Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘Itálie’

02_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výprava za přírodou a do historie.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výprava za přírodou a do historie.

Naši přátelé dorazili, ale sluníčko se pro další dva dny rozhodlo schovat a místo něj se dostavil deštíček. Ale i tak se tady na ostrově dá něco dělat a tak ze znalosti věci jsem navrhl trasu za poznáním místa, kde přímo do moře vtéká horký pramen a v moři se dá i vykoupat. Byli jsme tu už vícekrát, pořád se to tady mění k lepšímu a tak jsme i my byli zvědaví jak se to změnilo. Sem tam sprchlo, bylo pod mrakem a tak jsme cestou objevovali pěkné místa jako zázemí s bazénem u hotelu Melisa cestou na pláž Sorgeto.

dsc_9794_48130 tak to je hotel co by se nám taky líbil dsc_9784_48124 cestou na pláž Sorgeto se vloudíme do zahrady hotelu Miralisa

Tady se polepšili, záhony mají krásnější kaktury, krásnější výhledy, no prostě místo, kdy bych doporučil pobýt. Vše upravené, čisté a připravené pro hosty na velikonční svátky. Jen bazén byl naplněn minerální a ne termální teplou vodou.
Zato kousek níže v hotelu Castiglione už jsme se nedostali k bazénu, protože branka k němu byla zavřená, tak jsme jen nakoukli, abychom ukázali kde jsem už taky jednou, hodně dávno, to je poprvé v roce 2001 pobývali. Ale za to v dalším hotelu bylo plno řemeslníků, kteří pokud si spočnou mají nádherný výhled na lokalitu Sant Angelo a na výběžek s hotelovým komplexem na výběžku zvaném Punta Ciarito, který je přímo na pláží Sorgeto.

dsc_9802_48135 v dáli vidíme Sant Angelo dsc_9800_48134 a jde se dál směrem k pláži Čti více…

01_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – místa dosud nepoznaná – rok 2016.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – místa dosud nepoznaná – rok 2016.

Letos jsme se na ostrov vypravili již po třinácté, a proto jsme se chtěli podívat tam, kam nám dosud nevyšel čas. Navíc jsme si zde dali plánované setkání ve stejném a krásném hotelu Mediterraneo na okraji Foria, v oblasti kde je nejvíce, touto jarní dobou, provozovaných hotelů s termálními bazény a kde to tak trochu známe z minulých našich pobytů. Je odtud vidět na jediný provozovaný maják ostrova a je odtud kousek do kaktusové zahrady Ravino.
A tak jsme měli plán na dva dny, po které na ostrově budeme sami a budeme čekat na naše známé, které jsme na tento nádherný ostrov pozvali za poznáním aktivní dovolené, i když stále nevím jak nazvat dovolenou trávenou jako aktivní důchodce.
Hned první den jsme se tedy vypravili směrem k majáku, který se nachází pod vyhlídkou Punta Imperatore. Je to místo ze kterého se dá vidět v dobrém světle záliv ve kterém se nachází termální park Poseidon, pláž Citara, Cava del Issola a celé město Forio i s typickým kostelíkem Chiesa del Soccorso.

dsc_9757_48109 cíl - uvidět jediný maják ostrova je splněn dsc_9775_48115 výhled na termální park Poseidon

Nad zálivem se pak tyčí nejvyšší hora ostrova Epomeo se svou výškou 738 m a skaliska Pietra dell Aqua, která jsme měli stále na očích i když jsme si odpočívali v teplé a léčivé vodě na bazénech hotelu Mediterraneo.
A opět se ukázalo, že tady je stále co obdivovat a vidět něco zajímavého a nového. Náš známý si pak našel v tomto směru dokonce zalíbení a fotil a fotil stále jinak odřená a pobouraná autíčka, která se od rána do večera projíždějí po úzkých silničkách ostrova. Cestou jsem totiž objevil místo, kde se pozná kdo je „pan řidič“ na tomto ostrově. I když to byla cesta stále vzhůru na „konec“, kde už prostě nemůže nikdo jet autem, tak pořád se někdo odkudsi vynořil. když jsem to viděl poprvé, tak jsem se smál, když jsem to chtěl nafotit, jak to bývá nikdo delší dobu nejel a když jsem to vydržel, jelo těch aut najednou víc a hned v obou směrech. No prostě už vím taky proč.

