Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Výlet na Žermanickou a Těrlickou přehradu, co skončil na Visalajích.

Červencové dny svátků nemůžeme zůstat doma, zejména když může být i slunečné počasí. Takže balíme ve středu 4.července padlleboard, balíme i nějaké to jídlo na cestu a vyrážíme s autíčkem směrem na Frýdek-Místek s cílem dojet k žermanické přehradě a tam v campu pobýt a užít si stojatých vod na žermanické přehradě s tím, že by jsme si omrkli i tu druhou přehradu Těrlickou.
Na Frýdek-Místek jsem jezdil služebně a tak mohu konstatovat, že se to tam od Příboru až do Frýdku pořádně změnilo. Jedete dokonce i po dálniční stavbě, všude upravené jízdní pruhy, kolem masivní zemní práce, a až to bude hotové, bude to paráda. Ve Frýdku-Místku pak klasická odpolední zácpa a tak se snažím projet na Dobrou, ale jaksi se to nezdařilo, jen jsem objel světelné křižovatky a jsme na dálnici na Český Těšín a bez dálniční známky, ale v podvědomí je, že je tady jakási ta úleva od zpoplatněného úseku. Ale zadařilo se a my jsme najednou v obci Lučina, kde je podle postarší automapy zakreslen camp. Našli jsme, všude jsou směrovky ke campu, ale to bychom nebyli v Česku. Teprve u zavřené brány a campu bez lidí s vysokou trávou a rezavějícími konstrukcemi pochopíme, že je to tu asi delší dobu mimo provoz. Ale nikde žádné zákazy a tak jsme sjeli až pod camp a pod námi posečená louka a barevné deky a lidi co se přišli rekreovat. Kolem zaparkovaná auta a pro to naše autíčko i krásný rovný plácek s výhledem na hladinu přehrady pod námi. Bylo pozdní odpoledne a tak jsme se šli jen osvěžit a tak jsme dosáhli cíle, koupeme se v přehradě Žermanické.

DSC_8040_78648 Žermanická přehrada - výhled od obce Lučina DSC_8043_78651 Žermanická přehrada - pohledy z hráze

Navečer, když odešli lidi a významně ubylo aut, zajeli jsem si obhlédnou protější břeh, kde je vidět funkční camp a je tam živo. To že si dáme i teplou večeři se pak proměnilo v popojíždění a zjištění, že v campu není místečka, kde by se naše autíčko mohlo v rovném terénu uvelebit k nocování. Kolem převládají rybáři s pozicemi těsně nad hladinou a pak na šikmých travnatých plochách stany. K tomu hluk neposedných dítek, popíjejících motorkářů a drahota za něco čemu se možná i dá říkat teplé jídlo, jako hranolky, kuřecí či rybí prsty. No popojeli jsme dvakrát a pořád žádná dobrá a stylová hospůdka. Až pak se objevila odbočka k hotelu YC Maják, tety Yacht club Maják.

DSC_8059_78667 na večeři v hotelu YC Maják DSC_8069_78676 na večeři v hotelu YC Maják

Parkoviště prázdné, ale pak vidíme nové stavení v růžové a u něj spousta aut. tady to zkusíme i když už je po 20 hodině. Nápis „hotel“, tady něco k snědku mít musí. Ale měli jen ceduli, uzavřená společnost, ale taky šipka obejít, vstup od vody 20 m. Poslechli jsme a zírali jsme. Uzavřená společnost už v dobré náladě a po večeři, ale ochotná obsluha donesla jídelní lístek a my za značně vysokou cenu pojedli při červánkové obloze lahodné meníčko, krásné okolí a uzavřená společnost nám ani nevadila. No tak se nám to vyplatilo. No a kam s plnými žaludky dobrého papání ? Jeli jsme tam, kde se dobře parkovalo a tam se uvidí. A uvidělo, byla tam už jen naše konkurence, taky transportér a dva mladí u roštu s ohýnkem a vínečkem a božský klid a krásné pohledy na osvětlený druhý břeh přehrady.
Ráno hupky do osvěžující vody a zážitek, protože kromě mé osoby a nahozených návnad rybářů jsme tam byl jediný.

