


Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Vzpomínání na poslední dny roku 2020 cestou na sv.Kopeček.
Poslední den roku 2020, který byl téměř celý poznamenán Covidem – 19, jsme se vydali na procházku po cestě, kterou jsme zatím nikdy nešli a kde jsme mohli předpokládat, že mnoho lidí nepotkáme. Bylo to mezi zahrádky nad Droždínem a pak po lesní cestě na sv.Kopeček.
No a protože v listopadu a prosinci jsme téměř už nikam nejeli, protože to, co je v okolí Olomouce už máme projeté, prošlé a poznané, tak jsem se v této poslední vzpomínce za rok 2020 raději zaměřil na přípravy vánočních svátků.
Tento rok se zakázalo popíjení teplého moku na ulici či u stánků na vánočních trzích. Vánoční trhy tak měly jen malou návštěvnost, ale vánoční stromy a výzdoba tam byla a my se na ni zajeli podívat.
Jeden den po ránu jsem nemohl dospat, a tak mě napadlo podívat se na náměstí k radnici v Olomouci, protože radnice je konečně celá opravená a je nyní nádherná. Ale to, že po sedmé hodině ranní tam nepotkám žádného človíčka, to jsem nečekal.
konečně se podařilo opravit radnici v Olomouci
odcházel jsem, když začalo před 8.00 hodinou svítat
Máme své povinnosti v Bystřici pod Hostýnem, a tak jsme zajeli i tam posoudit jak je městečko vyzdobené v tom vánočním čase. Cestou jsme odbočili na náměstí v Přerově a tak jsme v podvečer opět museli konstatovat, že i tady to je pěkné, ale bez lidí to je moc smutné.
jeli jsme také přes náměstí v Přerově
i tady bylo lidí po skorvnu Čti více…
Jedeme na Šumavu – pátek 11.září.
Příčinou tohoto výletu je touha poznat trochu více Šumavu a taky to, že mám být krásné teplé a slunečné počasí a zrovna se také objevila mezera mezi plánovanými návštěvami u doktorů.
A tak se stalo, že v 8.00 hodin vyrážíme směr Šumava po silnici číslo 34, která nás rychle a srozumitelně vedla až do Tábora.
Ale byla tu neplánovaná zastávka ve chvíli, kdy jsem v obci Chýnov nečekaně projeli kolem informační tabule, že je tady ateliér Františka Bílka, sochaře. No a protože jsme již také v roce 2013 navštívili jeho vilu na Hradčanech, kde je stála expozice jeho díla, na webu to je pod vzpomínkou :
http://www.cestotipy.cz/2013/rajska-zahrada-%e2%80%93-prazsky-hrad-na-jare-2013/
Stalo se, že jsme se otočili a zaparkovali v ulici u tohoto jeho domu. Bylo těsně před 12.hodinou a my zazvonili, jak je psáno u zvonku, máte-li zájem o prohlídku. Už z venku Vás to láká vidět také to co je asi uvnitř. Otevřela nám paní, my zaplatili vstupné a paní nám toho pak také hodně pověděla a my si volně prošli tu krásu kolem.
na prohlídce ateliéru Fr.Bílka v Chýnově
na prohlídce ateliéru Fr.Bílka v Chýnově
Dostali jsme ale také doporučení navštívit i místní hřbitov, kde je hrob Františka Bílka s jeho vlastním náhrobkem a kde je také hodně jeho prací, které na objednávku pro místní lidi zhotovil.
na hřbitově v Chýnově
hrob františka Bílka - sochaře
Více o sochaři Fr.Bílkovi je na webu :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_B%C3%ADlek_(socha%C5%99_1872%E2%80%931941)
Byli jsme spokojeni s touto přestávkou a tak se objevil hlad i fyzický, nejen po kulturním zážitku. Hned o kousek dál jsme projížděli kolem Knížecího rybníku, kde je camp a dobré místo k objedu.
v campu Knížecí rybník u Tábora
v campu Knížecí rybník u Tábora Čti více…
Poznáváme něco ze Šumavy – sobota 12.září.
