Cestovatelské tipy a rady na cesty

Podívali jsme se na zámky, které byli pro nás dosud neznámé.

Základním cílem a jakousi povinností byl opět hřbitov ve Vřesině, kousek od Poruby. Už konečně povolily restrikce kvůli covidu a tak jsme mohli vyrazit na delší trasu a dokonce jsme i plánovali oběd někde na předzahrádce. Při ranním odjezdu z Olomouce nám pršelo, pak to polevilo, když jsme dojeli na náměstí ve Fulneku. Naposledy, když jsme tady zastavili, tak jsme hledali cestu jak dojet k zámku nad městem. nyní už víme, že dojet se sem dá, jen pokud k tomu máme oprávnění, jako třeba soukromý majitel zámku na Fulnekem.

na náměstí ve Fulneku na náměstí ve Fulneku s radnicí

No musí se od náměstí po svých pořád do vrchu kolem kostela Nejsvětější Trojice.
Když jsme vystoupili z auta, začalo poprchat. Došli jsme do otevřeného kostela nad náměstím. Jen jsme zírali na tu krásu a hlavně na nově pozlacenou barokní výzdobu kostela a přilehlých klášterních chodeb. když jsme vyšli z kostela už pořádně pršelo.

kostel nejsvětější trojice ve Fulneku interiér kostela ve Fulneku

Ale nedali jsme se odradit a tak se stalo, že jsme stáli před branou do parku před už opraveným zámkem. Byl jsme zvědavý, komu to tu nyní patří a zjistil jsme, že adresa současného majitele je v panelákovém bytě v Ostravě – Porubě. Obdivuji odvahu takových to majitelů dát se do tak ohromné práce a finančních závazků.

celkový dojem ze zámku nad Fulnekem ještě jedno sídlo, které je ve vlastnictví zámeckého pána

Sestupujeme zase k náměstí ve Fulneku a uvědomujeme si, že tady je rodačkou tenistka Kvitová. Nocméně pořád prší, i když už to není tak nepříjemné.
Na hřbitově ve Vřesině už jen mrholilo. Projeli jsme se Porubou, tedy částí, která je reprezentantem socialistického realismu a stylu nazývaného Sorela. Nic jsem nefotil, protože ta deštivá atmosféra k tomu ani nevybízela. No a cestou jsme zakotvili na oběd v kryté předzahrádce a po roce jsme si dali výbornou česnekačku a smaženého sýra s hranolky, coby nabídka s nejpříznivější cenou pro toto období po covidu. Tedy snad už po Covidu.

Celou dobu kolem nás prosakovaly přes plachtovou střechu prameny vody z hustého deště. Ale vyčkali jsme a dočkali jsme se. Po obědě to hnusné květnové počasí ustalo a my vyrazili směrem na Hlučín. Cestou jsme obdivovlai nám zcela neznámou krajinu s vodní nádrží u Děhylova – štěrkovnu Hlučín.
Jeli jsme směrem na Kravaře, až jsme odbočili ze silnice na Opavu a mohli se projít kolem zámku v Kravařích. Více najdete na webu https://www.zamekkravare.cz/o-zamku/historie/ .
Touhle dobou už nad námi byla jen modrá obloha s krásnými mraky a na sluníčku to konečně i hřálo. Na golfovém hřišti už bylo i pár vášnivých „darmošlapů“- hráčů.

zámek Kravaře zámek v Kravařích

Potom jsme se vraceli cestou ke kostelu sv.Bartoloměje. V ulici pod kostelem nějak nezvykle velké množství aut. Našli jsme místo k zaparkování a když jsme došli na hřbitov, který kolem tohoto zajímavého kostela z červených cihle bylo, poznali jsme důvod tohoto nezvyklého stavu. V kostele právě skončilo první svaté přijímání. Holky jako bílé družičky a kluci jako panenky se společenskými motýlky pod krkem. Zrovna bylo velké „památečné“focení před nazdobeným oltářem.

u kostela v Kravařích - kostel sv.Bartoloměje interiér kostela sv.Bartoloměje v Kravařích

Kostel byl v interiéru velice nezvyklého a bohatého provedení. Pak jen fotka pomníku padlým z I.světové války a fotka radnice a jejího okolí.

u radnice v Kravařích památník padlých z I.sv.války, samá německá jména

Vracíme se k odbočení na Raduň. Bylo to jen pár kilometrů. Našli jsme složitě místo k zaparkování, protože to klasické bylo u zámeckého rybníka pod zámkem, ale cesta k zámku byla uzavřena, protože se vše kolem rybníka opravuje, což přinese novou krásu tomuto místu.

jsme u zámku v Raduni jsme u zámku v Raduni

Vyšlápli jsme zámeckou ulicí do parku a pak už hned byla procházka kolem zámku s výhledem na rybník.

rybník pod zámkem v Raduni se opravuje stavby v okolí zámku v Raduni

V zámeckém parku mají nově opravenou sípku a v ní i museum hospodaření a malou cukrárnu a tak zase byla vzpomínka na to, že jsme neměli hodně dlouho zmrzlinu kvůli tomu zatracenému covidu. Posedět na židličkách s kornoutem výborné zmrzliny a k tomu místo, na ještě hřejivém sluníčku s výhledem do parku a na zámek, patřilo k těm krásným, ale téměř posledním zážitkům našeho neobvyklého výletu. Více o zámku na webu https://www.zamek-radun.cz/cs/o-zamku/historie

Bylo kolem 18 hodiny a my se vydali ještě cestou do Olomouce na Hradec nad Moravicí. Stihli jsme čas, kdy slunce překrásně nasvětlovalo věžičky Červeného zámku. Na náměstí jen pár zaparkovaných aut a jinak nikdo.

jsme v zámeckém parku v Hradci nad Moravicí jsme v zámeckém parku v Hradci nad Moravicí

Vše o zámku v Hradci nad Moravicí objevíte na tomto webu : https://www.zamek-hradec.cz/cs#utm_source=mapy.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-2434016

Pak už jen cesta do Olomouce přes Vítkov, Jakubčovice a Potštát a konec pěkného výletu, který byl nakonec zase vykonán za krásného, ale na konec května chladného počasí.

Fotky z tohoto výletu po zámcích na ostravsku :

no images were found

Similar Posts:

None Found