DSC_8081_78688 ráno u přehrady v Lučině DSC_8080_78687 ráno u přehrady v Lučině

Celý den válení u vody a postupné obeplouvání přehrady. S paddleboardem se vyplatí pobýt na jednom místě. Je co vidět, co zažít a ještě se posilují svaly nohou a rukou. No a my tady vydrželi až do rána ale po ránu bylo snad jen 5.30 na břehu seděli mladí „zhulákaní“ opilci, sotva se drželi na nohou, ale hulákání bylo jediné čím na sebe museli upozornit. No prostě idylka byla pryč. Pak jsme ještě zajezdili a prošli se po břehu, aby jsme viděli i to, že je to tu plné krásných chat a chatek a spousty posečených trávníků a krásných kytek. Ale když manželka šla toto poznávat, u mě na dece se objevili zástupci České policie a jestli prý mám povolení obecního úřadu k vjezdu na místo, kde jsme už třetí den parkoval. No jsme tu na ohlášení, že tu porušujete zákaz vjezdu motorových vozidel. Ale pánové tady žádná zakazující značka nebyla ani dnes ráno, když jsem šel do obce pro pečivo. Pane pojďte s námi, značka tam je. No tak jsme pokecali, oni že to nebudou hrotit, jen jsme musel v mokrých plavkách nasednou a odjet na parkoviště před zavřeným campem. Jo a ještě řekněte těm druhým co tu porušují zákon aby také odjeli. my měli nahlášení a tak jen plníme co musíme. Obešlo se to bez pokuty a já když jen zíral na tu značku, tak jsme viděl, že tak nové provedení a tak lesknoucí se matky a šrouby mohou být jen šuplíku a tak vím, že to tam musel někdo ráno osadit a pak nahlásit porušení zákona. Takže i tak se to u nás řeší. Místo toho, aby řádně hospodařili obce s majetkem, a odstranili hygienické závady v campu, tak najdou řešení k buzeraci jedinců. No asi snad i na štěstí se ochladilo, do vody už jsme nešli, na plováku jsme to i tento den už dali a tak jsme zabalili a jeli si obhlédnout tu druhou vodní nádrž Těrlickou.

DSC_8088_78695 v Těrlicku DSC_8089_78696 v Těrlicku u Těrlické přehrady

Než jsme tam dojeli, zase bylo horko a tak jsme hledali místo, kde si zaplaveme. jedno jsme našli, bylo tam pěkné posezení u pivečka, ale nocovat by se tam nedalo, voda jaksi čpěla rybinou a tak to ani moc netáhlo.

DSC_8099_78706 u vodního vleku na Těrlické přehradě DSC_8134_78738 malý profik

Ale jaksi náhodou jsme byli tam, kde mají vodní vlek pro wakeboarding. A tak jsme náhodou objevili něco co jsme ještě neviděli a protože tam měli pro diváky posezení, poseděli jsme také a obdivovali jsme odvahu těch co si to dali rekreačně a po výkladu obsluhy se pokusili vyrazit za vlečným lankem, což se ne vždy podařilo, ale fotil jsme a mám zachycené pěkné prožitky, zejména pak těch co si najeli na skoky. Parádní podívaná a obdiv odvážným. Ale horko bylo veliké, protože jak se později ukázalo, bylo před bouřkou.

