

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Přivítali jsme jaro na jihu Moravy.
V rádiu byla podána informace, že v mandloňovém sadu v Hustopečích u Brna proběhnou slavnosti Mandlí. Protože jsem tuto lokalitu objevili poslední den v roce 2018, bylo samozřejmostí toto sdělení akceptovat. V sobotu na den slavnosti to nám přišlo sice zajímavé, ale zase ty davy lidí. No a tak jsem udělali zajímavý plán a objevovali jsem v sobotu kvetoucí koniklec v Strejčkově lomu u Krčmaně, při silnici Olomouc – Přerov, nebo při cyklostezce z Grygova do Majetína.
koniklec ve Strejčkově lomu u Krčmaně
koniklec ve Strejčkově lomu u Krčmaně
koniklec ve Strejčkově lomu u Krčmaně
Naposledy jsme tam byli až 5.dubna v roce 2015. Od té doby se tyto květy koniklece rozmnožily a je to dnes parádní podívaná. Ale bohužel tu paráda chce vidět stále více lidí.
Ale krásné slunečné odpoledne a ta nádhera kolem, to je krásné vítání prvních květů jara.
No a v neděli jsem se vydali do Hustopečí u Brna.
Vzali jsme to tou nejkratší možno cestou podle webu www.mapy.cz . Čas i kilometráž byla dodržena a tak jsme ještě cestou nakoukli do kostela v obci Kurdějov. Taky jsme to objevili toho 31.12.2018, ale tehdy jsme se nedostali do interiéru. No a protože jsme jeli kolem, když do kostela chodili lidé na mši, máme splněno a viděli jsme krásný nově rekonstruovaný interiér.
interiér opevněného kostela v Kurdějově
interiér opevněného kostela v Kurdějově
Na parkovišti, odkud se vychází na mandloňovou stezku, bylo plno a živo. cestou nás do pořádného kopce předbíhalo mládí, ale slunce hřálo a my okukovali pupeny meruňěk. Když se vystoupá na hranu plošiny už je v dáli vidět to co bylo našim cílem.
mandloňový sad
v mandloňovém sadu Čti více…
Putování tam i zpět za oslavou nového roku v Bořeticích – rok 2018.
Když jsme si už předem pořídili 4 dny spojené s oslavou konce roku 2018 a oslavou nového roku 2019, rozhodovali jsme mezi cestováním vlakem z Olomouce do Zaječí a pak Bořetic a mezi tím vzít auto a v čase čekání na večerní zábavu taky něco v okolí poznat i když ten zimní a sychravý čas bývá k ničemu. No rádi poznáváme a tak vyhrálo to naše malé velké auto osobní značky TWINGO. Cestu jsme volili po neplacených komunikacích, ale taky co nejkratší. Tak se stalo, že dne 30.12.2018 byla neděle a dalo se předpokládat, že se nám konečně podaří nahlédnout do kostela v obci Žarošice. No a tak se stalo, že byla právě mše svatá a my nahlédli do vyzdobeného interiéru poutního kostela. Objevili jsme i zázemí pro poutníky se zajímavou historií spojenou s královnou Fritigil. No zase víme něco nového a
zajímavého.
poutní kostel v Zárošicích
interiér kostela v Žarošicích
křížová cesta u kostela v Zárošicích
vyobrazená historie poutního místa
Ze Zarošic jsem pak byli za krátký čas v Bořeticích a být při porcování prasátka.
Pak jsem zajeli do Zaječí k vlaku, kterým dojeli naši přátelé z Olomouce.
No a než dojeli, my zajeli ke kamennému kostelu nad obcí Zaječí, doufajíce, že nahlédneme do jeho interiéru, což se nepodařilo. Takže někdy příště.
kostel v Zaječí
kostel v Zaječí Čti více…
Konec roku 2018 v okolí obce Bořetice.
Na slevomatu se objevila možnost prožít konec roku v pensionu Zahraničí u obce Bořetice na vinné stezce Kraví Hora. Kromě dobré zábavy po tři večery, byla tu i možnost podívat se po okolí a i z nadhledu tří rozhleden mezi vinohrady.
náš pension V Zahraničí
u hotelu Kraví Hora v Bořeticích
Představa o tom, že v zimě není nic k vidění ustoupila do pozadí a ukázalo se, že přírodu je třeba sledovat v každém čase a je třeba mít kameru stále při sobě, protože právě v této době od 30.12.2018 do 2.1.2019 se počasí stále měnilo a tak ke krásné přírodní scenerii pomohlo sluníčko, klesající mlha, krásná stylová architektura vinných sklepů, ale i to, že v takové obci Němčičky můžete jezdit na sněhu i umělé hmotě vlastně kdykoliv a v létě hned vedle lyžařského svahu mají krásné koupaliště.
