Cestovatelské tipy a rady na cesty

03- Okolí města Ohrid a u jezera Ohrid.

Máme za sebou dvě noci ve Skopje a ráno nasedáme do autobusu a přesouváme se k jihu do města Ohrid k jezeru Ohrid, kde nás očekávají další zajímavé výlety po okolí i u jezera. Tento přesun byl časově náročný a dlouhý. Jelo se téměř 180 km. Ale bylo na co koukat.
Protože je Severní Makedonie pěkně kopcovitá muselo se jet přes průsmyk, kde byla krátká přestávka. Tady jsme zjistili, že hodně lidí pojídá něco zabaleného v sáčku. Zjistili jsme, že tu někde prodávají to, na co jsme se v této lokalitě těšili. Bylo to lístkové těsto křupavé a teploučké, plněné ovčím sýrem. No a už jsme stáli frontu a nabírali vůni z pekárny. I tohle místo nám udělalo radost i když výhledy do okolní krajiny nebyly žádné. Cestou mě pak zaujalo něco, co by mělo být vzorem pro naše ministerstvo dopravy a jiné, kteří o státních investicích rozhodují. Jeli jsme totiž po místní klikaté a dobře upravené silnici a pod námi, místy i nad námi bylo vidět, že se buduje nová dálnice. Takový obrovský rozsah zemních prací a rozestavěnost dálničních mostů jsem totiž ještě neviděl.

Od města Kichevo až po odbočení na vesnici Vrbjani bylo vidět obrovské rozsahy zemních prací a visutých mostů v délce asi 25 km. Zbývající část, až na předměstí Ohridu se jelo už i po jednotlivých pruzích komunikací budoucí dálnice. Rozestavěno dle mého odhadu tak bylo asi 62 km této budoucí dálnice. U nás v Česku něco nemožného. A tak jsem se snažil za jízdy něco nafotit, aby mi snad i někdo věřil, že to není jen sen.

V mezích časového plánu jsme dojeli do města Ohrid, ale jelo se dál až hodně daleko za městem a směrovky ukazovali, že jedeme ke klášteru sv.Nauma.

Tady jsme vystoupili a hned se zadařilo upravit časový rozvrh a nastoupili jsme do tří lodiček s veslařem a průvodcem a jelo se po krátké, ale nádherné řece Černý Drim, která pramení ze dna této řeky. Voda v krátké řece je ledová, ale čistá jako voda z kohoutku. Na dno vidíte i když je tu hloubka přes 3,5 m. No byl to nádherný zážitek.

V jednom místě loďka zůstala stát a my mohli sledovat jak na dně bublá písek. Řeka Černý Drim je zdrojem vod v celém Ohridském jezeře.

Po projížďce se šlo do kláštera sv.Nauma, odkud byl i krásný výhled na jezero.

Tento klášter založil žák Cyrila a Metoděje a má tedy jakési to historické napojení na naše dějiny v tehdejším slovanském světa velké Byzantské říši kolem 10. až 11. století.
Pak jsme už měli volno jen pro sebe, a tak rychle do plavek a šlo se do vody. Skutečně šlo. Voda měla takových 25 st.V, pořád jí bylo jen po kolena a na dně jen jemný píseček. Na břehu zelená tráva, zelené stromy a vše kolem jen krásné.
Okolí lemovali hory měnící svůj profil podle osvětlení odpoledním sluncem.

No ale všemu je jednou konec a tak se tento prožitek ukončil a jelo se na hotel. Cestou ještě bonus cestovky a zastavení v Zátoce kostí. Je to místo, kde německá investice obnovila původní stavbu obydlí na kůlech pod vyhlídkou, na které stála kdysi pevnost.

Ale pak už jen jízda až k našemu druhému hotelu, který stál na konci nábřežní promenády. Výborné ubytování, které zcela odpovídalo 4 hvězdičkám na vstupu do hotelu se jménem Lebed – Labuť.

Večeře byla jiná a byla to pochoutka snad pro všechny účastníky zájezdu. Po lahodném předkrmu bylo hlavní jídlo podávané v zapékací misce s masovou směsí a k tomu bílý chléb. K této pochoutce jsme dali láhev červeného vína, abychom ochutnali to jejich a mohli srovnat jestli u nás na Moravě máme lepší. Neumím vyhodnotit, bylo výborné i tohle ze Severní Makedonie.
Po večeři už jen málo síly na krátkou procházku, aby to papání trochu na noc sesedlo.

A pak už byl jen odjezd na hotel v Ohridu, výborná večeře a noční procházka v rušné části města Ohrid.

Dál už jen nabídka fotek, pořízených při přesunu do města Ohrid a k jezeru Ohrid: