Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

10 – Pondělí 24.června, úterý 25.června a středa 26.června – Azory

Uloženo v : Portugalsko napsal facero

Čvc.5,2019

Pondělí 24.června, úterý 25.června a středa 26.června

Dnes mám pro změnu zase svátek já osobně, ale také slavíme výročí společného soužití. Ale také jsme na ostrově Sao Miguel poprvé bez půjčeného auta a bude tomu tak až do konce pobytu 27 června, kdy odlétáme. Den začal pěkně tím, že cinkla SMS, kde mi turistická kancelář oznamuje upravená odlet z Lisabonu. Není to ale tak strašné, tedy zatím. Po snídani si chvíli odpočíváme, protože co by jsme kde na plovárně tak brzy dělali. No ale když jsme se zabalili a šli před aparthotel, tak vidíme zastavovat autobus ve směru na Lagoa. Před 3 roky tady nikdy nezastavoval, nyní ano. Byli jsme tehdy zvyklí zajít pod kostel v Sao Roque na zastávku, s tím, že autobus těsně před aparthotelem odbočí na Livremento. No a tak se stalo, že jsme došli na zastávku a čekali a čekali. No prostě tady to je tak, že se ví, kdy autobus vyjede z centrály a zastaví někde na další centrále. Ale kdy zastaví tam kde čekáte se neví. Nějaké foto z jízdního řádu jsem pořídil, ale jestli to bude příště platit, to se neví. Už v roce 2016 měli jízdní řády na webu a dokonce s interaktivní mapou a když se odkleplo, že chcete vidět foto zastávky, tak tam byla. Ale už tam nebylo to, že ta co byla u aparthotelu, je mimo provoz, i když foto tu bylo k nahlédnutí. No a nyní už webové stránky nefungují.
Náš autobus jel až po hodně dlouhém čekání. Pak přijel a jízdné stálo jen 0,94 centů za osobu a jeli jsme asi 30 minut , takovou vyhlídkovou trasou přes Livremento. Autobus dojel do Lagoa, my vystoupili tam, kde ostatní s vybavením na pláž a šli za nimi na místní nádherné koupaliště. Jen jsme se odlišili tím, že jsme nafotili zase jeden kostel a jeho interiér a vše pěkné a zajímavé, co bylo cestou k vidění.

kostel v Lagoa ulice v Lagoa

No prostě parádní provedení a za ty 3 roky pořád čisté, pořád krásné a k tomu byl den jako vyšitý. Sluníčko si dalo jen na chvíli pauzu za mraky, ale pak jsem já hledal stín. Voda v bazénech 21 st.C, v oceánu pak 20 st.C a odpoledne teplota i stoupla na 21 a stoupla i hladina, takže přišel příliv a já měl co fotit. Mají tady totiž takové místečko, kde se tvoří gejzír vody.

loučíme se s koupalištěm v Lagoa na koupališti v Lagoa, lze se koupat v bazénech

na koupališti v Lagoa - místní školáci se předvádí na koupališti v Lagoa

No plavání jsme provozovali až do 17.15 hodin. Pak přešli zase na autobus, tady čekali asi 25 minut a jelo se tou kratší cestou bez poznávání Livrementa. Doma jsme byli za 10 minut. A zase to stálo stejně jako za cestu tam.
Nyní budeme mít slavnostní večeři a přípitek s portským a 7-letým koňakem a budeme koukat zase na ten krásný úkaz, vlnobytí pod okny našeho ubytování. Co bude zítra se uvidí.
No a večer koukám na mobil a zase zpráva, že když neprodloužím smlouvu s O2, tak budu platit o 150 Kč více a dávají mi na to týden, abych si to srovnal. Tak tomu říkám služby a otravování, jako by nevěděli, že když mám něco levného, tak pokud neumřu, tak jako důchodce asi budu chtít zase to levné. No asi přijdou o zákazníka.
Dnes bylo úterý 25.června. Kdyby byl každý den tak málo aktivní, asi bych se zařadil mezi ty, co tento ostrov nemusí. Není auto, tak co se tady tak asi dá dělat. Po ránu nikam nespěcháme, ale kolem 10 hodiny, kdy jen trávíme svou snídani, nás z pokoje decentně vyhnali uklizečky. No tak jsme se zabalili a šli poznat to co máme v okolí, tedy Sao Roque, skálu podle které se tato část Ponty Delgady jmenuje.

