Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘hrady’

Ve volné přírodě a místě bez lidí, když je ten nouzový stav.

Vlastním autem jsme projeli Zlínem a tady jsme pak odbočili na Kudlov. Za Kudlovem jsme projeli krásnou pahorkatinou a poprvé jsme vystoupili až na Pinduli, kde je restaurace s velkými možnostmi parkování a krásnými výhledy na Želechovické louky. Nikde nebylo živé bytosti. Popojeli jsme směrem na Březůvky a museli jsme na velkém parkovišti před obcí zase zastavit, protože jsme uviděli krásnou vodní hladinu a probouzející se jarní přírodu kolem.

20200408_102028_93827 restaurace na Pinduli a není tu živé bytosti 20200408_103438_93836 vodní nádrž v Březůvkách

Když jsme vystoupili z auta pod hrází a vystoupali na ni, kolem hladiny do okola seděli jednotlivě rozesazení rybáři a někteří, i když tam byli osamoceni měli roušky.
Hotel s výhledem na tu krásu bez lidí a dokonce měl na terase s výhledem na to pučící jaro ještě silvestrovskou výzdobu. Pokochali jsme se a zase s rouškami přes obličej jsme nasedli a popojeli.
Dojeli jsme do obce Provodov a hledali značenou cestu na kopec, kde by měla být zřícenina hradu Rýsov v blízkosti atraktivní skály, kterou jsem mezi stromy už po zaparkování auta viděli. Byla hodně vysoko a my stáli dole v dědině. Venku horko a modrá obloha nad námi. Tak jsme raději popojeli a shodou náhod zastavil až na místě značeném zelenou značkou. Pak už to bylo jen do kopce a do kopce a k tomu vždy nádherný rozhled po krajině kolem.

20200408_111820_93849 cestou na Čertův kámen 20200408_121331_93874 Čertův kámen

V lese jsme pak objevili onu skálu nazvanou Čertův kámen a plošinku pod ní, kde mohlo snad být i hradní nádvoří. No ale našli jsme místo, kde nebylo človíčka, byla tu jen krásná příroda kolem a barevná skála, která stála za ten výstup. Čti více…

Objevili jsme Svatou vodu a viděli krásný hrad Bouzov.

Nouzový stav trval i v neděli 5.dubna a my měli touhu vyrazit a najít místo, kde bude minimum lidí. To jsme našli a tak jsme objevili skutečně zajímavou lokalitu nedaleko Olomouce kousek za Náměští na Hané, za obcí Nové Dvory. Lokalita je vymezena naučnou stezkou Elišky z Kunštátu. První zajímavé místo je Svatá voda.

20200405_155653_93729 ke studánce ve Svaté vodě 20200405_160937_93746 poutní místo u studánky na Svaté Vodě

Prostě shluk stavení zapadlých v dolíku mezi zvlněnou krajinou Zábřežské vrchoviny. No a za těmi stavení je poutní kaplička. Na okolních stromech naivní svaté obrázky s informační tabulí, kde se praví, že voda tu teče jen na Velký pátek. No my tu byli na Květnou neděli a voda již tekla.

20200405_155805_93733 poutní místo u studánky na Svaté Vodě 20200405_161012_93748 poutní místo u studánky na Svaté Vodě

Skutečně zajímavé místo i s krásným výhledem na tu naši Hanou, ale to se musí ze stezky jen kousek odbočit na viditelný kopec s posedem. Potom jsem se prošli ještě spící krajinou až do obce Cakov a po neudržované místní silnici jsme došli zpět k autu.

20200405_162315_93751 nad obcí Cvakov 20200405_163207_93757 za obcí Cvakov

Tady byli směrovky pro cyklostezky a jeden z nich nám sdělovalo že na hrad Bouzov to je jen 20 km. No a tak jsme jeli daným směrem. Poznali jsme obce, kde jsme ještě nebyli, ale taky jsme těsně před 18 hodinou v neděli nakoupil v prodejně malé mlékárny s místními produkty, přímo na proti nového ženského kláštera pravoslavné církve.

