Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Vzpomínka na poslední dva srpnové dny v roce 2012 – Nové Hrady až po zámek Žleby

Uloženo v : po Česku napsal facero

Zář.1,2012

Vzpomínka na poslední dva srpnové dny v roce 2012.

Je první den v září za okny prší a tak se dá krásně vzpomínat na to, jak se dá v Česku krásně užít letní slunný den v malebné části poblíž či přímo v Železných horách. Město Litomyšl jsme už viděli vícekrát, ale o Nových hradech jsme se dověděli pouze dvakrát. Poprvé když náš syn na gympli získal cenu za povídku o Nových Hradech, kdy ještě byli zpustlé a pak podruhé, když nám ukázal jak vypadají v novém hábitu.
Takže je pěkně jedeme do Nových Hradů. A udělali jsme dobře, protože tady to bylo jako v Itálii, horko a před námi takové malebné dortíčkové podívání.

Je zde možné rozpoznat jak se ten náš národ chová k vlastním majetku a jak to dokonale umí. Na rozdíl od majetku, který patří státu, který je stejně půvabný, ale je znát, že to není hold moje, jak jsme se o tom přesvědčili druhý den na zámku ve Žlebu.
Už jen nahlédnutí na webové stránky www.nove-hrady.cz mi dává za pravdu. Takže prohlídky jsme si užil a to pak i doslova, protože ve špejcharu nad zámkem jsme si mohl vyzkoušet jízdu na vysokém kole, které tu je pro pobavení v jediném muzeu cyklistiky u nás v Česku.

Manželka se mohla pokochat v galerii anglických klobouků a kdybychom měli stálou povahu, dalo se i pobýt a zajezdit si na koních.
Ale po prohlídce vyhládne a tak jsme se dali podle reklamní cedule k hotelu Polanka. No a dobře jsme udělali. A zase když nahlédnete na web www.chata-polanka.cz pak mi dáte za pravdu. Procházka 2 km tam a pak zpátky kolem lokalitě Toulovcových maštalí, to je kolem pískovcových skal byla nádherná, ale taky dosti náročná, prostě do kopečku a z kopečku, ale bylo pořád na co koukat v tom borovicovém lese se zurčícím potůčkem.

Vše pěkné jsme už ten den viděli, tak si dáme ještě nějaký ten hrad. A tak se jelo a dojelo k hradu Ruchemburk, kde je domov důchodců se zvláštní péčí, pak jsme zajeli směr Skuteč a nestačili jsme zírat na množství zaparkovaných aut v městě Luže. Jako by se tu něco mělo konat. Ale omyl, bylo tu rozsáhlé dětské sanatorium a pavilony pro po operační péči. A pak nad městem zřícenina hradu Košumberk a pod ním rekonstruované domy bývalého pivovaru a na druhém kopci poutní chrám pany Marie na Chlumku.

Jen jsme zírali, zejména pak proto, že o tomto místě jsme před tím prostě nikdy neslyšeli. Tak jen mohu doporučit. Na webu www.luze.cz se dovíte určitě více.
No a ten den 30.8. už toho bylo dosti a jeli jsme se vykoupat na přehradu Seč. Bylo navečer a krásně teploučko, takže plavání ve vodě, kde byli vhozeny jen splávky rybářů a nikdo kolem, v campu jen pár vytrvalců. Po večeři v horkém vzduchu procházka na hráz přehrady dokončené v roce 1936 a zpět.
Ráno nám ale poprchalo a tak jsme dospěli k názoru, že taková prohlídka zámku Žleby bude nejlépe vhodná na takový popršavý den. A stálo to zato. O zámek se stará stát. je hlídán kamerami, je opravována střecha, která se opravoval nedávno, ale nekvalitní břidlicí a tak se to celé předělává. Interiér zámku je plný sbírek zbraní a brnění. Ale vypadalo to, jako by to v roce 1945 stát zabral, a pak na to pozapomněl. Takže alergik na prach by měl mít sebou léčivý sprej.

