Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘hrady’

01 – Průjezd Varšavou do Litvy – červenec 2019.

V prosinci jsem dostal jako dárek poukaz na poznávací zájezd do Litvy, Lotyšska a Estonska.
Měl jsem z toho radost, ale už i obavy, jak asi přežiji tak dlouhé putování. Ale když si nyní zapisuji tuto vzpomínku, tak už mám v paměti jen to, že základní přesun tam a pak poslední přesun zpět, to bylo hrozné. Jednak proto, že to bylo přes 900 km tam a 1000 km na zpáteční cestě a autobus měl mezi sedadly hodně málo místa pro nohy těch co mají více jak 180 cm na výšku. Ještě dnes máme se ženou napuchlé nohy. Ale za ten týden jsme najeli 3.700 km, nikomu se nic nestalo. Vše ostatní pak už ale bylo tak jak bylo potřeba. Celou dobu krásné počasí s teplotami nad 23 st.C, dalo se osvěžit i v baltském moři. Byli jsme jediní, kteří měli sebou plavky i po vystoupení z autobusu, ostatní to třeba ani neplánovali. Průvodce byl tak znalý dějin, že jsme se dozvěděli spoustu zajímavých souvislostí z oblasti historie Poláků, Litevců, ale i Lotyšů a Estonců. Dozvěděli jsme se spoustu informací, jak to tu bylo po roce 1989 a nebo kousek před tím, tedy něco o čem se u nás prostě nepsalo, jen se tušilo a nebo proniklo jen velmi málo kusých informací. Zájezd byl zajištěn s ubytováním ve slušných hotelích se snídaní a to vždy snídaní vydatnou a dobrou. Přes den pak bylo k snědku jen to co jsme vezli sebou no a na večeři se dalo někde pojíst v restauraci, ale mělo to své háčky, ale vydrželi jsme to a našli vždy nějaké to řešení.
Takže začátek byl hodně zajímavý. Vyjíždělo se v neděli z Olomouce v 5.15 hodin od vlakového nádraží. Ale tam jsme museli taxikem, protože na MHD se nedalo spolehnout, protože k nádraží vše přijíždělo po 5.10 hodině. No a já byl v sobotu celý den oslavovat s kamarády a tak se popíjelo a ve mě byl zbytkový alkohol.
Ale pak jsme tam byli první a autobus dojel se zpoždění od Brna, kde své putování dopravní společnost Lerch.cz putování začínala. Za oknem byla informace že se cestuje do Pobaltí a akci organizuje ČEBUS a Bohemia Fantasy. Cestou se nabírali další zájemci z Ostravska. No a pak se jelo a jelo, a to až do Varšavy. Tady byla po poledni komentovaná procházka a pak volno k návratu na místo nástupu. Dozvěděli jsme se o historii tohoto starého centra o historii Poláků a hlavně Polských židů za války.

20190721_142514_90306 to co tu zbylo po sovětech 20190721_144617_90313 náměstí kde se loučili Poláci se zemřelým po tragedii v Katyni

No ale hlavně jsme poznali i to, že Poláků je o hodně víc než nás Čechů a když je neděle, tak je jich snad ještě víc. Na fotkách se to pozná.

_DSC3100_90358 Varšava - náměstí před zámkem _DSC3122_90380 Varšava - jde se na náměstí

Nepozná se ale to, že celé historické centrum bylo po válce postaveno jako nové a jen z ulice to připomíná historii.

_DSC3110_90368 Varšava- zámek _DSC3139_90397 jsme na hlavním náměstí ve Varšavě Čti více…

02 – Přejezd do Tallinu v Estonsku – červenec 2019.

Estonsko jsme mohli poznat jen tak, že nás autobus vezl podél pobřeží Baltického moře až do Tallinu, který je hlavním městem Estonska a který býval i sídelním městem ruského cara Petra I. – velikého. Byl pátek a byli jsme v druhé polovině našeho poznávání pobaltských republik, kde se k placení používá euro. Než jsme vyrazili na cestu, byl čas nafotit okolí hotelu v Rize, kde jsme přespali ze čtvrtka na pátek. Kolem snad i nového hotelu stály domy z doby ruské nadvlády a možná i staršího původu. Dřevěné či cihlové s opadanou omítkou, lidi na ulici jako ti co mají hodně hluboko do kapsy.

