Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

02 – Cestou z Roudnice nad Labem po hradech a zámcích.

Ráno po teplé noci je opět na obloze sluníčko a my se po snídani vydáváme na zpáteční cestu.
Našim prvním zastavením je zámek nabízený k prodeji v obci Liběšice.

_DSC9917_87081 u zámku v Liběšicích - zámek je prodáván krajem Ústí nad Labem _DSC9921_87085 u zámku v Liběšicích

V tom ranním slunci nádhera, ale protože na zakoupení zámku nemáme je toto krásné místo jen nafoceno a jede se dál. Zastavujeme v Úšteku. Jen zase zíráme na to co jsme nového objevili. Městečko na kopci, krásné stavby na náměstí, krásné výhledy do údolí pod městem.

_DSC9948_87105 ve městě Úštěk - památné domy _DSC9957_87114 ve městě Úštěk

Z jednoho místa jsem zahlédli kopec a na něm kostelní stavby. Když jsem zjistili, že to je kalvárie nad obcí Ostré, jelo se na tam. Ještě spící obec, tedy bez lidí, protože tu už asi pobývají jen „lufťáci“, zaparkovali jsme „autíčko“ a po nenáročné cestě křížovou cestou jsme na místě s nádhernými výhledy a zajímavou kalvárií na jejím vrcholu.

_DSC9982_87139 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii _DSC9975_87132 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii

Městečko Úštěk máme pod sebou i s rybníkem jako na dlani. Potom jsme mohli zajít ke zřícenině hrádku Helfenburk.
Ale vyhodnotili jsme to záporně a jeli směr Máchovo jezero a hrad Bezděz. Vyhodnocení bylo dobré, protože cestou byl hrádek pěkně viditelný a pohled na něj z dálky i pěkným zážitkem.

_DSC9990_87147 zahlédli jsme hrádek Helfenberk

Dorazili jsme do Doksů, projeli a pak zjistili že jedeme kolem jezera ale to jezero nikde. udělali jsme něco špatně a až ve Starých splavech jsme se začali orientovat, kde to jezero vlastně asi je. Všude zákazy zastavení a placená parkoviště. Konečně jsme objevili směrovku „K jezeru“. Na konci cesty parkoviště se závorou a za úplatu. Ale už jsme to vzdali a zaparkovali. Bylo pod mrakem ale teplo i na koupání. Zabalili jsme potřebné ke koupání a šli podle značení. Dlouhá dlážděná cesta jako pěší zóna. Na konci ale jen přístav pro vyhlídkové plavby a o kousek dál pak samozřejmě zase pokladna pro zaplacení vstupu na písečné pláže.

_DSC9998_87155 přístav na Máchově jezeře _DSC0005_87161 na koupališti při Máchově jezeře

Ale tak daleko jen jít a nenamočit tělo v Máchově jezeře, to by byl snad i hřích. Tak se stalo, že jsme poznali vodu toho jezerního pojmu. Můj tatínek to tehdy dávno dostal jako ROH pobyt za odměnu, když mu bylo 60 let. No a tak jsme tam byl nyní i já a mohu konstatovat, že to je jen pojem. Kdyby tam byly davy, jako že asi bývají, tak bych byl hodně zarmoucený. No a nakonec ta drahota na stáncích s rychlým občerstvením, to už jsme považoval za trénink duševního stavu pro pobyt někde u moře v daleké cizině. Prostě smažený sýr z polotovaru za 100 Kč a k tomu hranolky za 30 Kč a pivo za 40 Kč, to je už asi moc. představa, že tu někdo tráví dovolenou se dvěma dítky, no prostě jako důchodce to mu už asi nerozumím. No ale zase dříve se říkalo, byl jsi v Rusku? – tak neraď. A já byl a taky se koupal na Mácháči, tak vím své, už mě tam nikdo nenaláká. No a to něco z ponaučení na konec. Už tento den 6.června byla voda mírně nazelenalá a troufám si říct, že tak do 14 dnů tu bude jen sinice, protože hloubka tu je po ramena někde 100 m od břehu.

