Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Azory – díl 8 – koupání v teplé vodě oceánu na ponte Ferraria.

Zase nám počasí nemělo vyjít, ale informace na webu www.yr.no jsou spolehlivé a tam jsem před výjezdem zjistil, že na západní části ostrova bude ze špatného počasí jen šedá, takže to může být lepší než špatné. A tak jsme se dali směrem na Revalu, podívali se cestou na letiště z vršíku a zahlédli i start menšího letadla společnosti SATA, co na tento ostrov létá ve větším počtu než jiné letecké společnosti.
dsc_7732_55637 cestou se zastavíme nad letištěm za Ponta Delgadou dsc_7737_55642 i tady se bydlí, protože letiště je hluboko pod nimi
No a pak jsme jeli až k odbočení na výhled v horách, na
Cavoa. No a jak jsme stoupali, tak se zhoršoval výhled, až jsem musel zapnout mlhovky a jet v pořádné mlze bez výhledu do okolí. Úmysl dát si vycházku na vrcholu a obejít malá jezírka tedy nevyšel. Jeli jsme tedy dál na výhled na jezera u Sete Citades, kde už jsme měli při našem zastavení hezké výhledy a hezké počasí. Hřeben této zatopené kaldery je níže položený jak vrchol Cavoa a tak se stalo, že na malou chvíli jsme i viděli jezera pod námi. Ale bylo jen na maličkou chvíli, takové malé štěstíčko.
dsc_7762_55666 zastávka nad jezery u Sete Cidades, když je to v mlze, spíše mracích dsc_7764_55668 od jezera není poznat jak je kolem krásně
Když se nám to pokazilo, tak jsme šli na zvědy do opuštěného hotelu u této nádherné vyhlídky. Takovou škodu, kterou asi nepůjde nikdy
napravit, jsme asi ještě neviděli. I to byl dojem, který stál za to ho vidět. Mohu ukazovat jak může dopadnout špatný ekonomický záměr, když se něco opomene.
Pak jsme sjeli k hladině a viděli jsme jak okolní hřebeny jsou v mracích. Takže tohle je
ukázka toho, jak se tady na ostrově mění počasí a jak se vyplatí mít pobyt delší, aby se dalo
využít těch střídavě pěkných dnů a ty špatné se dát do teplé vody, nebo je trávit jen okolo pobřeží a kochat se výhledy, které by snad při slunečném počasí vypadali ještě pěkněji. No už
jsme byli v obci Mosterei, ale ještě jsme nenašli místo, kde do moře natéká horká voda, a to
je podle informací pláž Ferairo. Takže po přejetí hřebene kaldery jsme sjeli do obce Vazaes a dali se do leva k obci Ginetes. Tady pak je modrá směrovka k majáku a i hnědá směrovka k pláži Ferairo. Je samozřejmé, že jsme u majáku byli a fotili a nakrmili i osamělého, pěkného a opatrného pudlíka.
dsc_7770_55673 pak zastavíme u dalšího z majáků u obce Ginetes dsc_7776_55679 pak zastavíme u dalšího z majáků u obce Ginetes
To co jsme mu dali si zbaštil až jsem poodjeli. Jinak dělal hrdinu, že jako on není somrák, že jo, že to je na mě vidět ? Ve zpětném zrcátku bylo vidět, že zbytek
svačinky mu chutnal. No a my popojeli na vyhlídku nad pláží Ferairo. To co jsme pod sebou viděli to bylo hodně velké překvapení, to jsme nečekali. Černé skály po sopečném vývěru a v nich laguna s průzračnou vodou a v ní davy lidí.
dsc_7780_55683 jako mravenečci ti co se rochní v teplé slané vodě dsc_7777_55680 no a kousek dál už vidíme pod sebou místo, kde je oceán ohříván vývěrem horké vody
Kolem rozházené oblečení a na parkovišti spousty aut. Takže jsme v cíli naší dnešní výpravy a jeli jsme dolů na parkoviště. Nic se