pohled do Ponta Delgady jsme na vrcholku S.Roque

Je to na předměstí, kterému vévodí kostel ze 16 století a od našeho aparthotelu pod ním je roztržená skála. Pomaličku a pozvolna vyjdeme na její vrchol. Moc lidí sem nechodí a je to asi jediné neudržované místo, které jsme na tomto ostrově poznali. Z vrcholu je ale krásný výhled na Ponta Delgadu a i zpět na náš aparthotel a na město Lagoa v pozadí. Nad tím pak vévodí kopec, kde se ukrývá krásné jezero Lago Fogo.

Cestou jen kontrolujeme, jak se změnili pěší promenády kolem pobřeží. Je toho jen skutečně málo, nikdo tu nic neničí a po ničem nečmárá. Jen sem tam je něco z maleb doplněno a ty původní jsou opotřebené působením slaného ovzduší.

na promenádě v S.Roque - něco jako předměstí Ponta Delgady na promenádě v S.Roque - něco jako předměstí Ponta Delgady

Došli jsme k lidovému koupališti. Dolů k vodě se dá sjet jedno patro výtahem a pak jet po rampě na plochu, kde jsme si tohle ležení a lenošení spojené s koupáním v oceánu pěkně užili. Voda měla jen těch 20 st.C, ale dnes bylo občas pod mrakem, ale i tak bylo tepleji i ve stínu. Jmenovalo se to tu Forno da Cal.

odcházíme z koupaliště loučíme se s koupalištěm

Tentokrát tu ani po ukončení školních hodin nepobíhali dítka a tak tu byl takový poklid. Ale je po 16 hodině, my se vracíme na ubytování. Když pak jdeme na lodžii vyvěsit mokré věci, pod okny aparthotelu je celá sestava hlučných Američanů, co tu zrovna bydlí. Kouří vodní dýmku, pokřikují a je to pro nás ten hnusný Američan, co může hulákat, protože tak huláká i jejich president. Baby většinou podle vzhledu nedoučené bělošky a s nimi buď zavalití křiklouni s tetováním, nebo černoši, no a dítka mišmaš, černé, kakaové, bílé vzhledu kreolského. No prostě, jak to je u divoce se pářících koček. No den končí, je pod mrakem a doufáme, že se ta banda přemístí někam do občerstvovací stanice, protože si asi navařit neumí. Určitě se ale vrátí až po 24 hodině. Nám pak zbude už jen jeden den pobytu 26.června.

A je to tady, poslední celý den na ostrově Sao Miguel. Je středa 26.června.
Hned po ránu krásné počasí, ale jaksi nás zdolává únava a tak na snídani jdeme až po 8 hodině a uklízecímu servisu sdělujeme, že to dopoledne asi nebude. Odcházíme až přečteme všechny zprávy o dění v Česku, kde se demonstruje proti tomu, co se nestalo. Prostě vnímáme tu českou ubohost. V davu je nám dobře, pryč s těmi, kteří by chtěli být jiní než dav. Vzpomínám na vtip, který nám za totality vyprávěl vtipný ministr dopravy coby čestný předseda brigády socialistické práce. No to tak přijde do pekla lucifer na kontrolu. Je tam spousta kotlů a v nich dušičky nebohých. U každého kotle hlídá čert. U jednoho nikdo není a lucifer se rozčílí, proč tam nikdo není. Pane lucifer to není potřeba, to je kotel s dušičkami Čechů. Když by některá duše chtěla utéct, ostatní ji strhnou zpět. No jako vystřižený po celou tu dobu co si jej pamatuji a je to hodně dlouho.
Je po 11 hodině a jdeme se projít tam, kde to máme nejblíže to je nedalekou pláž kolem staré pevnosti až do přilehlé části Livremento. Zase krásné zázemí se sprchami, WC a převlékáním, všechny velmi pečlivě hlídají dva plavčíci a mají tento den tedy co dělat. Jsou tu obrovské vlny, ale vody jen do pasu a ne hlouběji.

