Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Ze Slavonic na Vranovskou přehradu srpen 2014.

Uloženo v : po Česku napsal facero

Srp.26,2014

Ze Slavonic na Vranovskou přehradu srpen 2014.

Když jsem se v podvečer objevil s autíčkem na náměstí ve Slavonicích, měl jsem dojem, že se tu bude něco dít. Všechny lavečky plné lidí, všechny stojany na kola obsazené, prostě pořádný šrumec. Nebylo ale kde zaparkovat, tak jsem vyjel druhou bránou a našel místečko k zaparkování. Když jsem se pak vrátil do centra, byl tu klid a podvečerní klidná pohoda, slunce hřálo, fasády s freskami jen zářily svou nádheru, ulicemi se procházeli turisté co tu jsou na privátech, ty davy nikde. Pak jsem zjistil, že ty davy čekali na cyklobus ze Znojma.
Ze Slavonic to je kolem státní hranice po silničce číslo 409 jen kousek do Bítova nad Dyjí. Silnice z počátku nová, pak ale ryze českého provedení, jen na jízdu s kocháním, tedy pomalou a opatrnou.

na náměstí ve Slavonicích krásné a malebné fasády domů ve Slavonicích

Jen si prohlédněte tu krásu města i na webu www.slavonice-mesto.cz . Ale jel jsem tudy ten podvečer jen já a nějaký ten zpozdilý cyklista.
První mé zastavení bylo v Písečné, kde stojí zámek v centru obce. Ale je vidět, že je to na Českém území kde je v obecní kase jen málo korunek a možná i špatný hospodář. Na zámku je jen sídlo obecního úřadu, kolem sice posečená tráva, ale omítka padá, bývalý přilehlý objekt, asi pivovar, je na spadnutí.

zámek v Písečné co by obecní úřad zámek v Písečné co by obecní úřad

No prostě ten pravý obrázek z Česka a z tehdejšího českého pohraničí, kde bych za doby totality asi ani nemohl bez povšimnutí projíždět.
Za to v obci Vratěnín jsem byl po předchozím zklamání hned v dobré náladě. Mají tady krásně upravené centrum obce s nádherně upravenou poštovní stanicí. Připadal jsem si jako bych byl na rakouské straně. No podívejte se na web www.vratenin.cz a uvidíte, že i z jeho stránek to dá obraz toho, jak obec aktivně žije.

připadal jsem si jako na Rakouské straně připadal jsem si jako na Rakouské straně

Na rozdílu těch dvou, zatím projetých obcí, je jasně vidět, že vše dobré je v lidech. Když se chce, tak se dílo podaří.
A pak zase ta Česká vesnice. Ještě k tomu dokonale rozkopaná, protože tu realizují novou kanalizaci obce Uherčice. Na webu www.obec-uhercice.cz jsem našel fotogalerii pan Kozlíka a tak si můžete udělat obrázek o zámku v Uherčicích, ale i o životě v okolí obce.

zcela nový pension, teprve se rozjížděl zcela nový pension, teprve se rozjížděl

Zastavila mě až idyla zcela nově rekonstruovaného penzionu vedle zámku. Krásné posezení, zapadající slunce, dal jsem zázvorovou limonádu, vyčkal na pečeného sivena. Bylo zřejmé, že se tady začíná provozovat, že vše je nové a v záběhu. Atmosféru změn pak doplnil v pátek v podvečer snaživý chalupář, který začal rachotit svým křovino řezem, aby zbavil svou zarostlou zahradu od nepotřebného rostlinstva. Takový symbol onoho místa. Protože když jsem se po večeři šel projít okolí zámku, zjistil jsem, že jsou zde poutače s dobou prohlídek, se směrovkami ke vstupu na zámek, ale pak jsem zjistil, že zámek je nejspíš mimo provoz, okna vytlučená, střechy jen místy s novou krytinou.

krásné světlo v pátečním podvečeru jak to ale vypadá na zámku se dovíte jen z webu

