Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Dovolená v Sozopolu – Bulharsko – červen 2022.

Dovolená v Sozopolu – Bulharsko – červen 2022.

Letos v červnu to bude 50 let od naší svatební cesty do Sozopolu. A to byl důvod proč jsme vyrazili tentokrát za nějakými těmi vzpomínkami. Pamatovali jsme si jen velmi málo z toho jak se to tenkrát řešilo. Víme, že jsme tehdy neletěli letadlem, ale jeli vlakem. Ve vzpomínkách se objevuje čekání na autobus u vlakového nádraží v Burgasu a pak po příjezdu do Sozopolu, že jsme našli kancelář, kde nám dali vybrat z pobytů v soukromí. Pak už to je hodně vymazané, ale je tam ve vzpomínce zapadlý důrazný zákaz házet toaletní papír do klosetu a pak jak sousední pokoj obsadila rodinka z Československa a první co bylo, že začala vařit knedlíky. No a víc tam toho v těch vzpomínkách na rok 1972 není.
Tentokrát to už tak nebylo, je nová doba, nové režimy a jelo se s cestovní kanceláří. A samozřejmě letadlem.

20220603_050347_110091 před ranním odletem do Burgasu 20220603_051845_110093 před ranním odletem do Burgasu

Na tom ale bylo příjemné to, že do Brna jsme dojeli za 70 minut autem a pak odbavení a už po letu, který trval čistého času 97 minut, jsme byli prověřeni celní kontrolou na letišti v Burgasu. Pak už jen ubytování a hned do moře. Přijeli jsem v pátek 3.června, ale moře už bylo teplé, tedy mělo 22,2 st.C. Vzduch měl 23,5 st.C, takže to už bylo na koupání a toho jsme si tedy s opalováním užívali, tedy když svítilo sluníčko. To se nám i občas schovávalo, až z nebíčka pršelo a to třeba jen mírnou sprškou a nebo pravým přímořským lijákem. Ale to že budeme hledat naše vzpomínky nebylo vůbec na překážku.
Byli jsme v hotelu asi 3 km od starého centra Sozopolu, takže jeho poznání znamenalo nějak se tam dopravit.

20220603_182249_110145 vstup na hotel Blue Orange 20220603_121952_110137 bazén na hotelu teplota vody 24 st.C

Museli jsme počkat na odbornou radu průvodce, který za námi dojel na hotel až v sobotu.

Takže do té doby jsme si prošmejdili hotel a jeho okolí, tedy pláž náležející k hotelu a prošli se po pláži jen tak pro radost a spojili jsme to s hledáním malých mušliček.

20220603_113440_110128 pláž při hotelu 20220603_113446_110129 pláž při hotelu

V neděli jsme se rozhodli vyrazit na výlet do vesnice Rovadinovo, kde prý stojí malebný romantický zámeček. Vyrazili jsme po 9 hodině, ale i v tuto hodinu bylo mimo stín při silnici pořádně dusno. Po asi 2 km jsme dorazili do míst, kde už bylo vidět zlaté věžičky a i ta stavba romantického zámečku. Okolí bylo neutěšené, zkratky nebylo a tak jsem museli jít po silnici až k Aquaparku Neptun.

20220605_100306_110179 v parku ještě mají zavřeno 20220605_100340_110180 v parku ještě mají zavřeno

Parkoviště ale bylo prázdné, areál bez lidí, jako by tu padla bomba. Branka do areálu se dala otevřít, ale vrznutí probudilo spícího zaměstnance a tak areál zůstane ve vzpomínce jen na fotce přes oplocení. Ale hned u tohoto opuštěného areálu stál vysoký kamenný plot a ten byl kolem celého areálu toho romantického zámečku. Na první poslech jsme nabyli dojmu, že tam v kapli běží bohoslužba, ale pak jsme zjistili, že to je jen finta na turisty a ta malajsijská atmosféra, šířená skrytými ampliony, má podněcovat k meditaci v celém tom velkém areálu iluzí.

20220605_102159_110189 a stojíme před rmantickým zámečkem v Rovadinovu 20220605_112800_110284 na prohlídce romantického zámečku

Vstupné bylo pro seniory nižší o 30 %, ale i tak to dalo 14 Leva na osobu. Pak v areálu zase cosi chtěli za vstup do musea, za svezení na lodičce, na koni a tak se dalo i hodně utratit, zejména s malými dětmi. No při konečném vyhodnocení jsme zjistili, že to byl zajímavý poznatek, že to byl takový malý Disney Land, který tu někdo zbudoval v roce 1996. Místo nemá žádnou historickou hodnotu, ale můžete tu investovat do oslavy rozmařilých dítek, uspořádat hodně bohatou svatbu, či ukázat se, že na něco ještě i máte.