Hned po ránu nás náhoda, tedy objížďka, zavedla ke kostelíku na vyvýšenině, kam jsme se zajeli podívat. A bylo tu první překvapení dne. Stojíme u pomníku padlých amerických osvoboditelů nad obcí Zdouň.
kostel ve Zdouni
památník osvoboditelům z USA
Nasedáme do „autíčka“ a zastavujeme v nedaleké obci Hrádek před zámkem. Takovou nádheru jsme nečekali. Ve vesnici sobotní klid, pohoda, slunce vysoko nad námi jen hřeje. Vstupní portál zámku jen září. Drze chytáme za kliku brány u předzahrady, potom dokonce i samotného zámku a pořád jdou dveře otevřít. Teprve potom zjišťujeme, že jsme vlastně v zámeckém hotelu. Dostali jsme se i do zahrady, kde mají dokonce skleněný „budinek“ ve kterém jsou WC i se sprchou. Ale vše je tak nádherně opravené, že se nemůžeme tou krásou ani nadechnout. Pak jsme si přečetli na plakátech něco o historii tohoto místa a kraje.
Všechny detaily o zámku jsou k dispozici na webu
https://www.zamekhradek.cz/galerie-hradek/
na zámku v Hrádku
na zámku v Hrádku - zahrada
Pak se jelo po místních klikatících se silničkách nahoru i dolů a už jsme stáli u zámku v Mokorusech. Zámek ještě potřebuje hodně peněz na jeho rekonstrukci, ale má za sebou bohatou historii.
u zámku v Mokrousech
u zámku v Mokrousech Čti více…
Putování krajinou Šumavy – neděle 13.září.
První vlak po ránu odjel a my se kocháme výhledem na krajinu ozářenou vycházejícím sluncem a hned po snídani vyrážíme přes Hamry zpět do Železné Rudy.
první ranní vlak do Alžbětína v Zelené Lhotě
východ slunce od nádraží
Takovou pohodu jako mají hosté hotelu v Hamrech bychom si také dali říci.
hotel v Hamrech
hotel v Hamrech
Nadechli jsme ten klid a čistý vzduch a vyjeli přes Železnou Rudu směrem na Dobrou Vodu, což je místo kousek před obcí Hartmanice. Byla neděle a tak jsme měli velké štěstí a mohli jsme si prohlédnout interiér kostela sv.Vintíře, kde je v republice určitě jediný skleněný oltář. A bylo co obdivovat. Další informace na webu https://www.vintir-dum.eu/dobra-voda/
skleněný oltář i křížová cesta v kostele v Dobré Vodě u Hartmanic
skleněný oltář i křížová cesta v kostele v Dobré Vodě u Hartmanic Čti více…
Cestou z Jindřichova Hradce do Olomouce – 15.září.
Čeká nás poslední den putování a poznávání. Po ránu to dáváme po silnici na Brno. První zastavení je v Kamenici nad Lipou. Já to tam už znal, ale měl jsme potřebu se podívat, co se od poslední návštěvy a tak tohle krásné městečko představit manželce.
procházka kolem zámku v Kamenici nad Lipou
procházka kolem zámku v Kamenici nad Lipou
Od poslední návštěvy jsou dokončeny místní komunikace, náměstí a je to tu zase o moc krásnější.
na náměstí v Kamenici nad Lipou
na hřbitově nad Kamenicí nad Lipou
Navíc jsme našli i místní lesní hřbitov a tak tu bylo zase nové poznání.
Po cestě jsme měli možnost se podívat k zámku v Žirovnice. O poznání lepší možnosti parkování a tak jsme zaparkovali až u brány do zámku.
zámek v Žirovnici
zámek v Žirovnici Čti více…
02 – Bystřice nad Perštejnem a pár zastavení při cestě do Jedovnice – září.
Ráno probuzení po 6.30, když kolem nás profrčela parta opravářů, co jela k nedalekému vodojemu.
ráno pod rozhlednou nad Karasínem
krajina kolem Karasína
Byla snídaně a pak se jelo do té Bystřice nad Perštejnem. Jsme tady poprvé a nestačíme obdivovat úpravu hlavního náměstí. Nádherné městečko a my se zase cítíme jako někde v cizině.
