

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Vzpomínka na léčebný pobyt v Luhačovicích – červenec 2021.
Měl jsem covid a k tomu i léčení zápalu plic ve Vojenské nemocnici, a proto jsem měl oprávněný nárok na doléčení v lázních, kde se věnují léčbě podobných nemocí.
No ale dostat se k tomuto oprávněnému nároku nebylo normální a průtahy s tím spojené až podivuhodné, což je na dlouhé vzpomínání, takže se budu věnovat až dosaženému a vybojovanému pobytu v lázních a hlavně výpravami do okolí Luhačovic, což budou jednotlivé vzpomínky, protože jsem dojel do lázní autem a tak objevit Valašské Klobouky, Brumov – Bylnici či Slavičín a jiné jako Bojkovice, Uherský Brod či Hluk nebylo takovým problémem.
Hned po příjezdu dne 1.července jsem se ubytoval ve dvoulůžkovém pokoji, přesto, že jsem měl objednán, jak jsem se domníval, pokoj jednolůžkový s příplatkem. Na recepci jen základní informace, předání klíče a zapsání SPZ mého auta pro volný příjezd na parkoviště. A kdeže to mají takové služby? Je to v LLD Praha, kousek za centrem lázní ve směru na Pozlovice.
léčebný dům Praha, kde jsem pobýval 21 dní
LLD Praha a Augystiánský dům
Vstoupil jsem do zamčeného pokoje a z pohledu na druhé lůžko a pak i do skříně, bylo zřejmé, že tady nebudu sám. Nechal jsem na pokoji zavazadla a na nic nesedal a nerozbaloval v domnění, že jde o omyl a hned to šel reklamovat. Dlouho předlouho paní z recepce hledala mou objednávku a když zjistila, že nelžu, vysvětlila to opomenutím paní, která se mnou elektronicky komunikovala a opomněla to evidovat.
Po návratu na pokoj jsem tedy rozbalil malé zavazadlo a protože už byl čas oběda, šel jsem si ověřit, jak to tu chodí a jak hlavně tu bude v restauraci o mne postaráno. Ale hned jsem byl evidován, tedy odškrtnut v seznamu a po té usazen. Hned první oběd byl dobrý a dobré bylo i ostatní papání po celou dobu pobytu. Pak jsem vyšel do centra lázní, protože rozpis procedur obdržím až 2.7. po snídani.
Malebné to prostředí a bez velkého množství lidí, protože byl teprve čtvrtek. No a tak jsme si to vše prošel a fotil co bylo pěkné, ale co jsem už vícekrát také viděl. Ale prostě to člověku nedá, aby nenafotil lázeňský dům, postavený podle Jurkoviče.
vládní vyla na cestě k promenádě
vládní vyla na cestě k promenádě
Je opravena i kolonáda, kde je volně k načerpání, tak vyhledávaná, kyselka s názvem Vincentka.
v pozadí pavilon Vicentky
lázeňská promenáda po rekonstrukci - nový zdroj Vincentky Čti více…
Výprava do Uherského Brodu a Hluk .
Proměnlivé počasí v červenci a rozpis procedur, to je jako loterie. A náhodou mi to vychází, takže čtvrteční počasí dne 15.7. se umoudřilo a po chladnějším a deštivém podvečeru předešlého dne nahradila modrá obloha a zase jen to horko. Odpolední rozpis nemá pro mě žádnou proceduru a tak jsem vyrazil do Uherského Brodu, který i když je poblíž Olomouce, tak já tam osobně nikdy nebyl. Takže jsem to vzal systematicky od vrchní části města, tedy od pozůstatku hradeb a zámku směrem dolů ke dvěma náměstím. Parkuji auto hned vedle náměstí Svobody, kde je památník Masaryka a také krásně rozkvetlý rondel.
na horní části města Uherský Brod
na horní části města Uherský Brod
Od tohoto náměstí se jde u kopce uličkou, kde je na jedné straně zámek upravený na museum J. A. Komenského a na druhé pak Dům dětí a mládeže.
museum při návratu k autu
přes silnic je domov mládeže
museum J. A. Komenského
památní J.A. Komenského před zámkem - museem Čti více…
Návštěva Bojkovic a rozhledny Doubrava u Loučky.
