Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘hrady’

Výlet do Lipové u Konice – 1.června 2020.

Tuhle vzpomínku záměrně označuji datem 1.června 2020. Je to proto, že jsme si konečně oddechli od hnusného deštivého a chladného počasí na konci měsíce května a udělalo se krásně a hlavně prvního června v pondělí, jsme zajeli do obce Lipová, která je už jen kousek od Konice a tam se zašli podívat na Lipovský hrádek, kde jsme byli naposledy dne 27.května v roce 2013.
Je to tedy 7 let a za tu dobu si ani člověk neuvědomí jak ten čas letí a co vše se může změnit. Proto dávám na vědomí všem, koho tohle vzpomínání osloví, veďte si deník, je to hodně zajímavé, když se pak podíváte do minulosti. Je tam pak hodně zajímavostí a srovnání.
Poprvé v roce 2013 jsem se o tomto místě dozvěděl z nějakého článku o geokeschingu. Našel jsem to tak, že jsem si otevřel web s mapou a našel za obcí Lipová něco jako pozemek, kde někdo provozuje motokros. Po těch 7 letech už je na webu www.mapy.cz vidět ikonku hradu a odkaz zní, že je tam Lipovský hrádek. Tehdy před 7 lety jsem to popsal jako Špacírštejn. Když jsem tam tehdy zajel, abych to místo objevil a poznal o co jde, měl jsme štěstí, protože na místo zcela náhodně dorazil i syn pana Procházky, kterému patřil pozemek v okolí hrádku a on v roce 2006 začal z nudy, spojené s čekáním na krosové jízdy svých synů, stavět něco jako hrádek. Prostě bylo tu hodně kamení a on z něj poskládal za 4 roky takovou zajímavost, že se až dostala do map. Rarita, která se za těch 7 let nezměnila, ale bylo ji po těch 7 letech zase složité najít. Tehdy vysazené jen malé stromky a nyní už velké stromy, které hrádek celý ukryly v zeleni.

Foto.0012 Lipovský hrádek viděný v roce 2013 Foto.0013 Lipovský hrádek viděný v roce 2013

Já si uvědomil, že za ten čas dítko narozené v roce 2013 už bude mít 7 let a je schopné na hrádku poskakovat a radovat se. Stromečky vysazené na hranici pozemku už jsou tak vysoké, že hrádek už jen tak neuvidíte a musíte hledat i když odbočka ze silnice na obec Buková má malou značku, kterou ale nezahlédnete, když nevíte, že by tam mohla být.

Takže jsem nafotil dům, ve kterém bydlí či bydlel stavitel tohoto hrádku. A protože se jmenuje pan Procházka, tak to je pak po Německu pan „špacír“ a odtud ta má tehdejší zmínka o Špacírštějnu.

20200601_135734 dům budovatele Lipovského hrádku 20200601_140233 za obcí Lipová se objeví nenápadná směrovka

No a když byl ten den dětí 1.června, tak jsme tam potkali právě maminku se dvěma dítky, z nichž jedno se mohlo narodit v tom roce 2013 a druhé o něco později.

20200601_143458 zeleň kolem hrádku je pořádně přirostlá 20200601_143522 je tu ale nové posezení

Když je krásné slunečné počasí, je to i krásná procházka sytě zelenou krajinou s okolními lesy a loukami a já mohu toto místo jen doporučit.

Mohu také doporučit zastavení v Seči, což je obec vedená jako součást Lipové a je to místo, kde je spousta krásných chat situovaných nad krásným údolím.
Do Lipové se jede přes Prostějov a Plumlov se zámkem a přehradou a pak přes obec Střížov, kde je krásné koupání. I tam se můžete cestou do Lipové zastavit.

DSC_0301_18145 koupaliště ve Stražisku DSC_0190_18126 zámek nad Plumlovem

A u přehrady můžete i pobýt. Voda byla čistá a je zde už i dobré ubytovací zázemí.
Protože jsem vzpomínal, dávám odkaz na článek, který jsem jako vzpomínku zapsal v roce 2013. Můžete nahlédnout.
www.cestotipy.cz/2013/vylet-za-neznamem-–-neco-co-se-v-mapach-nenajde-jako-je-hradek-lipova/ .
Když nebudete v dnešní době koronavirové putovat po vlastech Českých, berte to jako zajímavý typ. Navštívit toto místo je krásným zpestřením a dobrým cílem pro výlet na kole.

