Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Pobyt dva dny v Tropicalu a výlet ze Serrary na hotel Loreley.

Večerní koncert v sobotu 17.června jsme nepostřehli, protože na hotelu byla gala večeře na terase, ale jak naschvál bylo hodně větrno a tak jsou tu fotky „načančaných“ stolů s bufetovými lahůdkami. A pak už se jen jedlo a vidělo se, jak se kolem stmívá a někde pod námi se asi i koncertuje. No dobře napapaní jsme se šli podívat jestli tam ještě něco není, ale nafotila se jen nádhera nočního osvětlení, a to se dá jen tehdy, když bydlíte na hotelu v dané lokalitě.
Další den 18 června byla neděle a pak ještě i ten další den 19.června v pondělí jsme využili nabízené možnosti, hotelu Loreley. Totiž nahlášením hotelu na pokladně termálního parku Tropical máte vstup jen za 10 eura, takže dva dny po sobě a jen na jiném místě v areálu na lehátku si užíváme léčivých a nejčastěji teplých vod. Ale ten druhý den na mě vlezla chřipka, asi jsem ji chytil v letadle, takže mohu konstatovat, že teplé vody nebyli dosti teplé a hodně jsem si to protrpěl. Coldrex bylo to, co mě léčilo a snad i vylepšilo mou pohodu.

DSC_2610_67751 park Tropical DSC_2632_67773 park Tropical

Za sebou tři dny na jednom místě, to by jsme nevydrželi a tak jsme si dali výlet. Je úterý 20.června, nebude moc lidí, ta snad to půjde. Dole v turistickém centru, ale dá se to i na konečné autobusu v S. Angelu koupit lístek na jednu jízdu. Raději jich už tedy koupím více. Jen nám ten náš spoj ujel před nosem a tak jsme sledovali chování lidí, převážně německy mluvících, jak spustí, když se uvolní dveře autobusu a oni ze stísněných poměrů vypadnou na vyhřátý asfalt. Jak stádo co neví co se s ním děje. Už jsme tak jednou pozorovali krávy na Azorech, když je přivezli na pastvu. Když pak přijel náš spoj, tak jsme si už dávali pozor na ty co vystupují a vyhli se jejich zmatenému chování a nastoupili a jeli.

Vyjeli jsme na vrcholovou vyhlídku s velkou a pro dané místo typickou Pinií.

DSC_2729_67858 ohlédnutí k vyhlídce DSC_2683_67815 jen se kocháme pohledy na S.Angelo

DSC_2714_67843 a procházíme mezi stavbami v obci Serrara DSC_2685_67817 jen se kocháme pohledy na Succhivo

No a pak se kochali výhledem na Panzu a S.Angelo. No prostě paráda. Potom jsme se prošli po okolí a nakoukli do dvou kostelíků a objevili i gymnastický salon, tady ve vrcholcích ostrova, kde by člověk řekl, že je snad i konec světa. Stojí to za to, jen tak se poflakovat, víc se toho vidí a vnímá. Protože se blížilo poledne, vzrostl provoz na silnici a do průjezdu najížděli autobusy tak mistrně, že jim na každé straně stačilo 10 cm.

DSC_2722_67851 autobus tady má 10 cm z každé strany DSC_2718_67847 a nyní budeme sestupovat na S.Angelo

Co jelo proti si muselo vždy zacouvat.
No pokochali jsme se a vydali se do S.Angela z toho mohutného kopce pěšky po vlastních a nestačili jsme se divit. Kdysi dávno to bylo po písčité a kamenné cestě. Nyní mezi domy obroušený asfalt od místních aut a jak domy končí a je z nich nádherný výhled do kraje, my koukali jen tak mezi domy z jejich zahrádek a předzahrádek.

DSC_2735_67863 a vnímáme krásu kolem nás a pod námi DSC_2744_67872 a vnímáme krásu kolem nás a pod námi

No to pak je nově kamenem vydlážděná cesta se schůdky. A jde se a jde se a pak zjistíte, že tu bylo instalováno při zemi i noční osvětlení. Ale bohužel i tady jsou „blbečkové“, co to stihly poničit. Prostě to rozbijí a mají radost, sem tam napíší bílou barvou na tu krásnou dlažbu své iniciály a velké to srdce.
No a po půl hodině jsme dorazili k prvním domům nad S.Angelem a tam je otevřený vstup do prosté zahrádky a s nápisem, že si tu lehce posedíte a něco i můžete dát. Tak jsme tam vnikli, přivítal nás svým štěkotem domácí hlídač a pak bodrý silný postarší majitel. No a mi si objednali půllitřík bílého vína.
DSC_2768_67896 a pak se jen kocháme a vychutnáváme si tu vyhlídku a klid DSC_2778_67905 tak tam jsem si tedy odpočinuli

A sedli si k zábradlí, které by hned spadlo, kdyby jsme se opřeli, ale byli jsme na domácí zahrádce s posezením a pod slunečníky a bylo nám moc krásně při rozhlížení se do krajiny pod námi. Jak na dlani jsme hledali co se kde nachází, kde je Tropical, kde je náš hotel, no prostě tak dlouho než vypijeme ten náš půllitr vína. No a potom prvním deci přišel bodrý postarší pán a s úsměvem nám donesl na talířku něco čerstvě upečeného, voňavého a kořeněného. Na první pohled to vypadalo jako roztečené tvarůžky. A bylo to moc dobré, pálivé, těstíčko s kousky uzeného, obalené v sýru a sypané jemným pepřem. Pojídali jsme to takovými velkými tyčinkami a bylo to fakt výborné k tomu studenému bílému vínu.
Pak už jen cesta mezi domy a kousek do našeho hotelu. A tak skončil náš den s naprogramovaným výletem, v pohodě pomaloučku, jen pořád mírně dolů. Když jsem začali potkávat vyjímečné německé sportovně vyhlížející občanky, jak to valí na tom slunci a v horku proti nám do kopce, tak se musí nechat, jsou mezi nimi Němci tací, co zase předčí ty naše líné turistické tvory, které jsme pozorovali tajně z lehátka v termalparku Tropical.
Tak to byl náš pohodový den 20.června s výletem.

Tuto báječnou možnost utrácet těžce našetřené prostředky za rozumné služby plné krásných zážitků a pohody nám zajistila k naší úplné spokojenosti italská Lostar.it, řízená zkušenými českými děvčaty Hankou a Martinou. Mockrát děkujeme.

Tady jsou fotky, které doplní mé vzpomínání na pobyt na Ischii v červnu roku 2017.

Similar Posts:


 

Both comments and pings are currently closed.

Není možné komentovat.