Cestovatelské tipy a rady na cesty

Výlety v okolí Zuberce při Západních Tatrách.

Když obdržíte jako dárek pobyt v Zubeni na kolibě Jsou, pak to lze využít mnoha způsoby. Buď se jen flákat a využít vše co na této kolibě k regeneraci ducha i těla nabízejí a nebo už cestou tam realizovat prohlídku hradu v Oravském Podzámku, či zastavit v obci Podbiel a nebo si zajet jen 3 km za Zuberec a navštívit skansen Oravské dediny. No a jiné zastávky či výlety už mám zapsané v samostatných vzpomínkách na Roháčskou dolinu či na Vychylovku a úvraťovou lesní železnici, či zastavení v Bytči či výlet do Zakopaného a do termálu v Bešeňové či Lúčkách nebo denní výlet do Roháčské doliny.
Takže nyní o zastavení při cestě na Oravském hradě.

Byl tu pořádný frmol, přesto že bylo úterý. Na pokladně nám byl napsán vstup do hradu s výkladem na 11.40 hodiny a že to potrvá 80 minut. Trvalo to celé dvě hodiny a výklad byl dokonalý, ale protože na hrad pouštěli výpravy po 50 lidech každých 10 minut, muselo se občas čekat na vykřížení těch davů lidí. Podle důvěrné informace naší vzorné a důkladné průvodkyně to je denně až 2000 lidí. A ti všichni na tomto hradě překonají na 660 schodů. Na www.oravskyhrad.sk se dovíte více.

Pro nás kdy jsme tu byli poprvé to bylo něco zcela jiného, než jsme zatím poznali a dá se to doporučit jako hodně zajímavé místo k prohlídce. Kromě historie tu je i muzeum o přírodě a životě v okolí, které bylo založeno už za první republiky.
Po prohlídce následovala jízda kolem řeky Oravy po vedlejší silnici, protože tu už mají i zpoplatněný kousek dálniční komunikace. V obci Podbiel se odbočuje směr Zuberec v Západních Tatrách. Ale zastavte a jděte si prohlédnout největší soubor dosud normálně obývaných dřevěných stavení v této obci. Asi slouží i jako chalupy k rekreaci, okolí je udržované a vylepšené dřevěnými sochami. Však jsem i něco nafotil.

Vlastní pobyt na Kolibě Josu v Zuberci nabízí relax pro každého. Na www.kolibajosu.sk se můžete podívat jak to tu funguje. Všeho jsme si užili a vlastně ani nestíhali, pokud jsme nebyli líní poznat více v okolí. Kombinace našeho autíčka se tedy hodně vyplatila, protože jsme pobyt tady prodloužili o nocování ve volné přírodě, jako byla Vrátná dolina, břeh Liptovské Mary, či tiché zákoutí při silnici pod horou Choč za lázněmi Lúčky.
No a poslední dopoledne po vydatné snídani na kolibě jsme navštívili 3 km vzdálený skansen Oravské dědiny. Je to tu jiné než ve skansenu Kysucka. Nic se neopakovalo a tak nelitujeme, že jsme si to v klidu, hned po otevření v 8.00 prohlédli.

Připadalo nám, že tady bylo vybavení chalup už bohatší. Ale pozor, při návštěvě Solenického ostrova na Oravské přehradě jsme se dověděli, že na Oravě se vydalo nejvíc povolení k vycestování do Ameriky z celého Slovenska a Česka.
Takže víc není co dodat, kdo z mladých neví, jak vypadal žebřiňák, či chce poznat jak vypadalo takové chodítko pro mimina ,či neví co znamená turecké žito, či cígel, pak tady se to doví, protože tu mají i políčka s cedulkami, co se kde pěstuje a jak se to jmenuje či jmenovalo a nadveřích u vchodu je informace, kterou vám i dají při zakoupení lístku. A zase důchodci 50% sleva a vstupné jen 2 eura. Po hodině, která bohatě stačila jsme se přesouvali k Liptovské maře a do termám v Bešeňové, abychom vyléčili bolavé nožičky, ale také proto, že jsme v rámci relaxačního balíčky obdrželi poukázku na 50% slevu ze vstupného do termám v Bešeňové, tak proč toho nevyužít, když tady je vstupné pořádně drahé. Za plnou cenu bych už tady nechtěl vstoupit, protože to je ve srovnání s prožitou pohodou předchozích dnů naprosté pozdvižení.

No mohli jsme jen zavzpomínat na to jak jsme si leželi v poklidu a jen sami dva ve výřivce na kolibě Jsou, či byli sami na bazéně, nebo hráli celé dvě hodiny bowling. No a stravovali se v krásné prostředí koliby při snídaních či při večeři.

A na závěr fotogalerie zážitků.