Cestovatelské tipy a rady na cesty

Obvykle pro obyčejné občany bývá jednou za rok, na májové svátky, otevřen vojenský prostor Libavá. Letos, to je v roce 2012, se tak stalo už 28.dubna v sobotu, kdy meteorologové předpověděli až letní počasí a měli i pravdu. Takže na poslední chvíli jsem se rozhodl podívat se tam, kde jsem ještě jako záložní voják, poprvé držel v ruce samopal a do terče se trefil až velicí důstojník ostrou tužkou, abych měl alespoň nějakou tu trefu.

Takže tajemství pro mě bylo odhaleno a já spatřil neznámou krajinu a měl jsem možnost poznat, jak nám přátelská vojska po roce 1968 upravila kulturní památku ve Staré vodě, či jak vojenská morálka ničila ve prospěch českého národa vše, co se zničit dalo.

Za Olomoucí směrem na Hranice jsou Oderské vrchy, kde i pramení řeka Odra. A toto rozsáhlé území bylo otevřeno pro turisticky založenou veřejnost a zejména pak pro svět rozvíjející se cykloturistické obce.

Ale nikomu se nic asi nestalo, protože vojenská policie si dávala pozor, pořadatelé připravili spousty soudků piva či limonád a na vojenské střelnici, kde tehdejší mocipáni a současní placení důstojníci velí ostrým střelbám, se proměnilo v bufet s výbornou krmí z čehož jsem ochutnal Libavský guláš, který přišel náramně k duhu.

Takže, jak se bude blížit někdy příště májová doba, kdo nebyl, může zavětřit a na webových stránkách www.akcebilykamen.cz prohlédnout, co ho čeká, jak to kdo pojal svým fotoaparátem a co se třeba povídá v pověstech o Bílém kameni, a co se v této oblasti dělo za nacistů, za Čepičky a za sovětské pomoci.
Když je pěkně, za tu námahu to stojí. Jedete za poznáním neznámého kraje, pokud nejste zbytečně placenými vojáky, kteří tady zbytečně cvičí ostré střelby a jak nás ubránit v době evropského míru.
Tak jestli Vás to bude zajímat, nahlédněte do přiložené fotogalerie, jak jsem vnímal tuto krajinu a historii já, bývalý voják z donucení, a to i ve vyspělém věku jako záložní důstojník.