DSC_8155_78758 sypaná hráz Těrlické přehrady DSC_8157_78760 Těrlická přehrada

Objeli jsme přehradu a ani u hospody v zátoce se nám to moc nelíbilo, najeli jsme na sypanou hráz přehrady a když se spustila krátká bouřka, mlsali jsme zmrzlinový pohár v hotelu Fridrich, někde nad přehradou.
No a něco před námi a tak jsme rychle vymysleli místo k nocování. Počasí hlásili s ochlazením a později polojasno a tak nám bylo jasno, že dáme změnu a uděláme procházku v někde v Beskydech. A protože jsme tam už jednou byli a věděli jsme jaké tam mohou být možnosti k přespání v autíčku, bylo jasné že nocujeme na Visalajích. A tak jsme tam zajeli a byli jsme spokojeni, protože hotel už zase nabízí ubytování a stravu a tak jsme si mohli dát dobré jídlo a konečně i chlazení pivo na žízeň, a to i za rozumnou cenu. Pak se už šlo jen spát.

DSC_8159_78762 večer už na Visalajích DSC_8177_78778 ráno na Visalajích

Ráno se ale objevila obsluha parkoviště, rozestavěla cedule a my pochopili, že musíme zaplatit parkovné a teprve potom můžeme vyrazit na tůru. Paní si nás a naše autíčko prohlédla, sdělila, že stojíme ale tam, kde parkují autobusy, a taky hned uviděla, že mám asi vypuštěné přední kolo. ještě jsem popojel do stínu a na to správné místo a vyrazili jsme. Dali jsme to po zelené na Grůň, došli až na chatu Švarná Hanka, tady ale byla mela kolem chystané svatební hostiny, dron filmoval krajinu a prostřené staly a rozespané svatebčany ještě ve sportovním, pod stále modřejší a modřejší oblohou. jen turisté postupně nás potkávající se divili, že nebude kde dát občerstvení.

DSC_8200_78801 na Švarné Hance bude svatba DSC_8205_78806 na Švarné Hance bude svatba

A tak jsme museli jít o kousek dál až na hotel Charbulák, tady dali polévku a pivko a pak zpět a to až na Bílý Kříž.

DSC_8210_78811 cestou k hotelu Charbulák DSC_8258_78856 příroda kolem nás

Tady zase zjištění že chata Sulov ještě není dána do provozu, ale že tu jsou davy turistů a každý si dává rychlé občerstvení v bufetu naproti opravované rozsáhlé stavby.

DSC_8268_78866 u bílého kříže DSC_8272_78870 Sulov v rekonstrukci

Pak už jen cítím bolest kolenního kloubu a v závěru po 14,5 km zastavujeme zase na Visalajích u našeho autíčka. A je tu pohled, který jsme tušil, že nastane. Kolo je zcela prázdné, bude se měnit rezerva. Ještě jsem na tohle zařízení nesáhl a tak jsme šrouby nebyl schopen uvolnit. jedině páka a pak nějaký ten sprej. Ale sebou nic takového nemám. No prostě v nouzi se vždy najde řešení a já našel moc hodného pána v suterénu hostince na Visalajích a ten mi půjčil mazací sprej a našel kvalitní trubku. vše pak už běželo dle předpokladů. nastříkal jsem kolem šroubů, posečkal, a pak trochu síly přes pořádnou páku a rupnutí a šroub povolil, Povolili všechny na kole, ale pak došlo na to sejmout rezervu. Jeden šroub šel bez problému, ale pak jsme zjistil, že ten druhý má jiný rozměr a já nemám jak jej sundat. No a tak jsem zase pocítil, že anděl strážný asi tam někde poblíž vždycky nakonec je. Totiž když jsem začal v zoufalství hledat v tom davu řidičů, co na parkovišti nasedali do aut, nějaký ten klíč c osedne na jediný zarezlý šroubek u rezervy, objevil se hodný pán, co mi půjčil celou sadu gola klíčů a jeden z nich byl ten pravý. Pak už to šlo jak má jít. Nasadil jsem rezervu a jelo se domů. Zničen prací, zničen pro nás postarší tůrou, ale byl jsem zase doma a ještě jsem mohl vidět ten parádní fotbalový zápas Chorvatsko – Rusko. Konec výletu, krásné vzpomínky a zážitky, co víc si jen jde přát.

Fotky z tohoto putovního výletu :

Similar Posts:


 

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Komentujte tento příspěvek

Musíte se příhlasit pro psaní komentářů.