Na pár dní do krásné přírody v Rakousku. Poznání okolí NP Gesause – rok 2012
Na pár dní do krásné přírody v Rakousku – rok 2012.
Je-li pěkné počasí a málo volného času a touha po krásné přírodě obrovská, pak mám tady typ na čtyřdenní výlet do Rakouska a to do míst, která jsou jen kousek od našich hranic.
Vzpomínku, či záznam z výletu začnu až od Laa, které je kousek od Hevlína. A je zde i možnost koupání v termálech. Ale tentokrát o jízdě tímto krajem to bude někdy příště.
Z Laa jsme si to namířili do Stockerau přes Leobendorf po silnici číslo 6. Tím jsme si dovolili objet Vídeň. Ale i tak jsme ji spatřili, protože cestou jsme se zastavili na hradě Leobendorf nad městem téhož jména.
z hradu Leobendorf je vidět až do Vídně Leobendorf je hrad nad stejnojmeným městem
Dunaj jsme pak překročili v Tullnu, městě květin. Je to tu hned poznat, protože co kruhový objezd do květinová výzdoba úžasných barev. Jen tak mimo plánovanou trasu jsme si to pak namířili do lázeňského města Baden, kde jsem nakoukli na koupaliště, které je tak trochu jinak používané než je u nás zvyklostí.
v Badenu je koupaliště s písečnou pláží v hlubokém údolí a na každé straně zříceniny hradu či strážní věže
Pak ještě zastávka v dalším lázeňském městě Bad Voslau, kde jsou i termální bazény.
vstup s kolonádou do termálních lázní v Bad Voslau Bad Voslau, nové lázeňské hotely
Jízda po vedlejších cestách bez poplatků je bezproblémová, pohodová a vůbec tam nemají nějaké ty díry na silnici, jako tomu je u nás. Jen obcemi se musí přibrzdit na 50 km. Z Bad Voslau už pak směr jih až do města Puchberg. Tady milovníci starých vláčků mohou vyjet úzkokolejkou, soukromou železnicí s ozubnicí, do výšky z 577 metrů do 1800 metrů na Paradiece der Blice.
do výšky 1800 m se dá vyjet ozubnicovým vláčkem krásná budova vlakového nádraží Pichbergu
Pak se blížil konec dne a tak z tradice jsme pozorovali místo kde zastavíme a přespíme. Když se nad námi v krásném údolí říčky Sieming objevil hrad, bylo rozhodnuto.
Plán cesty pro druhý den byl dán přesně. Navštívit Semmering, kde uvidíme známou technickou památku, ale i krásnou přírodu. A tak se i stalo, a to beze zbytku, protože až na místě jsme zjistili, že to má cenu pořádně objet. Vše vám začne v obci Schollvien, kde nad vámi je vedena v obrovské výšce dálnice a pod mostem je malebná vesnice.
a jste unešeni pohledem na dálniční most přes údolí nad obcí tu je začátek i konec toulavé jízdy po Semmeringu
Pak začnete stoupat v serpentinách k poutnímu kostelu Maria Schutz a následuje až vrchol v samotném lyžařském centru Semmering.
ještě velkový dojem na Maria Schutz no a tady je viadukt o dvou patrech
Tady je také mapka podle které pak jsme objeli všechny vyhlídky na železniční viadukty až jsme se přes obec Klamen vrátili do Schollvienu a pak už jen zase do vrchu a zase dolů směr Spital a Murzzuschlag. Tady po spatření směrovky na Mariazell jsme odbočili právě tam. No a jízda do horského sedla a pak zase sjezd, krásné hory kolem, na cestách jen sem tam nějaké to auto či motorky.
krásné výhledy na obě strany sedla hotely pro zimní radovánky, ale i výchozí bod pro letní turistiku po okolí
Ale cestou také malé překvapení v městečku Neuberg. Byl zde totiž dominikánský klášter. A nešokoval nás krásnou výzdobou a okolím jen on, ale také místní hotel, který byl postaven podle známého architekta Hunderwassera, co má ve Vídni několik zajímavých staveb o nichž jsme již kdysi dříve v článcích o cyklostezkách kolem Dunaje psal.
a pak poslední záběr a jede se dál a pak vidíme hotel co navrhl pan Hunderwasser, takže musíme zastavit a proniknout pro informace
No samotné Mariatzell je místem, kde to vře asi každý den. Spousta poutníků, nádherný kostel se zákazem focení, ale kdo by neodolal té kráse kolem a nějakou tu fotečku na památku neudělal, zvláště když se tu sloužila mše v podání maďarských poutníků s Maďarským knězem. Ale je to tu pěkné i kolem dokola.
a pak je tady prohlídka Mariazell a pak je tady prohlídka Mariazell
Pozdní odpoledne už jsme mlsali výbornou zmrzlinu na břehu jezera Lunzes See.
mají tady pořádnou siestu no prostě odpolední idyla pro rakouské důchodce, kterých tu bylo plno
No a pak už jen zastavení v obci Mooslandl, kde je krásný camp i s koupalištěm, kde uprostřed přírodní nádržes absolutně čistou a prohřátou vodou tryská vodotrysk.
druhý den jsme si v něm i přes nepřízeň počasí zaplavali žádného jiného človíčka nebylo a plavali jsme jen my
Po ránu bylo pod mrakem, ale teplo, a tak jsme se na kolech projeli po okolí. Jízda po vrstevnici, asfaltce, ale v koncích i necesta lesní cestou. Ale pak to byl sjezd kolem horského toku do obce Lainbach, kde jsme určitě poznali jak vypadá zapadákov v Rakousku, ale krásné a romantické to místo.
dojeli jsme do obce Lainbach, kde je zapomenutý svět dojeli jsme do obce Lainbach, kde je zapomenutý svět
Pak jen tlačení kola do pořádného kopce a blažené koupání na koupališti bez lidí, protože voda stále teplá, pod mrakem a tak nikdo nebyl ochoten to také zakusit. A jaké to bylo úžasné, když nám k tomu hrála živá hudba na molech, kterou tu hráli dítka na rekreačním pobytu. Z jednoho konce píšťaly, z druhého pozouny či saxofony. No prostě zážitek.
