Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘Maďarské termály’

01 – Termály v Maďarsku a cestou za poznáním nových lokalit – duben 2018

Konečně je tady předpověď krásného a teplého počasí na celý týden od 11.do 15 dubna roku 2018 a tak si realizujeme skromný plán a vyrážíme do léčivých vod v Maďarsku.
Tentokrát za cíl naší výpravy může nahlédnutí do katalogu na rok 2018 a zjištění, že jsme ještě nebyly v Szentgotthárdu. Kde to je, jsem pak našel na webu www.madarske-lazne.cz/mapa-madarskych-lazni . No a bylo v zásadě naplánováno a na místě se uvidí co dál.Na webu www.mapy.cz jsem si zadal vyhledat nejkratší trasu a vyšlo mi to na 390 km za 7 hodin. No a s objížďkami to vyšlo jen něco málo přes 400 km. Jel jsme po silnici 49 Rakouskem a pak na Fertod, Lovo a Szombathely a pak už jen směrovky na Slovinsko a jste tam.
Hned po přejezdu mostu nad řekou Rába je vidět celý areál i s hotelem. Zaparkovali jsme v 16 hodin a do 20 hodin jsme si užívali překrásného prostředí a pohody na bazénech obklopených nádhernou zelení.

DSC_3799_75712 v areálu thermálních lázních v Szentgotthárdu DSC_3802_75715 v areálu thermálních lázních v Szentgotthárdu

Venkovní bazény ještě nebyly v provozu. Bylo tu jen pár lidí a tak jsme si to užívali a i to sluníčko na střešní terase se do nás opíralo plnou silou.

DSC_3783_75696 v areálu thermálních lázních v Szentgotthárdu DSC_3812_75725 vstup do lázní Čti více…

02 – Termály v Maďarsku a cestou zpět kolem Neziderského jezera – duben 2018

V teplých a léčivých vodách jsme se povalovali jen dva dny a v neděli jsme se vypravili hned po ránu směrem k domovu s tím, že se podíváme na míst, kde jsme putovali v roce 2010 a to kolem Neziderského jezera cestou přes Rakousko. Odbočili jsme z trasy k zámku, který souží jako hotel s bazény a obrovskou zahradou v obci Roitokmuzsai.

DSC_4073_75978 na hotelovém zámku v Rojtokmuzsaji DSC_4075_75980 na hotelovém zámku v Rojtokmuzsaji

Pak jsme popojeli jen o kousek dál do obce Hegyke. Tehdy v roce 2010 to byla ještě dřevní doba, spali jsme ve stanu a tady se to teprve budovalo. V roce 2012 už jsme pak jen koukali na změny v areálu.
www.cestotipy.cz/2012/v-termalnich-laznich-hegyke-%E2%80%93-madarsko .

DSC_4086_75991 jsme v Hegyke thermál s campem DSC_4091_75996 jsme v Hegyke thermál s campem Čti více…

Výlet do Budapešti – březen 2018 – první dva dny pobytu.

Od 13.3. do 16.3. jsme si jako důchodci ve věku nad 65 let užívali, protože to ještě tak nějak jde, poznávání krás tohoto velkého města Maďarska. Naposledy jsme tu byli ještě jako mladí a sháněli levné oblečení na naše děti a nebo e nám taky podařilo koupit a „propašovat“ rubikovu kostku. Tehdy našim nohám nevadilo, že jsme létali od obchodu k obchodu a ještě stihli vyběhnout na Rybářskou baštu nad Dunajem.
Viděli jsme nyní hodně památek, o kterých jsme z té doby našeho mládí ani nevěděli. Tady jen malá ukázka a pak základní rozjímání.

První nástin toho, co lze v Budapešti očekávat při procházce kolem Dunaje :

DSC_2366_74420 portál nádraží Keleti - Budapešť DSC_3092_75077 u řetězového mostu

DSC_2430_74472 Rybářská bašta DSC_2605_74637 parlament z přístavního mola Čti více…

Výlet do Budapešti – březen 2018 – další dva dny pobytu.

Je 15.březen a v Maďarsku se slaví státní svátek. Tady to nebylo o tom, že se vylidní město a každý se někam rozjede po okolí. Tady se to slaví s kokardou na klopě, s vlaječkou, či vlajkou v ruce a nebo s transparentem vyjadřujícím náklonnost k politické straně Fedes.
My jsme si dali plán. To pro znamenalo, že jsme se dopravili starým metrem, linkou M1 k lázním Szechenyi aby jsme se podívali do vstupní haly, kde jsme den před tím nebyli, protože vstup k obyčejným šatnám byl z boční strany. tady tento hlavní vstup je o tom, že v chodbách jsou místnosti, kde se nabízí léčení fyzioterapií, masážemi a podobně.

DSC_2767_74784 pohled na hlavní vstup do lázní Szechenyi DSC_2762_74779 interiér v hlavní hale na vstupu do lázní Szechenyi

No a prostředí je krásné, lázeňské a poklidné, bez davů.
Odtud jsme přešli silnici a byli jsme v parku s velkou vodní plochou, kde se v zimě i bruslí a je tu zámek sloužící jako galerie architektury a v den státního svátku tu byla i velká fronta na placený vstup. Všude kolem pohyb davů pěšky i na kolech. Staří i mladí, ale převážně maďarské národnosti. Prostě mají svátek a tak si to užívají.

DSC_2770_74787 prohlížíme okolí vodního hradu - je tu museum architektury DSC_2784_74801 prohlížíme okolí vodního hradu Čti více…

Podařilo se a navštívili jsme termály v Maďarsku – konec září 2016.

Podařilo se a navštívili jsme termály v Maďarsku – konec září 2016.

To počasí je nevyzpytatelné, řídit se tím co uvedou v mediích nemá cenu, protože pak je to úplně jinak. Tak se taky stalo, když jsme naplánovali s přáteli setkání na bazénu v termálu Egerszalok někdy mezi 23.9. až 28.9. roku 2016. To že se počasí tak změní k lepšímu jsme ale nečekali. Teplé noci, celý den téměř modrá obloha a na slovenském rádiu té teploty stále přidávali, takže byla nahlášena i teplota 24 st. C přes den. Mám nafocen důkaz, kdy v 18.37 hodin je na venkovním teploměru u lázní Demjen 16 st.C. a na obloze rudé červánky. No prostě zase nám to vyšlo.
No a nyní záznam vzpomínek na dny mezi 23.září a 28.září roku 2016. Vyjeli jsme podle webu www.mapy.cz po té kilometricky nejkratší trase na Eger. Nehleděli jsme na čas, protože cestou jen obdivujeme krásy krajiny kolem nás a když se na nás přilepí auto závodící s časem a překračující povolenou rychlost, nebo předjíždí plnou bílou čáru, tak mám chutě vytlačit jej ze silnice. Ale vždy se ovládnu a raději naznačím že o něm vím a blikám, že mu uvolním cestu aby narazil na policisty dříve než já. Ale oni nikde.
