Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘hrady’

01 – Chorvatsko – Podaca – konec srpna roku 2017

Je konec srpna a my jedeme do Chorvatska někam pod Makarskou. Bylo to něco přes 1000 km a jelo se tam přes 14 hodin. V sobotu 26.8. se vyjelo v 1.00 hodin a v cíli v obci Podaca jsme byli po 15.00 hodině. Jeli jsme pře Rakousko po dálnici až pod Graz, kde jsme před Slovinskou hranicí odbočili na městečko Mureck. Tady je hlídaný přechod do Slovinska a krásná krajina kolem řeky Mur. Jel i jsme směrem na Ptuj a pak k místu, kde se dokončuje slovinská dálnice a hned se najíždí na chorvatskou dálnici číslo „A 2“ Tímto řešením jsme ušetřili za dálniční poplatky za Slovinskou dálnici. Úsek k Zágrebu byl placený na mýtnici a stálo to při výjezdu nad Zagrebem 48 kun. Pak se kus jede bez placení na objezdu Zagrebu a najede se na dálnici „A1“ a po ní jsme jeli až na sjezd číslo 28 na Brelu. Tady se platilo 220 Kun. Při tomto sjezdu do Breli je krásná vyhlídka u obce Zaduarje na údolí Biakovo.

DSC_6525_70167 v obci Zaduarje - cestou na Makarskou rivieru DSC_6518_70163 krajina Biokovo - vyhlídka z obce Zaduarje cestou na Makarskou rivieru

Od Brely to pak bylo do Podace asi kolem 80 km. V Podaci jsme bydleli v nově rekonstruovaném apartmánu, kde se za noc pro čtyři osoby platilo 50 eur, tedy 12,50 eur za osobu a noc.
Apartmán je v ulici, kde na jejím konci jsou schody k plácku u moře, kde si dokonale vážíte pohody s výhledem na krásu kolem vás a když pak jezdíte na paddleboardu kolem skal a malých jeskyní, tak u ž nic lepšího ani asi být nemůže.

DSC_6542_70182 apartmán v Podaci - cíl na týden dovolené DSC_6552_70190 a jsme na krásném místě jen pro pár ubytovaných v ulici

Byli jsme i na pláži mezi davem, tedy až na konci, kde bylo i místo pro natažené nohy ale to už bylo jen o tom poslouchat žvásty hejkujícíh Čechů, kterých tady je požehnaně. Protože jsme byli autem, tak jsme dali na dobrou radu jiných co tu byli před námi. V neděli si vytipujte cestou místa, kde je odstaveno hodně aut při silnici. To je určitě pak pod silnicí krásná pláž a v týdnu tam těch aut už bude méně a tedy pláž bude jen Vaše.

A tak jsme na to reagovali a jedno takové místo dvakrát navštívili.

DSC_6695_70298 na jedné odlehlé plážičce za Drvenikem DSC_6720_70303 tady šnorchujeme a jezdíme na paddleboardu Čti více…

01 _ Vyrazili jsme jen na dva dny do okolí Znojma.

Už jsem to měl v plánu delší dobu. Podívat se na něco co je spojeno s přírodní rezervací kolem řeky Dyje u Znojma. V srpnu se našel krátký čas, od pátku do neděle, že by se něco dalo stihnout. Podle předpovědí počasí by v této jižní části Moravy mohlo být i pěkné počasí vhodné minimálně k výletům.
A tak jsme v pátek 11.8. po obědě vyrazili po delší době s „autíčkem“ směr Znojmo. Nemaje dálniční známku jel jsem z Olomouce na Rousínov, Slavkov u Brna, Židlochovice, Pohořelice a Znojmo. Ve 14.00 jsme za Židlochovicemi jeli kolem prázného parkoviště při aquaprku u obce Žabcice. Tak se tam podíváme.