A když jsme vylezli z vody, nějaké to papání a zase putování do kraje kolem města Hieflau až do města Admont. Cestou několik zastavení či odbočení.
První z nich do údolí s obcí Johansbach. Pak procházka po parku, kde se školáci mohou přiučit tomu jak chránit a vnímat přírodu. Nic podobného tohoto typu u nás nemáme.
a hodně pěkně upravené okolí je to správa a informační centrum národního parku Gesause
tak tohle je údolí kolem obce Johansbach tak tohle je údolí kolem obce Johansbach
Pak už jen jízda do samotného Admontu, kde na nás čekalo překvapení v podobě úžasného kláštera, zámku nad městem, který slouží jako ozdravovna pro mládež, či kousek za městem další klášter ve Frauenbergu s výhledy na Admont při západu slunce.
krásná řeka Enns zpětný a celkový pohled na chrám
a když se podíváte zpět, tak vidíte ten zámek od zdola a už sjíždíme dolů
Noc opět v již známem campu i když cestou jsme objevili takový romantický menší camp pro vodáky.
Poslední den jsme to vzali směrem na město Eisenerz, kde je taková technická památka s obrovským lomem, který už v této době rozkrájel snad celý kopec nad městem. Ale cestou tam, jsme museli odbočit k jezeru Leopoldsee i s hradem, kde dnes má výchovné středisko sportovní škola. V obou případech škoda, že nesvítilo slunce, protože tady jsem to chtěl vidět na vlastní oči, když jsem se namlsal na Google Erth již pořízenými fotkami z okolních vrcholů na lom i na jezero. Ale i tak se asi nějaký ten záběr podařil a lom sám o sobě, to bylo hodně zajímavé a nezvyklé místo.
tak to stálo za zastavení a pak jedem na kole ještě k hradu, kde je školící středisko pro sportovce
Cestou zpět jsme zase zařadili odbočení do údolí na jehož konci je obec Radmer se dvěma zámky. Jeden z nich na konci údolí připomínal naše opuštěné a poničené zámky. Ale údolí krásné, a tam kde bylo parkoviště, tak plné aut, protože z každého takového parkoviště vedly turistické trasy do okolních vrcholků.
a krásně barevný krásná příroda kolem, tak to je na konci údolí Radmer
No a naše putování mělo být zakončeno, a tak už jen neplánovaná jízda kolem vodácké řeky Salzy od Wendelu po Pulfau. Namlsali jsme se krásou řeky tím, že u jednoho z vodáckých campů jsem sestoupili do kaňonu, který je jinak pro fotozáběry od silnice zcela nepřístupný.
no a konečně nějaký ten raft, který tady na campu končí jízdu jen na málo místech se dá sejít k řece, ale pak ...
Bylo pozdní odpoledne a tak nám nezbývalo nic jiného než cesta domů. Po silnici číslo 25 jsem to jeli až do Wieselburgu, pak odbočení po silnici číslo 1 do Melku.
Ale pozor, po cestě se objeví městečko Gaming a zase klášter a to v době kdy zde byl festival hudby Frederika Chopena. A to pak jen koukáte.
obrovský klášter co žil festifalem Frederika Schopena takový celkový záběr
A pak zase nádherné scenérie při silnici číslo 33 kolem Dunaje až do Kremsu.
hodně zajímavý úsek mezi Melkem a Kremsem vesnice a kolem vinice
Prohlídku tohoto místa jsme vynechali, to bude někdy příště, protože asi parádní to město v Rakousku. No a pak byla opět krásná cesta klikatící se kolem řeky Kamp až do města Horn.
A je to na typ pro krátké putování kolem hradů nad řekou, byl jich tam hodně k zastavení. Z Hornu už jen do města Retz a pak coby kamenem dohodil bylo Znojmo. Tady jsme byli někdy kolem 19 hodiny. Za ty čtyři dny jsme pojezdili asi 800 km. Jednou jsme tankovali, aby byla plná nádrž a dissel stál jen 1,389 eur za litr, tedy snad i méně jak u nás. Za ubytování v campu na noc pro autíčko a dvě osoby s elektrickou přípojkou to dalo 17 eur a ještě jsme měli vstup na koupaliště gratis, to bylo v ceně.
No a nezbývá už jen nahlédnout do pořízených snímků z naší „rychlocesty“.
Ve fotodokumentaci den první s jízdou přes lázeňská města.
Den druhý, kdy se touláme po Semmeringu a navštívíme poutní místo Mariazell.
Den třetí s nahlédnutím do národního parku Gesause a do města Admont.
Den čtvrtý a poslední jízda kolem řeky Salzy a Dunaje zase zpět do ČR
Similar Posts:
- Cestou kolem Dunaje od Tullnu po Grein – 30.8.2011
- Rakousko a Německo pod Alpami v pozdním létě – den šestý a sedmý – závěr putování Rakouskem – 20.9.2012
- Přes Gosau do Slazburku – 31.8.2011
- 01 – Jedeme na Šumavu – pátek 11.září. – 18.9.2020
- 04 – Od Lipna po Jindřichův Hradec – pondělí 14.září. – 17.9.2020
Both comments and pings are currently closed.
Krasne fotky a prociteny popis cestovani. Skoda ze nemuzeme jezdit s vami.
Erna a Mirek