20200405_165211_93758 vrch Skalka nad Novými Dvory 20200405_172257_93771 dům pravoslavných řádových sester ve Vilémově

No a pak už se jelo lesy, kde asi roste hodně hub, ale kde taky popadalo hodně stromů po vichřici. No a pak se před námi už objevil hrad Bouzov v plné své romantické kráse. Na parkovišti před 19 hodinou ani živáčka, park před hradem bez lidí a věže hradu byly ozářeny narudlým sluncem pod modrou oblohou. No prostě skutečně nezvyklý zážitek.

20200405_181327_93782 v podvečer na hradě Bouzov 20200405_181758_93790 obcházíme hradby na Bouzově

A tak jsem si v pohodě bez lidí a tedy i s rouškami svěšenými pod bradou obešli hradní kamennou zídku a kochali se tou parádou za ní.

20200405_182345_93799 obcházíme hradby na Bouzově 20200405_183513_93815 ale bylo na večer krásně

No a mohu konstatovat, že se nám ten nedělní odpolední výlet podařil a ještě jsme si to vychutnali při večeři, protože jsme si dali uležené loštické tvarůžky a venkovským čerstvým chlebíčkem a čerstvé domácí podmáslí k tomu. No řekněte kdo to má.

Fotky z procházky ke Svaté vodě a na hrad Bouzov :

Podzimní putování do Podhájské – 24.října 2019

Počasí koncem října se vymklo odborníkům na předpovědi počasí a tak je pořád modrá obloha a my se ještě rozhodli provětrat naše „autíčko“ a jen tak narychlo vyjet do Podhájské. Kdo neví kde to je a co je tam zajímavého, tak tady je základní informace. Je to na Slovensku, skoro každý Čech či Moravák to asi zná a už tam byl. Jsou tam velké termální lázně, které snad vše léčí a hodně teplé vody zde mají i 39 st.C a k tomu hned i chladící bazének. Léčivá voda vyvěrá z hloubky 1900 m a má 80 st.C. Složení se srovnává s vodou v Mrtvém moři protože vyvěrá z vrstev, které odpovídají mořskému dnu a objevili se zde i organizmy z mořského dna. Voda léčí asi všechny choroby co jsou kolem nás.Teď po 20 říjnu jim ale v lázních skončila letní sezona a venkovní bazény z nerezu tak byly vypuštěné, ale zase tam kde se dalo ve vodě léčit znavené tělo bylo málo lidí.

_DSC6726_92901 v areálu lázní v Podhájské 20191025_094333_93000 v lázních Podhájská

Nebyl v provozu ani Camping, kde jsem ale po ránu nahlédl a četl si, že kdo je tady ubytován, pak platí v termálech méně než je ceníková cena.

_DSC6689_92864 v campu nad lázněmi v Podhájské _DSC6690_92865 v campu nad lázněmi v Podhájské

No a ta byla na celý den v tomto čase 22 eur na osobu. Ale zase sedíte si v bazéně a nalejí vám tu i pivo značky Plzeň nebo Zlatý bažant a to za cenu jen 1,80eur na 0,5 litru a vy jen natáhnete ruku s čipovými hodinkami a platíte až při odchodu. Dali jsme si tedy to chalzené pivko a bylo to fakt parádní osvěžení. No a voda asi skutečně léčí. Toto místo lze doporučit, ale už tam asi každý byl. V roce 1998 to tu byl jeden bazén a bufet z langoši a vařenou kukuřicí a okolo jen pár přebudovaných domečků na pensiony, pokud to jen zkráceně popíši. Nyní v okolí hotely, velké pensiony, apartmánové domy, chaty k pronajmutí a pokoje k pronajmutí. Na reklamních letácích pak bazény plné lidí, takže v sezoně to tu je asi úplně jinak a nerad bych tu v tomto čase byl. Z Olomouce nám to ukázalo na tachometru 279 km přes Strání, Nitru. No a protože my cestou i poznáváme, tak jsme za Novým Městem nad Váhom zajeli pod Čachtický hrad a po zaparkovaní nad dědinou dali asi 1,5 km ke hradu. Udělali jsme dobře až na malou ostudu. Jel jsme s Česka a v peněžence měl jen koruny a když jsme vylezli z „autíčka“ nedoplnil jsme ji eury.