Takže z Olomouce jsme si to namířili na Fryšták, Slušovice, Broumov-Bilinice, kde jsme pak překročili hranici se Slovenskem. Pak jsme to vzali po silnici nižší třídy směrem na Ilavu a do serpentin v horách Strážovské Vrchy. Moc krásný to kraj. Ten jsme opouštěli u Bojnice, kde jsme jen vyfotili malebnou siluetu zámku a projeli jsme Preividzou směr HandlováŽií´ár nad Hronom a Zvolen. Poblíž Zvolena jsme poznali jak jsou Slováci dobří lidé. Totiž v místech na konci za Hronskou Dúbravou končí místní silnice a bez upozornění vás to navede na dálnici a to na oba směry jen se rozhodnout do leva či do prava. A slovenská dálniční policie ta to monitoruje a pokutuje s radostí. Tak jsem se na příjezdu k dálnici otočil a jel se zpět do vesnice poptat jak to oni tady řeší. Dva čekající u hospody mi radu dali, ale nemohl jsme uvěřit. Pak to i s mobilem a nad aktivní mapou potvrdil i jeden mladík, co tudy jezdí za prací do Zvolena. Musíte na dálnici, pak takových 100 až 200 m jedete po dálnici a je sjezd na obec Budča a je to. No konal jsme dle jeho pokynů, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem před tou neoznačenou změnou sledoval ve zpětném zrcátku červenou starší škodovku a vypadalo to, že nemá dálniční známku. vystrčil jsem ruku a upěnlivým máváním jsem dosáhl očekávaného ale nečekaného. Já zastavil, on také zastavil. vyšel jsem se zeptat jestli by mě neprovezl na Dubču přes dálnici. On ale měl dálniční známku, ale jeho ženě jsem asi připadal sympatický či spíše pořádně zmatený, takže ho „ukecala“ na to, že jel přede mnou a projeli jsme po dálnic na Dubču. Před Zvolenem odbočil a já projel městem po složitém kroužení až na směr do Viglaše, kde je zámek nad obcí či spíše malou vesnicí. A udělal jsem dobře, protože jak naschvál na tomto složitém kousku dálnice v úseku takových 100 m se opravoval povrch a to i na mostě přes dálnici, kde se pak sjede na Dubču. A nebyl jsme sám, už prý o tom psali i v novinách, ale pořád to je takové jaké jsme to prožil já cizinec na Slovensku. ještě že jsem se domluvil.
No a nyní ta vesnice Viglaš a zámeček. byl jsem přemluven těsně před vesnicí, aby jsem se tam jeli podívat. No já odbočil. fakt vesnice, nikde nic, jen mostek přes potok a uzoučká silnice, spíše díravá cesta do kopce. a pak to přišlo. Auto na auto, snad z každé poznávací značky něco, prostě autíčka z celého Slovenska. Našvihané i tam, kde byl zákaz stání. Téměř jsem neprojel a minul jedno auto jen 3 cm. No a pak proti mě mercedes co jel proti mě a nechtěl uhnout. No taky jak, když nebylo kam a za ním další auto s blondýnou. Musel jsme ven a prosit a škemrat a vysvětlovat, že oni musí couvnou, že to mají blíž k místu, kde se snad i vyhneme. Poslechli mě, nic jiného jim totiž nezbylo. Já projel a pak našel i místo na zaparkování a šlo se na zámek. No to jsme koukali.