Fotky z procházky na Lipovský hrádek nebo také Špacírštejn :

Výlet do Jevíčka, Velkých Opatovic a Letovic – 27.duben.

Počasí v letošním dubnu je jako na houpačce. jednou modrá obloha a studený vichr, pak bezvětří a teploučko. A tak něco naplánovat dopředu jde velmi těžce. Naší výhodou je ale důchod a volno kdy se nám zachce.
A tak se i stalo toho 22.dubna. Vítr hned po ránu nikde a teploty mají být něco nad 20 st.C.
Takže sednout k počítači nad webovou stránku www.mapy.cz , konfrontovat to s www.toulavakamera.cz a hned se něco v reálném dosahu od Olomouce najde. našlo se i v pondělí 27.dubna. Objevil jsem Jevíčko, pak zámek ve Velkých Opatovicích, kamenné reliefy v lese za Opatovicemi a základní rozhodnutí se dalo na papírek a už po 9.hodině vyrážíme přes Konici, což je nejkratší cesta autem do Jevíčka.
Ne vše bylo v plánu a tak když jsme vyjeli s lesů Drahanské vrchoviny, na protějším kopci nad Jaroměřicemi jsme zahlédli novou, asi opravenou kostelní stavbu. No a už víme kam se podívat mimo plánovanou trasu. Objevili jsme pěkný městský úřad usídlený v opraveném zámečku a pak jsme našli i cestu pro auto k té sakrální stavbě.

20200427_093944_94590 zámeček jako městský úřad v Jaroměřicích 20200427_093957_94591 pohled na Jaroměřice

Pak se objevila směrovka ke Kalvárii. tak to jsme se dali dobře a už jsme na vrcholu kopce u domova důchodců a pod úžasnou scenerií dvou historických objektů. Jsme na kalvárii. ještě tu probíhají rekonstrukce interiéru z evropských fondů, ale samotná kalvárie nám vyráží dech. vyhmátli jsme totiž úžasné osvětlení, modrou oblohu a sem tam mráček. Tohle místo jsem si vychutnali, ale jede se dál.

20200427_095715_94603 Kalvarie na Jaroměřicemi 20200427_095925_94608 Kalvarie na Jaroměřicemi

Před polednem zastavujeme v Jevíčku. Velké náměstí je plné aut a na zhlédnutí nic moc. A tak popojedeme kousek za náměstí, a parkujeme na Komenského náměstí, kde je pak soustředěno vše z historie. Klášter, kostel, hradby, samostatně stojící zvonice. Je ale doba koronavirová, a tak na zvonici nemůžeme vystoupit. Jinak by to stálo asi za to, což později zjistíme z leteckého snímku za výkladem jednoho u obchodů. Podařilo se nám nahlédnout i do kostela Nanebevzetí Panny Marie, protože řemeslníci za sebou nezavřeli dveře.

20200427_103117_94629 pohled k náměstí Komenského 20200427_102823_94626 kostel byl mimořádně otevřen, byli tam řemeslníci Čti více…

Výlet do krasové lokality kolem Javoříčka.

Ta koronavirová izolace nás opět vyhnala do přírody, kousek od Olomouce. Cíl byl vybrán podle informační tabule u hradu Bouzov, kde jsme byli v neděli 5.dubna. tentokrát jsem vyrazili v pátek 17.dubna aby jsme měli jistotu, že potkáme co nejméně lidí, kteří by si zvolili stejný cíl.
V rámci okolí hradu Bouzov se totiž nachází krásná jeskyně Javoříčská nad obcí Javoříčko. Když jsem pak nad mapou hledal nejvhodnější možnou vycházku tak aby vytvořila jakýsi okruh na pěší tůru, kterou v pohodě zvládneme. Takže z toho důvodu jsme z Olomouce vyrazili autem na Litovel a za ní projeli obcí Chudobín. tady jsme už byli na obhlídce tří kostelů pro tři různé církve. na webu výlet v Nové Vsi a okolí jsme toto místo prošli v roce 2014.
Takže Chudobín jen projíždíme a naše první zastavení za pěknou a romantickou přírodou bylo v zaplaveném lomu v obci Nová ves. V roce 2014 jsem konstatoval, že do vody nelze vstoupit kvůli sinici. Nyní se zázemí pro koupající vylepšilo a tak větší návštěvnost toto místo zcela vyřadila z lokalit, kde může být krásné koupání. Snad jen rybáři si užijí té přírodní krásy kolem vodní hladiny.