_DSC6532_92708 jsme na prohlídce hradu Čachtice _DSC6542_92718 jsme na prohlídce hradu Čachtice Čti více…

01 – putování přes Varšavu do Litvy včetně hlavního města Vilnius

01 – Průjezd Varšavou do Litvy – červenec 2019.

V prosinci jsem dostal jako dárek poukaz na poznávací zájezd do Litvy, Lotyšska a Estonska.
Měl jsem z toho radost, ale už i obavy, jak asi přežiji tak dlouhé putování. Ale když si nyní zapisuji tuto vzpomínku, tak už mám v paměti jen to, že základní přesun tam a pak poslední přesun zpět, to bylo hrozné. Jednak proto, že to bylo přes 900 km tam a 1000 km na zpáteční cestě a autobus měl mezi sedadly hodně málo místa pro nohy těch co mají více jak 180 cm na výšku. Ještě dnes máme se ženou napuchlé nohy. Ale za ten týden jsme najeli 3.700 km, nikomu se nic nestalo. Vše ostatní pak už ale bylo tak jak bylo potřeba. Celou dobu krásné počasí s teplotami nad 23 st.C, dalo se osvěžit i v baltském moři. Byli jsme jediní, kteří měli sebou plavky i po vystoupení z autobusu, ostatní to třeba ani neplánovali. Průvodce byl tak znalý dějin, že jsme se dozvěděli spoustu zajímavých souvislostí z oblasti historie Poláků, Litevců, ale i Lotyšů a Estonců. Dozvěděli jsme se spoustu informací, jak to tu bylo po roce 1989 a nebo kousek před tím, tedy něco o čem se u nás prostě nepsalo, jen se tušilo a nebo proniklo jen velmi málo kusých informací. Zájezd byl zajištěn s ubytováním ve slušných hotelích se snídaní a to vždy snídaní vydatnou a dobrou. Přes den pak bylo k snědku jen to co jsme vezli sebou no a na večeři se dalo někde pojíst v restauraci, ale mělo to své háčky, ale vydrželi jsme to a našli vždy nějaké to řešení.
Takže začátek byl hodně zajímavý. Vyjíždělo se v neděli z Olomouce v 5.15 hodin od vlakového nádraží. Ale tam jsme museli taxikem, protože na MHD se nedalo spolehnout, protože k nádraží vše přijíždělo po 5.10 hodině. No a já byl v sobotu celý den oslavovat s kamarády a tak se popíjelo a ve mě byl zbytkový alkohol.
Ale pak jsme tam byli první a autobus dojel se zpoždění od Brna, kde své putování dopravní společnost Lerch.cz putování začínala. Za oknem byla informace že se cestuje do Pobaltí a akci organizuje ČEBUS a Bohemia Fantasy. Cestou se nabírali další zájemci z Ostravska. No a pak se jelo a jelo, a to až do Varšavy. Tady byla po poledni komentovaná procházka a pak volno k návratu na místo nástupu. Dozvěděli jsme se o historii tohoto starého centra o historii Poláků a hlavně Polských židů za války.

20190721_142514_90306 to co tu zbylo po sovětech 20190721_144617_90313 náměstí kde se loučili Poláci se zemřelým po tragedii v Katyni

No ale hlavně jsme poznali i to, že Poláků je o hodně víc než nás Čechů a když je neděle, tak je jich snad ještě víc. Na fotkách se to pozná.

_DSC3100_90358 Varšava - náměstí před zámkem _DSC3122_90380 Varšava - jde se na náměstí

Nepozná se ale to, že celé historické centrum bylo po válce postaveno jako nové a jen z ulice to připomíná historii.