dsc_9744_48102 cestou na Punta Impertore - kdo projede je "pan řidič" dsc_9777_48117 výhled na Epomeo a skaliska Aqua Čti více…

Dolomity – den čtvrtý – od chaty Auronzo kolem tří zubů –tedy kolem Drei Zinnen

Dolomity – den čtvrtý – od chaty Auronzo kolem tří zubů –tedy kolem Drei Zinnen

Podle rozpisu cestovní kanceláře to bylo naplánováno tak, že se ráno opustil po snídani hotel a jelo se k jezeru Misurina, které je položené v nadmořské výšce 1.700 m n.m.. Ráno jsem se zastavil v kostelíčku kousek pod našim hotelem, protože jsem byl hodně zvědavý na interiér, který se mi po zhlédnutí přístupné barevné popisky, jevil jako hodně zajímavý. Šel jsem tam také proto, že jsem měl zjištěno že bohoslužba začíná vždy v 8.00 a náš odjezd byl naplánován až na 8.30 hodin. Byl jsem tam včas, ještě než začala bohoslužba a tak se asi stalo, že jsem se nevědomky přimluvil za počasí, které by nás mělo provázet.
Ale nebojte, byla s nám i jedna dívčina, která si na webových stránkách www.yr.no/sted/Italia/Veneto/Tre_Cime_di_Lavaredo pro jistotu zjistila, že bude sněžit, ale po 13.00 zase bude svítit slunce v těch místech, kam bylo naplánováno, tedy do míst, která jsou na Dolomitech nejkrásnější, tedy tam, kde do nebe trčí tři mohutné vápencové zuby.
Ráno bylo skutečně opět zataženo a po slunci nebylo žádné památky. Ale k jezeru Musurina je to kousek dál a tak se stalo, že už cestou na nás opět pokukovalo sluníčko. Po vystoupení u jezera, které do vás nalévá pocit svěžesti a jakési pohody, bylo slunce nakloněno jen straně odvrácené od míst, kde by měly být vidět tři zuby.

dsc_3310_41491 dsc_3313_41494

No to si tedy moc neužijeme, budeme vůbec něco vidět ? Na focení u jezera jsem měli 30 minutek, stačilo se to vše nafotit. nastoupilo se do autobusu a po chvilce jsme stály u mýtné brány, kde se za výjezd k chatě Auronzo ve výšce 2.300 m n.m. platí. Za autobus to bylo 105 eur a za osobní auto by to bylo 24 eur. To nám sdělil vedoucí výpravy a by zdůraznil jak si nás cestovatele cestovka se kterou jsme jeli váží. Na vrcholu cesty bylo mohutné parkoviště pro autobusy. Bylo zataženo, mrholilo a fučel nepříjemný vítr. No když jsem se nabalili do všeho co bylo k dispozici navštívila většina z nás veřejné WC s tureckým posedem a vydala se na cestu. Zatím mlha dovolila něco nafotit a vítr hnal kapky směrem, který nezpůsobil zarosení čočky fotoaparátu.

dsc_3354_41535 dsc_3356_41537 Čti více…

Dolomity – den třetí – taková lehká záležitost.

Dolomity – den třetí – taková lehká záležitost.