V roce 2018 taky v červenci jsme v Bojkovicích byli jen proto, že jsme byli zvědaví, jak může vypadat taková svatba na zámku. No a tak o zámku jsem tentokráte už něco věděl, ale když se našlo volné odpoledne po procedurách rozhodl jsme se tam zajet znovu a posoudit, jestli se něco mohlo změnit. A změnu jsem zaznamenal hned ve chvíli, kdy jsem poprvé pod sebou spatřil Bojkovice a nad nimi zámek Nový Světlov.
zámek Nový Světlov nad Bojkovicemi
zámek Nový Světlov foceno za branou dál do parku se nesmí, soukromý majetek
Jak to vypadá na zámku objevíte v odkazu na tento web :
https://www.cestotipy.cz/2018/bojkovice-luhacovice-cervenci-2018/
Nyní jsem k zámku vyjel, zaparkoval. Bylo krásné slunečné počasí a bylo 12.7. tedy pondělí. Na bráně vysel zámek, branky zamčené a všude nápisy „soukromý majetek, vstup zakázán.“
Chtěl jsem jen fotit, ale proti mě šla na cestě od zámku dvojice. Byl jsem zvědav, jak se dostanou ven. Dostali se a když jsem je chtěl napodobit, byl jsme upozorněn na to, že tam je někdo, kdo mě drsně vykáže. Ale pokud se tam hodláte podívat, pak si najdete otevírací dobu a dny prohlídek na tomto webu : https://www.zameksvetlov.cz/
kostel sv.Vavřince v Bojkovicích
interiér kostela sv. Vavřince v Bojkovicích
Takže jsme se k zámku a tak i ke krásné fotce novogotického zámku nedostal. Musím konstatovat, že zahradní úpravy dávali dojem, že se na zámku mění stav k horšímu, zahrada pustne. Otočil jsem to a jel do města.
Tady jsem mohl jen žasnout nad květinovou výsadbou a nad kostelem, postaveným na vršku nad městem Bojkovice. Zaparkoval jsem u obchodu a šel na obhlídku všeho zajímavého a pěkného, tedy i ke kostelu jsme trochu musel vystoupat.
V kostele zněl hlas z kázání. Vstoupil jsem a připravil se na focení. Kněz přerušil kázání, čekal a pak mě bez roušky vykázal. Všechny hlavy se otočili aby viděli, kdo že si to troufl vstoupit bez roušky.
hřbitov při kostele sv. Vavřince v Bojkovicích
hřbitov a v dáli pak zámek Čti více…
Nedělní výlet údolím Luhačovického potoka až do Valašských Klobouk –
neděle 4.července.
Jen v neděli není při léčení v LLD Praha žádný rozpis procedur a tak jsem mohl jen nahlásit, že nebudu na oběd a mohl jsem vyrazit. Lákalo mě údolí Luhačovického potoka na které mě nalákal výhled z památného místa na Ploština, kam se dá i dojet autem z obce Drnovice. To co jsem cestou objevoval pak byla jen náhoda.
Takže první odbočení z hlavní silnice na Vizovice byla podle směrovky v Dolní Lhotě na Loučku. Cestou jsem v Dolní Lhotě minul nově vyhlížející a ještě nedokončený kostel u kterého jsem se zastavil až při zpáteční cestě. Zlákala mě nenápadná směrovka k nádrži Křešov před obcí Loučka. A jsem rád že jsem odbočil. Dojel jsem k hrázi a pod hrází jsem svou přítomností vyrušil u snídaně táborníky, kteří si právě dávali snídani pod přístřeškem nějaké místní klubovny. Na břehu vodní nádrže už vyčkávali na svůj první rybičku místní rybáři.
vodní nádrž Křešov u obce Loučka
táborníci pod nádrží
Projel jsem obcí Loučky a po své levé straně pořád viděl nějakou rozhlednu. Jak se jmenuje a jak se k ní dostat jsem zjistil až po návratu z výletu, takže to bude můj z některých dalších výletů, jak si krátit čas léčení.
Dorazil jsem do obce Újezd a čekalo mě velké překvapení. Ulice i náměstí liduprázdné, ale stánky připravené k nějaké té poutní slavnosti už byly připravené. Byla neděle a tak jsem nahlédl i do otevřeného kostela, kam se teprve začali scházet místní věřící.
kostel sv.Mikuláše v Újezdě
nedělní trhy v Újezdě
Kostel je zasvěcen sv.Mikuláši a byl postaven v letech 1844 až 1845. U kostela je také památník obětem vypálených vesnic na okolních samotách jako je ta Ploština.
interiér kostela sv.Mikuláše v Újezdě
památník obětem vypálených vesnic z okolí v Újezdě Čti více…
Přes obec Podhradí až na hrad Starý Světlov a ještě i o kousek dál.
S ohledem na složité hledání volného času mezi léčebnými procedurami objevil jsem tahle, dosud neobjevená místa, dne 2.7. a potom až dne 5.7.
Nejdříve v odpoledním mezičase jsem jen zajel do obce Podhradí, která je konečnou pro autobusovou linku Luhačovice – Pozlovice – Podhradí. Malebná obec, jako nová mě uvítala přehlednými mapami o tom, co lze v této obci navštívit.
co vše lze v obci a okolí vidět a kam zajít
obecní úřad v Podhradí s hospůdkou na konci světa
A tak se i stalo a já zaparkoval u točny autobusu a prošel si vše co bylo v ten den v mých časových limitech.