_DSC0009_87165 na koupališti při Máchově jezeře _DSC0011_87167 na koupališti při Máchově jezeře

Pod nohama jsme cítil takové jemné blatíčko od té předešlé sezony padlé sinice. Takže není tu v sezóně o co stát.
Bylo pod mrakem, koupání snad stačilo a tak jsme popojeli dál. Hrad Bezděz nás lákal a tak jsme k němu i odbočili, ale pak jsme zažili zcela podobnou atmosféru, kde vládne mamon. Vjíždíte do obce, kde je všude cedulka se zákazem stání a zastavení. Cesta jde pořád do kopce a na jejím konci jen placené parkoviště. otáčet jsem se musel v křižovatce a jen jsme se zastavil, abych nafotil a už do mě hučela místní bába, že tu je zákaz zastavení. když jsem to pak ještě jednou zkusil u vjezdu do statku, tak na mě vyjela bába, co že si to dovoluji chodit po jejím pozemku.

_DSC0018_87174 pohled na hrad Bezděz _DSC0019_87175 pohled na hrad Bezděz

No pokazil se nám ten národ Český.
Viděli jsme, nafotil jsem z dáli hrad Bezděz a to snad stačilo. Když jsem pak koukal do autoatlasu, kde by se mohlo zase zastavit, lákal mě obrázek zámku v Mnichově hradišti, takže se tam tím směrem jelo. První zastavení bylo v Klášteře nad Jizerou. Na příjezdu nádherně opravená stavba hotelu Malý pivovar.

_DSC0029_87185 nyní se podíváme do hotelu Malý pivovar _DSC0027_87183 pivovar Klášter

Směrovka „Krypta“ nás vedla do pořádného kopce, kde stál funkční pivovar, který tu vaří pivo už hodně dlouho a to i za doby cistersiánů, kteří vařili klášterní pivo.
Kryptu jsme objevili ale byla zavřena, kostelík se opravuje a tak jsme se vrátili k tomu hotelu, že si jej jen tak trochu prohlédneme. Ale za hotelem byla vysoká zídka a v ní dveře do Skály.
To by jsme nebyli mi, kdyby jsme nenahlédli.

_DSC0031_87187 nahlížíme do dvora za hotelem _DSC0036_87192 jsme v pivovarské restauraci vysekané ve skále již za dob mnichů z řádu cisterciáků

No a pak už jsme se nestačili divit a museli jsme si tuhle nezvyklou a úžasnou atmosféru vychutnat. A tak jsem si to vychutnali při smetanové cibulačce a pivečku klášterním. A kdo by na to měl může si tu i pobýt a dát si pivní koupele. Koukněte na web www.hotelmalypivovar.cz uvidíte jestli do toho půjdete.

_DSC0034_87190 a jen zíráme na něco co se jen tak neuvidí _DSC0038_87194 tak tady jsem si to museli vychutnat

Po tomto nádherném prožitku jsme se konečně přesunuli na zámek v Mnichově Hradišti. Do zámku jsme nešli, ale okolí bylo úžasné.

_DSC0047_87203 v zahradě zámku Mnichovo Hradiště _DSC0046_87202 v zahradě zámku Mnichovo Hradiště

Můžeme si odškrtnout zhlédnutí dalšího krásného místa.
Jen kousek se popojelo a byla tu směrovka na hrad Valečov. Bylo po 18 hodině. Parkování už bylo grátis a tak obec Boseň na nás důchodcích nic nezískala. To že jsme se rozhodli až k hradu zajít bylo jakýmsi neznámým vnuknutím. Dopředu jsme o tomto místě nic nevěděli. Ale když jsem uviděli to co jsme dosud nikdy neviděli, musíme konstatovat, že to tu je parádní místo.

