Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘Slovensko’

Vracíme se z maďarských termálů přes Slovensko – 28. a 29. září 2016

Vracíme se z maďarských termálů přes Slovensko – 28. a 29. září 2016 .

Zpět jsme si vybrali jinou trasu a to přes Recsk a Szécsény. V městečku Balassagyarmatu se přejíždí přes řeku Ipel na Slovensko. Město Szécsény má svou krásnou historii a byl zde podepisován Trianonský mír po první světové válce. Vše je nádherně upravené a plné květů. Zámek slouží jako museum loveckých trofejí. Modrá obloha a barevnost záhonů a truhlíků s květinami po celém městě, to se na to dalo dívat a bylo co fotit.
( www.dusekarpat.cz/madarsko/szecseny/ )

dsc_1816_59789 pohled na zámek Szécsény dsc_1801_59774 procházíme městem Szécsény

Na slovenském území jsme pak jeli širokým údolím řeky Ipel až do Šahů. tady jsem odbočili na lázně Dudince. Na odlehlém konci lázní na vás zabere doba socialistického lázeňství, která se pomalu mění k lepšímu. ( webové stránky pak jsou tyto : www.kupeledudince.sk )

dsc_1825_59798 zajímavost lázní Dudince dsc_1829_59802 zřídlo léčivé vody v lázních Dudince Čti více…

Podařilo se a navštívili jsme termály v Maďarsku – konec září 2016.

Podařilo se a navštívili jsme termály v Maďarsku – konec září 2016.

To počasí je nevyzpytatelné, řídit se tím co uvedou v mediích nemá cenu, protože pak je to úplně jinak. Tak se taky stalo, když jsme naplánovali s přáteli setkání na bazénu v termálu Egerszalok někdy mezi 23.9. až 28.9. roku 2016. To že se počasí tak změní k lepšímu jsme ale nečekali. Teplé noci, celý den téměř modrá obloha a na slovenském rádiu té teploty stále přidávali, takže byla nahlášena i teplota 24 st. C přes den. Mám nafocen důkaz, kdy v 18.37 hodin je na venkovním teploměru u lázní Demjen 16 st.C. a na obloze rudé červánky. No prostě zase nám to vyšlo.
No a nyní záznam vzpomínek na dny mezi 23.září a 28.září roku 2016. Vyjeli jsme podle webu www.mapy.cz po té kilometricky nejkratší trase na Eger. Nehleděli jsme na čas, protože cestou jen obdivujeme krásy krajiny kolem nás a když se na nás přilepí auto závodící s časem a překračující povolenou rychlost, nebo předjíždí plnou bílou čáru, tak mám chutě vytlačit jej ze silnice. Ale vždy se ovládnu a raději naznačím že o něm vím a blikám, že mu uvolním cestu aby narazil na policisty dříve než já. Ale oni nikde.
Takže z Olomouce jsme si to namířili na Fryšták, Slušovice, Broumov-Bilinice, kde jsme pak překročili hranici se Slovenskem. Pak jsme to vzali po silnici nižší třídy směrem na Ilavu a do serpentin v horách Strážovské Vrchy. Moc krásný to kraj. Ten jsme opouštěli u Bojnice, kde jsme jen vyfotili malebnou siluetu zámku a projeli jsme Preividzou směr HandlováŽií´ár nad Hronom a Zvolen. Poblíž Zvolena jsme poznali jak jsou Slováci dobří lidé. Totiž v místech na konci za Hronskou Dúbravou končí místní silnice a bez upozornění vás to navede na dálnici a to na oba směry jen se rozhodnout do leva či do prava. A slovenská dálniční policie ta to monitoruje a pokutuje s radostí. Tak jsem se na příjezdu k dálnici otočil a jel se zpět do vesnice poptat jak to oni tady řeší. Dva čekající u hospody mi radu dali, ale nemohl jsme uvěřit. Pak to i s mobilem a nad aktivní mapou potvrdil i jeden mladík, co tudy jezdí za prací do Zvolena. Musíte na dálnici, pak takových 100 až 200 m jedete po dálnici a je sjezd na obec Budča a je to. No konal jsme dle jeho pokynů, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem před tou neoznačenou změnou sledoval ve zpětném zrcátku červenou starší škodovku a vypadalo to, že nemá dálniční známku. vystrčil jsem ruku a upěnlivým máváním jsem dosáhl očekávaného ale nečekaného. Já zastavil, on také zastavil. vyšel jsem se zeptat jestli by mě neprovezl na Dubču přes dálnici. On ale měl dálniční známku, ale jeho ženě jsem asi připadal sympatický či spíše pořádně zmatený, takže ho „ukecala“ na to, že jel přede mnou a projeli jsme po dálnic na Dubču. Před Zvolenem odbočil a já projel městem po složitém kroužení až na směr do Viglaše, kde je zámek nad obcí či spíše malou vesnicí. A udělal jsem dobře, protože jak naschvál na tomto složitém kousku dálnice v úseku takových 100 m se opravoval povrch a to i na mostě přes dálnici, kde se pak sjede na Dubču. A nebyl jsme sám, už prý o tom psali i v novinách, ale pořád to je takové jaké jsme to prožil já cizinec na Slovensku. ještě že jsem se domluvil.
No a nyní ta vesnice Viglaš a zámeček. byl jsem přemluven těsně před vesnicí, aby jsem se tam jeli podívat. No já odbočil. fakt vesnice, nikde nic, jen mostek přes potok a uzoučká silnice, spíše díravá cesta do kopce. a pak to přišlo. Auto na auto, snad z každé poznávací značky něco, prostě autíčka z celého Slovenska. Našvihané i tam, kde byl zákaz stání. Téměř jsem neprojel a minul jedno auto jen 3 cm. No a pak proti mě mercedes co jel proti mě a nechtěl uhnout. No taky jak, když nebylo kam a za ním další auto s blondýnou. Musel jsme ven a prosit a škemrat a vysvětlovat, že oni musí couvnou, že to mají blíž k místu, kde se snad i vyhneme. Poslechli mě, nic jiného jim totiž nezbylo. Já projel a pak našel i místo na zaparkování a šlo se na zámek. No to jsme koukali.