DSC_5577_69778 zastavujeme před obcí Žabcice a koupeme se

U bazénů jen pár lidí, voda má mít 25 st.C a nad námi v tu dobu téměř modrá obloha. A tak si jdeme užít léta a válíme se v bublinkách, zaplaveme a poležíme na měkoučkém trávníku. Jeden co bydlí jen kousek od areálu nám vysvětluje, že včera byla pořádná bouřka a tak lidi nikde. Jinak prý tu bývá plné parkoviště. No a tak jsme měli „kliku“ a víme, že to tu je parádní místo. Pak už jsme jeli přes Pohořelice do Znojma.
Já si po průjezdu městem odbočil ke klášteru Louka, kde jsme v roce 1970 pobýval na vojenském měsíčním cvičení. Tehdy to byli zážitky jaké se vodí ve filmu „Černí Baroni“. No když jsem dokončil vzpomínání, byl jsem s autíčkem na konci místní cestičky pod hrází přehrady na Dyji. Pršelo, přehnala se nad námi přeháňka a pak vylezlo sluníčko a to pak bylo něco k nadýchání, k rozjímání nad krásou té naší zemičky.

DSC_5585_69783 železniční most obnovené trati do Retzu DSC_5589_69786 a tady pod hradem ve Znojmě objevujeme parádní věci

A když úplně přestalo pršet, přejeli jsme mostek nad řekou Dyjí a byli jsme u musea motorek a motorů.

DSC_5609_69804 i něco takového parádního DSC_5611_69806 i něco takového parádního Čti více…

02 – Den druhý našeho poznávání národního parku Dyje u Znojma.

Konec procházky a popojeli jsme do Retzu, tady jen objeli náměstí plné aut a vydali se směrem na nejmenší rakouské město Hardegg. Cílem bylo něco projít po okolí. To něco byla návštěva rekonstruované celnice na České straně mostu nad Dyjí, kde byla i výstava fotek z doby před I.světovou válkou, kdy zde v Hardeggu bylo místo pro rekreaci Vídeňáků.

DSC_5791_69929 výhled od řeky Dyje na hrad Hardegg DSC_5798_69935 řeka Dyje v Hardeggu - hraniční most do Česka

Pak jsme toto místo, tedy bývalé centrum s okrasnou zahradou objevili a taky se tak trochu kochali okolím na řekou Dyjí. Město má jen 400 obyvatel a tak se dá říci, že jsme si město celé prošli.

DSC_5813_69947 nahlédnutí do areálu bývalých lázní na řece Dyji DSC_5822_69952 ale je tu jen pohoda a klid Čti více…

04 – Hrady a opevněné kostely v Rumunsku

Prvním z navštívených hradů byl hrad v Branu. Je to místo, kam jede každý turista pobývající nějaký ten čas v Rumunsku. Je tomu tak proto, že hrad proslavil román o knížeti Drákulovi spojený s upírstvím.
Museli jsme brzy ráno vstávat, abychom byli mezi prvními, jinak jsou tu dlouhé fronty. Nakonec jsme tam byli jako druhý autobus. No a pak se stalo, že nás předběhli Bulhaři, ale jejich průvodce jim před vstupem dával obsáhlý výklad a najednou jsem měl tu čest být v každé místnosti jako první a téměř sám.
DSC_4381_69327 na hradě Bran - foceno z parku pod hradem DSC_4343_69299 na hradě Bran

Tak to byla náhoda a parádní možnost k focená, které tu už zavedly do ceny. Vstupné pro seniory, je to kontrolováno, je 25 lei, ostatní 35 lei. Ale o drákulovi, že by tu kdy dlouhodobě žil nic není, jen připomínka s fotkou a rodokmenem. Spíše je to jen hrad, kde za první světové války v letních měsících tady přebývala královna Marie s dcerou a konali tu bohulibé skutky při opatrování raněných vojáků. Prohlídka byla hodně zajímavá, protože hrad má mnoho místností v různých výškách a tak procházíte mnoha schodišti a mnoha místnostmi s parádními kousky nábytku a krbů. Na tuto historii spojenou s upírstvím navázaly hoteliéři a tak v okolí je spousta nových ubytovacích kapacit.

DSC_4403_69343 okolí s kapacitou ubytování a k tomu něco navíc DSC_4410_69348 zcela moderní restaurace pod hradem Čti více…

První den s putováním po Normandii – červen 2017.

