Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

07 – pátek 21.června – Azory

Pátek 21.června

Den kdy se musíme po ránu dlouho rozmýšlet kam vyrazíme, protože už od rána je zataženo a prší. Bádáme na internetu, která část ostrova na tom bude lépe, ale je to marné. Takže až v 10 hodin jedeme do Ponta Delgady a pak podle mapy na ananasovou plantáž. Taková místní rarita s tím, že je k nalezení na předměstí v části nazvané Faja de Baixo. Kupodivu nalézáme hladce cestu. Je to ale náhoda, protože máme prospekt, kde se o této plantáži píše a je k tomu schematická mapka a podle ni se pak orientuji v automapě. Je to od S.Roque, kde bydlíme po dálnici a odbočí se na druhém dálničním kruháči na Faja de Baixo. No a pak už se objevily směrovky s namalovaným anansem a jsme na místě. Stále jemně prší. Prohlédneme si danou atrakci, to znamená obchod se suvenýry, skleníky s ananasy v různých fázích vzrůstu, a celkové prostředí a jede se do centra, kde je historické centrum s kostelíkem.

_DSC1739_88801 v pěstírně ananasů _DSC1737_88799 v pěstírně ananasů

Je zavřený, ale podle informační tabule je z 18 století a byl rekonstruován v roce 2008. I okolí je takové dobové. Ale stále prší. Popojíždíme a zahlédneme směrovku na větrný mlýn. Na podruhé se k mlýnu na kopečku dopracujeme, ale tady prší dokonce vodorovně a vydatně.

_DSC1752_88814 v centru Faja de Baixo _DSC1758_88820 u větrného mlýnu nad Ponta Delgada

Jen chvíle a máme to spojeno s koupáním. No ale máme fotku větrného mlýna. Ten mlýn je nad obcí Faja de Cima. Výhledy ale dnes žádné. Cestou se podíváme do kostela v této části Faja de Cima. No a pomalu ve stále hustém dešti dolů z kopce uličkami narvanými auty až na nábřeží v Ponta Delgadě. Tam není kde zaparkovat, ale my míjíme vojenské stany a techniku, která se tu vylodila i s vojenskou hudbou. Ale ten déšť rozhodl a my se vracíme na ubytování a dáváme si polévku a svačinu a budeme se flákat. Snad se to zklidní a navečer ještě někam vyrazíme.

A ono se to zklidnilo a doufaje, že bude ještě lépe, tedy že přestane úplně pršet, se skutečně stalo. Na tomto ostrově totiž stačí jen přejet na druhou stranu ostrova v tom nejužším místě to je pouhých 8 km a z našeho ubytování pak to bylo 21 km, protože se musí kousek směrem na Lagoa a pak po dálnici do Ribeira Grande.
Vylezeme z auta až na parkovišti u místního lidového koupaliště. Oblékáme odstrašující pláštěny, tedy ony odhání i déšť. Vítr nám celou činnost pořádně ztěžuje. No a jdeme jen kousek do centra, kde jsou hodně historické budovy. Na kopci po hodně schodech je přímo ten největší kostel a od něj krásný rozhled na město.

_DSC1784_88846 na procházce v městě Ribeira Grande _DSC1766_88828 interiér kostela v S.Roque

Pak sejdeme k řece. Tady je další ještě více starý kostel u něhož na části pro ubytované padá i střecha. Ale přes most na druhé straně je opravená knihovna a divadlo a z mostu pak parádní pohled na zahrady při řece a na radnici s radniční věží.

_DSC1812_88874 radnice v Ribeira Grande _DSC1807_88869 zahrady v Ribeira grande

Co je tady pak na ostrově úžasné je to, že kdykoliv to na vás přijde, najdete poblíž veřejné WC, uklizené, bez poplatku. Obešli jsme řeku až k nábřeží nad oceánem a obdivovali, jak se hnědá voda po dešti ve velké řece rozlévá do tmavomodrého oceánu. Vrátili jsme se k autu. To už cestou neprší a vylezlo i sluníčko a je krásně teploučko. Co bylo promoklé už usychá. No prostě parádní odpoledne. Vyjedeme jen kousek na vyhlídku a odtud vidíme směrovku na Calhau do Cabo.

_DSC1851_88912 a popojeli jsme k vodopádu za městem _DSC1850_88911 a popojeli jsme k vodopádu za městem

Když se to občas zalilo sluncem, byl to nádherný pohled. K tomu tu ještě padal do oceánu vodopád naplněný deštěm z okolních polí. Ale protože tudy vedla jen škvarová cesta, raději jsme to po 2 km otočili. Projeli jsme městem a ještě odbočili na písečnou pláž pojmenovanou Areal de santa Barbara. Když jsme vystoupili na obrovském parkovišti byla před námi tma v dáli, nad námi ještě slunce a na začátku pláže kavárnička v moderním plážovém stylu. Ale je tu i něco zajímavého.

