Cestovatelské tipy a rady na cesty

04 – Výprava za historií v městě Vac

Co by to bylo za poznávání lokality, kdyby jsme si neodzkoušeli dříve poznané zkušenosti. Tou bylo cestování po Maďarsku za seniorské ceny, tedy zdarma, pokud je vám tolik, že máte určitě víc jak 70 let.
A tak jsme se v pondělí rozhodli jet do města Vac na druhém břehu Dunaje místními dopravními prostředky. Byl to převozní člun, který vozil i kamiony se dřevem, malé dodávky či osobní auta cyklisty a pěší. Po bohaté snídani, už ani toho tolik neumíme spořádat, jsme jeli svým autem z hotelu části zvané Lepence do Visegradu, kde je parkování zdarma a hned přes silnici se nastupuje na převozní loď. Z dřívějšího sledování místního autobusového spoje jsme zpozorovali, že od našeho hotelu to je k převozu asi jen 5 minut. Když žlutý autobus místní dopravy přijel na zastávku, loď už odrazila od břehu. Bylo to pokaždé 25 minut po celé hodině dle jízdního řádu. My tedy dorazili v 10:15 a jako poslední jsme nastoupili na loď. Nikdo po nás nic nechtěl, hlavní osoba v reflexní vestě se na nás podívala a hned poznala seniory po sedmdesátce. No a během chvilky už byla loď u druhého břehu v městě Nagymaros.

v Nagymarosi na druhé straně Dunaje cestou k vlakové zastávky v Nagymarosi na druhé straně Dunaje cestou k vlakové zastávky

Od přístavu to bylo do mírného svahu rozkvetlou ulicí. Pak jsme už viděli digitální tabuli s časem, kdy odjíždí vlak na Budapešť. Měli jsme 3 minuty k odjezdu a dlouhé schody před sebou. Vyšlo nám to na minutu. Ze schodiště do vlaku a osobní vlak se rozjel.

v rekonstruované železniční stanici ve Vacu opravená je tu i výpravní budova

Na třetí zastávce jsme vystupovali v městě Vac a to na opraveném nádraží s podchody a výtahy na nástupiště, které ale byli mimo provoz.

Pak nás čekala pěší procházka do historického centra. Došli jsme na velké náměstí kolem opravené fasády historických domů a pak jen kousek a jsme u přístavu převozních lodí.

jdeme od vlakového nádraží do historického centra Vacu jdeme k Dunaji

Kocháme se rozkvetlou alejí, osázenými záhony a sledujeme pohyb převozního člunu, který jezdí k ostrovu, kde leží městečko Tahitótfalu z něhož pak je i silnice a s mostem přes rameno Dunaje.

sledujeme provoz na přívozu ve Vacu odpočíváme na břehu Dunaje ve Vacu

Pokochali jsme se a vracíme se zpět do Nagmarose a opět vlakem. Tady jdeme v poklidu k přístavu. Na vodě Dunaje stojí přívozní loď s naloženým kamionem se dřevem, dvěma auty a několika lidmi.

porouchanou přívozní loď ještě nedostali ke břehu a tak byl přívoz mimo provoz a my to museli objet přes Budapesť pohled na stanici metra linky M3

Teprve až z místního bufetu se s námi dává do hovoru nějaká dáma a vysvětluje co se právě děje. Převozní loď má poruchu, nic dne už nepojede, musíte si to nějak vyřešit. Přítomna tomuto rozhovoru byla jedna paní či slečna, která to asi realizovala s námi, či nám chtěla jen pomoci. Museli jsem zpět na vlak. Tady jsme se objevili právě včas a právě před informační tabulí, kdy do Budapešti hned pojede rychlík a pak po delším čekání i osobní vlak. Od místního seniora jsme se dozvěděli že rychlíkem může zdarma s ním, že on tím jezdí. nastupujeme a jedem rychlíkem do Budapešti Nyugati. A zady jsme měli nad sebou asi pomocné andělíčky, protože cestovat autobusem do Visegrádu to jde, ale odkud to jezdí to vůbec netušíme. Ona paní či slečna se nám ale snaží pomoci a hledá a hledá, až najde informaci, že na nádraží musíme na metro linku M3 a jet na předposlední stanici Ujpest, kde je kromě spojů tramvají a vlaků i autobusové nádraží pro žluté autobusové spoje a tedy i pro ten náš s číslem 880.

vyhledaná pomoc k naší objízdné přepravě žlutou linkou autobusu už jen čekám na spoj 880 z Budapesti do Ostřihomu

