Cestovatelské tipy a rady na cesty

04 – Bosna i Hercegovina – města Jablanica, klášter Blagaj,centrum Mostaru

Po snídani opouštíme hotel v Sarajevu a jedeme směrem na Mostar.
Naše první zastavení je v Jablanici, kde je památník bitvy o řeku Neretvu. Cestou pozorujeme krásnou přírodu, kterou zde vytvořila za ta staletí řeka Ńeretva.

Už blíže Mostaru jsme odbočili, abychom navštívili klášter tančících Jervišů. Klášter je zbudován u velkého vývěru řeky Buna, která se pak vlévá do řeky Neretvy.

Bylo to krásné místo, ale na parkovišti bylo velké množství autobusů a aut. Když jsme došli ke vstupu, bylo narváno, ale pak se to rozložilo u stolů s pokrmy, protože bylo poledne a sobota k tomu.

No a tak mám i fotky, jako by to bylo bez lidí. Navštívit ale tato posvátná místa je složité pro starší lidi, všude se musíte vyzout a zase obout, odložit boty s pak je hledat, najít a někde si sednout. Ale vše se podařilo a šlo se na druhý břeh, aby tohle místo bylo zvěčněno a vloženo do těch krásných vzpomínek.

No a zase se jede dál. Tentokrát to už je na velkém parkovišti v Mostaru. Kousek od kostela, který byl postaven až po občanské válce. Odtud jako každý další turista se jde k tomu nejznámějšímu místu v historickém centru města, ke klenutému mostu. Ten byl za občanské války zničen bombardováním, ten který dal příkaz k jeho zničení byl odsouzen, uvězněn a spáchal potom sebevraždu.

Dnes je most místem velkého byznysu. Dostali jsme předem výklad co se bude dít a také se dělo. Z mostu se skáče do hloubky 20 m. Za zábradlím se volně prochází skokani jen v plavkách dobře udělaní.

Málem tam spadnou, pak chtějí zase skočit, ale raději slezou. Jsou dva, jeden „ šaškuje“ druhý vybírá penízky a teprve až jich mají dost objeví se třetí skokan oblečený v neoprenu a teprve ten skočí.

Dole v řece jezdí motorové čluny za penízky, stojí davy čekajících na skok. Proti minulosti velká divočina. V této době mostem nepřejdete. V uličkách kolem mostu jsou davy a davy turistů, a spoust krámků a spousta nepotřebných maličkostí z nich ta zajímavá, alespoň pro mě, jsou upravené nábojnice z války. Jsou vylepšené tepáním, jsou z nich průpisky, malé tanky a podobné blbosti.

No vyčerpali jsme časový limit na samostatné poznání místa a nastoupilo se do autobusu a jelo na hotel.

Byl to hotel Eden, postavený na kopci asi tak 200 m od centra pěší chůzí po strmé cestě.
V hotelu byl i bazén a dvě sauny. jednu noc jsme se tím prošli a druhou noc jsme to stihly využít, protože už jsme věděli, že to můžeme stihnout po večeři, když se zařadíme mezi první hladové. No a bylo to parádní osvěžení.

A po večeři zase konec jednoho dne dlouhého putování s bolavými nožičkami.

Zde lze prohlédnout fotodokumentaci z poznávacího zájezdu, kdy jsme se podívali po okolí Mostaru :