20200417_105147_94187 v lomu Nová Ves u Litovle 20200417_105118_94186 v lomu Nová Ves u Litovle

No po prohlídce zatopeného lomu jsme pak už zastavili až v obci Vojtěchov. Jeli jsme až do míst, kde kdysi bývala dětská ozdravovna. Tady jsme nechali auto a vyšli na pěší okruh po červené značce ke zkamenělému hradu Branky nad potokem Špraněk.

20200417_120014_94221 výstup kamennou bránou na vyhlídku 20200417_121541_94247 pohled na vyhlídku nad údolím Špraněk Čti více…

Ve volné přírodě a místě bez lidí, když je ten nouzový stav.

Vlastním autem jsme projeli Zlínem a tady jsme pak odbočili na Kudlov. Za Kudlovem jsme projeli krásnou pahorkatinou a poprvé jsme vystoupili až na Pinduli, kde je restaurace s velkými možnostmi parkování a krásnými výhledy na Želechovické louky. Nikde nebylo živé bytosti. Popojeli jsme směrem na Březůvky a museli jsme na velkém parkovišti před obcí zase zastavit, protože jsme uviděli krásnou vodní hladinu a probouzející se jarní přírodu kolem.

20200408_102028_93827 restaurace na Pinduli a není tu živé bytosti 20200408_103438_93836 vodní nádrž v Březůvkách

Když jsme vystoupili z auta pod hrází a vystoupali na ni, kolem hladiny do okola seděli jednotlivě rozesazení rybáři a někteří, i když tam byli osamoceni měli roušky.
Hotel s výhledem na tu krásu bez lidí a dokonce měl na terase s výhledem na to pučící jaro ještě silvestrovskou výzdobu. Pokochali jsme se a zase s rouškami přes obličej jsme nasedli a popojeli.
Dojeli jsme do obce Provodov a hledali značenou cestu na kopec, kde by měla být zřícenina hradu Rýsov v blízkosti atraktivní skály, kterou jsem mezi stromy už po zaparkování auta viděli. Byla hodně vysoko a my stáli dole v dědině. Venku horko a modrá obloha nad námi. Tak jsme raději popojeli a shodou náhod zastavil až na místě značeném zelenou značkou. Pak už to bylo jen do kopce a do kopce a k tomu vždy nádherný rozhled po krajině kolem.

20200408_111820_93849 cestou na Čertův kámen 20200408_121331_93874 Čertův kámen

V lese jsme pak objevili onu skálu nazvanou Čertův kámen a plošinku pod ní, kde mohlo snad být i hradní nádvoří. No ale našli jsme místo, kde nebylo človíčka, byla tu jen krásná příroda kolem a barevná skála, která stála za ten výstup. Čti více…

Objevili jsme Svatou vodu a viděli krásný hrad Bouzov.

Nouzový stav trval i v neděli 5.dubna a my měli touhu vyrazit a najít místo, kde bude minimum lidí. To jsme našli a tak jsme objevili skutečně zajímavou lokalitu nedaleko Olomouce kousek za Náměští na Hané, za obcí Nové Dvory. Lokalita je vymezena naučnou stezkou Elišky z Kunštátu. První zajímavé místo je Svatá voda.

20200405_155653_93729 ke studánce ve Svaté vodě 20200405_160937_93746 poutní místo u studánky na Svaté Vodě

Prostě shluk stavení zapadlých v dolíku mezi zvlněnou krajinou Zábřežské vrchoviny. No a za těmi stavení je poutní kaplička. Na okolních stromech naivní svaté obrázky s informační tabulí, kde se praví, že voda tu teče jen na Velký pátek. No my tu byli na Květnou neděli a voda již tekla.

20200405_155805_93733 poutní místo u studánky na Svaté Vodě 20200405_161012_93748 poutní místo u studánky na Svaté Vodě

Skutečně zajímavé místo i s krásným výhledem na tu naši Hanou, ale to se musí ze stezky jen kousek odbočit na viditelný kopec s posedem. Potom jsem se prošli ještě spící krajinou až do obce Cakov a po neudržované místní silnici jsme došli zpět k autu.