_DSC3860_91451 okolí hotelu, kde jsme nocovali v Rize _DSC3863_91454 okolí hotelu, kde jsme nocovali v Rize

V ulici hned pod hotelem projížděla tramvajová soupravy vyrobená v Česku do centra Rigy. Byl tu hodně silný kontrast s minulostí a novou budoucností města. Takový obraz přerodu ze socialismu přímo do kapitalismu. Možná i ráj pro filmaře, kteří by takovou to dobu ještě chtěli ztvárnit.

_DSC3862_91453 okolí hotelu, kde jsme nocovali v Rize _DSC4255_91937 ulice pod hotelem v Rize

Do Tallinu nás čekala cesta dlouhá něco přes 300 km. Vyjeli jsme v 9.15 hodin a vystupovali jsme po technické přestávce na hranici mezi Lotyšskem a Estonskem.

_DSC3896_91487 Talin - prohlídka v lokalitě parku Kadriorg _DSC3901_91492 Talin - prohlídka v lokalitě parku Kadriorg Čti více…

03 – Poznávání Lotyšska a hlavního města Rigy – červenec 2019.

Ráno po snídani, která byla ucházející se jelo zpět přes celé Estonsko a teprve v Lotyšsku začalo poznávání této země. Tak jak jsou země v Pobaltí rovinaté, tak naše zastavení bylo u hradu Turajda. Nad meandrují řekou Gauja jsou k nahlédnutí i další hrady. My navštívili Turajdu. Prošli jsme hradními komnatami i sklepením a vystoupali na jeho věž. Vše tu bylo rekonstruováno a je to z pálených červených cihel, jak to v tomto kraji bylo zvykem. Taky vše rekonstruované, ale jako nové a zajímavě řešené, jen ten jazyk byl pro nás nesrozumitelný.

_DSC4126_91809 hrad Turajda _DSC4155_91838 hrad Turajda - výhledy z věže hradu

Zajímavá expozice a krásné výhledy z věže. Pak se prošlo parkem, kde byly v prostoru plném zelené rozmístěny úžasné sochy z kamene.

_DSC4164_91847 park a sochy v areálu hradu Turajda _DSC4170_91853 park a sochy v areálu hradu Turajda Čti více…

02 – Cestou z Roudnice nad Labem po hradech a zámcích.

Ráno po teplé noci je opět na obloze sluníčko a my se po snídani vydáváme na zpáteční cestu.
Našim prvním zastavením je zámek nabízený k prodeji v obci Liběšice.

_DSC9917_87081 u zámku v Liběšicích - zámek je prodáván krajem Ústí nad Labem _DSC9921_87085 u zámku v Liběšicích

V tom ranním slunci nádhera, ale protože na zakoupení zámku nemáme je toto krásné místo jen nafoceno a jede se dál. Zastavujeme v Úšteku. Jen zase zíráme na to co jsme nového objevili. Městečko na kopci, krásné stavby na náměstí, krásné výhledy do údolí pod městem.

_DSC9948_87105 ve městě Úštěk - památné domy _DSC9957_87114 ve městě Úštěk

Z jednoho místa jsem zahlédli kopec a na něm kostelní stavby. Když jsem zjistili, že to je kalvárie nad obcí Ostré, jelo se na tam. Ještě spící obec, tedy bez lidí, protože tu už asi pobývají jen „lufťáci“, zaparkovali jsme „autíčko“ a po nenáročné cestě křížovou cestou jsme na místě s nádhernými výhledy a zajímavou kalvárií na jejím vrcholu.

_DSC9982_87139 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii _DSC9975_87132 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii Čti více…

03 – Rekreace v Hevizu – květen 2019

Pátek je náš poslední den, kdy jsme zajeli na hrad Sziglegt a jsme součástí malého zázraku kousek od Bodacony. Sobota je den kdy končí naše rekreace a my cestou kolem Balatonu zastavíme v Siofoku, navštívíme Borgy Vár v Szekesfehervaru a kocháme se pěší zónou města. Navečer zastavujeme na Slovensku v Gabčíkovu, kde přespíme v „autíčku“ a po deštivé noci se jedeme podívat do termálních lázní v Dunajské Strede.