_DSC0058_87214 pod hradem Valečov při obci Boseň _DSC0084_87240 projdeme se po okolí hradu Valečov

Pod hradem je dokonce divadelní amfiteátr, což může být víc než parádní prožitek. Hrad Valečov je postaven na pískovcových skalách a když bychom popošli 4 km dál, dostaneme se až do Drábských světniček. Nicméně, takové ty díry ve skále, připomínající ty světničky, nám postačili a po obhlídce hradu, i když do jeho útrob už bylo vše zavřeno, jsme se nedostali, tak i tak, parádní místo v zemi České. Více najdete na tomto webu :
www.turistika.cz/mista/valecov/detail

Ještě je světlo, ještě neprší a tak jsme popojeli do města Sobotky. Prý je tu památková zóna. Ale nás naštěstí zajímal zámek kruhového půdorysu kousek za městem. Došli jsme až k zámku Humprecht.

_DSC0093_87249 výhled na Sobotku _DSC0096_87252 u zámku Humprecht

Ale jaksi to tu je v okolí jako po premiérovi Sobotkovi. Prostě zmatek, značení hledáš až najdeš, a tak jsme se dostali i na hřbitov, kde mají monument místních rodáků, kteří jsou pohřbení někde jinde. Ze zámku je do okolí vidět jen z vyhlídkové terasy.
Město Sobotka je památné snad jen proto, že tady se dá pamatovat doba komunistická, kdy stačilo mít náměstí zalité asfaltem a v něm plno děr a okolní domy barvy špinavé šedé a některé domy mít ve stavu padajícím a neobydleném. Skutečná památka na dobu totalitní, tak to určitě ano. od roku 2004, kdy jsme tu byli s důchodci z Roudnice se tu nic, prostě nic nestalo.
Na výjezdu z této novým režimem zapomenuté lokality, jsme narazili na směrovku zámek Dětenice. V hlavě moji ženy ležela jakási informace, že to tam je zajímavé, prostě někde něco slyšela. I to je motorem našeho poznávání. Po dni, kdy směrovky schází a vy musíte bloudit, či zastavit a vycouvat a hledat a ptát se, kde je to co hledáte, tak najednou směrovky na zámek Dětenice skutečně vzorně umístěné na každém důležitém rohu, kde se musí odbočit. Prostě tak dokonalé, že začínáte být zvědavý jaká že to byla ta informace. jeli jsme značně dlouho a kolem zajímavá krajina. Už jsme ani mapu nepotřebovali, protože směrovky byly všude. takže najednou cedule s nápisem Dětenice. Do brány hotelu na parkoviště jsme neodbočili, protože tam bylo plno kouřících lidí. Nechali jsme auto v ulici. tady žádný zkaz stání. No a šli jsme tedy poznat co to tu má být.

_DSC0101_87256 u zámeckého pivovaru v Dětenicích _DSC0105_87260 při prohlídce pivovaru v Dětenicích

A bylo tu něco, co pro některé stojí asi za to.

Starý pivovar, za ním stodoly a jiné stavby a pak za plotem i stavba zámku, kam jsme se bohužel nemohli nijak dostat, i když v tom rozrušení jsem ani neviděl nápis s upozorněním netlačte na bránu. Ona šla totiž mírně pootevřít, to že tam byla kamera, jsem opět přehlédl.

_DSC0111_87266 interiér historické hospody ponořený ve tmě _DSC0103_87258 při prohlídce pivovaru v Dětenicích

No a tak jsme se seznámili dosti podrobně s místem, kde se pořádají rytířské turnaje, kde se můžete v hotelu vyspat jako za starých časů na seně a kde vás při večeři při svíčkách osvítí jen blesk fotoaparátu a vy náhodou uvidíte v té polotmě nápis vstup a pohyb na vlastní nebezpečí. A v té polotmě divadlo vulgárního provedení s knězem na stoličce a pár pohaněčů v kroji mnichů dělá rádoby hlasité vtipy. No a na stole jídla a pití požehnaně. No byli jsme střízlivý a tak jsme to vnímali trochu nelibě, někdo si to asi pochvaluje, jaká to je úžasná zábava.
No a asi sem ty davy lidí naváží cestovky. Jak to chodí se dá najít na webu www.hotel-pension.cz/detenice/stredoveky-hotel-detenice.html#tabMenu
Blíží se noc a my máme v paměti dobré parkování u Labe v Poděbradech, které jsou od Dětenice jen 30 km. A tak se rychle přemístíme a čeká nás klidná noc v Poděbradech.