Jen cedule dávající na vědomí, že tu hospodaří památkový úřad Znojmo. Jakoby bylo zatěžko dát novou a věrohodnou informaci o současném stavu a realizovaných změnách uvnitř zámku. Mohu konstatovat, že to je hodně zajímavý a rozsáhlý zámecký komplex a tak snad někdy příště, a to asi za hodně let, se z něj stane něco, co při dnešních finančních možnostech si neumím ani představit. Nakonec jsem si vyhledal webové stránky a tak můžete do zámku nahlédnout virtuálně i vy.
Web http://www.zamek-uhercice.cz/fotogalerie dává nahlédnout do toho co se na zámku asi děje v současné době.
Z Uherčic to je pak už jen kousek na Bítov. Když jsem přejel nový most nad zátokou Vranovské přehrady objevil jsem směrovku ke hradu Corštejn. A protože na takových místech bývá parkoviště a byl už večer a stmívalo se, zajel jsem do onoho místa. Tady pak zjistil že 600 m od hradu je skutečně parkovací místo a tak jsem popojel a na tomto malebném místě v autíčku a v absolutním klidu a tichu přenocoval.

výhledy na Vranovskou přehradu a pohled na hradní pevnost od této věžičky

Vstup do hradní zříceniny mohutné pevnosti byl až od 9 hodin. Proto jsem po osmé hodině přejel přímo pod hradní vstup. Vyšlápl si na hlídkovou věž, odkud je krásný výhled na přehradní hladinu s brčálově zelenou hladinou, ale je z tohoto místa vidět i na hrad z nadhledu. A protože letos houby rostou, našel jsem při pěšině i něco hub do polívky. Pak si hrad ještě obešel z opačné strany a vyrazil na hrad Bítov.
O hradu Corštejn se dozvíte vše, když se dáte do vyhledávače toto jméno a objevíte mnoho informací o historii hradu a i mnoho fotografií s hradem spojené.
Z provedené obhlídky jsem totiž zjistil, že výhledy na přehradu a okolí moc velké nebudou.
Na Bítov to je kousek, přejel jsem po druhém novém mostě a dojel pak podle směrovek až na velké placené parkoviště nad hradem. Pak se musí po svých 600 m do hradu. Lístky jsou vydávány na čas a tak mi vyšel vstup na 10.20 hod. Protože jsem vstoupil do hradu v 10.00 hodin, měl jsem dostatek času si projít hradní zahradu s bývalým zvěřincem mladého barona Haase, nafotit hradní nádvoří a pak si nechat povykládat od příjemné průvodkyně vše o hradu a jeho historii. Co mě nejvíce zajímalo tak byla doba kdy hrad koupil v roce 1912 zbohatlý starý pan Haas co penízky vydělal na výrobě karlovarského porcelánu ve Slavkově u Karlových Varů, a protože měl syna, co měl rád ženy a rozhazování peněz, tak mu koupil tento hrad, aby jej zklidnil a dostal do míst, kde by tak nemohl hýřit, ale on to uměl i tady pořádně roztočit a tak se věnoval ženám, ale i zvířatům, zejména psům a kočkám.
No a raritou na tomto hradě je pak sbírka 49 vycpaných miláčků psů, které choval či kteří hlídaly jeho hrad. Na webu www.hradbitov.cz se dozvíte a uvidíte vše potřebné k tomu, aby jste nechali zlákat k návštěvě.

první záběr na hrad Bítov přístupový most do hradu Bítov

Z Bítova jsem odjížděl po 12 hodině směrem na Podhradí nad Dyjí. Ale byl jsem zvědavý i na to, jak se dá v dané lokalitě trávit dovolená u přehrady. Na konci zátoky s nepřirozeně zelenou vodou, kde sinice dělají své, je camp a spousta rekreačních chatek. Byl tu pořádný cvrkot, protože v sobotu se mění turnusové pobyty. Jen jsem si uvědomil, jak jsem si užil nočního klidu tam někde pod hradem Cornštejn. Když jsem objevil ale i místo s bazény čisté vody, uměl jsem si představit i zajímavou dovolenou. Protože cyklo výlety kolem přehrady mohou být zajímavé. Jen ta voda v přehradě byla poněkud nepřípadná v okolní přírodě.
Projel jsem se zpět do Uherčic, abych mohl pokračovat po silnici číslo 409 na Podhradí nad Dyjí a pak do Vranova nad Dyjí.

na nádvoří hradu Bítov pohled na vstupní bránu do hradních komnat

Zase musím upozornit na to, že i tady je silnice nahoru a dolů. Zámek Vranov nad Dyjí je pak nádherný, když přijíždíte od Lančova.

a to už je v Podhradí nad Dyjí a to už je v Podhradí nad Dyjí

Naposledy jsem tady byl na dovolené tak asi před 30 lety. Od té doby je to tady k nepoznání. Je jasné, že toto místo turisty přitahuje. Chcete-li se o hradu něco více dovědět, pak se podívejte třeba ba web http://www.zamek-vranov.cz . Můžete se kochat přímo z Vašeho pokoje, nemám dál k tomu co dodat.