20200405_162315_93751 nad obcí Cvakov 20200405_163207_93757 za obcí Cvakov

Tady byli směrovky pro cyklostezky a jeden z nich nám sdělovalo že na hrad Bouzov to je jen 20 km. No a tak jsme jeli daným směrem. Poznali jsme obce, kde jsme ještě nebyli, ale taky jsme těsně před 18 hodinou v neděli nakoupil v prodejně malé mlékárny s místními produkty, přímo na proti nového ženského kláštera pravoslavné církve.

20200405_165211_93758 vrch Skalka nad Novými Dvory 20200405_172257_93771 dům pravoslavných řádových sester ve Vilémově

No a pak už se jelo lesy, kde asi roste hodně hub, ale kde taky popadalo hodně stromů po vichřici. No a pak se před námi už objevil hrad Bouzov v plné své romantické kráse. Na parkovišti před 19 hodinou ani živáčka, park před hradem bez lidí a věže hradu byly ozářeny narudlým sluncem pod modrou oblohou. No prostě skutečně nezvyklý zážitek.

20200405_181327_93782 v podvečer na hradě Bouzov 20200405_181758_93790 obcházíme hradby na Bouzově

A tak jsem si v pohodě bez lidí a tedy i s rouškami svěšenými pod bradou obešli hradní kamennou zídku a kochali se tou parádou za ní.

20200405_182345_93799 obcházíme hradby na Bouzově 20200405_183513_93815 ale bylo na večer krásně

No a mohu konstatovat, že se nám ten nedělní odpolední výlet podařil a ještě jsme si to vychutnali při večeři, protože jsme si dali uležené loštické tvarůžky a venkovským čerstvým chlebíčkem a čerstvé domácí podmáslí k tomu. No řekněte kdo to má.

Fotky z procházky ke Svaté vodě a na hrad Bouzov :

Podzimní putování do Podhájské – 24.října 2019

Podzimní putování do Podhájské – 24.října 2019

Počasí koncem října se vymklo odborníkům na předpovědi počasí a tak je pořád modrá obloha a my se ještě rozhodli provětrat naše „autíčko“ a jen tak narychlo vyjet do Podhájské. Kdo neví kde to je a co je tam zajímavého, tak tady je základní informace. Je to na Slovensku, skoro každý Čech či Moravák to asi zná a už tam byl. Jsou tam velké termální lázně, které snad vše léčí a hodně teplé vody zde mají i 39 st.C a k tomu hned i chladící bazének. Léčivá voda vyvěrá z hloubky 1900 m a má 80 st.C. Složení se srovnává s vodou v Mrtvém moři protože vyvěrá z vrstev, které odpovídají mořskému dnu a objevili se zde i organizmy z mořského dna. Voda léčí asi všechny choroby co jsou kolem nás.Teď po 20 říjnu jim ale v lázních skončila letní sezona a venkovní bazény z nerezu tak byly vypuštěné, ale zase tam kde se dalo ve vodě léčit znavené tělo bylo málo lidí.

_DSC6726_92901 v areálu lázní v Podhájské 20191025_094333_93000 v lázních Podhájská

Nebyl v provozu ani Camping, kde jsem ale po ránu nahlédl a četl si, že kdo je tady ubytován, pak platí v termálech méně než je ceníková cena.

_DSC6689_92864 v campu nad lázněmi v Podhájské _DSC6690_92865 v campu nad lázněmi v Podhájské

No a ta byla na celý den v tomto čase 22 eur na osobu. Ale zase sedíte si v bazéně a nalejí vám tu i pivo značky Plzeň nebo Zlatý bažant a to za cenu jen 1,80eur na 0,5 litru a vy jen natáhnete ruku s čipovými hodinkami a platíte až při odchodu. Dali jsme si tedy to chalzené pivko a bylo to fakt parádní osvěžení. No a voda asi skutečně léčí. Toto místo lze doporučit, ale už tam asi každý byl. V roce 1998 to tu byl jeden bazén a bufet z langoši a vařenou kukuřicí a okolo jen pár přebudovaných domečků na pensiony, pokud to jen zkráceně popíši. Nyní v okolí hotely, velké pensiony, apartmánové domy, chaty k pronajmutí a pokoje k pronajmutí. Na reklamních letácích pak bazény plné lidí, takže v sezoně to tu je asi úplně jinak a nerad bych tu v tomto čase byl. Z Olomouce nám to ukázalo na tachometru 279 km přes Strání, Nitru. No a protože my cestou i poznáváme, tak jsme za Novým Městem nad Váhom zajeli pod Čachtický hrad a po zaparkovaní nad dědinou dali asi 1,5 km ke hradu. Udělali jsme dobře až na malou ostudu. Jel jsme s Česka a v peněžence měl jen koruny a když jsme vylezli z „autíčka“ nedoplnil jsme ji eury.