Je pátek a my se vracíme domů. Naše první zastavení je v Novém Bydžově.

_DSC0126_87281 v Novém Bydžově _DSC0137_87292 v Novém Bydžově

Jen tak zběžně si uděláme představu o tomto místě a jedeme tam, kde se můžeme kochat nevšední krásou. Máme kliku, když zastavujeme v 10.30 hodin u zámku v Hrádku u Nechanic. Stačíme si prohlédnout okolí v zámeckém parku, který je zčásti upraven jako golfové hřiště a pak v 11.00 jdeme na prohlídku tohoto překrásného parku.

_DSC0155_87310 zámek Hrádek u Nechanic _DSC0160_87315 zámek Hrádek u Nechanic

Mám velkou radost zejména z toho, že se tu na zámku smí fotit, ale bez blesku. Takže pár snímků se dá i prezentovat. Na začátku prohlídky jsme byli jen dva, pak na poslední chvíli přibylo 8 lidí.

_DSC0198_87353 interiér zámku Hrádek u Nechanic _DSC0192_87347 interiér zámku Hrádek u Nechanic

Pokud chcete vědět o tomto nádherném zámku, pak to najdete na webu : www.hradek-nechanice.cz
Z hrádku to bylo jen kousek do Hradce Králové. jeli jsme po místní klidné komunikaci. když už bylo vidět velkoměsto, museli jsme náhle zastavit, otočit se a zaparkovat u pivovaru Beránek v obci Stěženy.

_DSC0241_87396 u pivovaru Beránek _DSC0244_87399 interiér pivovaru

Podívejte se na tento web www.pivovarberanek.cz/#galerie a pak se sami přesvědčíte, že to zastavení k obědu stálo za to. Bylo krásné počasí a tak jsme poobědvali venku ve stínu deštníků. No a navařili nám to skvěle. Hradec Králové jsme naštěstí projeli po dobře značené objížďce na Ostravu.

Zastavili jsme až v Častolovicích abychom se podívali do krásného zámku, který byl už v roce 1992 vydán v restituci původním majitelům a paní zámku ročník 1936 jej dokonale rekonstruovala a zvelebila i jako své sídlo pro časté pobývání se svou rodinou.

_DSC0254_87409 na zámku v Častolovicích _DSC0257_87412 na zámku v Častolovicích

Bohužel tady jsem v interiéru nesměl fotit. Povolena byla jen jedna fotka chodby a jedna fotka z okna.

_DSC0264_87419 fotky z interiéru - ta povolená _DSC0265_87420 fotky z interiéru - ta povolená

Co je tedy k vidění v interiéru najdete jen na tomto webu :
www.zamek-castolovice.cz/expozice/
No a byla 15 hodina a my už jedeme jen domů. Naše putování si zpestříme tím, že se vyhneme přetíženému tahu mezi Moravskou Třebovou a Mohelnicí a za českou Třebovou to dáme na Lanškroun a Zábřeh, takovou klidnou a pěknou krajinou. A tak nám končí po 834 km našeho putování do Roudnice nad Labem a to bez dopravní nehody jen s nečekaným problémem při nastartování „autíčka“.

Fotky z cesty mezi Roudnicí a Poděbrady :

Fotky z cesty na zámek Hrádek u Nechanic a Častolovice :

Similar Posts:


 

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Komentujte tento příspěvek

Musíte se příhlasit pro psaní komentářů.