Opraveno z evropských peněz a na nádvoří smetánka v černém, na vstupu drinku na uvítanou a tak podobně. Cosi tam bylo a bylo tam těch akcí najednou více. Pro nás tedy zážitek.

dsc_1385_59364 a jsme na zámku Viglaš dsc_1392_59371 a jsme na zámku Viglaš

Pak to už byl jen kousek co manželka objevila přehradu pod názvem Ružín. Začala vzpomínat na známého, co tam jezdil na ryby. No a v tom rozrušení, že tam tedy zajedeme a i u vody přespíme, přehlédla že se to jmenuje Ružiná. No a bylo vystaráno. Slunce zapadalo a my viděli krásnou zříceninu hradu nad obcí Divín, pak i krásně upravenou náves, při ni zámek, vodotrysky, no prostě paráda, vše jako zjevení.

dsc_1401_59380 a jsme v obci Divín dsc_1408_59387 a jsme v obci Divín pod hradem Čti více…

01 – výlet na Slovensko s cílem vidět hlavně dřevěné kostelíky a kraj prarodičů na Poloninách

Až na Poloniny na východě Slovenska do kraje předků – září 2016.

Počasí jaké bylo na 5. září a celý následující týden mělo být slunečné a proto plánovaný cíl byl v plném rozsahu naplněn. Statistika z této cesty je už minulostí a stálo za to tentokrát ji udělat.
Cestou tam a zpět jsme nejeli jen se podívat do vesnice kde žili předkové mé ženy a kde jsou pochováni prapředkové z rodu Tatičů a Kucerů, ale věděli jsme, že se zde opravili vzácné dřevěné kostelíky z nichž 8 je dokonce už i zapsáno do seznamu UNESCO. Nám se jich podařilo zhlédnout a nafotit celkem 16 v této lokalitě, a nejen to.

dsc_0490_57768 památka UNESCO - dřevěný kostelík v Bodružalu dsc_0467_57745 dřevěný kostelík v Nižném Komáriku

V slunci zalitém Bardějově jsme mohli obdivovat jeho historické centrum, které je také na tomto seznamu. Zajímavý byl Kežmarok, Prešov a Levoča kde jsem se cestou také zastavili na jejich prohlídku starého centra.

dsc_0327_57607 na prohlídce města Bardějova dsc_0188_57468 v centru Kežmaroku

dsc_1070_58339 při procházce hlavní třídou Prešova dsc_1128_58397 na prohlídce centra v Levoči Čti více…

02 – výlet na Slovensko – cesta do lázní Lúčky

01 – den první – z Olomouce až do lázní Lúčky na Slovensku

Bylo to v pondělí 5.září a my se před polednem rozjeli směrem na Slovensko s cílem navštívit kraj Polonin až úplně na východě Slovenska, kde se v obci Pčoliné narodila maminka mé ženy a kde v obci Nižné Jablonky žil její děda a v obci Pčoliné pak její babička. Jeli jsme přes Rožnov a počasí nic moc. na pozdní oběd jsme se zastavili na prostřední Bečvě v hospůdce Staré časy, kde jsme si pochutnali na výborném obědě.

dsc_0052_57337 Prostřední Bečva dsc_0054_57339 Prostřední Bečva restaurace Staré časy

