní auto. Vjeli jsme na parkoviště, zaplatili parkovné 1,80 Eur na celý den, což je rozumná cena a vyrazili jsme na pochůzku. Bylo něco po deváté a parkoviště prázdné. Když jsme nastupovali do auta po návštěvě trhu, nebylo na parkovišti místečka a to snad na každé volné ploše, která k tomuto účelu v tuto neděli sloužila. Trh se z počátku jevil jako obyčejný prodej blbostí – tretek. Ale jak přibývalo času, houstlo prostředí, otevřeli se kamenné butiky a už bylo na co koukat. I ty baculaté a pestře oděné černošky se objevily.
Lanzarote - město Teguise - nedělní trhy
Lanzarote - město Teguise - nedělní trhy- holky z Gambie
Lanzarote - město Teguise - nedělní trhy - holky z gambie při zaplétání copu
Lanzarote - město Teguise - nedělní trhy
Lanzarote - město Teguise - nedělní trhy Čti více…
Den patnáctý – jedeme na zelený sever ostrova Lanzarote.
V devět hodin ráno, dne 9.2.2013, v super hotelu Teguise, který je jen kousek od toho našeho Galeonu, dostáváme papíry a klíč na auto Opel Corsa. Zjišťujeme jak a co u tohoto autíčka funguje a vyrážíme na sever. To je směrem k městečku Órzola. Naše první zastavení je ve vesnici Guatiza, kde fotíme kapli svaté Margarity z 19 století a vesnickou zahrádku s kukuřicí a papajou při bílém domku, a okolí náměstíčka a to vše na počátku února.
Lanzarote - vesnice Guatiza - poblíž pak je kaktusový ráj
Lanzarote - vesnice Guatiza - malá předzahrádka v únoru 2013
Následuje zastavení na parkovišti u kaktusové zahrady, kterou navrhl sám Cesár Manrique. Protože už známe jeho tvůrčí styl, jsme opět unešeni, a tak jen vzdycháme a fotíme a fotíme. To je prostě bez komentáře. Jen snad to, že zahrady byly zbudovány v letech 1987 až 1992. Kdo fandí kaktusům, pak v této obrovské jámě, co zůstala po těžbě sopečného popela, kterým se hnojilo na okolních polích, může zahlédnout na 1.000 druhů kaktusů a je tu kolem 10.000 kousků, jeden krásnější než druhý. To vzdychání je proto, že kaktusy ještě nekvetly v plném rozsahu, takže někdo, kdo přijede později, už ani vzdychat nebude moci. A představte si, že za tu nádheru chtěli jen 5,50 Eur.
Lanzarote - vesnice Guatiza - kaktusová zahrada
Lanzarote - vesnice Guatiza - kaktusová zahrada Čti více…
Den čtrnáctý – na ostorvě Lanzarote bez auta, jen pěšky do vily Césara Manriqua a do hlavního města ostrova – Arrecife.
Je pátek 8.2.2013 kdy vstáváme v našem novém místě pobytu v apartmán hotelu Galeon Playa, který je v lokalitě Costa Teguise. A protože máme zaplacenou snídani, dáme si pořádný nášup ve stejném složení jako na předchozím místě naší dovolené, na Gran Canarii.
No a pak vyrážíme do světa. Dostáváme na recepci mapku jak najít autobus, ale protože paní recepční nám dala mylnou informaci, obešli jsme si pláže hned kousek od nás pod velkým hotelem Teguise.
Lanzarote - Costa Teguise - pohled z okna hotelu Galeon Playa
Lanzarote - Costa Teguise - na pláži Playa Jablillo
Po čase jsme se dostali téměř nazpět až k našemu hotelu, ale cestou jsme se už dostatečně pokochali krásných pohledů jak na moře, tak na promenádu a nezvyklou výsadbu kolem.
Lanzarote - Costa Teguise - na promenádě u pláže Bastian
Lanzarote - Costa Teguise - procházíme parkovou úpravou nad promenádou u p Čti více…