20220605_103254_110203 na prohlídce romantického zámečku 20220605_103446_110206 na prohlídce romantického zámečku

20220605_104853_110232 na prohlídce romantického zámečku 20220605_110013_110242 na prohlídce romantického zámečku

20220605_110531_110249 na prohlídce romantického zámečku 20220605_111355_110259 na prohlídce romantického zámečku

Cesta zpět pak byla hodně úmorná, protože zase byla jen po svých a za odpoledního slunce. Ale domů na hotel nás táhlo vědomí malého oběda a studeného piva.
V pondělí došlo na cestu do starého města Sozopolu. Protože nám to bylo doporučeno, jeli jsme taxikem. Měl od hotelu pevnou cenu 12 Leva. A protože jsme jeli ve čtyřech, bylo to i přijatelné řešení, protože se sice dalo i jít po svých kolem pobřeží, ale velký kus jen po silnici, než se dospěje k nějaké samostatné cestičce. No a protože jsme si to vyzkoušel, jestli by se to náhodou nedalo, tak nedalo, protože bulharský řidič vás nevidí, nevnímá a dokonce na vás ukazuje, aby jste mu uhnuli z cesty, ale není kam. Vyrazili jsme až po obědě, bylo krásné počasí jako udělané na focení a na vzpomínání. Taxi byl za 5 minut v centru a řidič byl hodný, milý a dal nám vizitku s telefonem na něj, že i zpět to bude za těch 12 Leva.
My vystoupili a začali hledat tu naši minulost.
Ale 50 let je hodně a tak tu byl nový, opravený a vyšperkovaný Sozopol s nádhernými vyhlídkami. Prostě hned po vystoupení z Taxiku jsme šli na pobřežní cestičku a té se drželi až se dalo celé to krásné, opravené centrum obejít a kochat se z laviček tou pohodou kolem nás.

20220606_134509_110312 jsme na výletě ve starém městě Sozopolu 20220606_140022_110330 ale posezení a kochání se tu je parádní

Jen jediné stavení mohlo být ještě neopravené a mohlo být z té doby, kdy jsme tu byli na svatební cestě.

20220606_142539_110353 nacházíme domeček, co by mohl být z té původní podoby před 50 lety 20220606_142658_110355 a zase se jde dál

Vše ostatní bylo v novém, či téměř novém provedení, připomínající tu tehdejší dobu. Pohodové poznávání nám trvalo asi 3 hodiny a my dospěli do míst, kde jsme vystupovali. Takže jak se asi vrátíme domů. Shluk žlutých taxíků bylo vidět hned, to že za nimi je nástupní stanice do autobusů nebylo na první pohled patrné, ale náhodou tam jeden autobus stál. A tak hledáme nějakou informaci, kde koupit lístek, kolik že to stojí a tak podobně, když na nás z autobusu volají ti co jsme s nimi přijeli. Stojí to jen 2 Leva na osobu a už to pojede. No prostě jak já naznačuji ve vzpomínkách andělíčci zase byli při nás. Za minutu se to rozjelo. V autobuse začala chodit průvodčí, jak za našich dávných časů a prodávala jízdenky.

20220606_155412_110409 jdeme parkem 20220606_155814_110410 a už jedeme autobusem za 2 leva na hotel

K nám stačila dojít těsně před výstupem na stanici Zlatá rybka. Tato stanice je u dvou campů. Přes ně na pláž a pak kousek podél moře a byli jsme na našem hotelu.
V úterý jsem si zašel zase směr Sozopol, jen sám a podél silnice, velmi opatrně až do míst, kde se dalo vyfotit město Sozopol spolu s přístavem. Zjistil jsem, že po druhé straně bylo vysoké oplocení a nad ním samé kamery. No co je zakázané to mě hodně láká. tady vzešel plán na další poznávací výĺet.

20220607_103908_110430 pláže pod campy Zlatá Rybka 20220607_110340_110443 jdeme k vyhlídce na město Sozopol

Na webu mapy.cz jsme si našli tento oplocený areál a dozvěděl jsme se, že jde o areál kde jsou nabízeny apartmány k bydlení i na prodej, že je tu i hotel Santa Marinna.

20220607_103807_110429 jdeme na průzkum okolí 20220607_104631_110433 pláž patřící hotelu Santa Marinna

Jsem již znalý toho, že na konci zátoky je pláž se zatravněnou plochou a bohatým občerstvovacím servisem, která je asi součástí toho velkého areálu za silnicí.

20220608_142345_110657 jdeme na vyhlídku 20220608_142529_110662 a podaří se nám vstoupit do prostoru hotelu Santa Marinna

No na konci tohoto krásného místa pro relaxaci jsou pak schody i výtah s mostem přes silnici a ten vede do oploceného areálu, bylo rozhodnuto, že se pokusíme projít brankou, která je jen na čip pro hosta. Když to nevyjde, tak se schodiště kolem tohoto výtahu, odkud je krásný výhled na zátoku, vrátíme a jiným schodištěm se dáme přes hlavní silnici k další silnici, která vede kolem oploceného areálu pořád do vrchu a tam najdeme místo v mapě označené jako vyhlídka.
Vyšlo nám to první možné řešení, asi zapracovali „andělíčci“ . My na mostě a proti nám matka s klukem, ona má již připravený čip a já jej teprve jako hledám. Ona otevře projde a já si už jen podržím branku a poděkuji. No a jsme v areálu.