No bylo to vlastně jen lanovkou k chatě Lugazuoi, s výhledem po okolí spojeného s lehoučkým výstupem na nedaleký vrcholek Lagazuoi Piccolo. Pak i prohlídka vojenských tunelů na hřebeni hor, kousek od vrcholové lanovkové stanice. Pak návštěva musea s historií první světové války a sbírkou toho, co ji pořád připomíná. No a na závěr pak volná prohlídka města snobů, města se jménem spojeným se zimní olympiádou v roce 1956, do Cortiny D´ampezzo.
A zase to byl podobný příběh o boji slunce s ranními dešťovými mraky. Ale jakmile jsme vystupovali do sedla Falzarego ve výšce 2.105 m n.m., už bylo jasné, že se vyplatí tou lanovkou na vrchol vyjet. Tentokrát ta kabina nebyla pro moc lidí a tak se vědělo, že to bude na dvě skupiny. Podařilo se mi dostat do té první skupiny a byl jsem při výstupu z lanovky na vrcholu pěkně v šoku.

dsc_2909_41106 kuk dolů na dolní stanici dsc_2899_41098 a tam na vrcholu a od chaty Lagazuoi mám zase krásné výhledy

Ta krása kolem byla úžasná. Sotva jsem se porozhlédl po té kráse kolem a nafotil ji, všechno se to dokonale zatáhlo, takže nějaká ta osoba v druhé várce vystupujících už lamentovala, že neměla jezdit.

dsc_2900_41099 a tam na vrcholu a od chaty Lagazuoi mám zase krásné výhledy dsc_2923_41120 všude kolem je to pěkné Čti více…

Dolomity – den druhý – túra po vysokohorské Bindelově cestě

Dolomity – den druhý – túra po vysokohorské Bindelově cestě
ve výšce mezi 2.200 až 2.400 m n.m.

Ráno po 8.00 hodině, kdy se pracně sestavil výběr večeřového menu, jsme odjížděli z místa ubytování zahaleného v mracích, které neskýtaly velké výhledy na krásný dne. Ale do doby, než bylo naplánováno první nadechnutí horského vzduchu to trvalo něco kolem hodinky a tak se stalo, že to sluníčko i si tento den 18.června našlo cestičku mezi mraky a začalo nám dělat pomyšlení.
Krásu kolem naší cesty směrem na průsmyk či sedlo Falzarego postupně umocňovala výška do které se mělo dojet. Město s věhlasným jménem Cortina D´ampezzo , jsme jen projeli abychom se po klikaté silnici vyšplhaly do sedlo ve výšce 2.117 m n.m..

dsc_2454_40672 no bylo to tu moc pěkné na passo Falzarego dsc_2424_40642 tady se zdržíme abychom se porozhlédly po okolí

dsc_2435_40653 tady se zdržíme abychom se porozhlédly po okolí dsc_2436_40654 hodně se tu bojovalo za I.světové války Čti více…

Vzpomínka na výlet do Italských měst Positano a Amalfi v roce 2010.

Vzpomínka na výlet do Italských měst Positano a Amalfi v roce 2010.

Dnes 3.3.2015 je jasná obloha, za oknem bytu teplo, venku jarní vzduch a asi 6 st.C. A tak jsem si dovolil zavzpomínat na výlet z ostrova Ischia, do malebných míst v Neapolské zálivu.
Města Sorrento, Positano a Amalfi a pak ještě i Ravello to jsou prostě půvabná městečka plná vůně citrovníků a pomerančovníků a plná historie, a architektury a umění. Byli jsme tu už jednou v dřevní době, kdy ještě nebyl k sehnání digitální fotoaprát někdy po roce 1990 a jeli jsme tehdy do těchto míst autobusem ze Sorrenta do Amalfi a i to byl úžasný zážitek, který jsem si doplnili pěší tůrou do města Ravella.
Když ale na dovolené na ostrově Ischia byl nabízen výlet lodí do měst Positano a Amalfi, museli jsme si ty zážitky z doby minulé oživit a tak jsme den prožili na lodi a procházkou po těchto dvou krásných městech. Bylo to v září roku 2010. Jelo snad 3 hodiny lodí, pak bylo vždy po dvou či třech hodinách volno na projití města a jeho památek a pak navečer návrat do města Foria, kde jsme tehdy bydleli na hotelu Park Victoria.
Byl to tehdy pěkně strávený den, průvodce nás informoval ve světových jazycích i v jazyce Japonském, ale neuměl Česky. Takže víme, že jsem jeli kolem ostrova Procida, kolem ostrova Capri, pak kolem soukromého ostrova la Galli. Bylo zpočátku zataženo, ale při přistání v městě Positano už sluníčko jen hřálo.