_DSC6532_92708 jsme na prohlídce hradu Čachtice _DSC6542_92718 jsme na prohlídce hradu Čachtice Čti více…

01 – putování přes Varšavu do Litvy včetně hlavního města Vilnius

01 – Průjezd Varšavou do Litvy – červenec 2019.

V prosinci jsem dostal jako dárek poukaz na poznávací zájezd do Litvy, Lotyšska a Estonska.
Měl jsem z toho radost, ale už i obavy, jak asi přežiji tak dlouhé putování. Ale když si nyní zapisuji tuto vzpomínku, tak už mám v paměti jen to, že základní přesun tam a pak poslední přesun zpět, to bylo hrozné. Jednak proto, že to bylo přes 900 km tam a 1000 km na zpáteční cestě a autobus měl mezi sedadly hodně málo místa pro nohy těch co mají více jak 180 cm na výšku. Ještě dnes máme se ženou napuchlé nohy. Ale za ten týden jsme najeli 3.700 km, nikomu se nic nestalo. Vše ostatní pak už ale bylo tak jak bylo potřeba. Celou dobu krásné počasí s teplotami nad 23 st.C, dalo se osvěžit i v baltském moři. Byli jsme jediní, kteří měli sebou plavky i po vystoupení z autobusu, ostatní to třeba ani neplánovali. Průvodce byl tak znalý dějin, že jsme se dozvěděli spoustu zajímavých souvislostí z oblasti historie Poláků, Litevců, ale i Lotyšů a Estonců. Dozvěděli jsme se spoustu informací, jak to tu bylo po roce 1989 a nebo kousek před tím, tedy něco o čem se u nás prostě nepsalo, jen se tušilo a nebo proniklo jen velmi málo kusých informací. Zájezd byl zajištěn s ubytováním ve slušných hotelích se snídaní a to vždy snídaní vydatnou a dobrou. Přes den pak bylo k snědku jen to co jsme vezli sebou no a na večeři se dalo někde pojíst v restauraci, ale mělo to své háčky, ale vydrželi jsme to a našli vždy nějaké to řešení.
Takže začátek byl hodně zajímavý. Vyjíždělo se v neděli z Olomouce v 5.15 hodin od vlakového nádraží. Ale tam jsme museli taxikem, protože na MHD se nedalo spolehnout, protože k nádraží vše přijíždělo po 5.10 hodině. No a já byl v sobotu celý den oslavovat s kamarády a tak se popíjelo a ve mě byl zbytkový alkohol.
Ale pak jsme tam byli první a autobus dojel se zpoždění od Brna, kde své putování dopravní společnost Lerch.cz putování začínala. Za oknem byla informace že se cestuje do Pobaltí a akci organizuje ČEBUS a Bohemia Fantasy. Cestou se nabírali další zájemci z Ostravska. No a pak se jelo a jelo, a to až do Varšavy. Tady byla po poledni komentovaná procházka a pak volno k návratu na místo nástupu. Dozvěděli jsme se o historii tohoto starého centra o historii Poláků a hlavně Polských židů za války.

20190721_142514_90306 to co tu zbylo po sovětech 20190721_144617_90313 náměstí kde se loučili Poláci se zemřelým po tragedii v Katyni

No ale hlavně jsme poznali i to, že Poláků je o hodně víc než nás Čechů a když je neděle, tak je jich snad ještě víc. Na fotkách se to pozná.

_DSC3100_90358 Varšava - náměstí před zámkem _DSC3122_90380 Varšava - jde se na náměstí

Nepozná se ale to, že celé historické centrum bylo po válce postaveno jako nové a jen z ulice to připomíná historii.

_DSC3110_90368 Varšava- zámek _DSC3139_90397 jsme na hlavním náměstí ve Varšavě Čti více…

02 – Tallin – hlavní město Estonska

02 – Přejezd do Tallinu v Estonsku – červenec 2019.