Bystřice nad Perštejnem
jsme na procházce po Bystřici nad Perštejnem
Můžeme potvrdit, že se za našeho života po roce 1989 skutečně někde něco změnilo k lepšímu.
V informačním centru v Bystřici jsme jen zírali na propagační materiály. Co zajímavost v některé z okolních obcí, to krásný prospekt. A tak jsme si něco vybrali a hned jsme měli plán dalšího putování. Na cestě je hradní zřícenina Zubštejn nad obcí Pivonice. Autem jedem do obce a z parkoviště to je přímo do kopce lesní cestou jen 500 m.
Jsme na hradní zřícenině a slunce svítí a jsme tu téměř sami a je co obdivovat. Objevili jsem krásné místo k zastavení.
prohlížíme si zříceninu hradu Zubštejn
prohlížíme si zříceninu hradu Zubštejn Čti více…
Výlet do Lipové u Konice – 1.června 2020.
Tuhle vzpomínku záměrně označuji datem 1.června 2020. Je to proto, že jsme si konečně oddechli od hnusného deštivého a chladného počasí na konci měsíce května a udělalo se krásně a hlavně prvního června v pondělí, jsme zajeli do obce Lipová, která je už jen kousek od Konice a tam se zašli podívat na Lipovský hrádek, kde jsme byli naposledy dne 27.května v roce 2013.
Je to tedy 7 let a za tu dobu si ani člověk neuvědomí jak ten čas letí a co vše se může změnit. Proto dávám na vědomí všem, koho tohle vzpomínání osloví, veďte si deník, je to hodně zajímavé, když se pak podíváte do minulosti. Je tam pak hodně zajímavostí a srovnání.
Poprvé v roce 2013 jsem se o tomto místě dozvěděl z nějakého článku o geokeschingu. Našel jsem to tak, že jsem si otevřel web s mapou a našel za obcí Lipová něco jako pozemek, kde někdo provozuje motokros. Po těch 7 letech už je na webu www.mapy.cz vidět ikonku hradu a odkaz zní, že je tam Lipovský hrádek. Tehdy před 7 lety jsem to popsal jako Špacírštejn. Když jsem tam tehdy zajel, abych to místo objevil a poznal o co jde, měl jsme štěstí, protože na místo zcela náhodně dorazil i syn pana Procházky, kterému patřil pozemek v okolí hrádku a on v roce 2006 začal z nudy, spojené s čekáním na krosové jízdy svých synů, stavět něco jako hrádek. Prostě bylo tu hodně kamení a on z něj poskládal za 4 roky takovou zajímavost, že se až dostala do map. Rarita, která se za těch 7 let nezměnila, ale bylo ji po těch 7 letech zase složité najít. Tehdy vysazené jen malé stromky a nyní už velké stromy, které hrádek celý ukryly v zeleni.
Lipovský hrádek viděný v roce 2013
Lipovský hrádek viděný v roce 2013
Já si uvědomil, že za ten čas dítko narozené v roce 2013 už bude mít 7 let a je schopné na hrádku poskakovat a radovat se. Stromečky vysazené na hranici pozemku už jsou tak vysoké, že hrádek už jen tak neuvidíte a musíte hledat i když odbočka ze silnice na obec Buková má malou značku, kterou ale nezahlédnete, když nevíte, že by tam mohla být.
Takže jsem nafotil dům, ve kterém bydlí či bydlel stavitel tohoto hrádku. A protože se jmenuje pan Procházka, tak to je pak po Německu pan „špacír“ a odtud ta má tehdejší zmínka o Špacírštějnu.
dům budovatele Lipovského hrádku
za obcí Lipová se objeví nenápadná směrovka
No a když byl ten den dětí 1.června, tak jsme tam potkali právě maminku se dvěma dítky, z nichž jedno se mohlo narodit v tom roce 2013 a druhé o něco později.
zeleň kolem hrádku je pořádně přirostlá
je tu ale nové posezení
Když je krásné slunečné počasí, je to i krásná procházka sytě zelenou krajinou s okolními lesy a loukami a já mohu toto místo jen doporučit.