_DSC1865_88924 jsme u pláže, která je poblíž Ribeira Grande _DSC1869_88928 byly tu i casematy zakopané v pobřežní lávě

Zrekonstruovali tady Casamatas, tedy kasematy vysekané v lávové skále. Ale čas byl asi rychlejší, museli to zavřít. Ale zvědaví jako asi já, našli místečko jak po schůdcích proniknout a nafotit neviditelné. No a potom jedeme zpět na ubytování. Cestou po dálnici přes kopec jen lije, pak mlží a na naší straně ostrova už je v dáli z naší lodžie viditelná modrá obloha. Ale je už 17 hodina a tak to pro dnešek balíme a dáváme přípitek na zajímavě trávený čas. Prostě proměny nutí k improvizaci a kdo nepodlehne, vždy něco zajímavého objeví.
A my nepodlehli a v 18.30 jsme jeli ověřit jestli ta vojenská kapela náhodou někde nevyhrává. Zaparkovali jsme tedy v Ponta Delgadě na místě, kde se neplatí parkovné a je to na začátku dlouhé promenády. Cestou jsme se kochali pohledem na překrásné koupaliště, kde místní využili toho, že se udělalo pěkně a ještě se šli v této hodině koupat.

_DSC1902_88961 podvečer na nábřeží v Ponta Delgadě - koupaliště _DSC1905_88964 podvečer na nábřeží v Ponta Delgadě

Pak jsme viděli přistát nějakou meziostrovní loď z níž i vyjelo pár aut. Ale vojenské ležení tu už nebylo a vojenská hudba asi také je mimo. Jen jsem zahlédl projet vojenský džíp a vněm řídící vojanda a chlapeček v maskáčích někam jeli.

Nahlédli jsme do kostela sv.Petra a jeli jsme zpět k místu ubytování. V dáli tam někde nad Vila Franca bylo také už jasno a tak jsem to projel až do tohoto města, které je asi pořád vyzdobené a čeká na velké pití piva, diskohudbu či něco jiného, ale také se připravuje na akci Red Bulls.

_DSC1916_88972 podvečer na nábřeží v Ponta Delgadě _DSC1921_88977 interier kostela sv.Petra

Na promenádě v Ponta Delgádě jsme si mohl rezervovat a zakoupit návštěvu této akce, stálo to jen 49 eura na osobu i s plavbou z městského přístavu. No ale nechám tu rezervaci někomu jinému, komu tato částka připadne jako méněcená.
Do Vila Franca to je něco kolem 22 km, takže po dálnici jen chvilička. Tady po 19 hodině už můžeme kdekoliv zaparkovat. Hlavní sjezd do města je už uzavřen, což napovídá, že něco se bude dít. Vjíždíme do města z opačného konce. Parkujeme a musíme si zapamatovat kde to stojíme, protože jsou tady malé uličky a samé jednosměrky, a pak to hledej. Obejdeme co se dá, všude vlaječky z plastu,vyzdobené balkony a něco mi připomíná, že už bude svátek Jana. Na náměstí, kde bude ta hlavní akce, postávají nadšenci, asi jen piva, ale bude to velké. Tolik sudu za stánkem jsem u nás ještě neviděl. Obešli jsme dvě náměstí, na každém z nich posedávají místní a pokřikují a už mají tu přípravnou náladu, která jim umožní zapomenout na denní starosti, Vždyť je pátek večer.

_DSC1935_88991 ve Vila Franca se bude něco slavit _DSC1938_88993 ve Vila Franca se bude něco slavit

Z tohoto města se vracíme na pokoj po 2O.30 hodině. Ve 21 hodin už večeříme a kocháme se při tom letícími a snad i posledními mraky a zapíjíme ten proměnlivý den červeným vínečkem.
Když to píši je 21.20 a už není vidět červánky. Zítra bude krásný a slunečný den. Budeme si užívat posledního dne velkých přesunů. Protože den 23.června už se auto vrací v půjčovně na letišti a my se tu už budeme jen rekreovat v té naší krásné lokalitě S.Roque a Livremento. Aby jsem také věděli co to je jen tak se povalovat.
Jo a ta zábava ve Vila Franca bude, ale podle místních zvyklostí začne až ve 22.30 hodin a to už není naše kafe.

Fotky z ostrova Sao Miguel, kdy jsme v pátek zajeli jen do zahradnictví, kde se pastují ananasy, ale pak se zlepšilo počasí a my byli v městě Ribeira Grande na druhé straně ostrova a v podvečer až ve Vila Franca :

Similar Posts:


 

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Komentujte tento příspěvek

Musíte se příhlasit pro psaní komentářů.