Den na výletě do Velldemosy s prohlídkou katedrály v La Palmě.
A bylo 9.00 hodin a naše výprava nasedá do přistaveného autobusu a vyráží nejdříve pro povinné turistické průvodce se španělskou licenční vysačkou bez níž by česká cestovka nemohla na Mallorce působit.
Nejdříve se povídalo o katedrále, která byla postavena na uctění pomoci panenky Marie, když španělský král Jakub I ve velké bouři prosil panenku Marii o záchranu a sliboval, že když pomůže, nechá ji postavit chrám. A bouře, jak už to bývá ustala a král postavil na místě kde stávala arabská mešita, kterou dal samozřejmě zbourat, nový překrásný chrám o třech lodích v délce 127 m, šířce 59 m a výšce 44 m.
Celkový pohled na Katedrálu v La Palma Katedrála světla je název odvozený od prosvětlení rozetovými okny.
Ale v roce 1851 chrám pobořilo zemětřesení a musel být opraven. Na opravy byl přizván z Barcelony umělec Gaudí. Když se mu podařilo místní malorčany proti sobě poštvat svým dílem, svou práci nedokončil a dodnes se čeká i na to, že překrásný baldachýn, na kterém není zobrazení či symbolika panenky Marie, jíž je chrám zasvěcen, bude řádně zavěšen. Stále to je původní provizorní provedení. Gaudí si totiž dovolil použít symboliku a tak tam umístil Krista. Když pak protestovaly i proti jiným jeho počinům, tak ho to již s místními přestalo bavit stále se jen přít a dohadovat, tak z Mallorky odešel a zůstal nedokončený i tento baldachýn, který je zavěšen jen provizorně a nyní se čeká kdy možná i spadne.
A to jsou výsleky práce samotného Gaudího, který zde pracoval po velkém zemětřesení v roce 1851. Kazatelna a rekonstrukce lavic
Katedrále se říká i katedrála světla a nám se poštěstilo i to, že když jsme do ní jako první autobusová výprava vstoupili, slunce procházející údajně největší okenní rozetou, kouzlilo velmi zajímavou a odzbrojující atmosféru tohoto mohutného prostoru.
Když jsme pak po této prohlídce a zajímavém výkladu dostali čas na volnou procházku po historickém centru, tak jsme to vzali tam, kde jsme den před tím nezašli. A viděli jsme zase něco nového a samozřejmě zajímavého. Konec hradebního opevnění, nádhernou alej s mramorovým širokým chodníkem, který se po opětovném odpoledním slejváku proměnil v jednu vodní plochu.
Stavba Sa Llotja Opavńovací kanál, kde po slejváku tekla i voda
Ale také nás tento vybraný směr dovedl náhodně i do místní tržnice, kde jsme si prohlédli na pultu mořské potvory a ryby všech velikostí, barev a tvarů.
prodej ryb a jiných mořských tvorů prodej ryb a jiných mořských tvorů
Po poledni jsme vyrazili na výlet do nejkrásnější vesnice Valldemosa, kde v kartuziánském klášteře prožil, a tvořil Frederik Chopen a jeho milenka G´Sandová. On zde napsal skladbu „Mezi kapkami deště“ a ona zase „Zimu na Mallorce“.
Klášter ve Valldemose jsme v lékárně kláštera
V klášteře nouzově přebývali v místnostech bývalých mnišských cel, kde oba tvořili.
na zahráce kde bydleli Schopen a Sandová Vybavení mnišské cely
Po zhlednutí deštěm skropené vesnice, kde se narodila v domě číslo 5 i svatá Clára, jejíž socha byla mezi jinými i umístěna na katedrále v La Palmě.
Pohled na výstavbu Valldemosy Drobná květinová výzdoba v uličkách Valldemosy
Uličky s kamennými domy měli jednu typickou vlastnost. Na každém vchodu byla keramická dlaždice se svatým obrázkem, na každém malebném domku s okrově zbarveného kamene byly na zdech zavěšeny květináče s kytkami. Procházení uličkami po dešti bylo krásné a nutilo ke stálému pořizování snímků.
Drobná květinová výzdoba v uličkách Valldemosy V uličkách Valldemosy
Z této vesnice jsme pak vyrazily směrem na vesnici Deia, kde jsou nejdražší nemovitosti, a kde se o této vesnici říká, že to nejkrásnější vesnice na Mallorce a kde kdo něco v umění znamená, tak zde musí mít dům, takže i Charli Chaplin se zajímal o koupi a pak, protože i pro něj byla koupě drahá, tak si to rozmyslel.
rychlý pohled na vesnici DeiaPo zpomaleném projetí této vesnice jsme se zastavili na vyhlídce u bývalého paláce, který si pořídil obdivovatel Mallorky šlechtic Ludvík Salvátor Toskánský. Byl to šlechtic, který zajistil zaměření všech zálivů na tomto ostrově, pořídil jeho mapy a byl velkým místním mecenášem. Výhled při tomto zastavení se nám nabídl na pobřeží a tak zvané mořské oko a ale také na zamračené pohledy na pobřeží.
Jedno ze sídla salvádora Pohled na rybí oko
Pak už jsme jen jeli přes městečko Soller, kde byla pořízena kvůli dopravě citronů z okolních svahů úzkorozchodná železnice do přístavu a stala se dnes turistickou atrakcí, ale také byla spojena až do města La Palma s tím, že se jede víceméně v tunelech, takže pak není téměř co obdivovat. Při výjíždění z města Soller se dá jet placeným tunelem, což představuje 18 km, ale i po původní cestě přes pohoří, což představuje 25 km do města La Palma. Takže se jelo tunelem, který byl dosti dlouhý na to, aby bylo splněno přání průvodkyně, která měla na nás připravenu malou hříčku na ukrácení času.
Prý co si budeme přát, když si po zajetí do tunelu dáme ruce nad hlavu. Po vyjetí bylo téměř všem přání splněno, protože si už přáli dát ruce zase dolů, tak je totiž ten tunel dlouhý.
No a to je konec výletu, ale i konec pobytu na ostrově La Palma, který byl od 25. května do 6. června spojen s počasím plném zvratů a na danou dobu byl dosti deštivý, ale pro turistiku postačující. Vyšlo to 50/50. Zpočátku pečící slunce, pak dopoledne a večer modrá obloha, která se po poledni měnila v oblohu černou, která spustila pořádný slejvák, který ale vždy ustal a na večer se proměnil v deštík až pak přinesl krásné mraky a pohledy na rudě zapadající slunce.
Pro více inspirací na výlety se podívejte také na jiné nejlepší atrakce na Mallorce
A kde že jsme se to vlastně na tomto výletě pohybovali ? To je hned zřejmé pohledem do mapky se schématem míst, která jsme zhlédli a o kterém bylo toto krátké povídání a poznámky.
Similar Posts:
- 01 – Jedeme na Šumavu – pátek 11.září. – 18.9.2020
- Korsika – Ajaccio a mys Parata – 22.11.2011
- Mallorca – cesta ze S´Arenalu na Cala Blava – 24.6.2011
- Cesta přes Švédsko do Norska – 20.6.2012
- Cesta na jihozápad Mallorky – 24.6.2011
Both comments and pings are currently closed.