_DSC3110_90368 Varšava- zámek _DSC3139_90397 jsme na hlavním náměstí ve Varšavě Čti více…

02 – Tallin – hlavní město Estonska

02 – Přejezd do Tallinu v Estonsku – červenec 2019.

Estonsko jsme mohli poznat jen tak, že nás autobus vezl podél pobřeží Baltického moře až do Tallinu, který je hlavním městem Estonska a který býval i sídelním městem ruského cara Petra I. – velikého. Byl pátek a byli jsme v druhé polovině našeho poznávání pobaltských republik, kde se k placení používá euro. Než jsme vyrazili na cestu, byl čas nafotit okolí hotelu v Rize, kde jsme přespali ze čtvrtka na pátek. Kolem snad i nového hotelu stály domy z doby ruské nadvlády a možná i staršího původu. Dřevěné či cihlové s opadanou omítkou, lidi na ulici jako ti co mají hodně hluboko do kapsy.

_DSC3860_91451 okolí hotelu, kde jsme nocovali v Rize _DSC3863_91454 okolí hotelu, kde jsme nocovali v Rize

V ulici hned pod hotelem projížděla tramvajová soupravy vyrobená v Česku do centra Rigy. Byl tu hodně silný kontrast s minulostí a novou budoucností města. Takový obraz přerodu ze socialismu přímo do kapitalismu. Možná i ráj pro filmaře, kteří by takovou to dobu ještě chtěli ztvárnit.

_DSC3862_91453 okolí hotelu, kde jsme nocovali v Rize _DSC4255_91937 ulice pod hotelem v Rize

Do Tallinu nás čekala cesta dlouhá něco přes 300 km. Vyjeli jsme v 9.15 hodin a vystupovali jsme po technické přestávce na hranici mezi Lotyšskem a Estonskem.

_DSC3896_91487 Talin - prohlídka v lokalitě parku Kadriorg _DSC3901_91492 Talin - prohlídka v lokalitě parku Kadriorg Čti více…

03 – Poznáváme Lotyšsko a jeho hlavní město Rigu

03 – Poznávání Lotyšska a hlavního města Rigy – červenec 2019.

Ráno po snídani, která byla ucházející se jelo zpět přes celé Estonsko a teprve v Lotyšsku začalo poznávání této země. Tak jak jsou země v Pobaltí rovinaté, tak naše zastavení bylo u hradu Turajda. Nad meandrují řekou Gauja jsou k nahlédnutí i další hrady. My navštívili Turajdu. Prošli jsme hradními komnatami i sklepením a vystoupali na jeho věž. Vše tu bylo rekonstruováno a je to z pálených červených cihel, jak to v tomto kraji bylo zvykem. Taky vše rekonstruované, ale jako nové a zajímavě řešené, jen ten jazyk byl pro nás nesrozumitelný.

_DSC4126_91809 hrad Turajda _DSC4155_91838 hrad Turajda - výhledy z věže hradu

Zajímavá expozice a krásné výhledy z věže. Pak se prošlo parkem, kde byly v prostoru plném zelené rozmístěny úžasné sochy z kamene.

_DSC4164_91847 park a sochy v areálu hradu Turajda _DSC4170_91853 park a sochy v areálu hradu Turajda Čti více…

02 – Cestou z Roudnice nad Labem po hradech a zámcích.

02 – Cestou z Roudnice nad Labem po hradech a zámcích.

Ráno po teplé noci je opět na obloze sluníčko a my se po snídani vydáváme na zpáteční cestu.
Našim prvním zastavením je zámek nabízený k prodeji v obci Liběšice.

_DSC9917_87081 u zámku v Liběšicích - zámek je prodáván krajem Ústí nad Labem _DSC9921_87085 u zámku v Liběšicích

V tom ranním slunci nádhera, ale protože na zakoupení zámku nemáme je toto krásné místo jen nafoceno a jede se dál. Zastavujeme v Úšteku. Jen zase zíráme na to co jsme nového objevili. Městečko na kopci, krásné stavby na náměstí, krásné výhledy do údolí pod městem.