Opraveno z evropských peněz a na nádvoří smetánka v černém, na vstupu drinku na uvítanou a tak podobně. Cosi tam bylo a bylo tam těch akcí najednou více. Pro nás tedy zážitek.

dsc_1385_59364 a jsme na zámku Viglaš dsc_1392_59371 a jsme na zámku Viglaš

Pak to už byl jen kousek co manželka objevila přehradu pod názvem Ružín. Začala vzpomínat na známého, co tam jezdil na ryby. No a v tom rozrušení, že tam tedy zajedeme a i u vody přespíme, přehlédla že se to jmenuje Ružiná. No a bylo vystaráno. Slunce zapadalo a my viděli krásnou zříceninu hradu nad obcí Divín, pak i krásně upravenou náves, při ni zámek, vodotrysky, no prostě paráda, vše jako zjevení.

dsc_1401_59380 a jsme v obci Divín dsc_1408_59387 a jsme v obci Divín pod hradem Čti více…

Pro mne objev mezi termály v Maďarsku – Lipot – září 2015.

Pro mne objev mezi termály v Maďarsku – září 2015.

Jen dva dny se objevili jako dny, kdy místo nás hlídá zdravotní personál v nemocnici. A tak jsem museli něco udělat pro naše zdraví a jeli do nejbližšího termálu do Massonmagyarvaru, kousek za Rusovci pod Bratislavou. Ale pozor první den při jízdě tam to bylo o nervy, protože to naše vládní vedení umí sice nařizovat, ale neumí kočírovat. Místo již proměřené nejkratší vzdálenosti, do cíle do Massonmagarvaru, to bylo 321 km místo 270 km. No a proč, protože jsme na čtyřech nenadálých objížďkách najeli navíc 51 km. Místo normální doby 3,5 hodiny mimo dálnice to bylo jen pouhých 6 hodin. Takže mě stát okradl o 135 Kč a o kolik okrade touto hurá metodou na opravách silnic, propustků a mostů všechny ostatní ? No sice to musí být, ale nedalo se to dělat metodicky postupně. To jsme tam na dopravě museli mít toho kreténa Bártu, co všemu rozuměl a chechtal se jako …
Ale všechno zlé k něčemu dobré. protože jsme dojeli až po 12 hodině, už jsem nenajeli do campingu, ale jen tak zaparkovali a dali jen denní vstupenku. Dnes to už stojí 10,50 Eur na osobu a den. Bylo málo lidí a tak jsem se masírovali a užívali si pohodu poloprázdného areálu, kdy ve středu už jsou dítka ve škole a důchodci téměř nikde. Jo a opravovali jeden z bazénů, na který jsem se těšil, protože v horké léčivé vodě mě vždy povolí bolest kloubů.
Večer jsme zašli na vynikající zmrzlinu na hlavní třídě a jeli jen tak okouknout jak mají otevřeno v obci Lipot téměř nový termál. Je to je 18 km. Dojeli jsme už za tmy a zjistili že i v září je otevřeno celý den. Úplně nový camping byl už zavřený a na recepci nikdo a tak jsem popojeli do tmy obrovského parkoviště a pohodově přespali. Foukal velmi teplý vítr a to celou noc, ráno bylo takových 22 st.C.

dsc_5791_43933 po nočním parkování u lázní v obci Lipot dsc_5805_43947 půvabné jezero v obci Lipot naproti lázním

Bylo nádherné počasí, po modré obloze letěli mráčky, žaby kuňkaly a ryby v nedalekém jezeře měli snídani.

dsc_5815_43957 a na proti zase taková krásná chata dsc_5818_43960 při ranní procházce kolem jezera za obcí Lipot

V devět hodin jsme byli vpuštěni mezi prvními za 2500 forintů na osobu, bankomat hned u vstupu to areálu. Za skříňku na cennosti jen záloha 1000 forintů. pak jsem už jen fotil tu nádheru, kdy na hladině bazénů žádný pohyb, jen květy kolem a zelené stromy dávající stín na zelené trávnikové plochy. Takže pro nás objev.

dsc_5825_43967 bazény s horkou vodou max. 34 a 38 st.C dsc_5836_43978 plavecký bazén s vodou 28 st.C

Z Bratislavy už jezdí jen výhradně sem, protože to tu je pěknější, barevnější, i když nevím jak to tu asi je v létě kdy tu řádí nevychované dítka bez dozoru rodičů. To prý je zase v Massonmagyarvaru lepší dohled od plavčíků, než prý tady. takže doporučení je jasné, sem zajeti jen když nejsou volna pro školou povinná dítka.

dsc_5858_43999 cesta od vstupu k šatnám a restauraci dsc_5842_43984 okolo sauny v lázních Čti více…

Je vidět v Maďarsku změna – zase jsme vyjeli – březen 2015.

Je vidět v Maďarsku změna ?

Je březen roku 2015. Vypadá to, že bude pěkné počasí a klouby a záda po zimě bolí. Chtělo by to teplé vody z maďarských thermálů. A protože jakési to volné období se našlo právě mezi sobotou a úterým na konci kalendářní zimy, dali jsme „autíčku“ po dlouhé době šanci, aby ukázalo jak mu to pořád ještě klape. A když už tak tedy trochu dál od hranic a rovnou do Buck Forde, kde jsou ty vody co nejvíc léčivé a hřejivé.
V oblíbeném campu co je součástí lázeňského areálu jsme dorazili po 13.00 hodině a po přesunu dlouhém 370 km. A našli jsme co nejkratší a nejvýhodnější spojení po silnicích vedoucích mimo dálnice. V česku to je z Olomouce do Vyškova, pak na Bučovice a Ždánice, Čejkovice a Velké Bílovice a Poštorná při Břeclavi. Celkem 130 km po skoro kvalitních silnicích a v sobotu bez velkého provozu, novou a nepoznanou krajinou kolem Ždánic přes území Ždánického lesa a pak krajinou vinic na Kyjovské pahorkatině. Doba kdy se u každé vinice objevilo auto majitele a on střihá a střihá vinnou révu po zimě. V Rakousku to je po silnici číslo 49 až k mostu přes Dunaj do lázní Hainburg nad Dunajem, kde jsme si dali obejdovou pauzu na břehu Dunaje.

