Cestovatelské tipy a rady na cesty

Cesta za poznáním Rumunska – červenec 2017.

Je složité udělat si úsudek na základě krátké zprávy, či špatné zkušenosti, někde mimo vlastní území Rumunska. Většinou jej pro nedostatek zpráv o této zemi mám ze setkání, se žebrající cikánkou z Rumunska ve špinavých hadrech, s nataženou rukou pro penízky a s omámeným dítětem v náručí, která stojí na rohu ulice Praze, či nedávno v norském Oslo. Dokonce jsem vnímal kusé informace o Rumunech, zaměstnaných přes agenturu ve firmě, nedaleko Olomouce z té záporné stránky.
Ale při putování Rumunskem s cestovní kanceláří jsem postupně dospěl k názoru, že země, kde vládl i mocný královský rod, který uměl v dávné minulosti bojovat s rozpínavostí tureckých vojsk, nemůže mít jen ty prostoduché a chudé lidi.
To tato pohodová výprava s ochutnávkou historie, náboženské kultury a rozmanitých krás přírody vyvrátila a můj pohled na Rumunsko se najednou změnil. Pomohlo tomu také zajímavé povídání našeho průvodce, který má k této zemi jak pracovní, tak i nějaké ty rodinné vazby.

V zemi, kde za doby tuhého režimu komunistů došlo k poklesu morálky, se pak stalo to, že po změně režimu v prosinci roku 1989 najednou poklesl počet obyvatel z téměř 24 milionů na současných asi 20 milionů. To proto, že mnoho Rumunů vycestovalo za hranice, aby si zlepšili svou ekonomickou situaci. To je pak vidět při cestě místy, kde se tyto vydělané peníze proměnili v nové stavby domů, které navenek působí okázale, ale jejich využití je minimální.
Jaksi mě postupně napadlo i to, že vlastně lze při sledování vývoje v Rumunsku nahlížet do minulosti při našem vývoji společnosti po roce 1989.

Například i u nás se najednou začaly dovážet ojeté auta, stavěly se nové domy. Objevovali se zkorumpování, kteří hladověli po majetku a pak jej dávali okázale najevo.

nové domečky viděny z autobusu - Maramures - RO tady je ještě daleko do EU Čti více…

01_Veselý hřbitov v Sapintě a dřevěné kostelíky v Maramuresi.

Cestování po Rumunsku nám začíná na okraji města Satu Mare při hranicích s Maďarskem. Jedeme tak regionem Banátu a Muramares, které také sousedí s Ukrajinou a Moldávií.
Naše první zastavení po průjezdu průsmykem „Huta“ ve výšce 580 m n.m. Následuje sjezd do obce „Sapanta“, kde mají „Veselý hřbitov – Cimitriul Vesel“. Místní obyvatelé považují smrt za něco jiného, za osvobození z útrap těžkého života a tak místní lidový umělec „Patraš“ na tomto hřbitově každému zemřelému namaloval na modře podbarvenou desku s křížem naivní obrázek s námětem, který vyjadřoval profesi zemřelého za jeho života.

na veselém hřbitově ve vesnici Sapanta - RO objekt musea v Kecskemétu

Sám pak je pochován před vchodem do kostela, který se celý postupně opravuje a obléká do nového hábitu.

deska toho co vše maloval se opravuje nová mozaika na opravovaném kostele Čti více…

02 – opevněné malované pravoslavné kláštery v kraji Bukovina.

Po ranním probuzení a snídani se jelo za poznáváním regionu Moldávie, kde jsem navštívili opevněné kláštery.
První z nich byl Arbore. Není to přímo klášter, jen kostel, který dal postavit místní hejtman v roce 1503. Tady byla i průvodkyně, která vše důkladně popsala a leiserovým ukazovátkem ukázala, takže u všech dalších navštívených kostelů už jsme věděli o co jde. Až na to, že to „válela“ ve svém Rumunském jazyce.

opevněný klášter v Arbore opevněný klášter v Arbore

Prostě bylo to pěkné poznání. A jelo se na další místo do kláštera „Sucevita“. Tady nebylo průvodce, za to jsem později objevil zákaz v´focení místních obyvatel řádových sester. jedno co dorazila před brány ve nové černém VW mi to dala jasně najevo. Ale zákaz jsem objevil až po této události.

a pak výšlap na kopeček detailněji žebřík cností v klášteře Sučevita Čti více…

05 – navštívená města v Rumunsku při našem putování .

První z měst, které jsme si mohli prohlédnout i z ptačí perspektivy bylo město Brašov. Je to město moderní, krásně opravené az novou zástavbou na velkém předměstí. O městě se dozvíte v nějakém tom zápisu v Rumunském jazyce už z roku 1521. Černý kostel je z roku 1383. Sloužil tu Johannes Honterus (1489-1549), který odtud šířil Luteránskou víru.

stojíme před černým kostelem luteránské církve radnice a hlavní náměstí

Město je krásně opravené a lze jej prohlížet z vrchu Muntele Tampa, kam se vyjede lanovkou. Na svahu je z velké dálky viditelný nápis a za nim je lávka kam směřují od lanovky davy lidí, aby se kochali na chvíli krásou opraveného města. Podívali se na pevnost nad městem a na vlastní opevnění města.

Brašov pohled od nápisu na vrchu Muntele Tampa Brašov pohled od nápisu na vrchu Muntele Tampa Čti více…