Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Výlet do Budapešti – březen 2018 – první dva dny pobytu.

Od 13.3. do 16.3. jsme si jako důchodci ve věku nad 65 let užívali, protože to ještě tak nějak jde, poznávání krás tohoto velkého města Maďarska. Naposledy jsme tu byli ještě jako mladí a sháněli levné oblečení na naše děti a nebo e nám taky podařilo koupit a „propašovat“ rubikovu kostku. Tehdy našim nohám nevadilo, že jsme létali od obchodu k obchodu a ještě stihli vyběhnout na Rybářskou baštu nad Dunajem.
Viděli jsme nyní hodně památek, o kterých jsme z té doby našeho mládí ani nevěděli. Tady jen malá ukázka a pak základní rozjímání.

První nástin toho, co lze v Budapešti očekávat při procházce kolem Dunaje :

DSC_2366_74420 portál nádraží Keleti - Budapešť DSC_3092_75077 u řetězového mostu

DSC_2430_74472 Rybářská bašta DSC_2605_74637 parlament z přístavního mola

Tentokrát jsme se dověděli, že tady každý kdo má více jak 65 let jede bezplatně čímkoliv co jezdí, tedy metrem, tramvají, autobusem, vlakem ale i lodí po Dunaji. A tak jsme použili všech prostředků a vždy s blaženým či nějak podivným pocitem jsme procházeli kolem všudypřítomných osob s označením kontrolního oprávnění – revizora. A oni byli všude na vstupech do metra. Jen jsme je potřepáním hlavy vzali na vědomí a oni nás a to bylo všechno. Ve vlaku pak postačilo vytáhnout občanský průkaz. Ale pozor, ve vlaku vyšší třídy EC to neplatí, ale s koupenou místenkou na „Metropolitan“ to po dlouhém ukecávání také prošlo.
A tak zpět k tomu poznávání. Poznali jsme všechny 4 linky metra od té co byla první linkou v Evropě až po tu novou, která je po konstrukční stránce velkou fantazií a stojí za to se do ní podívat.
Autobusy tu jezdí ve velmi krátkých intervalech a některé s označením „E“. Ty jedou stejným směrem, ale jako expresy zastaví jen někde, takže pozor na to. Tramvaje jsou vždy s informačním panelem a když máte mapu jedete městem pomaleji ale zase vidíte vše kolem. Takže metro na rychlý přesun a tramvaj či autobus na poznávání okolí.
Náš termín zahrnoval i den 15.března, což je v Maďarsku velkým státním svátkem a tak jsme poznali i to, když se ve stanici potkají při výstupu lidi z narvaných dvou spojů, to pak byla pořádná tlačenice ke schodům, která se nestihla natlačit ke dvěma pruhům schodů a kdo jel z vrchu neměl prostě kam z rychle jedoucích schodů ani kam odskočit. No i tohle byl nepoznaný zážitek. Ale lidi měli na klopách trikoloru, v rukách vlajky i vlaječky a taky kojenci a dětičky, či důchodci měli sebou židličky a byli ukáznění, usměvaví, no prostě něco co by jste u nás, mezi Čechy asi nepoznali. Když skončila manifestace, a byla na více místech, bylo vše bez odpadků, jako by se tu nic nedělo. I to nám něco naznačilo o vlastnostech hrdých Maďarů.
Druhým zásadním poznáním byly termální lázně. Ano je jich tu v Budapešti více a dvoje jsme si zašli prohlédnout a v Szechenyiho lázních jsme si to užívali dokonce celý den.

DSC_2670_74697 v lázních Szechenyi DSC_2633_74664 v lázních Szechenyi

Ty druhé, lázně Gellert jsme si jen prohlédli a využili k tomu, že jsme dali svačinku a mírně oschli, protože ten den pořád jen pršelo. Na WC jsme chodili zásadně do krásných hotelů, kde nebylo problémů objevit směrovku a projít kolem recepce či vystrojených hlídačů.
No a nyní k těm našim dnům tráveným ve městě na Dunaji.
Do Budapešti jsme přijeli mezinárodním expresem Metropolitan. Bylo něco po 13 hodině. Ubytovali jsme se na hotelu, který jsme si zajistili v rámci slevotéky. (www.slevoteka.cz)
Akce slev trvala do konce března a byl to hotel Lions Garden. V ceně bohatá a pestrá snídaně, kdykoliv návštěva sauny, vířivky a bazénu. Na ty utahané nožičky a bolavé záda po celém dni toulání to bylo skvělé osvěžení a pak dobré spaní. Hned jsme se vydali do Budy na Rybářskou baštu a královský palác. Bylo krásné prosluněné odpoledne a na ochozech se střídaly davy lidí, hlavně studentské výpravy, které převážně mluvili, či spíše halasili jazykem Italským. Protože to máme grátis, jeli jsme metrem červené linky M2 na stanici Szell Kalman tér a tady přestoupili na autobus co jede do vrchu a má číslo 16. Dojeli jsme k Rybářské baště, kochali se výhledy na Dunaje a město s katedrálou sv.Štěpána a překrásným parlamentem na jeho břehu a na spoustu mostů a plujících lodí a lodiček. Pak jsme si šli prohlédnout krsy kostela sv.Matyáše, kde byla také výstava křesťanských insignií, ale i korunovačních klenotů, která byli vloženy na hlavu Rakouské císařovny Sisi.