_DSC9948_87105 ve městě Úštěk - památné domy _DSC9957_87114 ve městě Úštěk

Z jednoho místa jsem zahlédli kopec a na něm kostelní stavby. Když jsem zjistili, že to je kalvárie nad obcí Ostré, jelo se na tam. Ještě spící obec, tedy bez lidí, protože tu už asi pobývají jen „lufťáci“, zaparkovali jsme „autíčko“ a po nenáročné cestě křížovou cestou jsme na místě s nádhernými výhledy a zajímavou kalvárií na jejím vrcholu.

_DSC9982_87139 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii _DSC9975_87132 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii Čti více…

03 – Rekreace v Hevizu – květen 2019

03 – Rekreace v Hevizu – květen 2019

Pátek je náš poslední den, kdy jsme zajeli na hrad Sziglegt a jsme součástí malého zázraku kousek od Bodacony. Sobota je den kdy končí naše rekreace a my cestou kolem Balatonu zastavíme v Siofoku, navštívíme Borgy Vár v Szekesfehervaru a kocháme se pěší zónou města. Navečer zastavujeme na Slovensku v Gabčíkovu, kde přespíme v „autíčku“ a po deštivé noci se jedeme podívat do termálních lázní v Dunajské Strede.

Teplých a léčivých vod bylo dosti a tak jedeme za poznáním přírody a historie v okolí Balatonu. Není plánu, je jen náhoda v odbočení z hlavní cesty. To první odbočení bylo k místu na kopci, kde byla ze silnice viditelná zajímavá stavba rozhledny. Nebylo to složitá, našli jsme, ale bylo oplocena a zavřeno z technických důvodů. Na rozhlednu v havarijním stavu se nesmí.
Tak to bereme přes kopec mimo město Keszthely a nevím ani jak už zase jedem do kopečka mezi domky. No a objevujeme místní střelnici na terče. Ale cesta vede ještě o kousek dál a tam to vše končí. Před námi je prostorný palouk, malé stavbičky sociálního zázemí, bufetu, ohniště, lavičky a první auto s rozdivočenými dítky. Pak se objevil mužíček v zeleném a ukazuje nám špičku rozhledny a vysvětluje jak se k ní dostat, pak tu máte WC a pak v mém krámku dostanete med či nějakou tu marmeládu, nebo si můžete dát kafe. A to vše s vysvětlujícími gesty v jazyce Maďarském, ale srozumitelném.

_DSC8899_86424 vystoupali jsme na rozhlednu _DSC8913_86438 výhledy z rozhledny

Za 15 minut jsme zdolali rozhlednu s výhledem do okolí až k městu Keszthely a Balatonu. Na opačnou stranu pak kopečky s hustou zelení a další rozhlednou. Příroda tu voní, sluníčko peče a jsme jako v ráji náhodně objeveném. Jen pod námi na palouku roste hluk skotačících dítek.

_DSC8924_86449 a pak setkání s rodiči a dovádivými dětmi _DSC8926_86451 a pak setkání s rodiči a dovádivými dětmi

Když se tam vrátíme je tu plno aut, stolečky přeplněné vším dobrým co rodiče na toto jakési setkání napekli a navařili a dítka kolem létají jako vosy či jako včelky. Odmítám s velkými díky tu marmeládu a kafé a jedeme směr silnice 71 co vede kolem Balatonu.
Odbočujeme k obci Szigleth nad níž stojí mohutný hrad. Vstupné je 800 ft a když zaplatíme samými 200 ft mincemi, uděláme radost pokladníkovi nevídanou, protože už má co vracet.

_DSC8939_86464 a jsem u vstupu na hrad _DSC8983_86506 na vrcholu hradu Čti více…

Jarní výlet na hrad Hukvaldy.

Jarní výlet na hrad Hukvaldy.