dsc_8908_36930 Na břehu Dunaje u B.d.Altenburgu - Rakousko dsc_8910_36932 památník na to, až kam postoupili Římská vojska - most přs Dunaj v pozadí

Pak směr Pamhagen na hranici s Maďarskem celkem to je 137 km. V Maďarsku to pak je od Forted do Lowo a do Buck Forde, kde jsou všechna písmenka „o“ přehlasovaná.
Tato část přes Maďarsko je už jen 42 km. Pak je jen zaparkování na vybraném place pro caravan auto, vydají vám potvrzení že jste evidován a předají vám elektronické hodinky a jde se do léčivých vod za plotem campu. Otevřeno je v březnu do 18.00 hodin. A jaké je okolí se dovíte i na tomto webu z minulosti : www.cestotipy.cz/2012/breznove-srovnani-pobytovych-zazitku-v-termalnich-laznich-buk-furdo/nggallery/page-4/#pics

dsc_8913_36935 prostředí v maďarském campu v Bucku dsc_8942_36962 jen sedíte a vyhříváte se ve vodě 36 - 39 st.C Čti více…

Velikonoce roku 2014 prožité v teplých vodách Maďarska.

Velikonoce roku 2014 prožité v teplých vodách Maďarska.

Dlouho se „autíčko“ neprojelo a nemohlo prokázat v jaké je kondici po opravě alternátoru až nyní o Velikonocích roku 2014. A potřebovali to i naše těla, trochu si poležet a nahřát klouby, páteř a ještě to trochu pod vodními proudy vymasírovat, aby se to stárnoucí tělo trochu regenerovalo.
A tak jsme se v pátek 18.4. vydali směrem na Kehydeskustány, kde jsme byly jeden den po našem odpoledním příjezdu na 3 hodiny a pak v sobotu celý den, poležet a vymasírovat se v termálních vodách čtyř bazénů v tomto areálu pohody a krásné okolní přírody. Lázně Kehydakustány se nachází mezi obcemi Kehi a Kustány v kraji Zala asi 40 km od Kesthely, což je na konci Balatonu a blízko to je také do Hevizu. Lázně jsou provozovány od roku 2001. Podle Googlu Earth jsem si našel nejkratší cestu, jako bych to šel pěšky a dalo to 389 km. Ve skutečnosti jsem to jel a najel 385 km a to tak že za Břeclaví jsme to vzal přes Rakousko na Dunaubrike po silnici číslo 49, pak přes Fertod a Sarvar. Tentokrát jsme jeli Maďarskem přes obec Turje, kde jsme objevili krásný cihelný kostel.

dsc_0007_26374 zajímavá stavba kostela v Maďarsku v obci Turje v kraji Zala dsc_0011_26376 klášter při kostele v Turje slouží jako domov důchodců

Pro naše těla je tu v Kehidekustány nejlepší možná atrakce, což je bazén se stále tryskajícími tryskami s vodou 36 st.C teplou s velkým obsahem síry bez zápachu a pak je tu bazének s hloubkou 2 m, kde se zavěsíte a na paže či na hrazdičku a masírujete si uvolněnou a ze závěsu uvolněnou páteř. Jako další atrakce, kterou jinde nemají je plavecký bazén s minerální vodou 32 st.C kde si lenivě zaplavete. A parádní uvolnění je pak styl znak se zavřenýma očima a volně, jen se necháváte unášet a nadnášet.

dsc_0078_26406 po ránu před komplexem dsc_0021_26380 prohlížíme si lázeňský komplex v Kehydekustany Čti více…