neplatí. U parkoviště nová stavba sloužící jako lázně. Za ni bazén s poležením a za vstupné
6 eur. No a pak směrovka a kamennou zídkou ohraničená cestička k té laguně. Převlékli jsme se před veřejností jako každý tady, věci dali do jednoho batůžku a šli si k žebříku do vody. Pořádně to bolí, když jste na boso, proto jsme to dali v sandálech až k žebříku a ty pak zuli až
kousek od žebříku do vody. No a když se sleze a namočíte se, tak zjistíte, že voda má
takových 32 st C. Napříč laguny jsou natažené lana. Dno bylo kolem 11 hodiny dosažitelné,
pozor pod vodou balvany. Tam kde na konci laguny vtéká horká voda tam bylo narváno a my se do této výhodné pozice posunuly až hodně později.
dsc_7793_55696 lano tu je proto, aby vás vlny nesmetly na kamenný břeh dsc_7806_55707 když hladina stoupal, lidi odcházely poměr teplé a studené se změnil, bylo po poledni
Najednou bylo po 12 hodině a lidi začali mizet. Pak jsme na to přišli. Hladina oceánu totiž stoupala tak o dvě příčky na žebříku a poměr teplé a studené z oceánu se změnil a už byla voda chladnější. Ale my se posunuli až do lanu u zřídla a bylo to báječné. A neleníte, jednou vlna s vámi žene tam a pak zase hned zpět a vy se držíte lana a ono to s vámi rejdí a taky vás to masíruje, proteče teplá a pak zase chladná voda. No parádní zážitek. Jen doporučuji najít si čas na tuhle tu zábavu. Bylo 13.50 a my se sbalili, posvačili pod nedodělaným sociálním zázemím, když se zrovna spustil deštíček. A my se zvedli a popojeli do Mosterios na místo, kde jsme již byli za krásného počasí.
Tady se taky koupe v tůních, kde je ale voda prohřátá jen sluníčkem, ale protože to
dnes scházelo, nebyl tu ve vodě nikdo. Takže zase jiné focení a jiné dojmy. Pak jsme popojeli k vyhlídce na překrásné skály. To jsme posledně nenašli. Prostě úžasná podívaná, i to slunce jaksi lezlo ven.
dsc_7840_55741 a jsme i přírodního koupání v Mosteiros, je zataženo a lidi nikde dsc_7871_55772 objevili jsme vyhlídku, spíše cestu k ní a urvané skály máme na dohled
A to by byl snad i konec dnešní vzpomínky. Ale když jsme se vraceli přes Ponta Delgadu,
zajeli jsme ke kostelíka nad promenádou. Tady právě nacvičovali sborový zpěv a byl to
nádherný okamžik. Pak jsme jeli ke kostelu, který jsme posledně přesně před týdnem viděli a obdivovali, ale byl zavřený. Nyní jsme zjistili, že do něj je vstup, ale po zaplacení a k tomu je i sakrární museum. Ale bylo 17 hodin a byli jsme ujištěni, že se zavírá, protože dnes hraje
Portugalsko s Chorvatskem, a je zavírací hodina. Otevírají od 10.hodin, v pondělí je zavřeno.
Takže už víme kam zajít, až nebude vypůjčené auto. Pak jsme ještě našli lokalitu kde je
tržnice, kterou je vhodné spatřiti. A jelo se na hotel. Cestou jsme ještě odbočili na objízdnou
silnici podél pobřeží a ejhle tady je veřejná pláž s přístupem do oceánu, který je ohrazen od
vln betonovou zdí a vy po schodech sejdete do vody. Leží se ale na betonové ploše a když
jsme tu byli, tak tu i pár lidí ještě leželo. Takže zase víme, že jen kousek od hotelu se dá
skutečně zaplavat v oceánu, i když vody bouří. No a to je konec vzpomínky na 25.června
roku 2016.

Similar Posts:


 

Both comments and pings are currently closed.

Není možné komentovat.