Dojet autobusem poblíž Paříže na první nocleh, to byla dlouhá doba. Jeli jsme od 4.00 hodin přes Německo a Francii do 21.00 hodin, kdy jsme dojeli na první nocleh v Cergy. Najeli jsme ten den kolem 1380 km. Zastávka byla jen jednou v Německu a pak až ve Francii. Rozloučení v Česku bylo v Rozvadově. Vše ohledně postupných nástupů bylo podle časového plánu. U Schwabachu kousek od Norinberka byla zácpa, protože tu probíhá velká rekonstrukce a ze tří pruhů to sjíždělo jen do jednoho pruhu. Pak se to opakovalo, ale nečekaně, kvůli bouračce na velkém okruhu kolem Paříže. Zajímavé bylo to, že jsme jeli v pondělí 6.června a nikde nejely kamiony. pak jsme se dověděli, že byl státní svátek v obou projížděných zemích a tudíž jelo jen něco na výjimku s ovocem či mrazící vozy.
Nocleh to bylo takové malé zklamání, protože pokoj na hotelu řetězce Premier byl jako z popundeklu a otáčení tělem málem na chodbě, ale měl vlastní koupelnu a WC v prostoru tak metr na metr. Téměř jako u hotelového řetězce „F1“. Nocleh podle rozsvíceného poutače při našem příjezdu byl za 47 eur na pokoj, ale ráno už tam svítilo číslo 55 eur. Snídaně byla v ceně zájezdu a to za 5 snídaní 750 Kč. Na místní reklamě to dalo ale informaci 5 eur za snídani.
Ale hned po ránu to šlo stranou a nastal den plný krásných zastavení a poznávání. Odjeli jsme v 8.30 z místa zvaného v Cergy. V Gaverni poblíž města Vernonu jsme byli v 10.00 hodin. Parkoviště pro autobusy už bylo do půli obsazené a tak jsme jen vystoupili a autobus odjel, neměl totiž rezervaci k zaparkování předem. Pak se stála fronta na vchodu pro skupiny, pro jednotlivce to je už jiný vstup z jiné ulice. Prohlédli nám tašky a předali kontrolní lístek a šlo se na prohlídku. Nejdříve podchodem pod silnicí do leknínové zahrady, kde Monet maloval své pověstné lekníny. No bylo to úžasné, zejména to pomyšlení, že cestou v autobuse i vydatně pršelo a pak se honily mraky a měnilo se světlo tak rychle, že šel jeden snímek za druhým a ani jsem nevnímal to, že na svůj záběr tu čekali davy lidí, zejména pak davy důchodců.

DSC_0604_66653 leknínové jezírko co maloval na své zahradě Cloude Monet DSC_0664_66674 zahrada u domu Cloude Moneta

Ale měli jsme na prohlídku celé dvě hodiny a tak to bylo v pohodě a hromadily se jen krásné dojmy a záběry. Stačilo jen posečkat až ti, co to loví do telefonu či tabletu uvidí na displeji, co vlastně fotí.
Pak se přešlo zase tunelem pod silnicí a byli jsme v zahradě zahrad. Nyní tady kvetly vlčí máky v mnoha barevných odstínech, růže a ozdobný česnek, ale i jiné květy plné barevných krás. No prostě úžasné a to jak ty mraky letěli nad hlavou a měnilo se osvětlení, tak to byl pro ty, co chtějí ulovit něco senzačního, fakt bezva zážitek.

DSC_0699_66694 zahrada u domu Cloude Moneta DSC_0737_66716 a opět v zahradě Cloude Moneta Čti více…

Výstupy na zříceniny hradů Hluboký a Obřany – říjen 2016.

Výstupy na zříceniny hradů Hluboký a Obřany – říjen 2016.

Konec října roku 2016 se to počasí vylepšilo a tak bylo možné vyrazit do krásně se zbarvující přírody a kochat tou barevnou paletou podzimu. Vnuci měli prázdniny a tak se podívali za dědou a babičkou do Olomouce. No a tak bylo potřeba mimo jiné najít pro ně program nějaké té aktivní zábavy.
Nedaleko od Olomouce je na trati Olomouc – Bruntál železniční stanice, která se pomalu ale jistě rozpadá, ale vlaky tady pořád ještě zastavují. Je to Hrubá voda. A v Hrubé vodě býval za totality a pak ještě nějaký ten rok hned u nádraží hotel, který zkrachoval a pomalu se rozpadal. Ale našel se podnikatel, kterému by snad i mohl president Zeman udělit nějakou tu medaili za zásluhy o znovuzrození života v zapomenutém kraji.

