

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
GC 02 – Výlet do Mogánu – 30. Listopad
V noci to na výlet nevypadalo, protože kolem třetí nad ránem pořádně lilo a bušilo to na sklo balkonových dveří. Pak se ale ráno ukázalo, jak rychle se to vše může změnit. Po 7.30 už byla modrá obloha a slunce se vyhouplo na oblohu a jen sem tam nějaký ten krásný mráček. Tentokrát poučeni ze zastávky na cestě, jsme zašli jen kousek po promenádě k marketu Tropikal, kde je autobusové nádraží odkud nás musí vždy nechat nastoupit. Došli jsme počkali jen 15 minut a autobus číslo 32 nás dovezl až do Mogánu. Zpočátku zastavuje na každé zastávce a kličkuje až do Maspalomas, ale pak to vezme jedním tahem po dálnici až na konečnou v Puerto Mogánu. Je 10 hodin a vedro a jen modrá obloha a sluníčko si to pořádně vypaluje. Manželka jako první zahlédla vyhlídku, že tam jsme posledně nebyli a tak jsme se vydali k vyhlídce. Je to dobře vyznačené jako Mirador a pak už se šlape schod za schodem až nad horní hranici domečků, které jsou tady naskládané jako vlaštovčí hnízda.
cestou na vyhlídku nad městem Mogán
pohled z vyhlídky nad Puerto Mogán
Na vrcholu musíme konstatovat, že to stálo za to i když jsme se vydali ze svých sil. Stínu bylo jen pramálo, ale za to ta domácí pohoda, až do kuchyně se uvidí a třeba i můžete odstavit připalující se pánev nebo tak něco. Staré místní babky jsou zdravé, protože každého, kdo jde kolem, pozdraví a on odpoví. Na jednom domečku klece s kanárky i papouškem, vše to prozpěvuje a volá „ola“. Pak ještě takové lidové azulejos a jste na vrcholu odkud vidíte celý přístav a v něm spousty jachet. Kocháme se a doplňujeme tekutinu a jde se dolů do uliček, kterým někdo dává přirovnání, že jde o Benátky na ostrově Gran Canaria. Jsou tu nějaké ty kanály, ale to co je tu tak úchvatné, to je barevnost domečků, které jsou vlastně jako jeden apartmánový hotel o dvou podlažích. Nad ulicemi oblouky a na nich barevné ambrozie .
barevnost květů v uličkách Puerto Mogán
barevnost květů v uličkách Puerto Mogán Čti více…
Protože tentokrát jsme se rozhodli poznávat okolí i linkovými autobusy, tak jsme tento den realizovali přesně tak. Našli jsme si kde autobusy zastavují, a je to přímo pod hotelem Beverly Park a do cíle jede linka 01, 30 a i další. Čekali jsme a na ostrůvku a přibývalo lidí. Projela linka 30 a nezastavila. Přijela linka 01 a nevzala nás, jen řidič něco vysvětloval a že jede další. No a když jsme už čekali víc jak 30 minut a pořád nás nikdo nebral, tak jsme už museli zvýšit i hlas na řidiče, co jel s linkou 01, že už chceme jet a nehodláme zase čekat. Kolem totiž už projeli další linky číslo 30. Tak nás vzal a tak se stalo, že jsme projeli několika městy po cestě, viděli jsme hlavně odvrácenou tvář předměstí, devastované farmy, kdysi zakryté plachtami a snad plné pěstované zeleně. Nyní jen nepěkná krajina s kamením a keři, čehosi nevzhledného. Městské ulice plné aut a autobus pomalu jedoucí a kličkující mezi těmi co si zastavili, kde bylo libo. No po 90 minutách jsme konečně dojeli do našeho cíle pod San Telmo, místní a asi největší katedrálu v historickém centru města Las Palmas.