Nafotil jsem si zcela novou kapli, kterou postavili a vysvětili v roce 2019.
nová kaple z roku 2019 v Podhradí
nová kaple z roku 2019 v Podhradí
Stoupaje stále do kopce jsem došel až ke studánce s minerální vodou, kterou předkové pojmenovali Sirčena, protože má při pití mírnou chuť po vejcích.
u studánky Sirčeny
u studánky Sirčeny Čti více…
Dva dny na Slovácku – první den – Modrá a Velehrad jako základ.
Odpadl nám zaplacený zájezd do Severní Makedonie a tak jsme improvizovali. Do malého autíčka jsme naložili skládací elektrokola a vyrazili jsme na Slovácko, kde to trochu známe a tentokrát půjdeme na nějaké ty detaily.
Z Olomouce jsme to vzali na Zdounky přes Rataje, protože tam byla objížďka. Objevili jsme novogotický kostelík z roku 1881 až 1884 a okolo něj hřbytůvek.
sbírka kovových křížů na hřbytově v Ratajích
kostel v Ratajích
Jeho atrakcí je velké množství krásných složených či odložených kovových křížů. Je vidět, že se tu vše opravuje, takže příště, bude-li, zase co obdivovat. No pak už jsem ve Zdounkách a když začínáme stoupat směrem k Bunči, máme při cestě kostelík Nejsvětější trojice se zajímavým oplocením. No a pak i vlastní stavbou kostelíka.
kostel Nejsvětější trojice ve Zdounkách
kostel Nejsvětější trojice ve Zdounkách Čti více…
Dva dny na Slovácku – druhý den
– Baťův kanál a poutní kostel sv.Antonínek nad Blatnicí.
Ráno nakládáme elektrokola a jede se do Starého Města u Uherského Hradiště. Tady v boční uličce parkujeme skládáme kola a vyrážíme po 8.00 hodině na celodenní výlet.
chrám svatého ducha ve Starém městě u Uh.Hradiště
přístav v Uh.Hradišti
Cílem je Baťův kanál od Hradiště po most v Kostelanech nad Moravou. Přejeli jsme most nad řekou Moravou a odtud pak do Ostrožské Nové Vsi.
zastavení u Osla a u zdymadla
zastavení u Osla a u zdymadla
zdymadlo na řece Moravě
most nad řekou Moravou u Kostelan Čti více…
Začátek června 2021, kdy dochází konečně k uvolnění po covidu.
Nadpis této vzpomínky je o tom, že skutečně ta omezení pohybu už téměř končí a je možné zajít do termálních bazénů, zajít do restaurace či do zámku a jiných muzeí v okolí Velkých Losin a prostě zase normálně žít. Je to ošklivé ohlédnutí za dobou, která trvala téměř celý rok.
Začala klesat čísla, kterými nás v televizi strašily a tak byl objednán pobyt v chalupě ve Velkých Losinách, kde jsme pobyli jako rodina od 6.června do 9.června a k tomu nám po celou dobu svítilo sluníčko a bylo tak, jak jsme na to v posledních letech byli zvyklí.
V provozu termálních lázní byly i venkovní bazény, už nebyly pásky zamezující vstupu na krásná a prostorná dětská hřiště v okolí a dalo se posedět v krásném prostředí a třeba i zajít na oběd. Tady to ale bylo dle očekávání místy až hodně drahé, takže dříve běžná dobrá polévka už měla číslovku v jídelníčku 65. A podle ceny polévky se dá dosti přesně určit, jsme-li v drahé či přiměřeně naceněné hospůdce.
Takže místo našeho pobytu naleznete na webu :
https://www.e-chalupy.cz/jeseniky/ubytovani-velke-losiny-chalupa-u-simonky-3408.php
A bylo nám tam dobře i když po ránu kokrhal kohout a odjížděli někteří za prací hned za oplocením, stále bylo v ložnicích absolutní ticho. Stalo se tak, že jsme se poprvé po ránu probudili a bylo nám divné, že už je 9 hodin.