DSC_2411_60551 areál v Hrubé Vodě při hotelu Hluboký dvůr DSC_2444_60583 a takhle vypadá bobová dráha, kde za 200 Kč je 5 jízd pro dospělého a 150 Kč na dítě přes 10 let

To proto, že pod jeho vedením se do plné krásy rozvinul život v obci Branná, kde jsem již byl a navštívil relaxační centrum Kolštejn ( www.relaxkolstejn.cz ) a v té Hrubé Vodě si to pan podnikatel zopakoval a postupně tu nejdříve vznikl lyžařský vlek a bobová dráha, nedávno tu ožil hotel Hluboký dvůr se svými bungalovy a tenisovými kurty, minigolfem a relaxačním wellnes, které je podobné tomu v Branné. ( www.hlubokydvur.cz ) Kolem hotelu pak postupně opravuje vše co tu stávalo v době, kdy se tu v lomu těžila břidlice a kdy tu lišky dávali dobrou noc, či jen prošli umazaní ruští vojáci z vojenského prostoru Libavá.

DSC_2442_60581 pohled na vlakové nádraží, hotel a lyžařský areál s bobovou dráhou DSC_2452_60591 a na hradě samotném Čti více…

Podzim na Břeclavsku 23.10.2016 .

Podzim na Břeclavsku 23.10.2016 .

Letošní podzimní počasí se spíš podobá podmračenému, nevlídnému, ale když se zadaří, může člověk pookřát na troše slunečních paprsků. To se mi stalo v neděli 23.října, když po ránu v Olomouci bylo hnusně, tedy pološero, mlha a chladno. naložil jsme se do vlaku na Břeclav, který je dobrou vizitkou pro železniční přepravu v Česku. Nové a nízko plošinové vozy se spousty míst pro přepravu kol. Za hodinu a půl jsem vysedal v Břeclavi. Cestou kolem Hulína až po Hodonín svítilo na modré obloze slunce a pak se zase schovalo za mraky.
V mládí byla Břeclav místem mých prázdninových chvil a občas jsem s dědou zavítal na místní židovský hřbitov. Dnes je tento hřbitov obklopen výstavbou rodinných domků a konečně se mi podařilo najít cestu a na hřbitov se podívat.

dsc_2289_60327 kaple na židovském hřbitově v Břeclavi dsc_2292_60330 židovský hřbitov v Břeclavi

Pak už jsem to dal kolem Dyje směr zámek Pohansko. A najednou se škaredé počasí proměnilo a osvítilo mi postupně tu podzimní krásu místních palouků s osamocenými kmeny mohutných stromů a ukázala pravá tvář podzimu v této rovinaté lokalitě.

dsc_2336_60374 typický ráz krajiny u Pohanska dsc_2327_60365 památník k vykopávkám na Pohansku Čti více…

Jedna ze vzpomínek ( rok 2008) na výlet po okolí Lomnice u Tišnova.

Jedna ze vzpomínek ( rok 2008) na výlet po okolí Lomnice u Tišnova.

Až nyní jsem si uvědomil, že mám v archivu snímky z výletu po okolí Lomnice u Tišnova a proto si tak trochu zavzpomínám na ten rok 2008 a jarní květnový den.
To jsme tehdy spali v rekreačním zařízení v Prudké, kde dříve bylo rekreační zařízení Českých drah. I v té době v roce 2008 to bylo ještě pěkné a vyhovující zařízení s ubytováním v chatkách v oploceném areálu s obyčejným bazénem ke koupání. Krásné okolí a divoká příroda. odtud jsem vyráželi po okolí. ( www.prudka.cz )

SAMSUNG DIGITAL CAMERA rekreační zařízení v Prudké u Tišnova SAMSUNG DIGITAL CAMERA rekreační zařízení v Prudké u Tišnova

Navštívili jsme Lomnici u Tišnova, kde je moc pěkný a romantický židovský hřbitůvek. nad obcí Lomnice se tyčí zámek, který sloužil jako škola a internát. V Lomnici je také výchozí a vtipně značená trasa Jary Cimrmana. ( www.lomnice.cz/index.asp )

SAMSUNG DIGITAL CAMERA židovský hřbitov v Lomnici u Tišnova SAMSUNG DIGITAL CAMERA napříč Lomnicí u Tišnova Čti více…

Výlet na Rabštejn.