DSC_2381_74433 kostel sv.Matyáše na Budě DSC_2450_74492 v kostele sv.Matyáše na Budě

No byla to nádhera. Pak jsme popojeli, jen jednu zastávku a šli se podívat k horní stanici lanovky a do prostor kolem královského zámku, který dnes slouží jako galerie. Pak jsme zase popojeli na začátek opevněné Budy aby jsme si prohlédli i něco na tomto konci historického města. Pak už se blížil západ slunce a tak jsme sjeli na náměstí odkud jsme startovali, ale tentokrát jsme to dali žlutou tramvají číslo 6 a vystoupili na zastávce k Margaretinu mostu odkud byl krásný pohled na parlament a Budu v době zapadajícího slunce. Pak zase jen jednu zastávku a byli jsme na druhém břehu a tady jsme přestoupili na starou tramvaj číslo 2, která jede kolem Dunaje a tedy i kolem parlamentu. A hned po vystoupení focení té nádherné budovy parlamentu v záři zapadajícího slunce.

DSC_2562_74595 výhledy z mostu na Margaretinin ostrov DSC_2573_74605 vstup na Margaretin ostrov

Pak zase do metra a vystupujeme na náměstí, kde se kříží linky číslo 1, 2 a 3. Odtud jsme prošli kolem osvětleného Ruského kola ke katedrále sv.Štěpána. Zrovna byla večerní mše a tak jsme měli možnost se podívat do osvětlené katedrály a něco potichoučku nafotit. A nebyli jsme tu sami, tiše tu šuměl dav šikmookých. Na klid dohlíželo několik zřízenců a tak věřící mohli skutečně v klidu za páskami rozjímat. Po 18 hodině když jsme vyšli před katedrálu byla už božsky nasvícena.

DSC_2742_74759 katedrála sv.Štěpána po 18.00 hodině DSC_2732_74751 v katedrále sv.Štěpána

No a my jeli na hotel a museli jsme řádně zregenerovat naše tělo v sauně a vířivce a uvolnit tuhnoucí svalstvo plaváním v bazénu s teplou vodou 27 st.C.

Druhý den bylo hned po ránu modré nebe a sluníčko dávalo po celý den více jak 13 st.C. A my od hotelu vyrazili autobusem číslo 7 k přestupu na metro, starou historickou linku M1, která nás dovezla až před lázně Szchenyi. No a tady už není o čem povídat. Celý den se poflakujeme a zkoušíme vlastnosti jednotlivých vod v krytých bazénech, dokonce i cvičení pod vedením instruktorky bylo. Pak po 11 hodině zprovoznily i venkovní bazén s teplotou 36 st.C. Kdo měl čepičku, mohl i do velkého plaveckého bazénu. No a v tom venkovním bazénu jsme pobyli delší dobu, protože sluníčko hřálo, okolí krásné stavby koupaliště a v bazénu občas zážitky s tou Italskou mládeží, která dávala o sobě vědět i tím že si zazpíval Italskou hymnu a ještě nějaké jiné písně a každá skupina dávala najevo, že toho zná i více. Takže bylo co slyšet co vidět a bylo hlavně veselo.

DSC_2663_74690 v lázních Szechenyi DSC_2665_74692 v lázních Szechenyi

Tohle u nás nelze viděti. Při návratu do Česka jsme od našich spolucestujících ale zjistili, že nás minulo setkání s arabskou skupinou, kde ženy vstupovali do bazénů v jejich šatech na koupání a vidět jim byli jen oči. No takže i to se tu může stát. No a to by tak bylo ze vzpomínek na tento druhý den našeho pobytu vše.
Snímky pořízené první den po příjezdu do Budapešti :

Druhý den trávený v lázních Szechenyi :

no images were found

Similar Posts:


 

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Komentujte tento příspěvek

Musíte se příhlasit pro psaní komentářů.