Cestovatelské tipy a rady na cesty

Dva dny na Slovácku – první den – Modrá a Velehrad jako základ.

Odpadl nám zaplacený zájezd do Severní Makedonie a tak jsme improvizovali. Do malého autíčka jsme naložili skládací elektrokola a vyrazili jsme na Slovácko, kde to trochu známe a tentokrát půjdeme na nějaké ty detaily.
Z Olomouce jsme to vzali na Zdounky přes Rataje, protože tam byla objížďka. Objevili jsme novogotický kostelík z roku 1881 až 1884 a okolo něj hřbytůvek.

Jeho atrakcí je velké množství krásných složených či odložených kovových křížů. Je vidět, že se tu vše opravuje, takže příště, bude-li, zase co obdivovat. No pak už jsem ve Zdounkách a když začínáme stoupat směrem k Bunči, máme při cestě kostelík Nejsvětější trojice se zajímavým oplocením. No a pak i vlastní stavbou kostelíka.

Oba tyto kostelíky lze dohledat na webu www.mapy.cz a něco si o nich přečíst, je-li zájem. Na Bunči to známe a tak toto zastavení projíždíme směrem na obec Modrá.
Téměř na výjezdu z lesního úseku silnice je památné místo Králův stolec. Hodně tu bádali až to pořádně zarostlo, ale něco jsme si o tom přečetli na informační tabuli.
Hned po výjezdu z lesa stála menší rozhledna, místo schodů jen žebříky. Ale výhledy krásné.

Vedle našeho autíčka zastavil pracovník z obce a přihrál nám „typa“, ubytování v levném campu za Velehradem, směrem na obec Salaš. tady je odkaz na web : www.kempvelehrad.cz
Po příjezdu do Modré navštěvujeme areál Živé vody, kde se můžete i projít proskleným tunelem pod vodní hladinou rybníka a pozorovat sladkovodní, ale zejména atraktivní ryby.

Asi jsme měli malé štěstíčko, protože tam byl i potápěč, co čistil sklo.
Pak už jsme se jen prošli okolo skansenu, kde byl pořádný rachot od školního zájezdu.
Parkujeme kousek od baziliky na Velehradě a jdeme na prohlídku všeho, co bude otevřeno.

A tak jsme se prošli parkem bez lidí, prošli jsme bazilikou bez lidí, dali si zmrzlinku v krásném prostředí bez lidí a pak zašli na prohlídku podzemí baziliky.

A byla to naštěstí poslední dopolední prohlídka a po nás se zavíralo, byla polední pauza. Největší atrakcí byla zlatá růže darovaná bazilice od samotného papeže Jana Pavla II.
Jak jsme vylezli z toho chladu do teploty kolem 30 st.C, dali jsme to kvapem k autíčku a hned do toho campu za Velehradem. Na první pohled to byl návrat do socialistického trampování.

Chatky které něco pamatují, ale uvnitř už nové matrace a povlečení, nově vymalováno a čisto. Tenisový kurt zarostlý travou a v rohu ještě kovový válec z doby, kdy tu asi byla antuka. Rezervovali jsme si dvě postele v pokoji se třemi lůžky a jeli do obce Salaš.

Jen tak bez přípravy a bylo vystaráno o další překvapení na našem výletě. Cestou jsme totiž na kopci před námi uviděli zajímavou, a na pohled z té dálky, atraktivní rozhlednu. No a bylo vystaráno. Vše tak zavinil nepřítomný recepční v campu. Měli jsme jistou rezervaci noclehu a tak i potom čas na to, vystoupat k té rozhledně.

Rozhledna je téměř nová z roku 2015. Po 112 schodech vystoupáme do 20 m výšky. A máme rozhled do okolí a byl úžasný a stála ta námaha za to. Ty schody to bylo nic proti samotnému výstupu po silnici a pak cestě kamenité, krutě šikmé cestě mezi zahrádkami.
Zpět to bylo už jen cupkání a ukrývání se ve stínu před pálícím sluncem. Vrátili jsme se po prohlídce okolí v obci Salaš a jeli do campu, zaplatit nocleh. Za dvě osoby bez snídaně se sociálkou společnou v jiné budově, ale čistou a celou po rekonstrukci, jsme dali 680 Kč. Po dalším srovnávání to bylo sice skromné, ale za „málo“ peněz. V campu otevřeli po 11 hodině i bufet a tak jsme dali nealko a k tomu sýr s hranolky za běžnou před covidovou cenu.
A protože tu byl čas na koupání, jeli jsme na jistotu tam, kde už jsme jednou byli a to do Ostrožské Nové Vsi.

Za 50 Kč na osobu a den jsme si celé odpoledne odpočívali a osvěžovali se v jezerní vodě, kde vstupujete po písečné pláži do příjemně osvěžující vody jezera, co tu zůstalo po těžbě štěrku. Kolem samá čerstvě zelená travička.
Za oplocením pozoruje cvrkot v campu v nových chatkách. Byla to jiná cenová kategorie, ale zase hned u vody a pokud by nás bylo tolik, kolik lůžek je v chatce, pak by to ještě ušlo. Podrobnosti jsem našel na webu :
www.albatrosonv.cz . Pozor nejdelší nutný pobyt na 3 dny.

Když odjíždíme, ještě uděláme návštěvu v campu Slovácký dvůr, kde to je zase o další kategorii výše.

Ale je to tu krásné a jako základna pro týdenní dovolenou na kolech úžasné místo. Nahlédl jsem na webové stránky : www.slovackydvur.cz . Po dotazu na volné lůžka jsme zjistili, že už je plno a na prázdniny jen málo míst až v srpnu. Telefony neberou, pište na e-mail, pravila recepční.

Den končí a my ještě zastavíme u plotu leteckého musea v Kunovicích a pak už na pokoj.

Večeři i něco k snídani jsme si pořídili v tom největším možném Albertovi, co cestou byl u Uherského Hradiště. Nějak nám to připomínalo putování po Francii.
Noc klidná, temná, protože osvětlení v campu zhaslo po 23 hodině.

Fotky z tohoto prvního dne na Slovácku, ze dne 16.června roku 2021:

Similar Posts:

• 02 – Bystřice nad Perštejnem a pár zastavení při cestě do Jedovnice – září. – 6.9.2020
• Neděle 6.listopadu roku 2022 – procházka po Otaslavicích – 7.11.2022
• 05 Neděle 12.července v okolí našeho hotelu na pláži, ale i podvečer v městě Rhodos – 19.7.2020
• 02 -Zase za poznáním okolí Třeboně – středa a čtvrtek – říjen 2018. – 17.10.2018
• 01_cestou Orlickem až na Šerlich – 16.7.2014