Výlet na Rabštejn.

Název této vzpomínky si žádá vysvětlení, kde že ten Rabštejn je a co to vlastně je. Když jsem se o tomto místě dověděl, nic mi to neříkalo a přesto to je kousek od Olomouce. Když si dáte do vyhledávače obec Bedřichov, a potvrdíte že to je v okrese Šumperk, dohledáte na turistické mapě kousek odtud na výškové kótě 803 m n.m. zříceninu hradu Rabštejn se značkou vyhlídky. Dá se sem dojet přes obec Oskavu autem až na konec obce Bedřichov a pak už jen pěšky pořád do vrchu až se objeví palouček a uprostřed něho malebná hospůdka, která obsluhuje hosty na kolech i pěší, ubytované v podkroví či ve stanech na palouku při hospůdce a posledním úseku cesty k vrcholu.

dsc_4703_42555 hospůdka na palouku pod Rabštejnem dsc_4706_42558 stanová louka

Jde o skály, kde ještě na konci 18 století jsou poslední informace o tom, že tu někdo žil. Po zřícenině hradu jsou zde jen zbytky kamenných zídek, ale to podstatné a krásné jsou skalní útvary, kvůli kterým jsou zde stále zájemci o lezení. No a já mohu potvrdit, že nemusíte mít vybavení,m ale budete mít krásný pocit ze zdolání cesty až k vrcholu skály, kam se dostanete i s pomocí zabudovaného dřevěného žebříku.

dsc_4730_42581 výhledy po okolí dsc_4742_42593 pohled na vrchol Rabštejna Čti více…

Let balonem nad hradem Bouzov – 29.dubna 2015.

Let balonem nad hradem Bouzov – 29.dubna 2015.

Dárkový poukaz na let balonem byl pod vánočním stromečkem jako velký a nečekaný dárek a tak nám již nezbylo nic jiného, než si objednat den letu. Protože květen je krásný čas na pozorování přírody a sledování proměny barev v přírodě, objednali jsme si let na neděli dne 3.května. Ale stalo se, že se uvolnila dvě místa už 29.dubna a ten den ráno jsme dostali zprávu, že jestli máme zájem, můžeme letět ještě ten den navečer. Takže jako již znalý problému v realizaci objednaného termínu, jsme hned dali vědět, že zájem máme a poletíme.
A tak se stalo, že nás bylo večer před 18.00 hodinou připraveno, pod hřištěm na Bouzově, celkem šest budoucích baronů či baronek a k tomu nezbytný doprovod fotících a mávajících příbuzných či známých.
Let byl zahájen rozbalením balonu, jeho nafouknutím a pak už jsme jen nastoupili a když bylo kotvící lano navázané na kolo doprovodného vozidla uvolněno, začali jsem stoupat na hradem Bouzov, vstříc novému poznání. Lesy kolem v září večerního slunce, které se chystalo ukončit svou denní pouť byly úžasné, pod námi barvy od tmavé po světlou, sem tam rozkvetlý jedinec, místa uspořádaná pravidelnou výsadbou, až po divočinu, téměř jako nad místy někde v amazonském pralese.

dsc_0254_38471 začíná příprava ke stratu dsc_0280_38495 balon o objemu 4500 m3 se nafukuje

Mezi tím majestátní hrad Bouzov a pak zase ten Bouzov a pak ještě a ještě. Je to pohádkový hrad a tak jsme si připadali jako v té krásné pohádce o chytrém ševci, co si přiletěl pro svou princeznu až na ochoz hradní věže.

SAMSUNG DIGITAL CAMERA a pak je tu ona perla Moravy - hrad Bouzov dsc_0356_38567 jen už sledujeme a fotíme vše krásné pod námi Čti více…

?>