A tak jsme čekali na spoj odjíždějící 15:35, který jezdí pravidelně každou hodinu, a jede i kolem našeho zaparkovaného auta. Jeli jsme déle jak hodinu ale dojeli. Poškozená přívozní loď už byla odtažena a převoz byl skutečně ten den uzavřen. No bylo to malé a snad i velké dobrodružství. Díky tomu, že senior to má v dopravě stále ještě zdarma, tak nás to stálo jen ten čas, který jsme mohli pobýt v termálních vodách.
Když jsme se k bazénům dostali, zjistili jsme, že parkoviště pro hotelové hosty bylo zcela zaplněné a v bazénu s horkou vodou si už nemáme ani kam sednout. Tolik tam to odpoledne najelo čistě maďarských seniorů. No ale dalo se to řešit postupně v jiných bazénech či sauně a stres z vyřešeného návratu, únava z dlouhého sezení ve žlutém linkovém autobusu byl pryč a nastala doba těšení na večeři. Protože jsem dosedli v bazéně až v 17:00 hodin, šli jsme na večeři až na 19:00 hodiny. V jídelně pusto, jako by tam nikdo nebyl ubytovaný. Měli jsme zase drobné štěstí, byli jsme o 10 minut rychlejší než maďarský senior, protože jak jsme položili talíře na námi vybraný a předem nerezervovaný stůl, vnikli do jídelny ty davy maďarských seniorů. A tak zase končil náš dobrodružný výlet, kdy prostřednictvím slečny či paní bylo vše zdárně vyřešeno.
A budu na závěr našeho pobytu sumarizovat nově získané poznatky :
1) Pan Orbán a jeho vláda dala na potraviny daň ve výši 0%. Na vše ostatní pak 27 %.
2) Pro seniory nad 70 let určitě platí, že dopravu ve všech prostředcích má senior zdarma a postačí v případě sporu ukázat občanský průkaz, ale Maďarům postačí věřit a vidět, že jednají se seniorem.
3) Na vstupech do památek je pro seniora vždy nějaká ta sleva, či dokonce to mají i zdarma. Pokud byla sleva tak až 50%. Musíte se o ni přihlásit.
4) V Maďarsku se určitě domluvíte maďarsky, ale s jinými jazyky to už je v okruhu těch starších lidí asi jako u nás. Pomohou ruky, posunky a dobré duše maďarských lidí kolem vás, vždy se najde někdo kdo ochotně pomůže.
A nyní už jen vzpomínky nad fotkami z procházky toho dne při návštěvě města Vac a z místa, kde je autobusové nádraží pro žluté linky a je tam možné dojet metrem. Kdo z Česka ví kde jsou konečné pro příměstské autobusy, u stanice metra v Praze, my to nevíme a nebudeme asi sami.

Snímky pořízené při výletě do Vacu a pak i něco z cesty do Budapešti a zpět :

[prohlížej jednotlivé fotky]

123►

Za léčivými vodami v Budapešti – březen 2022.

Stejně jako v roce 2018, se nám zachtělo zahájit cestovní sezonu v březnu právě Budapeští. Posledně jsme tu byli také v březnu a tentokrát jsme se více zaměřili na ty teplé vody, kterých je v Budapešti hodně na to, aby se to dalo stihnout v krátkém čase a ještě do toho namíchat návštěvy památek.
Tak se stalo, že termín určila náhoda při rezervaci noclehu. V místě kde jsme spali před 4 roky měli omezen vstup do hotelového bazénu, ale cena byla jako by jej měly v provozu. Snídani oželíme, či si ji uklohníme sami. A tak jsem hledal na webu www.mapy.cz v tom místě, kde byl hotel Lion Garden, poblíž vlakového nádraží Kellety polyudvar. No a náhodou jsem našel volné ubytování od 16.3. do 19.3. na dvě noci. Cena byla hodně přijatelná, jen 61 eur pro dvě osoby a na dvě noci.

a už se jen pohledem loučíme a už jsme na bytě rezervovaném přes Booking.com

Byt je pěšky jen kousek od nádraží a také pak pěšky i do lázní Szechenyi.
Předem bylo zaplaceno přes booking.com a zbývalo zajistit platby za dopravu. Nyní to je velký typ pro seniory. Jako senior nad 65 let to stálo 310 Kč za jednu jízdu dvěma na sebe navazujícími rychlíky. Ráno v 7:08 z Olomouce a ve 12:20 v Budapešti. Pak jen přesun na rezervovaný byt, předání klíčů a hned cesta do lázní Gellert. U vstupu do lázní jsme byli ve 14:30 hodin a měli obrovskou radost z informace, že od května budou tyto lázně v rekonstrukci.

pak před hotelem Gellert - už je uzavřen ve vstupní hale lázní Gellert

Abych nezapomněl, v Budapešti senior nad 65 let jezdí zdarma. Takže postačilo vstoupit do metra na linku M4 a byli jsme tam za chvíli. Z lázní jsme se kochali pohledem na rozzářené mosty přes Dunaj, protože jsem se z nich nechali vyhodit až před zavírací dobou v 19:00 hodin.

venkovní bazén s minerální vodou je bez vody sauna a bazén s termální vodou

v interiéru lázní Gellert v interiéru lázní Gellert - nejstudenější voda jen 26 st.C Čti více…