Teplých a léčivých vod bylo dosti a tak jedeme za poznáním přírody a historie v okolí Balatonu. Není plánu, je jen náhoda v odbočení z hlavní cesty. To první odbočení bylo k místu na kopci, kde byla ze silnice viditelná zajímavá stavba rozhledny. Nebylo to složitá, našli jsme, ale bylo oplocena a zavřeno z technických důvodů. Na rozhlednu v havarijním stavu se nesmí.
Tak to bereme přes kopec mimo město Keszthely a nevím ani jak už zase jedem do kopečka mezi domky. No a objevujeme místní střelnici na terče. Ale cesta vede ještě o kousek dál a tam to vše končí. Před námi je prostorný palouk, malé stavbičky sociálního zázemí, bufetu, ohniště, lavičky a první auto s rozdivočenými dítky. Pak se objevil mužíček v zeleném a ukazuje nám špičku rozhledny a vysvětluje jak se k ní dostat, pak tu máte WC a pak v mém krámku dostanete med či nějakou tu marmeládu, nebo si můžete dát kafe. A to vše s vysvětlujícími gesty v jazyce Maďarském, ale srozumitelném.

_DSC8899_86424 vystoupali jsme na rozhlednu _DSC8913_86438 výhledy z rozhledny

Za 15 minut jsme zdolali rozhlednu s výhledem do okolí až k městu Keszthely a Balatonu. Na opačnou stranu pak kopečky s hustou zelení a další rozhlednou. Příroda tu voní, sluníčko peče a jsme jako v ráji náhodně objeveném. Jen pod námi na palouku roste hluk skotačících dítek.

_DSC8924_86449 a pak setkání s rodiči a dovádivými dětmi _DSC8926_86451 a pak setkání s rodiči a dovádivými dětmi

Když se tam vrátíme je tu plno aut, stolečky přeplněné vším dobrým co rodiče na toto jakési setkání napekli a navařili a dítka kolem létají jako vosy či jako včelky. Odmítám s velkými díky tu marmeládu a kafé a jedeme směr silnice 71 co vede kolem Balatonu.
Odbočujeme k obci Szigleth nad níž stojí mohutný hrad. Vstupné je 800 ft a když zaplatíme samými 200 ft mincemi, uděláme radost pokladníkovi nevídanou, protože už má co vracet.

_DSC8939_86464 a jsem u vstupu na hrad _DSC8983_86506 na vrcholu hradu Čti více…

Jarní výlet na hrad Hukvaldy.

Jarní výlet na hrad Hukvaldy.

Bylo to na jaře roku 2003, kdy jsem s přáteli z Kanady zajel do Hukvald, abychom navštívili Štramberk a dům Leoše Janáčky, kde se na něj vždy v dobrém vzpomíná. Ale tehdy bylo pošmourné, až škaredé počasí a tak jsme pouze vnikli do musea a přítel, tehdy ještě zpěvák v kanadském sboru v Ottawě si koupil na památku CD a i noty s hudbou Leoše Janáčka.
Něco z těchto vzpomínek je na www.cestotipy.cz/2015/vzpominky-na-rok-2003/nggallery/page/4

No a když máme nyní tak krásně prosluněné a teplé velikonoční svátky, bez velkého plánování jsme vyjeli do Hukvald s tím, že tentokrát musíme vystoupit až na hrad.
Cestou jsme viděli siluetu hradu Helfštýn, pak hrad nad Starým Jičínem. Projeli jsme Jičínem do Kopřivnice a odbočili na Mišín do Hukvald. Všechny tyto hrady jsme už navštívil a já se o nich zmínil v těchto cestovních vzpomínkách.
Když jsem dojeli do Hukvald, měli jsme pocit, že se tu bude konat nějaká kulturní akce. Na parkovišti jsme vyškemrali poslední volné místečko pro naše malé autíčko. Na ulici k oboře a hradu na jejím vrcholu šli davy mladých turistů s velkými skupinami malých dítek.

_DSC8267_85949 jiné světlo na cestu k oboře _DSC8180_85863 malebné domečky při cestě k Janáčkovu domu

Vstoupili jsme do obory a po asfaltové cestě jsem začali stoupat až k hradu. Cestou jsme si šáhli pro štěstí na lišku Bystroušku jako snad každý, kdo kolem prochází.

_DSC8183_85865 poslední osvěžení, lístky na hrad se kupují až u hradu _DSC8189_85871 u sovy lišky Bystroušky

Pak jsem obdivovali krásné kořeny mohutných buků lesních, které tady byly vysazeny po roce 1730 na tehdy holé pláni.

_DSC8195_85877 pak objevíte při cestě nádherné kořeny _DSC8196_85878 pak objevíte při cestě nádherné kořeny Čti více…

01 -Zase za poznáním okolí Třeboně – pondělí a úterý – říjen 2018.

01 -Zase za poznáním okolí Třeboně – pondělí a úterý – říjen 2018.