Tento den nebyl na koupání, bylo zataženo a dokonce pršelo, ale naše černé pláštěnky to vše zahnali, ale svetřík se hodil, bylo jen 19 st.C. Když jsme přešli hlavní třídu, co vede z kopců na pobřeží, která je osázená parky, naše první zastavení bylo v tržnici.
městská tržnice v Las Palmas
na městské tržnici v Las Palmas
Obdivovali jsme cizokrajné ovoce nespočet druhů banánů, levné ořechy i drahé loupané ořechy, parádní kousky na pultech s rybími pochutinami. Prostě parádní příležitost k focení.
Z tržnice jsme pak šli ulicí advokátů a balkonů mírně do vrchu ke katedrále. Těsně u katedrály stojí museum Kryštofa Kolumba nazvané Casa de Colón.
hlavní brána do museo Colón
jsme v museu s památkami na dobu objevitele Colomba Čti více…
Cesta do pohádky – k hotelu Abama.
Když jsme tu byli naposledy, byl to zážitek ošizený o pohledy na golfové hřiště a o pobyt na pláži pod tímto hotelem. Takže tento den po těžkých zkouškách v soutěsce Masca jsme zajeli k hotelu Abama. Je to na hlavní trase mezi Puerto Santiago a Adeje, na linkách 473 a 474, co snad pořád jezdí tam i zpět. Hotel vyčnívá z typické krajiny hned za městem Puerto San Juan a to je asi 17 km od hotelu, kde letos bydlíme. Jakmile se projede kolem malebné pláže v San Juan vyjede se z městečka a objeví se po obou stranách silnice ploty a plachty co ukrývají banánové plantáže. A pak najednou v dálce uvidíte narůžovělou až okrovou barvu čehosi, co připomíná shluk afrických staveb z hlíny. No a když se nad silnicí objeví v té nedefinovatelné barvě, snad i připomínající barvu cihel i přejezd se čtyřmi věžemi, autobus zastaví v zářezu mezi květy a palmami, které pak jsou v celém okolí hotelu.
Ano jsme po půl hodince v cíli a jde se objevovat ta nádherná architektura zdejšího resortu, která patří společnosti RETZ.
Cestou ke golfovému hřišti je strážnice a v ní sedí hlídač. Nebáli jsme se, měli jsme připravenu řeč spojenou s mazáním medu kolem huby, jak se říká, ale nakonec to nebylo třeba. On tam neseděl hlídač, ale jen zavěšená košile hlídače, a z dálky to krásně maskovalo nepřítomnost osobní stráže. Takže na golfové trávníky jsme vstoupili zcela v poklidu a ještě k tomu tam, kde se to nesmí, ale kde to prostě šlo.
zajímavá mostní stavba s věžičkami - přes ni hurá na golf
a tohle už je nepovolený vstup na hřiště
Protože od silnice to je vše odděleno palmami mezi balvany a květinami a oficiální přistup by byl až někde hodně vysoko na svahu. Tak daleko a nadarmo jsme šlapat nechtěli. To ponecháváme vždy jen místním darmošlapům, jak golfisty velmi výstižně a vtipně pojmenoval náš známý.
Ale úpravy terénu, travička nádherně střižená a kolem palmy a jezírka a v pozadí nejvyšší hora Španělska – Teide, to za focení stojí, to u nás doma určitě nemáme.
Po této obhlídce a hlavně zjištění, že asi i na druhé vrátnici před hotelem samotným nikdo hlídat nebude jsme se začali obezřetně přibližovat ke vstupu do hotelu.
a jsem před recepční vstupní halou
už se věnujeme prohlídce a focení Čti více…
Výlet do soutěsky Masca na ostrově Tenerife – listopad 2015.