Pak ustal déšť a naše další zastavení bylo až po průjezdu složitých mostních komunikací ve města Žiliny a jeho okolí a to pod hradem Strečno. Na hrad jsme se nedostali, bylo pondělí.

dsc_0061_57346 pod Strečnem za Žilinou dsc_0062_57347 pod Strečnem za Žilinou Čti více…

03 – výlet na Slovensko – od Kežmaroku až do Bardějovských kúpelí

03 – cesta pod Tatrami přes Kežmarok až do Bardějovských kúpelí

Bylo úterý a my se vydali na další putování na Poloniny. Protože jsme byli často v Liptovském Mikuláši, byli jsme zvědavi jak to tam asi dnes vypadá, když už tímto městem musíme projet. Jedeme totiž bez dálniční známky a musíme tedy po staré původní silnici.

dsc_0091_57372 náměstí v Liptovském Mikuláši

Po ránu se nám pak poprvé objevilo místo, známe s folklorních festivalů ve Východné. Vždy jsme to projížděli vlakem a tak jak to tady vypadá ve skutečnosti bylo pro nás milým překvapením. Nad dědinou je oplocený areál v jehož středu je i dřevěná rozhledna. Byla otevřena vstupní brána a tak jsme si jej celý prošli.
Místo žacího stroje tu byl bača s ovečkami tak to bylo stylově obhospodařované. Podle bači jsme prošvihli sobotní volbu krásky v lidových krojích a festival brambor. Podle reklamy se tu pořád něco děje.

dsc_0111_57392 amfiteátr ve Východné dsc_0122_57403 amfiteátr ve Východné Čti více…

04 – výlet na Slovensko – Bardějov, pak na Duklu a kolem dřevěných kostelíků do Medzilaborců

04 – Prohlídka Bardějova a cesta na Dukelský průsmyk
s postupnou návštěvou dřevěných kostelíků a musea Andyho Warhola
v Medzilaborcích

Máme před sebou třetí den našeho putování Slovenskem. Město Bardějov jsme vynechali a nechali si jej na ráno. Nikdy jsme tady nebyli a tak nás zde překvapilo několik věcí najednou. město je zapsáno na seznamu UNESCO.

dsc_0300_57580 na prohlídce města Bardějova dsc_0327_57607 na prohlídce města Bardějova

V ranním slunci a bez lidí to byl překrásný první dojem. Velké překvapení jak je to tady krásné. Bazilika byla ještě zavřená a tak jsme si postupně prohlíželi jeden krásnější dům za druhým kolem celého náměstí. V horní části jsme zabočili do postranní uličky a z kostela jsme slyšeli hudbu. když jsme dorazili před vstup do kostela už jsme se tam nemohli dostat, protože z kostela šli davy školáků. nedalo nám to, zeptat se co to znamenalo. Bylo nám sděleno, že v kostele františkánů se každou středu ráno koná školní mše. Tak tohle jsme u nás ještě nezažili. Blížil se čas kdy otevřou basiliku. Konečně je 9.30 a my můžeme vstoupit. Koupil jsme si i povolenku na focení, protože to stálo za to. Za seniora to tu je 1.50 a za focení 2 eura. Krásné to místo a bez focení bych si to neužil.

dsc_0386_57666 zaplacené focení v katedrále v Bardějově dsc_0394_57674 zaplacené focení v katedrále v Bardějově Čti více…

05 – výlet na Slovensko – Pčoliné, Morské oko a dřevěné kostelíky na Poloninách

05 – Zastavení v Pčoliném, výprava na Morské oko a ještě i návštěva
dřevěných kostelíků

Probouzíme se na parkovišti pod kostelíkem v Papíně. Bude překrásný den a já se pokouším nafotit východ slunce nad krajinou Polonin.

dsc_0556_57834 mlhavé ráno pod kostelíkem v Papíně dsc_0586_57860 sleduji východ slunce nad obcí Papín

Prostě tu nádheru jak se postupně mění osvětlení a barevnost okolí, tu jen tak ve městě a mezi paneláky nezažijete.

dsc_0629_57900 sleduji východ slunce nad obcí Papín dsc_0623_57894 sleduji východ slunce nad obcí Papín Čti více…

06 – výlet na Slovensko – dřevěné kostelíky až po thermál na Zemplínské Šíravě

06 – návštěva dřevěných kostelíků cestou do Uliče
a pak termály na Zemplínské přehradě.