trvalé umění v přírodě a sledování divadla s bouřícími vlnami

Taky jsem se pokusil udělat to co místní, projít tou velkou vlnou a pak už bezva plavání a pohupování. Pokus vyšel, ale slaná voda mi nedělá dobře, oči pálí. Nicméně dobrá zkušenost. Ta vlna měla asi tak 3 m, dva jsem mohl mít hlavu nad peřejí, ale tři mě vzali sebou a protože jsem to vykonal trochu později, tak to se mnou praštilo o písečné dno, ale nepřetočilo, takže dobrý. Ještě jsem se popral s druhou takovou velkou a byl jsem spokojen a šel hned pod ledovou sprchu, protože sůl a písek byly všude.

no a tady někde jsme se poslední den na pláži i připálili a tohle je poslední pohled před odletem

Je 17 hodin, opékání na sluníčku skončilo, možná jsme i podřímli, bylo nám tu dobře a bylo co sledovat. Je poznat, kdo je místní a umí v tom chodit. I malé děcka to zvládali, ale plavčíci pořád sledovali. Zajímalo by mě jejich pozorovatelské vidění. Odpoledne totiž přibylo lidí a ve vodě jich bylo tolik, že kdyby se v té pěně někdo ztratil, jak by to asi poznali.
Je tu poslední večeře. Na recepci je objednán vstup do jídelny na 6.00 hodin a taxi na letiště na 6.30. Máme tam být 2 hodiny před odletem a letadlo nám poletí v 9.15 do Lisabonu. Taxi by mělo stát podle veřejné cedule na letišti 11 eur bez a 13 eur se zavazadly. Takže další vzpomínky zapíši a fotkami pak vše doplním, až budeme zase doma v tom přehřátém Olomouci.
Tady jsme byli v podstatě v chládku, protože teploty ve stínu kolem 17 až 20 st.C. Občas deštíček, jen jednou tedy déšť rovně padající, jednou pak dokázal z lesní uzoučké cesty udělat během chvíle potok. Ale proti těm vedrům které nám hlásili zprávy z domova úžasné ochlazení, přesto, že jsme byli na jihu, tedy na rovnoběžce, která prochází někde na dolní hranici Portugalska.
A tady už jen závěr vzpomínek. Dveře do snídaňové místnosti byli v 6.00 otevřeny, taxi přijelo 5 minut před 6.30 hodinou. Odbaveni jsme byli v 7.00 hodin a dostali i místa pro dlouhé nohy v řadě, kde jsou nouzové dveře a to na oba lety. Jen na ten druhý let bylo přistaveno menší letadlo, takže řada 25 byla jinde, ale šlo to vydržet. letadlo do Prahy přiletělo o 40 minut později. Vlak jel na čas a byl v Olomouci v 23.58 minut. Doma jsme byli v 0.09 minut.
Na vstupu nesvítilo bezpečnostní světlo. Za dveřmi domečku bylo nesnesitelné dusno. Po rozsvícení pak bylo po všech radostech. V domě praskl vodovod a koberce plavaly ve vodě, ze s tropů kapala voda a to jak na přízemí, tak na patře. Zničený klavír, křesla, kuchyňská linka. Hrůza z této situace byla tak veliká, že jsem musel zavolat záchranku, protože tu bylo u ženy podezření na infarktový stav. naštěstí to dopadlo dobře. Voda vysychá, voda neteče a čekáme na pojišťovacího agenta. Tak takhle může skončit zážitek z krásné dovolené.

Fotky z ostrova Sao Miguel, kdy jsme byli už jen bez auta a poznávali okolí našeho ubytování v Sai Roque na aparthotelu Barracuda :

[prohlížej jednotlivé fotky]