Ale jinak musím tento zámek doporučit, je to něco, co ani ve světě není k vidění. Byl zde striktní zákaz focení a tak vše co jsme viděli si můžete prohlédnout ve fotogalerii na webu www.zamek-zleby.cz .
Když jsme zámek opouštěli už byla jen mlha nad okolní krajinou. Silniční ukazovatel k hradu Lichnice nás nenechal chladnými a museli jsme cestou odbočit. Byla to dramatická chvilka, kdy jsme vystoupaly k uzamčenému vstupu na hradní zříceninu. Ale jaksi jsme neodolali a obešli zamčenou bránu a šli až na samotnou zříceninu mohutného zatravněného nádvoří. Kolem nás v mlze zbytky mohutné tvrze, kterou v současné době udržuje a opravuje hnutí Brontosaurus. I tak to bylo velmi poučné a zajímavé místo. Zase mohu jen doporučit jeho návštěvu. Ale pozor žije to tu jen o víkendech.

Odtud jsme už jen projeli Prachovicemi a zírali z takové, náhodně vybrané boční cesty na podnik, kde se ve velkém vyrábí cement. Něco tak velkého lze spatřit jen v ostravských hutích, ale tady v té malebné krajině, to vás asi taky může jen pořádně překvapit.
Náš výlet měl končit v městě Chrudim, kde jsme si to při obědě v restauraci „U Slejšků“ pořádně vychutnali a zapili kohoutkovicí. Lidové, jednoduché a chutné menu v nás nechalo úžasný dojem. A co to je Kohoutkovice, no prostě pořádně vychlazená voda z kohoutku. Pojedet do Chrudimi, pak se tam podívejte mají svůj web www.uslejsku.cz.

Opouštíme Chrudim, rodné město pana Resla s nádherným chrámem, opravenými domy na náměstí a myslíme si, že jsme na konci výletu. Ale pozor jeli jsme směr Vysoké Mýto a museli jsme odbočit do obce Kočí, ke kostelu, který jen tak někde nespatříte.

Na rozdíl od světa, byl zavřený, ale můžete si objednat dva dny předem jeho prohlídku. Takže pro náhodné výletníky neřešitelný problém a ukázka toho, jak někde vnímají pojem turistický ruch. V Norsku tomu bylo úplně jinak, ten kostel byl jako by jsme byli v Norsku. No pokud by jste si to chtěli naplánovat, tak jsme objevil na webu www.chrudimsky.navstevnik.cz že tam něco k tomuto místu je.
A pak tu bylo další náhodné odbočení. Na hnědém ukazateli byla najednou odbočka do barokního areálu. Jen naše prostá zvědavost vedla k tomu, že jsme podle této šipky odbočili. A dojeli jsme do obce Vraclav. A najednou pro nás takový malý zázrak. Překrásně upravená studánka se skřítkem, nad ní mohutná kostel sv.Mikuláše a vedle poustevna a dům, což jsme pak navštívili a byli jsme ten den prvními hosty. Zákaz focení v odsvěceném kostele, kde byla výstava barokních soch z křížové cesty na Horní Hedeči u Králik.

Jen jsem nafotil informační tabuli. Ale celkový dojem byl působivý, ohromující. A pak přišlo to zklamání, když jsme zjistili jak je podhodnocena reklama v rámci turistického ruchu pro toto ojedinělé a omračující místo. Mohu to srovnat s Římsem, o kterém jsem již psal na tomto webu. Když jsem zapátral na webu, tak jedině na www.portalvysokemyto.cz/barokni-areal-vraclav objevíte povídání o tomto místě, ale už dál nic. Takže zamyslete se nad tím páni radní z Vraclavi či Vysokého Mýta. A nedivte se, že se tam málo kdo podívá, když ani neví, že tam tak vzácné věci jsou k vidění.
Ale to už je skutečně konec zápisků k těm dvěma posledním srpnovým dnům.
Tak se koukněte na fotogalerii a když budete mít chvíli vyrazte, jen mohu doporučit.

[prohlížej jednotlivé fotky]