Mohu také doporučit zastavení v Seči, což je obec vedená jako součást Lipové a je to místo, kde je spousta krásných chat situovaných nad krásným údolím.
Do Lipové se jede přes Prostějov a Plumlov se zámkem a přehradou a pak přes obec Střížov, kde je krásné koupání. I tam se můžete cestou do Lipové zastavit.
koupaliště ve Stražisku
zámek nad Plumlovem
A u přehrady můžete i pobýt. Voda byla čistá a je zde už i dobré ubytovací zázemí.
Protože jsem vzpomínal, dávám odkaz na článek, který jsem jako vzpomínku zapsal v roce 2013. Můžete nahlédnout.
www.cestotipy.cz/2013/vylet-za-neznamem-–-neco-co-se-v-mapach-nenajde-jako-je-hradek-lipova/ .
Když nebudete v dnešní době koronavirové putovat po vlastech Českých, berte to jako zajímavý typ. Navštívit toto místo je krásným zpestřením a dobrým cílem pro výlet na kole.
Fotky z procházky na Lipovský hrádek nebo také Špacírštejn :
Výlet do Jevíčka, Velkých Opatovic a Letovic – 27.duben.
Počasí v letošním dubnu je jako na houpačce. jednou modrá obloha a studený vichr, pak bezvětří a teploučko. A tak něco naplánovat dopředu jde velmi těžce. Naší výhodou je ale důchod a volno kdy se nám zachce.
A tak se i stalo toho 22.dubna. Vítr hned po ránu nikde a teploty mají být něco nad 20 st.C.
Takže sednout k počítači nad webovou stránku www.mapy.cz , konfrontovat to s www.toulavakamera.cz a hned se něco v reálném dosahu od Olomouce najde. našlo se i v pondělí 27.dubna. Objevil jsem Jevíčko, pak zámek ve Velkých Opatovicích, kamenné reliefy v lese za Opatovicemi a základní rozhodnutí se dalo na papírek a už po 9.hodině vyrážíme přes Konici, což je nejkratší cesta autem do Jevíčka.
Ne vše bylo v plánu a tak když jsme vyjeli s lesů Drahanské vrchoviny, na protějším kopci nad Jaroměřicemi jsme zahlédli novou, asi opravenou kostelní stavbu. No a už víme kam se podívat mimo plánovanou trasu. Objevili jsme pěkný městský úřad usídlený v opraveném zámečku a pak jsme našli i cestu pro auto k té sakrální stavbě.
zámeček jako městský úřad v Jaroměřicích
pohled na Jaroměřice
Pak se objevila směrovka ke Kalvárii. tak to jsme se dali dobře a už jsme na vrcholu kopce u domova důchodců a pod úžasnou scenerií dvou historických objektů. Jsme na kalvárii. ještě tu probíhají rekonstrukce interiéru z evropských fondů, ale samotná kalvárie nám vyráží dech. vyhmátli jsme totiž úžasné osvětlení, modrou oblohu a sem tam mráček. Tohle místo jsem si vychutnali, ale jede se dál.
Kalvarie na Jaroměřicemi
Kalvarie na Jaroměřicemi
Před polednem zastavujeme v Jevíčku. Velké náměstí je plné aut a na zhlédnutí nic moc. A tak popojedeme kousek za náměstí, a parkujeme na Komenského náměstí, kde je pak soustředěno vše z historie. Klášter, kostel, hradby, samostatně stojící zvonice. Je ale doba koronavirová, a tak na zvonici nemůžeme vystoupit. Jinak by to stálo asi za to, což později zjistíme z leteckého snímku za výkladem jednoho u obchodů. Podařilo se nám nahlédnout i do kostela Nanebevzetí Panny Marie, protože řemeslníci za sebou nezavřeli dveře.
pohled k náměstí Komenského
kostel byl mimořádně otevřen, byli tam řemeslníci Čti více…
Výlet do krasové lokality kolem Javoříčka.