Hodně článků jsem pročetl, ale ani jeden z nich nebyl o tom reálném dění, které mě na tomto výletě soutěskou Masca čeká. Hned úvodem raději sdělím, že jsme ročník 47 a 48 aby bylo jasné, že mládí takové problémy jako u nás asi nebudou očekávat. Ale jsem rád, že jsem vyzkoušel co naše těla ještě snesou, když není až tak moc trénované. Boty botasky byly postačující dobré, v žádném případě by neměli klouzat, voda pro tuto cestu byla v dostatečném množství, baterie nabité, telefon funkční. Lístek na zpáteční cestu lodí byl na dohodnutou dobu a den v peněžence. A pozor bez holí se tam při vyšším ročníku ani nepouštějte. Ano to vše je potřebné překontrolovat. Naplánovali jsem to ne ten nejkrásnější a nejslunnější den a vyšlo to. Příprava spočívala v nalezení autobusového spoje přes webové stránky ww.titsa.com. Naprosto skvělé, když umíte španělsky a když máte strpení a pochopíte a dohledáte vše potřebné a ono to i je funkční. Na hotelu v Puerte Santiago jsme večer objednali balíček na svačinu, na cestě k přístavu koupili lodní lístek jen ve směru z mola na konci soutěsky Masca na ten nejposlednější možný spoj abychom se cestou nenervovaly a vzali si sebou něco na ležení a plavky a boty do vody. Lodě jezdí po hodině, vše najdete na webu www.mascaexpress.com . Koupíte si lístek na daný čas za 10 eur na osobu a daný čas. My jej tedy dali naštěstí na poslední jízdu toho dme v 17.30 hodin.
kostelík na náměstí v Santiago Teide - tady je přestup na autobusy či Taxi nutný
na farmě v hotelové úpravě v Santiago Teide
No a ráno ve čtvrtek 12.11. jsme začali realizovat náš výlet. Autobus kousek od hotelu ale na kopci odjížděl v 8.20 hodin, a proto jsme oželeli jak snídani tak i balíček na cestu, protože by jsme nestíhali. Vše probíhalo podle jízdního řádu, jelo se linkou číslo 325. Na BONO lístku, který se dá pořídit na poště či někde, kde prodávají noviny a časopisy (musíte se ptát) to stálo do prvního přestupu jen 1.15 eura na osobu do Santiaga Teide, což je asi kolem 20 km. Tam ale byl hodně dlouhý čas na přestup, protože spoj číslo 355 jedoucí přes vesnici Masca odjížděl až v 10.50 a my do městečka dojeli v 9.15 hodin., Ale za to jsem si koupili v krámku pečivo a sýr a pojedli to v parčíku, kde mají i kamenné grily na pickniky. Jak jsem po prohlídce blízkého hotelu ve stylu farmy s historickými stavbami a lisy na víno a s krásným okolím rozbalili prostou to svačinku, už kolem nás poskakoval krkavec, krásný černý i se nechal vyfotit. Dostal to po čem prahl, drobinky z bílého chleba.
jsou tu plody mandarinek
hladový krkavec Čti více…
Vzpomínky na Puerto Santiago na ostrově Tenerife.
Ano byli jsme tady už v březnu roku 2O14. To se nám tu moc líbilo a taky jsme se přiklonili k myšlence trochu to tady více poznat. Tentokrát v listopadu roku 2015 nám to vyšlo za cenu velkého morálního ústupku.
bazény na hotelu Globales Tamaimo Tropical
nahlédneme do hotelu vedle Barcelo Santiago 4*
Zcela náhodou se taky stalo, že jsem objednával hotel s polopenzí, ale stal se z toho hotel Todo Includo, tedy pohoštění po celý den. Pro náš úmysl poznávat a jezdit to moc nevyhovovalo, ale nakonec když jsem objevil, že tady mají perfektní servis pro autobusovou dopravu společnosti TITSA, byl plá hotov a taky v plném rozsahu realizován. Na webu www.titsa.com totiž objevíte jízdní řády, kudy jezdí jednotlivé linky a jak vypadá na fotce ta která zastávka.
konečná stanice pro autobusy společnosti TITSA
a to jsou výhledy z té nejvýše položené ulice nad Los Gogantos Čti více…
Poslední celý den na ostrově Tenerife ve městě Santa Cruz.