Estonsko jsme mohli poznat jen tak, že nás autobus vezl podél pobřeží Baltického moře až do Tallinu, který je hlavním městem Estonska a který býval i sídelním městem ruského cara Petra I. – velikého. Byl pátek a byli jsme v druhé polovině našeho poznávání pobaltských republik, kde se k placení používá euro. Než jsme vyrazili na cestu, byl čas nafotit okolí hotelu v Rize, kde jsme přespali ze čtvrtka na pátek. Kolem snad i nového hotelu stály domy z doby ruské nadvlády a možná i staršího původu. Dřevěné či cihlové s opadanou omítkou, lidi na ulici jako ti co mají hodně hluboko do kapsy.

_DSC3860_91451 okolí hotelu, kde jsme nocovali v Rize _DSC3863_91454 okolí hotelu, kde jsme nocovali v Rize

V ulici hned pod hotelem projížděla tramvajová soupravy vyrobená v Česku do centra Rigy. Byl tu hodně silný kontrast s minulostí a novou budoucností města. Takový obraz přerodu ze socialismu přímo do kapitalismu. Možná i ráj pro filmaře, kteří by takovou to dobu ještě chtěli ztvárnit.

_DSC3862_91453 okolí hotelu, kde jsme nocovali v Rize _DSC4255_91937 ulice pod hotelem v Rize

Do Tallinu nás čekala cesta dlouhá něco přes 300 km. Vyjeli jsme v 9.15 hodin a vystupovali jsme po technické přestávce na hranici mezi Lotyšskem a Estonskem.

_DSC3896_91487 Talin - prohlídka v lokalitě parku Kadriorg _DSC3901_91492 Talin - prohlídka v lokalitě parku Kadriorg Čti více…

03 – Poznáváme Lotyšsko a jeho hlavní město Rigu

03 – Poznávání Lotyšska a hlavního města Rigy – červenec 2019.

Ráno po snídani, která byla ucházející se jelo zpět přes celé Estonsko a teprve v Lotyšsku začalo poznávání této země. Tak jak jsou země v Pobaltí rovinaté, tak naše zastavení bylo u hradu Turajda. Nad meandrují řekou Gauja jsou k nahlédnutí i další hrady. My navštívili Turajdu. Prošli jsme hradními komnatami i sklepením a vystoupali na jeho věž. Vše tu bylo rekonstruováno a je to z pálených červených cihel, jak to v tomto kraji bylo zvykem. Taky vše rekonstruované, ale jako nové a zajímavě řešené, jen ten jazyk byl pro nás nesrozumitelný.

_DSC4126_91809 hrad Turajda _DSC4155_91838 hrad Turajda - výhledy z věže hradu

Zajímavá expozice a krásné výhledy z věže. Pak se prošlo parkem, kde byly v prostoru plném zelené rozmístěny úžasné sochy z kamene.

_DSC4164_91847 park a sochy v areálu hradu Turajda _DSC4170_91853 park a sochy v areálu hradu Turajda Čti více…

02 – Cestou z Roudnice nad Labem po hradech a zámcích.

02 – Cestou z Roudnice nad Labem po hradech a zámcích.

Ráno po teplé noci je opět na obloze sluníčko a my se po snídani vydáváme na zpáteční cestu.
Našim prvním zastavením je zámek nabízený k prodeji v obci Liběšice.

_DSC9917_87081 u zámku v Liběšicích - zámek je prodáván krajem Ústí nad Labem _DSC9921_87085 u zámku v Liběšicích

V tom ranním slunci nádhera, ale protože na zakoupení zámku nemáme je toto krásné místo jen nafoceno a jede se dál. Zastavujeme v Úšteku. Jen zase zíráme na to co jsme nového objevili. Městečko na kopci, krásné stavby na náměstí, krásné výhledy do údolí pod městem.

_DSC9948_87105 ve městě Úštěk - památné domy _DSC9957_87114 ve městě Úštěk

Z jednoho místa jsem zahlédli kopec a na něm kostelní stavby. Když jsem zjistili, že to je kalvárie nad obcí Ostré, jelo se na tam. Ještě spící obec, tedy bez lidí, protože tu už asi pobývají jen „lufťáci“, zaparkovali jsme „autíčko“ a po nenáročné cestě křížovou cestou jsme na místě s nádhernými výhledy a zajímavou kalvárií na jejím vrcholu.

_DSC9982_87139 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii _DSC9975_87132 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii Čti více…

?>