Dovezl jsem ženu do lázní Aurora v Třeboni a abych nejezdil zbytečně, rozhodl jsme se podívat po okolí všude tam, kde jsem ještě nebyl. Třeboň jsem prošmejdil vícekrát, ale je tu pořád co objevovat a zjišťovat, že se stále mění něco k lepšímu. Naposledy jsem tam byl v březnu roku 2017, kdy jsem se tam potuloval také v rámci volného času při lázeňské péči. Mám o tom něco na webu www.cestotipy.cz/2017/tri-tydny-laznich-trebon-brezen-2017/. Takže jsem si ji v odpoledních hodinách zase prošel a pak vyrazil do okolí.

DSC_3891_83200 fotky z centra Třeboně DSC_3918_83227 fotky ze zámku a parku v Třeboni

Prostě jsem popojel až do vesnice Holašovice, která je vedena v seznamu památek UNESCO. No a jsem rád, že jsem se tam také podíval. Už se nedivím, že tam jezdí i zahraniční turisté. Je říjen a je pořád teplo a slunce svítí jako o závod a stromy se přeměňují do barev podzimu.

DSC_3963_83272 fotky z vesnice Holašovice DSC_3964_83273 fotky z vesnice Holašovice

Pak mě napadlo, že po cestě objevím i zámek Kratochvíle, který se nachází kousek za Netolicemi. Bylo už pozdní odpoledne a tak je zámek zavřený, ale našel jsme skuliny abych nafotil něco, co je pro toto krásné místo typické.

DSC_3982_83291 u zámku Kratochvíle DSC_3991_83300 u zámku Kratochvíle Čti více…

02 -Zase za poznáním okolí Třeboně – středa a čtvrtek – říjen 2018.

02 -Zase za poznáním okolí Třeboně – středa a čtvrtek – říjen 2018.

Ve středu ráno vyjíždím z parkoviště ve sv.Tomáši se záměrem, projet se po území Rakouska. Ještě jsem měl možnost po ránu vidět krajinu místy zakrytou mlhou, či ustupujícím oparem. Bylo to nádherné. Silničky s novým povrchem jsem po ránu brázdil jen já sám. No dojel jsem na hraniční přechod a hned za hranicemi jsou lázně Guglwald. Bylo to pro mě velké překvapení, protože po tak liduprázdné krajině jsme nečekal tak přeplněné parkoviště a krásné stavby a upravené léčivé zahrádky.

DSC_4308_83615 projíždím směrem k Rakousku DSC_4310_83617 na státní hranici je Guglwald

Další zastavení bylo ve skutečných lázních při městě Bad Leonfelden. Jestli u nás v domácích lázních náhodou uvidíte nastrojenou a upravenou dámu ve vyšších letech, pak tady jsou tyto dámy, opálené, navoněné a je jim nejméně 80 let. A bylo tam plné parkoviště a bylo tam moc krásné okolí. V městečku jsem neměl kde zaparkovat, ale nakonec jsem si jej prohlédl.

DSC_4327_83634 lázeňský komplex v Bad Leonfelden DSC_4328_83635 druhý lázeňský komplex v Bad Leonfelden

Další zastavení jsme si vyhlédl u nádraží v Summerau. To proto, že je tady vyznačena trasa po historické koněspřežné dopravě z Český Budějovic do Linze.
Nakonec jsem se v místě kolem vlakového nádraží zorientoval, zaparkoval „autíčko“ a vydal se na kole až do míst, kde jsem mohl vidět nějakou tu stavbu na této bývalé trati. No stálo mi to za to.

DSC_4361_83668 orientace v terénu DSC_4375_83681 zůstala jen jedna čelní stěna mostu Čti více…

02 – Na poznávacím výletě po Skotsku – srpen 2018. Poznáváme v dalších dvou dnech výrobnu šperků a Whisky v městečku Pitlochry, jezero Loch Ness, Fort Viliam a horu Ben Nevis a pak ještě zámek Glamis, hrad Dunottar a město st. Andrews.

02 – Na poznávacím výletě po Skotsku – srpen 2018.
Poznáváme v dalších dvou dnech výrobnu šperků a Whisky v městečku
Pitlochry, jezero Loch Ness, Fort Viliam a horu Ben Nevis a pak ještě
zámek Glamis, hrad Dunottar a město st. Andrews.

No a přišel další třetí den a my jedeme za poznáním kraje, kde se skrývá známa jezerní příšera na jezeře Loch Ness. První naše zastavení bylo ovlivněno časem, který dává nezbytně předem objednaná prohlídka ve fabrice na pravou skotskou whisky. Dojeli jsme podle plánu a s časovou rezervou do městečka Pitlochry. Tady jsme zastavili u jediné manufaktury v tomto oboru na prohlídku výroby, kterou tady umí udělat z lisované dřeviny vřesu, který v tomto kraji roste téměř všude, nádherné šperky.