Je tu náš pátý den putování a pátek 9.září k tomu. Nad námi modrá obloha a sypaná hráz přehrady Starina. takže po snídani si to tu musíme taky trochu obhlédnout. Mají tady vyhlídku odkud se dá celá přehrada pěkně obhlédnout z jednoho místa. Takže po hodince už jedeme na konec světa do městečka na hranici s Ukarajinou do Uliče.

dsc_0824_58094 výhled na přehradu Starina dsc_0825_58095 výhled na přehradu Starina

No a samozřejmostí je, že taky ještě bude nějaké to odbočení k prohlídce dřevěného kostelíku.
No a první je do obce Topola.

dsc_0842_58112 dřevěný kostelík v obci Topola Čti více…

07 – výlet na Slovensko – přes Prešov a Levoču do thermálu Vrbov pod Tatrami

07 – Od přehrady Domaša přes Prešov a Levoču
s odpočinkem v termálních lázních Vrbov.

Krásné ráno, klid a pohoda na břehu přehrady Domaša, mlha nad hladinou mizí a bude zase horký den sobota 10.září. V plánu máme navštívit město Prešov a pak Levoču, víc si na tento den neplánujeme. Přesun po téměř prázdné silnici je proto, že dálnice tady již převzala nadvládu a tak původní silnice je opravená a je funkční téměř jako cyklostezka. No prostě je to hodně zajímavé. V Prešově odstavíme autíčko do stínu a jdeme do centra. To je tady podobné jako v Košicích. Hlavní ulice mírně rozšířená aby pak uprostřed stála katedrála. Ano je to podobné jako v Košicích, ale je to jiné a rovněž hodně poopravované. Máme to ale i barevně vylepšené protože se tu koná festival piva jídla, vyhrává hudba stánky se připravují na pozdější nával.

dsc_1036_58305 při procházce hlavní třídou Prešova dsc_1067_58336 při procházce hlavní třídou Prešova

dsc_1053_58322 při procházce hlavní třídou Prešova dsc_1070_58339 při procházce hlavní třídou Prešova

Je horko a tak taky zkusíme místní zmrzlinu a nebyla špatná, tedy šizená vodou. Ale putování městem je i po ránu úmorné a tak po hodině a půl nasedáme abychom popojeli. Vjíždíme do zalesněné krajiny a najednou se v zatáčce objeví silueta špišského hradu. Ale jak naschvál se v tomto místě nejkrásnějšího výhledu nesmí zastavit a vyhlídka tu zřízená nebyla. Takže siluetu hradu fotím až později.

dsc_1095_58364 cestou z Prešova pod Spišským hradem dsc_1097_58366 na náměstí ve Spišském podhradí Čti více…

08 – výlet na Slovensko – procházka kolem Štrbského plesa

08 – Raní procházka kolem Štrbského plesa a cesta domů

Ne vždy se zadaří aby to hned po ránu vyšlo na 100 %. To ráno bylo nedělní a my se probouzeli pod rozestavěným hotelem ve Štrbě. A protože máme režijní průkazy a jedem na slovenských železnicích také zadarmo, jako i každý kdo má 70 let a vyřízený průkaz s fotkou, tak jsme jen autíčko postavili u nádraží a šli na ozubnicovou električku co jede na Štrbské pleso. A to co se zadařilo bylo, že jsme zaparkovali v 6.58 a vláček vyjížděl v 6.59 a na nás posečkal minutku a jel. takže na Štrbském plese jsme byli za 15 minut. Tady pohoda a klídek a nás jako první napadlo to co většinou děláme, vyjet si do horních pater hotelu, odkud je krásný výhled. A tak jsme hned od nádraží zamířili do hotelu Panoráma a tady vyjeli do 11 patra a z balkonu se pokochali výhledem na panoráma Vysokých Tater. Kopce ozářené ranním sluncem a ani mráčku na obloze. No prostě to bylo něco co se dál nedá popisovat, to se musí vidět.

dsc_1203_58472 cestou k hotelu Panorama na Štrbském plese dsc_1210_58479 výhledy z hotelu Panorama na balkoně v 11.patře

Ale ještě jsme nesnídali a tak jsme v domě, co dříve bývala obchodní dům, našli od 7.00 otevřenou prodejnu potravin. Mimochodem zbývající patra obchoďáku jsou předělená na hotel.
Kousek jsme popošli až k domu s turistickou ubytovnou a tady na prázdných stolcích u bufetu posnídali. Kolem prošlo v neděli po ránu jen pár lidí. No a pak jsme se dali na procházku po chodníčku kolem Štrbského plesa. A to co jsme viděli to nebralo na duši jen nás, ale i těch pár dalších co měli ten nápad vyrazit tak brzy po ránu.
Hladina jezera jako zrcadlo, ani vlnka a tak jsme vše viděli dvakrát a vše bylo tak nádherné, že jsme se tentokrát skutečně pořádně kochali tou krásou před námi.

dsc_1230_58499 procházkou kolem jezera Štrbské pleso dsc_1249_58518 procházkou kolem jezera Štrbské pleso Čti více…

?>