Ta koronavirová izolace nás opět vyhnala do přírody, kousek od Olomouce. Cíl byl vybrán podle informační tabule u hradu Bouzov, kde jsme byli v neděli 5.dubna. tentokrát jsem vyrazili v pátek 17.dubna aby jsme měli jistotu, že potkáme co nejméně lidí, kteří by si zvolili stejný cíl.
V rámci okolí hradu Bouzov se totiž nachází krásná jeskyně Javoříčská nad obcí Javoříčko. Když jsem pak nad mapou hledal nejvhodnější možnou vycházku tak aby vytvořila jakýsi okruh na pěší tůru, kterou v pohodě zvládneme. Takže z toho důvodu jsme z Olomouce vyrazili autem na Litovel a za ní projeli obcí Chudobín. tady jsme už byli na obhlídce tří kostelů pro tři různé církve. na webu výlet v Nové Vsi a okolí jsme toto místo prošli v roce 2014.
Takže Chudobín jen projíždíme a naše první zastavení za pěknou a romantickou přírodou bylo v zaplaveném lomu v obci Nová ves. V roce 2014 jsem konstatoval, že do vody nelze vstoupit kvůli sinici. Nyní se zázemí pro koupající vylepšilo a tak větší návštěvnost toto místo zcela vyřadila z lokalit, kde může být krásné koupání. Snad jen rybáři si užijí té přírodní krásy kolem vodní hladiny.
v lomu Nová Ves u Litovle
v lomu Nová Ves u Litovle
No po prohlídce zatopeného lomu jsme pak už zastavili až v obci Vojtěchov. Jeli jsme až do míst, kde kdysi bývala dětská ozdravovna. Tady jsme nechali auto a vyšli na pěší okruh po červené značce ke zkamenělému hradu Branky nad potokem Špraněk.
výstup kamennou bránou na vyhlídku
pohled na vyhlídku nad údolím Špraněk Čti více…
Ve volné přírodě a místě bez lidí, když je ten nouzový stav.
Vlastním autem jsme projeli Zlínem a tady jsme pak odbočili na Kudlov. Za Kudlovem jsme projeli krásnou pahorkatinou a poprvé jsme vystoupili až na Pinduli, kde je restaurace s velkými možnostmi parkování a krásnými výhledy na Želechovické louky. Nikde nebylo živé bytosti. Popojeli jsme směrem na Březůvky a museli jsme na velkém parkovišti před obcí zase zastavit, protože jsme uviděli krásnou vodní hladinu a probouzející se jarní přírodu kolem.
restaurace na Pinduli a není tu živé bytosti
vodní nádrž v Březůvkách
Když jsme vystoupili z auta pod hrází a vystoupali na ni, kolem hladiny do okola seděli jednotlivě rozesazení rybáři a někteří, i když tam byli osamoceni měli roušky.
Hotel s výhledem na tu krásu bez lidí a dokonce měl na terase s výhledem na to pučící jaro ještě silvestrovskou výzdobu. Pokochali jsme se a zase s rouškami přes obličej jsme nasedli a popojeli.
Dojeli jsme do obce Provodov a hledali značenou cestu na kopec, kde by měla být zřícenina hradu Rýsov v blízkosti atraktivní skály, kterou jsem mezi stromy už po zaparkování auta viděli. Byla hodně vysoko a my stáli dole v dědině. Venku horko a modrá obloha nad námi. Tak jsme raději popojeli a shodou náhod zastavil až na místě značeném zelenou značkou. Pak už to bylo jen do kopce a do kopce a k tomu vždy nádherný rozhled po krajině kolem.
cestou na Čertův kámen
Čertův kámen
V lese jsme pak objevili onu skálu nazvanou Čertův kámen a plošinku pod ní, kde mohlo snad být i hradní nádvoří. No ale našli jsme místo, kde nebylo človíčka, byla tu jen krásná příroda kolem a barevná skála, která stála za ten výstup. Čti více…