DSC_0406_80013 jde z toho pak vyrobit krásné šperky DSC_0394_80001 jde z toho pak vyrobit krásné šperky

Přes sklo nahlížíme, jak se to vlastně dělá a pak se otevřou dveře prodejny, kde oči přecházejí po vystavené kráse. Z počátku český turista jen zírá, až se začíná rozhodovat, co že si to musí na památku koupit. No a nakonec koupil asi každý, někdo to co bylo ve slevě a umožní to vzpomínku na krásný šperk, někdo to delegoval na pěkný dárek pro rodinu, co zůstala doma. A pak už se popojede, aby jsme byli na daný čas v hale, kde se prodává jen zde vyrobená a uležená whisky. Pak si nás vyzvedne průvodce, musíme vypnout telefony, aby nenastal výbuch, nesmíme fotit, aby nenastal výbuch a jde se na prohlídku. Něco tu voní, něco tu smrdí, podle toho, kde se nacházíme. Dozvídáme se, že se vypije ve světě tolik whisky, že tady ve Skotsku ji musí vyrábět na mnoha místech, a pak se to musí 12 let skladovat. A jsou toho miliony litrů za rok. Daň z alkoholu se prý ale platí teprve tehdy, když se to stáčí do expedovaných flašek. Pak se koštuje slza zakrývající dno kalíšku a pak s milým úsměvem získáváme informaci, že můžeme mít slevu 5 liber na vše, co si tady koupíme. A sejde se do přízemí, kde se vystavuje to lahodné whisky v cenách od 3,95 liber do 2.400 liber.

DSC_0437_80044 potom jsme na objednané prohlídce ve výrobně whisky DSC_0446_80052 potom jsme na objednané prohlídce ve výrobně whisky

Nikdo my ale nesdělil, jakou slevu dostanu na lahvičku za těch 3,95 liber a tak jsem odešel bez vzpomínky, kterou bych si doma vychutnal, ale vím, že když budou mít v Makru whisky značky Bell, tak si ji koupím. I ta ochutnávaná slza byla totiž dobrá, ale „smrděla málem“, když už to vstupné bylo tak vysoké. Tak ale vážně střední hodnota za 0,5 litru byla 45 liber, asi to je dost drahé i na naše a jejich poměry.
No bylo to zajímavé, ale my jedeme dále. Dlouhá jízda a jsme na silnici, která vede po břehu slavného jezera Loch Ness. Ze silnice a za jízdy, jsme zahlédli zříceninu hradu Urquhart. Příšeru z jezera jsme viděli až na místě, které leží v té severnější části jezera a kde to tou příšerou příšerně žije.

DSC_0523_80128 ano je to právě tady DSC_0550_80151 jedeme kolem zříceniny hradu Urquhart Čti více…

03 – Na poznávacím výletě po Skotsku – srpen 2018. Jeden den v Edinburgu a jeden den v Londýně.

03 – Na poznávacím výletě po Skotsku – srpen 2018.
Jeden den v Edinburgu a jeden den v Londýně.

Pojede se dlouho a tak už v 6.00 nakládáme, loučíme se s domácím, pořizujeme foto na památku a jede se na jih, do hlavního města Skotka, do Edinburgu. Autobus nás vyložil na kopci a my sejdeme na ulici nazvanou Dlouhá míle a po ní valíme do hradu, než tam budou davy lidí. Tady jsme nasměrováni do místa, kde je k prohlédnutí skotská královská koruna, jablko a meč. Rada jít co nejrychleji ke klenotům byla nad zlato, protože my stáli jen v krátké frontě, když jsme tu nádheru zahlédli, protože se valí hordy dalších, konec fronty před domem už nebyl vidět. No a pak jsme se v poklidu procházeli po budovách hradu, aby jsme viděli, co k vidění bylo. Fotit se mohlo a tak to byla jedna fotka za druhou.

DSC_1008_80591 v ulicích Edimburgu DSC_1033_80615 jsme na hradě v Edimburgu

Hodně a často to tu směřovalo ke vzpomínkám na hrdinné skotské vojáky. Hodně toho bylo ve sbírkách zbraní a kanonů.

DSC_1044_80626 jdeme na prohlídku korunovačních klenotů DSC_1056_80638 na prohlídce hradu v Edinburgu Čti více…

?>