Je tu náš poslední celý den na Tenerife, to je 13.března. Po snídani vyrážíme autobusem do hlavního města Santa Cruz se záměrem zajet si i na pláž v San Andres a vykoupat se také i v oceánu. A protože byl asi ten nejpěknější den, koupání vyšlo a pochůzkou po Santa Cruz jsem se také pěkně utahali. Od autobusového nádraží jsme si to podle mapky dali přímo k tomu nejstaršímu ve městě a to je kostel Iglesia de Nuestra Seňora de la Concepcion. Ale než jsme dali ten správný směr, museli jsme projít kolem moderní stavby knihovny, kam bylo možné i nahlédnout a posoudit kolik lidí na Tenerife raději vstřebává nové poznatky, než by se flákalo po městě, či jinak třeba i pracovalo.
pěkná stavba obchodního domu u autobusového nádraží
věž u městské tržnice v Santa Cruz
v amfiteátru městské knihovny a studovny
v amfiteátru městské knihovny a studovny Čti více…
Jedeme elektrickou dráhou do města La Laguna.
Máme tady 11.března, úterý a den bez auta. Na hotelu Catalonia de la Playa ale nebudeme. Po snídani jsme zjistili na recepci v 9.00 odjezd a hned v 9.10 to na čas i jelo. Za 2 eura nás to pak během necelé půlhodinky dovezlo až na centrální autobusové nádrží, které je kousek nad novou operou. Kousek i od historického centra, ale také od metra na Tenerife. A to by jsme nebyli mi, abychom to taky hned nevyzkoušeli.
na stanovišti autobusů v Santa Cruz
při jízdě tramvají do La Laguny
No je to prostě krásná tramvajová souprava, moderní, tiše jedoucí stále směr do kopce do města La Laguna, které je takovým historickým a kulturním centrem ostrova, má dalekou minulost, je zde univerzita pro Kanárské ostrovy, je zde kněžské centrum a podobně. Při jízdě tramvají za 1.35 eura jsme se jen koukali na dění kolem nás. První naše zjištění bylo, že každý mladý, kdo vstoupil do tramvaje vytáhl mobil, namířil jej ke stropu, nafotil čárový hireoglif a mobil schoval. Pak jsme taky zjistili, že nemít jízdenku, tak je pokuta 400 eur. No a protože na konečné je budinek s informacemi a prodejem jízdenek, problém nebyl žádný.
výdej jízdenek na konečné v La Laguně
tohle je ta pohodlná tramvaj Čti více…
Jedeme autobusem do Los Christianos a Los Americas .
Konec dovolené na Tenerife se blíží, je 12.března.
Asi proto, že si stále jen vozíme dobré počasí, dnes s námi jelo polojasno až zataženo, abychom se příliš nespálili na přímém slunci. Teorie, že na jihu ostrova je pěkně pořád byla dnešním dnem vyvrácena. Možná jsme dorazili na Los Amerikos později než je třeba, protože zpočátku to krásně hřálo a hned po dojezdu autobusu jsme si to namířili do hotelu v řadě H10, které mají jakousi vyšší úroveň než jiné hotely se čtyřmi hvězdami. Ale ještě k té přepravě autobusem, fakt to tady dobře funguje a mají to propracované. Do našeho cíle nás vezla linka 111, která jede jen po dálnici, maximálně má zastávky při nájezdech.