20220608_142914_110668 a podaří se nám vstoupit do prostoru hotelu Santa Marinna 20220608_142817_110666 a podaří se nám vstoupit do prostoru hotelu Santa Marinna

Hned vidíme krásné bazény, krásné venkovní posezení, no prostě paráda, vše to fotíme a vnímáme to, že na nás od někud kouká kamera. A tak jsme se nabažili této krásy hotelu a jdeme ven z areálu. Na bráně hodně statní pánové jako ve filmu. Jdu suverénně k východu, ale ta přepážka – kolík, mě neposlouchá, statný jedinec mi ukazuje, že mám přiložit nejdříve kartu a já ve svém českém jazyce mu vysvětluji, že jsem přišel po mostě a kartu nemám. Hodně se diví, ale jeho mozek zapracuje a pustí mě i mou ženu. Asi pak proběhla prověrka kamer, ale to nám už může být jedno.

Silnicí do vrchu jsme dospěli k vyhlídce, která tu mohla vzniknout ještě za minulého režimu, takový malý amfiteátr, ale výhledy krásné. Kolem posečená tráva, čisté asfaltové chodníčky, všude těsně pod námi tenisové kurty.

20220608_144823_110678 jdeme na vyhlídku do sportovního parku 20220608_145816_110685 jdeme na vyhlídku do sportovního parku

Došli jsme až do jiného místa, kde byl kurt s domečkem a vněm i dozorčí kurtu, a fajnové WC, ale taky zase dobrý výhled na starý Sozopol i s přístavem. No a tak jsem měli další zážitek z té naší pohodové dovolené.

20220608_150957_110693 na vyhlídce na město Sozopol 20220608_151500_110697 na vyhlídce na město Sozopol

No a protože jsme chtěli poznat co nejvíce z doby, kdy jsme byli i jinde v Bulharsku u moře, zaplatili jsme si výlet, který by nás lodí zavezl do Nesebru. To je město evidované v památkách UNESCO a mohli jsme jím projít i s českým průvodcem.
Ve středu v 10.00 hodin tedy čekáme na vozidlo, které nás doveze od našeho hotelu do přístavu. Když bylo 10 minut po 10 hodině jsem už volal delegátovi. Než to zvedl, tak mi pípl mobil. No a bylo to vyřešeno, výlet se z technických důvodů nekoná. Prý byly vysoké vlny. Ve 12.hodin delegát peníze vrátil a my šli na oběd.
Po večeři jsme se šli projít, počasí bylo nejisté a tak se stalo, že jsme poznali, co to je slejvák u moře.
Nejdříve jen sprška, která se během chvíle proměnila v kapky letící vodorovně proti vám.

20220607_194738_110635 Velmi rychlé proměny počasí 20220607_200151_110639 Velmi rychlé proměny počasí

Jen chvíli a jsme jako by jsme se flákali v oblečení pod sprchou. V čem budeme druhý den chodit ? Ale do rána to uschlo a bylo hned po ránu slunéčko a leželo se jen u vody v bazéně či v moři. Jen tak ležet, jako jiní z letadla, to je pro nás hodně složité, ale byli jsme na plné stravě a tak jsme jen trochu více toho popili a pokecali s jinými sympaťáky, či vlastně sympaťačkami z Krkonoš, zejména na téma houby.
No a byl tu pátek a my už po snídani jen naběhli naposledy do moře a při tom změřili teploty vody a vzduchu. Byli jsme v tom rozlehlém mořském prostoru jen my sami. Ve 12.45 hodin jsme nasedli za mírného deště do autobusu na letiště. Cestou po celých 30 km do Burgasu pak jen lilo, že nebylo vidět na cestu. V Burgasu pak jen suché silnice.

20220610_130631_110510 když jedeme na letiště v Burgasu 20220610_140450_110512 na letišti v Burgasu

No a pak čekání na odbavení. A to se protáhlo o hodinu, protože se jim to při odbavování kočárků, a těch bylo požehnaně, nějak zaseklo. Pak zase jen 95 minut a byli jsme v Brně.
Cestou přišel nápad, že někde dáme smaženého sýra s hranolky. Ale hned první hospoda to nabízela za 179 Kč a tak jsme popojeli až do Vyškova, kde jsme na náměstí, pod ještě zářícím sluncem dostali za 156 Kč velmi dobře ochucený a vyměklý kousek grilované krkovičky.

20220610_184557_110517 a tady už jen večeře ve Vyškově 20220610_192602_110522 slunečno na náměstí ve Vyškově

Cena vysoká, na tu si už zvykáme, ale v poměru k tomu sýru, který byl jen „lidovkou“ v době našeho mládí, to jsme nemohli unést. No a tady vzpomínka končí, bylo 10 června roku 2022

Dál už jen fotky z této zajímavé dovolené v Sozopolu v Bulkharsku:

Similar Posts:


 

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Komentujte tento příspěvek

Musíte se příhlasit pro psaní komentářů.