14_TF - poslední výprava autobusem do Santa Cruz - Cestovatelské tipy a rady na cesty

Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

14_TF – poslední výprava autobusem do Santa Cruz

Poslední celý den na ostrově Tenerife ve městě Santa Cruz.

Je tu náš poslední celý den na Tenerife, to je 13.března. Po snídani vyrážíme autobusem do hlavního města Santa Cruz se záměrem zajet si i na pláž v San Andres a vykoupat se také i v oceánu. A protože byl asi ten nejpěknější den, koupání vyšlo a pochůzkou po Santa Cruz jsem se také pěkně utahali. Od autobusového nádraží jsme si to podle mapky dali přímo k tomu nejstaršímu ve městě a to je kostel Iglesia de Nuestra Seňora de la Concepcion. Ale než jsme dali ten správný směr, museli jsme projít kolem moderní stavby knihovny, kam bylo možné i nahlédnout a posoudit kolik lidí na Tenerife raději vstřebává nové poznatky, než by se flákalo po městě, či jinak třeba i pracovalo.

dsc_0320_25637 pěkná stavba obchodního domu u autobusového nádraží dsc_0322_25639 věž u městské tržnice v Santa Cruz

dsc_0329_25645 v amfiteátru městské knihovny a studovny dsc_0331_25646 v amfiteátru městské knihovny a studovny

Také jsme dospěli k městské tržnici, které dominuje hodinová věž a k dostání je zde vše co je potřebné k jídlu a pití. Má i své veřejné záchodky, přístupné bez placení. Takže pohoda a klídek nám umožnil posoudit, že jídlo tu je asi tak jen o 10% v průměru dražší než u nás, ovoce je drahé také jak u nás a pití to je asi to samé.

Když jsme dospěli do kostela, tak jsme zjistili, že se asi blíží nějaký ten velký svátek svatého, tedy asi sv.Josefa, protože při procházení v přítmí kostela bylo slyšet stálé jemné cinkání. Zjistili jsme co to bylo. To místní, sloužící bohu, leštili jeden ze stříbrných ikonostázů, které se dříve nosili ve slavnostních průvodech městem. Tady už dospěl i pokrok a protože to vše bylo v přípravách, tak jsme také odhalili, že to co se dříve nosilo, nyní jede na čtyřech kolech a pod tím sedí ukrytě jeden řidič s brzdou v ruce a ostatní to velké slavnostně vyzdobené sousoší, většinou panenky Marie, jen tlačí.
Pak jsme prošli ulicí plnou klidu a bez lidí až jsme dospěli k místu kde to zase pořádně bzučelo jako v úlu. Byl to pořádný shluk dítek školou povinný ve školních krojích, co právě vyšel z divadla a čekal na další hordy malých diváků a pokyny učitelů. Pak už přišlo obdivování toho jak je tu skloubena stará a nová architektura, jak bankovní výnosy sponzorují umění.

Ale dospěli jsme i ke krásným náměstím, kde zeleň a květy dominovali a kolem plno vodotrysků a velmi uvědomělí holubi, kteří jakmile zasednete hned tuší, že se bude svačit.

Prošli jsme si místní Ramblu vyzdobenou sochami moderního umění a mezi honosnými vilami jsme sestoupil k náměstíčku 25.červana, s lavicemi a kašnou zdobenou azulejoš, barevnými kachlíky.

No pak přišel další pochod městem dolů až ke Španělskému náměstí, kterému dominuje velká vodní plocha, ale i pomník padlým za občanské války.

Ten den tu také probíhala demonstrace před administrativními budovami, a že jich tu je požehnaně. Kouřící úřednice jako by z oka vypadly nudícím se a arogantním úřednicím z Česka. Prostě ta byrokracie tvoří vzhledy a výrazy asi v celé Evropě. Dospěli jsme tedy velkou oklikou na autobusové nádraží a vydali se z nižšího patra autobusem do San Andres, linkou číslo 910 na pláž.

A mohli jsme si tady pořádně odpočinout. Měl jsem sebou teploměr a tak jsem prováděl vědecká pozorování spojené s měřením teploty. Protože na této pláži je navožen překrásný žlutý písek ze sahary, měla voda při břehu i 23 st.C, pak když byla větší hloubka od pasu níže měla 20,8 st.C, tedy krásné osvěžení a příjemné plavání, zejména když bylo možné pozorovat na břehu krásné palmy a prosluněné velmi kontrastní okolní hory a stoupající silnici na nich. Při opalování se dalo naměřit na horkém straně těla 33 st. C, ale na straně ve stínu těla to bylo jen 27 st. C. A když se leželo na jenom boku déle, pak pokožka byla úplně studená. Takže ležení spočívalo v neustálém pootáčení, aby se udržel stále příjemný pocit. No a výsledek, byl zcela obdobný jako když se peče sele. Na silném slunci jsme velmi rychle změnili barvu. Ale protože jsme tam byli jen jako na skok, opálení bylo v mezích a nebylo nutné příliš velkého mazání.
Než zakončím vzpomínání, musím dodat, že část prohlídky města jsme si už provedli předem, když jsme si prošli nábřeží kolem státní koncertní haly Auditorio de Tenerife, která připomíná svou konstrukcí halu v australské Sydney.

Similar Posts:


 

Both comments and pings are currently closed.

Není možné komentovat.