Jarní návštěva termálních lázní Maďarska – Buk Furdo a Sarvar v dubnu roku 2013

Jarní návštěva termálních lázní Maďarska – Buk Furdo a Sarvar

Vyjeli jsme až 9.dubna 2013, protože letos bylo pořádně zimno a hnusně, jaro podle data nám tentokrát pořádně zaspalo. No a protože nad Maďarskem to vypadalo podle předpovědí o poznání na dané dny lépe, tak jsme odjeli, abychom se prohřáli v teplých a léčivých vodách v lázních Buk Furdo a pak na cestě zpět v lázních v Sarvar, kde jsme byli naposledy v březnu v roce 2011.
Už jsme nehledali novou přístupovou cestu a hned jsme jeli přes Rakousko, kde jsou místní cesty dobré a poloprázdné. Takže to bylo přes Hohenau, Feldkirchenn do Pamhagenu. Maďarskem pak přes Lovo do lázní Buk. Cesta tam byla 333 km.
Camp při lázních byl tentokrát nezvykle plný německých karavanů a my tu byli první noc zcela sami českou SPZ. Budete-li chtít tento camp navštívit vězte, že na webu www.bukfurdo.hu se dovíte vše důležité. My za dvě noci s elektrikou pro vyhřátí auta na noc a lednici zaplatili včetně vstupu do lázní od 8.30 do 18.30 celkem 20.624 Ft. To je na osobu a den 5.156 Ft a ještě máme na příště kuponový bonus 4 x 500 Ft. A přitom jen samostatné vstupné na den je za 2.400 Ft.

DSC_0818_17602 když slunce zapadá na campem www.bukfurdo.hu DSC_0510_17582 slunce zapadá nad campem

Dál už netřeba se rozepisovat, komentář k fotoalbu napoví, jak se dá tady příjemně trávit volné chvíle. A ještě k tomu můžete nahlédnout do povídání z března a listopadu roku 2012.
I některé fotky se budou opakovat, protože už moc nového nebylo k vyfocení.

DSC_0332_17556 no a tohle je asi všem známý snímek, tady se opaůlujete a léčite své tělo DSC_0062_17544 a jsme v lázních a na zelených plochách, které jsou v létě plné lidí Čti více…

Vzpomínky na lázně Hajduszoboszlo, Zalakaros, Kehidakustany a Papa

Vzpomínky na termální lázně v Maďarsku.

V době minulé, kdy jsme ještě jezdili vlakem či autem značky Twingo, tak jsme navštívili termální lázně v Maďarsku, kde jsme se tehdy poprvé setkali s tím, co to je pobýt v teplé léčivé vodě a této zálibě jsme tak propadli, že už si neumíme představit rok, kdybychom do některých z nich necestovali.
Takže mé vzpomínky jsou daleké a jen si pamatuji, že do lázní Hajdusoboszlo jsme tehdy jeli přímým vlakem, který jezdil mezi Bohumínem a Debrecínem.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA mrazivé ráno v Debrecenu OLYMPUS DIGITAL CAMERA mrazivé ráno v Debrecenu

OLYMPUS DIGITAL CAMERA už se všichni zahřívají na bazénech v Hajdúszoboszló OLYMPUS DIGITAL CAMERA už se všichni zahřívají na bazénech v Hajdúszoboszló

Takže velmi pohodlné cestování v nočním vlaku tam a ráno už jsme se mohli procházet po ulicích v Maďarském Debercenu. Pak jsme přejeli osobním vlakem jen jednu zastávku do Hajdusobozslo, vyhledali podnájem u postarších lidí a pamatuji si jen, že to bylo v malém zahradním domečku, kde jsme si mohli jen ohřát ke snídani čaj či kafé. Na večeři jsme byli v hospůdce a do ouška nám tehdy hrála cimbálovka.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA večerní procházka po lázních v Hajdúszoboszló OLYMPUS DIGITAL CAMERA večerní procházka po lázních v Hajdúszoboszló Čti více…

?>