dálniční stavba dálnice TF 1 - s malým přístřeškem autobusové zastávky
pohled na dálnici do Adeje
Na zastávce jsou tlačítka na ohlášení nástupu. To tlačítko pak signalizuje řidiči na dálku do kabiny, že na zastávce někdo je a on s dálnice k zastávce sjede. Když chcete vystoupit, mají uvnitř tlačítko na znamení, že hodláte vystoupit. Platí se jak už jsem jednou informoval, u řidiče. Nás jedna jízda stále 14.50 eur a jeli jsme 1 hodinu a 15 minut. Zpět to bylo jen 13,60 eur, protože jsme se toulali po promenádě a obchodními centry až na velkou centrálu zastávek v Los Christianos ,což je takové 4 km procházkové chůze. Mezi tím jsme si poleželi na pláži, kde jsme pozorovali surfaře ve vlnách oceánu. Měli jsme společnost tichou, ale dokonale přizpůsobenou somráctví, totiž pejska, který hned poznal, že si k obědové svačince něco vybalíme a stále ležel u našich hlav a sledoval pozorně každé naše sousto, až dosáhl svého a nějaké to kolečko pikantního salámku na něj zbylo, i kousek sýra zdlábl a dokonce velmi společensky olízal ubrousek, ve kterém ty pochoutky byly zabaleny.
hotel řady H10 v Los Americas
procházíme hotelem H 10 Čti více…
Vyrážíme na poslední výlet do pohoří Anaga na severu ostrova.
Dnes bylo pondělí 10.3. A my měli poslední den zapůjčené auto. Protože jsme plán této cesty odkládali na to až bude hezké, slunečné počasí, nebylo zbytí tento plán dodržet, abychom viděli obrazně řečeno celé Tenerife. Plán byl, jet přes Santa Cruz do San Andres na severní část ostrov, a pak do Taganana a třeba ještě něco navíc, tak bylo pro nás krásným překvapením ranní probuzení, které ukázalo, že nás má asi někdo přeci jen má rád. Nad horami modro, nad mořem slunce jen tu a tam mráček. A to i při pohledu směrem k severu.
Takže odkládání vyšlo a cesta do pohoří Anagu pak byla jen parádou a šlehačkou na dortu. Když jsem projížděli Santa Cruz, zastavili jsme se prozřetelně u nové stavby, která tu slouží od roku 2003 jako koncertní hala a pod ní se rozprostírá koupaliště, které vybudovali podle projektu Cesara Manriqua.
budova opera - audutorium, otevřená v roce 2003
Auditorio Tenerife v Santa Cruz
Parkoviště po ránu ještě bylo zvládnutelné a dalo se zaparkovat. Cestou zpět jsme poznali naše dobré rozhodnutí, parkoviště bylo narvané auty. Je totiž kousek i od středu města.
Objeli jsme město podél pobřeží, to znamenalo držet směr na přístav a pak už jen na San Andres.
toto je ještě kousek z města Santa Cruz
toto je ještě kousek z města Santa Cruz Čti více…
Neděle a my jedeme na poutní místo a do krásné vesnice Vilaflor ve výšce 1400 m.
Máme dnes neděli 9.března a byl to den neustálých proměn.
Ráno bylo pěkně zataženo, hory v mlze, východ slunce nebyl, protože bylo pořádně zataženo. Po snídani jsme se rozhodli jet na jih, kde by mělo být snad i tepleji. Ale protože je neděle, rozhodli jsem se ještě před dlouhou cestou navštívit poutní místo s basilikou ve městečku Candelaria, což je jen kousek od našeho hotelu, asi tak 5 km mezi zástavbou a jeli jsme přímo mezi domy bez nájezdu na dálnici. A protože bude určitě mše svatá, tak se dostaneme určitě i do otevřené basiliky.
na konci ulice je vidět cíl naší návštěvy - bazilika postavená až v roce 1959
a to je ona Bazilika Virgen de Candaleria
Když jsme narazili na pěší zónu a směrovku k parkovišti, už jsem parkovali a davy svátečně oblečených nás vedli po pěší zóně k našemu objektu poznání. Ono to je fakt poutní místo, protože před samotnou basilikou, kterou nám jednoznačně ukazovala vysoká hodinová věž, je obrovské dlážděné náměstí, kde se odehrává vše spojené se životem obyvatel ostrova Tenerife.
devět bronzových soch "menceys" vládců ostrova před příchodem Španělů na ostrov
pohled na sochy Čti více…