SAMSUNG DIGITAL CAMERA v dáli se objevuje ostrov Capri SAMSUNG DIGITAL CAMERA to je zcela soukromý ostrov

Mohu-li s odstupem času srovnat obě navštívená místa, tak v Positanu to bylo o návštěvě galerií s moderním uměním v historické zástavbě, plné půvabných výhledů s posezením nad dobrým cappuccinem pod rozkvetlými stromy.

SAMSUNG DIGITAL CAMERA a začínáme prohlídku města Positamo SAMSUNG DIGITAL CAMERA prostě to je krásné Positamo se svými krásnými výhledy na město a zátoku Čti více…

Je začátek září 2013 a jedeme do Itálie do města Terst.

Bylo 1.září 2013 a my budeme sjíždět do Itálie přes město Pontebba směr Udine až do Terstu. Rozhodnutí nebylo plánované a my tedy jedem bez mapy jen se snažíme držet směr na město Udine s očekáváním, že směrovka na Terst se pak sama najednou ukáže. Ale to byl velký omyl a tak až do Udine to bylo hodně zajímavé putování.
Počáteční sjezd je po silnici, kam nesmí autobusy či nákladní auta, takže šlo o mistrovské zvládnutí brždění motorem i ruční brzdou. naštěstí byla neděle, a k tomu nám taky mrholilo, takže brzdy se přirozenou cestou chladily.

dsc_1246_19949 za mrholení sjíždíme do Pontebby v Itálii dsc_1249_19952 za mrholení sjíždíme do Pontebby v Itálii

V městě Pontebba pak už byla řádně označená a široká a hlaďoučká silnice podél dálnice, a to se jen frčelo. Ale pak jsme si to chtěli zkrátit a odbočili s tím, že velkoměsto objedeme, ale bohužel v městě Musí jsme zabloudili a museli se vrátit na hlavní.

dsc_1261_19963 při bloudění v městečku Musi dsc_1262_19964 při bloudění v městečku Musi Čti více…

Ischia v říjnu roku 2012

Zase jsme propadli dovolené na ostrově Ischias – letos už po 12.

Je 28.9.2012 a my vyjíždíme zajištěnou dopravou z Brna přes České Budějovice na ostrov Ischia. Využili jsme nabídky „last minute“ a tak jsme si mohli i dovolit. Jelo se 24 hodin z domu do domu, tedy na hotel na Ischii, kde jsme měli k dispozici čistý a slušný pokoj, ale letos velmi mizerné služby hotelového personálu. A je zde první typ, ptejte se co se Vám nabízí i jinde, než co se píše v katalogu. Tentokrát tam pořádně nalhávali a já naletěl.

DSC_0032_14270 jede se na ostrov Ischia kolem Prochidy DSC_0045_14274 a už je zde hrad Aragonese v ranním oslunění

Ale co nás potkalo pak už bylo jen v rámci krásných zážitků, pokud jsme stále někde courali či pobývali.
Nádherný východ slunce na Vesuvem, růžové obláčky při přistání kolem 7 hodiny ranní, hned bufetová snídaně a pak poznání místních bazénů, než nás ve 13.00 hodin ubytovali.

DSC_0057_14280 záběr který zmátl zkušeného a vybral si tento hotel na rušné ulici DSC_0056_14279 z terasy je výhled na kostel Chiesa Soccorso Čti více…

?>