No a když náhodou máte známe v Hustopečích a oni mají svůj pension, pak se podíváte i na jiná místa a můžete naplánovat jarní, či letní výlety v této lokalitě.
moderní kostel v Hustopečích
radnice v Hustopečích z náměstí TGM
No a když s někým pohovoříte a vyznáte mu lásku k této lokalitě, pak vás pozve i tam, kam se jen tak nedostanete a hned zatoužíte pobýt v luxusu s možnostmi perfektních výletů na kolech či v autě.
No a tak se stalo, že hned po ranním příjezdu do pensionu Zahraničí na Kraví Hoře u Bořetic jsme mohli sledovat zabíjačku.
na zabíjačce v Bořeticích
na zabíjačce v Bořeticích Čti více…
Předposlední prázdninový den a my jedeme do Ostrožské Nové Vsi.
Prý je tady dobré koupání a tak když už letos vymetáme vše, kde se dá koupat, protože to horké letošní léto se jinak nedá překonat, poslechli jsme této rady a vyrážíme. Ten den má ještě být slunečno po celý den a tak vyrážíme. Jedeme autem na otočku. Silnice mezi Přerovem a Starým městem u Uherského hradiště je prázdná, protože vše už jezdí po vedlejší dálnici a tak to je pohodový a velmi rychlý přesun. Ten jsme ale přerušili ve Spytihněvi a odbočili jsme k přístavišti, kde to žije. Můžete si tu i půjčit lodičku pro 5 osob na hodinu až 8 hodin. Poptali jsme se, ale vše se dá domluvit i po telefonu a předem.
v přístavu Spytihněv
u půjčovny loděk na Baťově kanále ve Spytihněvi
Provoz na zdymadlech je vždy jen od pátku do neděle. V týdnu se dá lodička půjčit, ale jede se jen od zdymadla ke zdymadlu.Ve Starém Městě se zastavujeme u památníku Velké Moravy, který jsme již sice dříve viděli, ale zase se to tu vylepšilo a tak to jen obdivujeme a plánujeme přijet vlakem na podvečerní koncert skupiny Hradišťan.
Pak jsme popojeli do Ostrožské Nové Vsi s tím, že nejdříve se podíváme do sirnatých lázní. No a potom na to koupání v přírodním jezeře. Lázně dobrý, poklidný, hodně zapadlý a je tu jen 138 lůžek pro léčené pacienty.
památník Velké Moravy
památník Velké Moravy Čti více…
Bojkovice a Luhačovice v červenci 2018.
Tak jsem měl v pojmenování zámků Bojkovice, Buchlovice či Bučovice pěkný zmatek a pak jsem při nahlédnutí do digitální mapy zjistil, že zámek v Bojkovicích byl dosud bez naší návštěvy. No a protože naši dobří kamarádi tam šli na svatební obřad, hostinu a zábavu, napadlo nás, že by nebylo marné se zajet podívat na tento zámek nad městem Bojkovice a pak nedělní výlet ukončit v nedalekých lázních Luhačovice. No a tak se stalo, že jsme v Olomouci sedli na vlak, vystoupili jsme až v Uherském Brodě, v rámci čekání na přípoj obhlédli dopravní, jedinečný terminál u vlakového nádraží v Uherském Brodě a pak lokálkou dojeli do Bojkovic.
Terminál v Brodě je úžasně řešený a pokud vím, tak znám jen terminál v Břeclavi, který se tomu podobá. Prostě neznám místo, kde z jednoho peronu vlakového nádraží přestoupíte do přistaveného autobusu.
přednádražní prostor v Uherském brodě
dopravní terminál v Uherském Brodě
V Bojkovicích jsme vysedli, naštěstí jsme nejeli až do Bojkovic – města, takže velmi rychle jsme našli zelenou značku směřující k zámku, který stojí na kopci v části zvané Světlov.
Zámek byl honosnou stavbou, kterou do roku 1948 vlastnilo postupně mnoho bohatých průmyslníků, naposledy do roku 1948 i pan Rolný, známý pro ty, co jsou z Prostějova.