výhled na Vranovský hrad od sjezdu od Lačnova pohled na hrad z ulice obce Vranov nad Dyjí

A mít svatbu na zámku ve Vranově nad Dyjí, to musí být něco. A protože byla sobota, tak i nevěstu jsem viděl a sní dav svatebních hostů. Měli tady krásné prostředí k focení stejně jako já. Všude kolem plno květin a zeleně, krásné výhledy do okolí. Ale hosté určitě nezašli k museu s vojenským opevněním ani neměli čas zajet na přehradu.
To jsem vykonal tak, že jsem zajel pod hráz a odtud s kolečkem vyšlápl na hráz a projel se k nové zavěšené lávce přes zátoku. Zavzpomínal jsem si na dobu, kdy tu byl jen pontonový most a jestli to byl vůbec pontonový.

vstup do hradu Vranov nad Dyjí na hradním nádvoří Vranovského hradu

Kupodivu tady byla voda i ke koupání, ta výrazná zelená tu prostě nebyla. Takže tady by to i s tou dovolenou asi šlo. Na hladině se projížděli plachetnice, po břehu se promenádovaly davy lidí, každý něco mlsal či popíjel. Taková normální nálada nesportovních davů, ale i oni si užívaly podle svého měřítka hodnot.
Raději jsem se vydal po vzpomínkách na dobu před těmi třiceti či přesně 24 lety, kdy jsem si sem zajeli dokonce ze Znojma na kolech.
Takže jsem se vydal do Lesné, kde byl tehdy nově upravený větrný mlýn na hospůdku. Dnes zcela moderní posezení, krásná úprava okolí a zřejmě i dobrá krmě pro výletníky.

a jsem u vodní plochy Vranovské přehrady a jsem u vodní plochy Vranovské přehrady

Nově tu mají na návsi museum motorek a jako přes kopírák, ale v dobrém slova smyslu, krásně upravená tři stavení vedle sebe s úpravami fasád a dvorků, které mohou i ti častí hostě z Rakouska závidět. Jen posedět se nedalo, protože slunko zalezlo a bylo chladné pozdní odpoledne.

posezení u mlýna větrný mlýn v Lesné co by restaurace

Doma jsem po návratu objevil, že na webu www.veteransalon.cz si můžete v tomto museu zajistit i krásnou a pohodovou dovolenou. Z Lesné to je kousek do Čížova. Tady jsme byli na kolech v roce 1990, kdy byla stržena drátěná železná opona, na konci obce stála proti budově pohraničníků buňka a prodávali tu jen lahvové pivo a kávičku v plastovém kelímku. Rakušáci popíjeli pivo a malý cikáni jim brali vypité lahve a vraceli je za koruny paní prodavačce v buňce. Tak to už tady dnes vidět není. Na tomto místě vzniká sbírka kamenů, je zde v republice poslední zbytek drátů a betonových zátarasů a když se projedete po komunikaci podél plotu, dojdete ke strážní věži.

museum motorek a pension v Lesné a jsem u vodní plochy Vranovské přehrady

Ano toto místo je vzpomínkou na doby, kdy za hranice jen tak každý nemohl a když se rozhodl pro útěk, měl většinou smůlu. Na poutači si můžete přečíst kolik jich zde zahynulo.
Zde jsem pak ve vsi navštívil místní hospůdku, kde dobře vaří, kde dobře hospodaří. Když jsem tady byl poprvé, po hospůdce nebyla ani stopa. Po druhé už tu byla, ale nenabízela ubytování. Nyní jsem si nafotil romantické zákoutí, kde si můžete dopřát hodně romantické ubytování a využít ho k výletům do přírodní rezervace kolem řeky Dyje.
zbytek železné opony hospůdka s jídlem jako od babičky

Mé vzpomínky končím tady v Čížově. Když jsem psal tuto vzpomínku našel jsem si odkaz na web www.penzionumarka.cz/fotogalerie a ten potvrzuje to, že dovolená se tu dá trávit velmi aktivně a v krásném prostředí a krajině.
Pak už jsem jen uháněl zpět do Olomouce, protože město Znojmo znám. Tady jsem sloužil jedno léto v roce 1970 jako vojín absolvent právě v době, kdy nám zavřely hranice. A v ten den jsem mohl tehdy k ránu si říci „Znojmo, Znojmo, vidím tě dvojmo“.

[prohlížej jednotlivé fotky]