Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Lanzarote 2017 – díl 3

Je 28.listopadu, úterý a my máme odborně sestavený plán, protože co chceme vidět bylo konzultováno s delegátkou a ta nám našla na úterý největší možnou velikost příboje a čas, kdy kulminuje a kdy je tedy dobré sem jet podívat na Los Hervideros, ale má to jednu podmínku, měl by k tomu být i dobrý až velký vítr. Pak se dá vidět hodně krásné a velké vlny.

DSC_0439_73673 jsme přímo nad útesy Los Hervideros, ale není vítr DSC_0478_73706 jsme přímo nad útesy Los Hervideros

No a protože vítr něco po 9.hodině nebyl, skoro žádný, vyšel ten plán naprázdno. Takže snad někdy příště. Jak by to asi vypadat mělo jsme uviděli jak v televizi, tak i v knize o ostrově Lanzarote. Dále máme namířeno do musea Cezara Manriqua v Hariu. Abychom poznali zase něco z jiného kraje a z jiné přírody kolem silnice, tentokráte to vezmeme od skalisek s velkým vlnobitím na Yaizu a až na město Tias, kde bychom měli odbočit směrem na San Bartolomeo. Na jednom z kruhových objezdů musíme zastavit a fotit, protože takovou krásu jen tak v České krajině neuvidíme. Kombinace černé a červené lávové drti a k tomu krásné květy a zelená tráva a replika větrného mlýna, no prostě pastva pro oči. Nezastavili jsme jen my, je tu hodně následovníků.

DSC_0489_73717 jedna z krásně upravených kruhových křižení v krajině DSC_0491_73719 jedna z krásně upravených kruhových křižení v krajině

Ve městě Tias se podařilo najít z dálnice odbočení na San Bartolomeo, ale v tomto městě není kde odstavit auto, všude plno a tak jen projíždíme, ale podařilo se špatně odbočit a tak jedeme jen takovou obyčejnou cestou. Ale i na takové obyčejné cestě vidíme něco, co se jen tak neuvidí. Je tu místo, kde běží výstavba větrných elektráren a jeden hodně moc široký díl si to hrnul přímo proti nám a tam kde nás donutili zastavit si to odbočil k vybudovaným mohutným betonovým základům. Pak nás cesta svedla ke skládce odpadů a teprve potom se objevil kruhový objezd , který nás zavedl do města Teguese, které je populární svými nedělními trhy. Na těch jsme posledně byli právě v neděli a tak tentokráte historickou část města vidíme jen s několika lidmi, vše v pohodě a sem tam turista. Pak vyjedeme na hrad, který byl postaven na okraji kráteru nad městem jako ochrana proti pirátům. Byl odtud krásný rozhled a tak se dá říci, že z tohoto místa vidíme téměř celý ostrov a také to jak je tu obhospodařována zemědělská půda. Políčka jsou tady po obdělání zasypána černou lávovou struskou. Pod ní je teplo a úrodě se jen daří. Dá se předpokládat, že tady i prší, protože prudké svahy od kráteru jsou nádherně rozryty vodními proudy. Na vrcholu pod hradem je k dispozici WC s tekoucí vodou a všude čisto a k dispozici i toaletní papír. Jak sem tu vodu dostanou je ale záhadou zatím nepoznanou.

DSC_0537_73764 a to je ten hrad kam se dojede i autem DSC_0540_73767 městečko Teguise pod námi

Z tohoto místa, kde jsme dali i obědovou svačinku jedeme do města Haria. Jedeme po silnici co nás vyvede hodně vysoko a kde jsou krásné zastávky s výhledy na východní stranu ostrova. Pod námi obdělaná terasovitá políčka. Jet tuto trasu po silnici označenou jako LZ 10 mohu jen doporučit. Od poslední vyhlídky s restaurací, kde je mohutné parkoviště a zastavují tu výletní autobusy pak jsou pořádné serpentiny zase do údolí.

DSC_0552_73779 foceno z vyhlídky u města Haira DSC_0554_73781 foceno z vyhlídky u města Haira

Tak stálo to za to, protože silnice se v zákrutách pořádně zařízne do skály. Autobusy v zatáčkách pro jistotu troubí a troubí. Do města Haria jsme sjeli právě v místě, kde je taková vyhlášená zastávka pro autobusy a hned u parkoviště je zájezdní stylová restaurace. Hledáme směrovku k museu Cesara Manriqua, ale nikde ji není vidět a tak nám radu podá tmavá Španělka. Její informace 100 m odtud tímhle směrem, hodně podcenila danou vzdálenost. Naštěstí při našem bloudění uzoučkými uličkami nás sveze ojedinělá a námi dotazovaná turistka v autě až k cíli. Bylo to do kopce a tak to přišlo v tom horku i vhod. Za 10 eur na osobu jsme v museu. Je to původní dům se zahradou, kde je obrovské množství palem, ale žádná tráva, jen černá uhrabaná struska. A kameny vyznačené cestičky.