V den nedělního klidu byl po ránu příjezd do Velkých Losin a tak se i stalo, že jsme museli projet kolem kostela ve Velkých Losinách. Ten byl vždy, když jsme sem zavítali, zavřený a dalo se tak jen odhadovat, jak to vypadá v interiéru, a to jen podle informační tabule před kostelem.
a je to skutečně zajímavé místo
jsme na cestě ke kostelu ve Velkých Losinách
V neděli tu ale byla svatba a my se konečně dostali i do kostela ve slavnostním hábitu. O tomto krásném kostele zasvěceného svatému Janu Křtiteli ve Velkých Losinách se dočtete na webu : http://www.farnostlosiny.cz/?page_id=4055#utm_content=detail&utm_term=kostel%20Velk%C3%A9%20Losiny&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Jeho historie sahá až k roku 1600. A byl to skutečný zážitek, zejména, když venku svítilo naplno nedělní dopolední slunce.
takže jsme se poprvé dostali i do interiéru kostela
takže jsme se poprvé dostali i do interiéru kostela
Odpoledne jsme pak byli na prohlídce zámku Velké Losiny, kde ještě byly rozkvetlé barevné rododendrony a bylo možné nahlédnout na nádvoří zámku, ale jít i na jeho prohlídku.
v parku u zámku ještě kvetly rododendrony
v parku u zámku ještě kvetly rododendrony Čti více…
Podívali jsme se na zámky, které byli pro nás dosud neznámé.
Základním cílem a jakousi povinností byl opět hřbitov ve Vřesině, kousek od Poruby. Už konečně povolily restrikce kvůli covidu a tak jsme mohli vyrazit na delší trasu a dokonce jsme i plánovali oběd někde na předzahrádce. Při ranním odjezdu z Olomouce nám pršelo, pak to polevilo, když jsme dojeli na náměstí ve Fulneku. Naposledy, když jsme tady zastavili, tak jsme hledali cestu jak dojet k zámku nad městem. nyní už víme, že dojet se sem dá, jen pokud k tomu máme oprávnění, jako třeba soukromý majitel zámku na Fulnekem.
na náměstí ve Fulneku
na náměstí ve Fulneku s radnicí
No musí se od náměstí po svých pořád do vrchu kolem kostela Nejsvětější Trojice.
Když jsme vystoupili z auta, začalo poprchat. Došli jsme do otevřeného kostela nad náměstím. Jen jsme zírali na tu krásu a hlavně na nově pozlacenou barokní výzdobu kostela a přilehlých klášterních chodeb. když jsme vyšli z kostela už pořádně pršelo.
kostel nejsvětější trojice ve Fulneku
interiér kostela ve Fulneku
Ale nedali jsme se odradit a tak se stalo, že jsme stáli před branou do parku před už opraveným zámkem. Byl jsme zvědavý, komu to tu nyní patří a zjistil jsme, že adresa současného majitele je v panelákovém bytě v Ostravě – Porubě. Obdivuji odvahu takových to majitelů dát se do tak ohromné práce a finančních závazků.
celkový dojem ze zámku nad Fulnekem
ještě jedno sídlo, které je ve vlastnictví zámeckého pána Čti více…
Květnové výlety po okolí Olomouce.
Hned na začátku této vzpomínky musím konstatovat, že na svátek 1.května a pak i v neděli 2.května jsme se věnovali jen zahrádce. Protože počasí pořád chladné a bylo také potřeba už nějaké to semínko vložit do země.
Za to svátky 8.5. a 9.5. jsme oslavili jako rodina, která se mohla od vánoc poprvé sejít, protože při uzavření okresů to celou tu dobu prostě nešlo. No a sešli jsme se také proto, že vždy touhle dobou oslavujeme jedny narozeniny. Takže jsme se viděli s našimi potomky, ale doba je taková, že by ta omladina nejraději proflákala s mobilem a nějakou tou přiblblou hrou.
Takže bylo potřeba jim připravit nějaký ten výlet, aby měli pohyb a uviděli i něco, co by je mohlo zajímat.
Dopoledne jsem z jedním vnukem zajel k jezeru Poděbrady za Olomoucí, zjistit jaký je stav vody, jaké jsou zde možnosti ke koupání. Voda byla průzračná, hladina až o 50 cm vyšší než obvykle. U stánku fronta na občerstvení, okolí upravené a připravené na sezonu. teplota vody odhadem kolem 17 st.C.
u jezera Poděbrady za Olomoucí
u jezera Poděbrady za Olomoucí
Takže v sobotu 8.května jsme se hned po obědě vydali auty do obce Veselíčko s tím, že už to tam známe a víme, že ten nejmenší vnouček bude mít radost s rozsáhlé travnaté plochy a snad se pořádně i vydovádí. Nicméně v mém zájmu bylo i to, podívat se k doporučené novince a to k soukromé kapli sv.Vendelína, která se nachází jen kousek od zámku ve Veslíčku, na katastru obce Osek nad Bečvou.
Konečně byl teplý a slunečný den a zámecký park byl čerstvě posečený a v perfektním stavu, takže i ta naše rodina to kladně vyhodnotila a vnuci si to pořádně užili s létajícím talířem, badmintonem a házením kamínku do zámeckého rybníčku. No a mi postarší jsme se kochali mohutnými stromy v parku a tím krásně prosluněným zeleným prostorem.
anglická zahrada při zámku ve Veselíčku
anglická zahrada při zámku ve Veselíčku Čti více…