No a pak zámek chátral až do období restitucí, kdy jej získal zpět potomek Rolných. Ale neměl na to zámek rekonstruovat. Až od roku 2003 se to začíná měnit a současný majitel pan Novotný, rodák z tohoto kraje, zámek přivedl do tohoto úžasného stavu. Od roku 2011 zámek slouží ke kulturním akcím a hodně pak svatebním obřadům.
zámek Světlov nad Bojokovicemi
pohled do prostor, kde se konají obřady a kulturní akce Čti více…
Hodonínské rybníky a Milotice s vinnými sklepy a zámkem – květen 2018.
Po návratu z Egypta to byl ten nejlepší nápad, jak se zbavit dojmů z písečné a pusté krajiny a nechat duši, aby se kochala rozhledem po okolní zeleni a vnímala ten klid a šplouchání hladiny na Hodonínských rybnících. Musím přiznat, že k tomuto nápadu mě přivedla prezentace z mého odkazu na webové stánky 02-Toulky. Dal jsme si podle tohoto povídání za cíl dojet do lokality Náklo nad Dubňany a byl pak z toho cíl jiný, a to zámek Milotice. Někdy kolem roku 2008 jsme tudy jezdili pracovně, a tak jsem byl zvědavý, jak se to tu změnilo.
Vyjel jsem rychlíkem z Olomouce a za jen málo přes hodinu jízdy jsem vystoupil v Hodoníně. Musím uznat na této trati je vlak absolutně nejrychlejším dopravním prostředkem.
Pak jsem to hned od nádraží za podchodem dal směr rybníky. A pak už jsem se jen kochal.
Hodonínské rybníky
Hodonínské rybníky
Až po návratu jsem přišel na to, že jsem cestou po novém asfaltu těsně minul odbočku po modré ke Kohútku, přírodní studni. A pak jsem zase vynechal Mutěnické bůdy. Ty si nechám na jindy, třeba na burčákový čas. Dojel jsem v pohodě do Dubňan a zjistil jsem, že místní železniční trať je už zcela mimo provoz a místo kolejí tu je cyklostezka. Dubňany nic moc, neobjevil jsem žádnou památku a tak jsem po svačince vyjel po zelené značce směr Náklo. Nejdřív se mírně stoupá a pak se prudce odbočí a dojede se z kopce mezi vinohrady k vinným sklepům Šidleny nad obcí Milotice.
mezi vinnými sklepy lokalitě Šidleny - nad Miloticemi
mezi vinnými sklepy lokalitě Šidleny - nad Miloticemi Čti více…
Na prohlídce Sloupsko-šošůvské jeskyně.
Bylo 7.dubna roku 2018 a my jsme byli pozváni k aktivní rodinné oslavě, která byla spojena i s prohlídkou Sloupsko-šošůvské jeskyně v obci Sloup.
Byla sobota a tak průjezd vojenským prostorem Březina, mezi Žárovicemi a Drahany byl otevřen a tak to bylo z Olomouce jen kousek do Sloupu. Při projíždění obcí Šošůvka jsme zahlédli moderní a zajímavý kostelík nad obcí a tak jsme věděli, kam se cestou zpět ještě podíváme.
před vstupem do jeskyně
pohled na místo kde končí prohlídka jeskyně
Cíl byl daný a bylo také podle webových stránek jasné, že musíme být u pokladny před každou celou hodinou, kdy začíná komentovaná prohlídka jeskyní. Byli jsme pozváni na velký okruh, který trval více jak 110 minut, ale musím jen doporučit tento velký okruh, který prochází i nádhernou krápnikovou částí na území obce Šošůvka.
jsme na prohlídce Sloupsko-šošůvské jeskyně
jsme na prohlídce Sloupsko-šošůvské jeskyně
To co je k vidění na tom kratším okruhu jsou normální většinou se sobě podobající jeskyně, ale část druhá na delším okruhu to byla prostě nádhera.
jsme na prohlídce Sloupsko-šošůvské jeskyně
jsme na prohlídce Sloupsko-šošůvské jeskyně Čti více…
Babí léto na Pálavě – 14. až 15.října roku 2017.
Vývoj letošního počasí umí překvapit. Připraveným pak ale připraví krásné zážitky z nádherné přírody. Proto, když se ohlásilo teplé babí léto, měli jsme možnost splnit si plánovanou cestu do Pavlova, kde je od září 2017 otevřen zcela nový Archeopark. Stavba co získala mnohá ocenění za architektonické řešení. Tak to je náš cíl a pak se uvidí.