DSC_0582_73809 na prohlídce vily DSC_0605_73832 a to je Cesar Monrique

Ale ta návštěva zase stála za to. Chodíme v bytě, jako by jej majitel jen na chvíli opustil a nechal před tím tak trochu uklidit. Prochází se obývacím pokojem, ložnicemi, pracovnou, kuchyní, koupelnou, pak se dostanete na verandu s bazénem, no prostě takhle si bydlet doma, to by bylo něco. Úžasná architektura interiéru, vše perfektně sladěno. Na stěnách jeho obrazy i jeho kamarádů jako třeba jeden od Piccasa. Jen jedno pravidlo jsem při prohlídce musel nedodržet. Prostě skrytě jsem fotil a fotil, což je hodně znatelně vyznačeno jako zakázané počínání. Ale jak bych si pak doplnil svou vzpomínku a spojil ji z poslední prohlídkou ve vile u města Tahiche, kde to zakázané nebylo. Ještě přejít zahradu a na konci a v rohu je jeho tehdejší ateliér, jako by za sebou jen zavřel dveře. Vše co potřeboval k tvorbě je v regálech, je tu i tranzistorák, který mu hrál při jeho tvorbě a je tu interaktivní televize, kde je vidět jeho styl tvorby. Ano tahle prohlídka stála za to. Jednu vadu to ale mělo, nedá se to obejít podruhé a ještě si to i jinak vychutnat, všude jsou takové nenápadné jednosměrné skleněné branky.
Jedeme ale dál. Jen kousek od města Haria je vyhlídka na ostrov Gracioza. Z parkoviště je vstup do podzemních prostor a za nějaký ten peníz se můžete kochat výhledem na ostrov. Co za ty peníze se dál nabízí nevíme, protože jsem tam prostě nešli a sešli jsme takových 100 m po silnici, odkud je totéž k vidění a gratis, snad ale to někdy nezruší. Vrátnice na příjezdové silnici už stojí.

DSC_0629_73856 a to už jsme na vyhlídce na ostrov Graciosa DSC_0642_73868 a to už jsme na vyhlídce na ostrov Graciosa

A máme za sebou další krásné místo, kam stojí za to vyjet a vše to vidět. Jedeme zpět do obce Orzola, kde je přístav, odkud se jezdí na ostrov Gracioza. Tentokrát žádné vlny. Vychutnáme si ve stylové restauraci s výhledem k oceánu capuccino, podíváme se na davy vystupujících turistů co byli lodí na tomto ostrově a vracíme se na hotel.

DSC_0655_73881 a to už bloudíme mezi kameny na pobřeží oceánu u obce Orzola DSC_0668_73893 přijela loď z Graciozy - narváno

Vezmeme to přes Costa Teguise, kde jsme byli na přelomu února a března v roce 2013. Bez problémů jsme se trefil do té správné rušné třídy a zaparkoval přesně na tom parkovišti, kde tomu bylo i posledně. V „našem supermarketu“ měli chlazenou pepsi v plechu jako tehdy a tak jsme osvěženi vyrazili na pochůzku. Hodně velký rozdíl v počasí. Tehdy jsme se pro velké vlny do oceánu nedostali, nyní pohoda, krásné písečné pláže, ale za plotem hotelu Teguise rozvalená cizina u bazénu. Celé jsme to neobcházeli a tak jsme rutinně proklouzli zadní brankou na čipové otevírání, stačí jen chvíli koukat, jak to dělají jiní a jste tam, ještě než se jakože najde karta. No hotel je pořád stejný, jen zeleň v kryté dvoraně je taková pošedlá, nikdo na listech totiž neutírá prach a tak je to hned znát, i když první dojem úžasné krásy se zeleného prostoru tady může u někoho být. Ale stačilo, viděli jsme že ten náš prostý hotýlek stojí a to nám udělalo radosti až, až Jedem podél pobřeží a jsme zvědaví, jestli tam uvidíme potopenou loď. Ano ještě tu je, ještě je v zájmu letajících dronů..
Podle kilometráže to je už jen asi 7 km do města Arrecife a pak 40 km do Playa Blancy. Ale kus se jede po dálnici, takže stiháme zase zastavení v 18 hodin u města Femes, abychom se kochali západem slunce.

DSC_0678_73903 a stíháme v průsmyku nad Playa Blanca zase západ slunce DSC_0683_73908 a stíháme v průsmyku nad Playa Blanca zase západ slunce

Tentokrát se na nás vykašlalo a klidně se ztratilo v mracích, co se hnaly od ostrova Fuareventura. Jsme zase na hotelu a zase tu je večeře. Abychom si ještě užili bazénu pod našim balkonem, dáme si osvěžení a několik délek v teplé vodě. Jsme osvěženi a jde se na večeři. Je konec krásně prožitého dne.

Fotky pořízené při našem druhém výletě po ostrově Lanzarote :

Similar Posts:


 

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Komentujte tento příspěvek

Musíte se příhlasit pro psaní komentářů.