Bylo to na jaře roku 2003, kdy jsem s přáteli z Kanady zajel do Hukvald, abychom navštívili Štramberk a dům Leoše Janáčky, kde se na něj vždy v dobrém vzpomíná. Ale tehdy bylo pošmourné, až škaredé počasí a tak jsme pouze vnikli do musea a přítel, tehdy ještě zpěvák v kanadském sboru v Ottawě si koupil na památku CD a i noty s hudbou Leoše Janáčka.
Něco z těchto vzpomínek je na www.cestotipy.cz/2015/vzpominky-na-rok-2003/nggallery/page/4

No a když máme nyní tak krásně prosluněné a teplé velikonoční svátky, bez velkého plánování jsme vyjeli do Hukvald s tím, že tentokrát musíme vystoupit až na hrad.
Cestou jsme viděli siluetu hradu Helfštýn, pak hrad nad Starým Jičínem. Projeli jsme Jičínem do Kopřivnice a odbočili na Mišín do Hukvald. Všechny tyto hrady jsme už navštívil a já se o nich zmínil v těchto cestovních vzpomínkách.
Když jsem dojeli do Hukvald, měli jsme pocit, že se tu bude konat nějaká kulturní akce. Na parkovišti jsme vyškemrali poslední volné místečko pro naše malé autíčko. Na ulici k oboře a hradu na jejím vrcholu šli davy mladých turistů s velkými skupinami malých dítek.

_DSC8267_85949 jiné světlo na cestu k oboře _DSC8180_85863 malebné domečky při cestě k Janáčkovu domu

Vstoupili jsme do obory a po asfaltové cestě jsem začali stoupat až k hradu. Cestou jsme si šáhli pro štěstí na lišku Bystroušku jako snad každý, kdo kolem prochází.

_DSC8183_85865 poslední osvěžení, lístky na hrad se kupují až u hradu _DSC8189_85871 u sovy lišky Bystroušky

Pak jsem obdivovali krásné kořeny mohutných buků lesních, které tady byly vysazeny po roce 1730 na tehdy holé pláni.

_DSC8195_85877 pak objevíte při cestě nádherné kořeny _DSC8196_85878 pak objevíte při cestě nádherné kořeny Čti více…

01 -Zase za poznáním okolí Třeboně – pondělí a úterý – říjen 2018.

01 -Zase za poznáním okolí Třeboně – pondělí a úterý – říjen 2018.

Dovezl jsem ženu do lázní Aurora v Třeboni a abych nejezdil zbytečně, rozhodl jsme se podívat po okolí všude tam, kde jsem ještě nebyl. Třeboň jsem prošmejdil vícekrát, ale je tu pořád co objevovat a zjišťovat, že se stále mění něco k lepšímu. Naposledy jsem tam byl v březnu roku 2017, kdy jsem se tam potuloval také v rámci volného času při lázeňské péči. Mám o tom něco na webu www.cestotipy.cz/2017/tri-tydny-laznich-trebon-brezen-2017/. Takže jsem si ji v odpoledních hodinách zase prošel a pak vyrazil do okolí.

DSC_3891_83200 fotky z centra Třeboně DSC_3918_83227 fotky ze zámku a parku v Třeboni

Prostě jsem popojel až do vesnice Holašovice, která je vedena v seznamu památek UNESCO. No a jsem rád, že jsem se tam také podíval. Už se nedivím, že tam jezdí i zahraniční turisté. Je říjen a je pořád teplo a slunce svítí jako o závod a stromy se přeměňují do barev podzimu.

DSC_3963_83272 fotky z vesnice Holašovice DSC_3964_83273 fotky z vesnice Holašovice

Pak mě napadlo, že po cestě objevím i zámek Kratochvíle, který se nachází kousek za Netolicemi. Bylo už pozdní odpoledne a tak je zámek zavřený, ale našel jsme skuliny abych nafotil něco, co je pro toto krásné místo typické.

DSC_3982_83291 u zámku Kratochvíle DSC_3991_83300 u zámku Kratochvíle Čti více…

?>