Jeli jsme od Olomouce na Vranovic, do Strachotína, pak přes hráz napříč Novomlýnské nádrže a pak do Pavlova přes obec Pernou.
A když jsme tam dorazili, tak jsme koukali, co za překvapení tady na nás čekalo. Mohu jen doporučit k prohlídce a to nejen interiéru musea a jeho sbírek z dávné historie. Krásně a moderně zrealizovaná expozice. No a potom ta obec Pavlov. Ta tedy prošla změnami. To jsme koukali.
na návsi v Pavlově
u archeoparku v Pavlově
Když jsme tu byli naposledy v roce 2005, tak to teprve začínalo ožívat. Nyní tady byli davy turistů a bydlení se nepodařilo sehnat ani paní recepční na informacích. vše bylo obsazené.
Po prohlídce musea a posezení u vody při jachtklubu jsme popojeli do obce Klentnice. Tady jsme vystoupali k Sirotčímu hrádku.
pod Sirotčím hrádkem
pohled na obec Klentnice pod Sirotčím hrádkem a Novomlýnské nádrže Čti více…
01 _ Vyrazili jsme jen na dva dny do okolí Znojma.
Už jsem to měl v plánu delší dobu. Podívat se na něco co je spojeno s přírodní rezervací kolem řeky Dyje u Znojma. V srpnu se našel krátký čas, od pátku do neděle, že by se něco dalo stihnout. Podle předpovědí počasí by v této jižní části Moravy mohlo být i pěkné počasí vhodné minimálně k výletům.
A tak jsme v pátek 11.8. po obědě vyrazili po delší době s „autíčkem“ směr Znojmo. Nemaje dálniční známku jel jsem z Olomouce na Rousínov, Slavkov u Brna, Židlochovice, Pohořelice a Znojmo. Ve 14.00 jsme za Židlochovicemi jeli kolem prázného parkoviště při aquaprku u obce Žabcice. Tak se tam podíváme.
U bazénů jen pár lidí, voda má mít 25 st.C a nad námi v tu dobu téměř modrá obloha. A tak si jdeme užít léta a válíme se v bublinkách, zaplaveme a poležíme na měkoučkém trávníku. Jeden co bydlí jen kousek od areálu nám vysvětluje, že včera byla pořádná bouřka a tak lidi nikde. Jinak prý tu bývá plné parkoviště. No a tak jsme měli „kliku“ a víme, že to tu je parádní místo. Pak už jsme jeli přes Pohořelice do Znojma.
Já si po průjezdu městem odbočil ke klášteru Louka, kde jsme v roce 1970 pobýval na vojenském měsíčním cvičení. Tehdy to byli zážitky jaké se vodí ve filmu „Černí Baroni“. No když jsem dokončil vzpomínání, byl jsem s autíčkem na konci místní cestičky pod hrází přehrady na Dyji. Pršelo, přehnala se nad námi přeháňka a pak vylezlo sluníčko a to pak bylo něco k nadýchání, k rozjímání nad krásou té naší zemičky.
železniční most obnovené trati do Retzu
a tady pod hradem ve Znojmě objevujeme parádní věci
A když úplně přestalo pršet, přejeli jsme mostek nad řekou Dyjí a byli jsme u musea motorek a motorů.
i něco takového parádního
i něco takového parádního Čti více…
02 – Den druhý našeho poznávání národního parku Dyje u Znojma.
Konec procházky a popojeli jsme do Retzu, tady jen objeli náměstí plné aut a vydali se směrem na nejmenší rakouské město Hardegg. Cílem bylo něco projít po okolí. To něco byla návštěva rekonstruované celnice na České straně mostu nad Dyjí, kde byla i výstava fotek z doby před I.světovou válkou, kdy zde v Hardeggu bylo místo pro rekreaci Vídeňáků.
výhled od řeky Dyje na hrad Hardegg
řeka Dyje v Hardeggu - hraniční most do Česka
Pak jsme toto místo, tedy bývalé centrum s okrasnou zahradou objevili a taky se tak trochu kochali okolím na řekou Dyjí. Město má jen 400 obyvatel a tak se dá říci, že jsme si město celé prošli.
nahlédnutí do areálu bývalých lázní na řece Dyji
ale je tu jen pohoda a klid Čti více…