Cestovatelské tipy a rady na cesty

Lanzarote 2017 – díl 2 – poprvé autem.

Podle papírové předpovědi mělo ten den 27.11.být pod mrakem, ale vše bylo jinak k našemu prospěchu. Hned v 9.00 se objevila rázná agentka společnosti CICAR u které jsem měl zajištěn poukaz na tři dny s autem kategorie nejmenší a nejlevnější, kategorie „A“. Po podepsání papírů jsem dostal klíče a auto značky Opell Corsa s SPZ 9725JKF, krásné červené barvy s mírným škrábnutím na předním levém blatníku, ale s plnou nádrží.
No a hned se vyjelo směrem k majáku na konci lokality Playa Blanka, kde se před 4 roky zastavil stavební boom. Takže nás sem vedla zvědavost, co se mohlo změnit.

No těch nedokončených domečků bylo už méně, některé už měli zahrady osázené palmami a samotný maják dostal lodní radar a nový bílý nátěr. Cestou zpět k hlavní silnici na Yaizu jsme se zastavili v hotelu H10, kde jsme také v roce 2013 v březnu už byli. Hlavní budova byla bez obrazů s novou bílou barvou na všech stěnách a novým interiérem hlavní vstupní haly. Lehce jsme pronikly k bazénům a až k oplocení kolem promenády při oceánu. Vše ostatní bylo pohádkově krásné a všude kolem zeleného poklidu. V obrovském bazénu pořád stála loď, která slouží jako bar pro nenasytné v režimu all Inklusive.

No na závěr jsme se poohlédli po uvítacím drinku. A zase tam na nás čekal a tak ledová voda s citronem a pomerančová šťáva dobře osvěžili a mohlo se jet směrem na Yaizu. Tady jsme se podívali do musea Aloe Vera. Na konci prohlídky se to obešlo kolem posledního panelu a byl vstup do prodejny a až tady nás obstoupili prodavačky všeho tovaru z vše léčivé Alloe. Ale jen jsme byli natřeni a navoněni a šli jsme bez nákupu do auta a jelo se směrem k solným nádržím v Salina Janubio.

Známe to tu a tak musíme vidět i něco jiného a tak jsme zajeli branou po cestě k vodě. Tady byla garáž a v ní obchůdek s originály mořské soli. No a tak máme jako dárky po půl kilech pravé mořské soli z oceánu. A protože se říká soli nad zlato …. Není co dodávat. Viděli jsme co bylo třeba a jede se dál. V této oblasti by se mohlo jen popojíždět a stále se kochat mořskými vlnami. Takže několikrát jsme zastavovali, jen místo zvané Los Hervidos jsme vynechali, protože máme informaci, že zítra v úterý bude nejvyšší příliv a když vyjde vítr, bude také co vidět. My dorazili do obce El Golfo, kde je brčálově zelené jezero na dně vulkánu a ten je na kraji černé pláže. Tehdy jsme sešli až na pláž, nyní to bylo upravené tak, že k pláži se nedalo sejít a vše bylo jinak, ale pořád úžasné místo na focení. No a byl tu čas na procházku samotnou obcí podél místních restaurací s nádherným posezením při bouřící vodě oceánu.

Tam a zpět a jelo se dál. Náš cíl bylo sportovní středisko La Santo. Jede se tam rovnou silnicí mezi krátery. Je tu zastavení, které však nelze vynechat. Je to místo, kde si můžete nasednout na velbloudy a projet na nich za úplatu do kopce po svahu sopky. Takže tady jsme nafotili ty co vyjeli a užívali si to a my si dali malou svačinku a podívali se do informačního střediska, kde je něco z historie tohoto místa, hlavně toho, jak tady dříve využívaly velbloudů pro zemědělskou činnost.

No a pokračujeme černou krajinou do města Tinajo, tady nahlédneme do kostelíka a vyfotíme něco hodně barevného a hodně čistého a upraveného v tomto městečku, které je celé v bílé se zelenými okny, či dveřmi.
A pak už jen sportovní centrum La Santa. Někde jsem četl, že tady měla soustředění i naše oštěpařska Špotáková a jiní sportovci. No a tak jsme museli jít na prohlídku.

A už mohu potvrdit, že tady je pro sport zaměřeno úplně všechno. Atletická dráha, fotbalový stadion, haly na basket, tenisové kurty. Pak tu jsou bazény k plavání i lenošení a co je nejlepší to když sestupujete k laguně s mořskou vodou. Ta je uměle vytvořená a na ní si každý kdo v areálu bydlí může půjčit gratis paddleboard, windsurfing, mořský kajak a zajezdit si po velkém jezeře. Je to vytvořené tak, že i na druhém břehu tohoto místa může využít veřejnost. No my to vzali jak je nám vrozené přes recepci, jen ten uvítací drink nebyl, ale za to jsme si poseděli nad dobrou zmrzlinkou s krásným výhledem na bazény i oceán zároveň.

Odjížděli jsme v čase, kdy personálu končila směna a tak víme, že je odváží autobus specielně pro ně určený, kdo ale chce, jede z práce po své ose. Aut tady na parkovišti před areálem stálo hodně.
No a je po 16 hodině a my musíme směřovat náš prví výlet k hotelu v Playa Blanka. Nejedeme toutéž cestou a vezmeme to středem ostrova přes San Bartolomeo. Na posledním kruhovém křížení před městem ale zastavujeme, protože je tady zemědělské museum. Velká bílá socha Cesara Monriqua je jednoznačným ukazatelem. Zatavíme a jdeme se na to podívat. Už jsme to posledně viděli, ale kolem jsme se neprošli. Takže o to více bylo naše překvapení z toho, jak krásné záběry v klesajícím slunci se dají zachytit na tomto zajímavém místě.

A navíc je otevřena podzemní restaurace pro velké davy turistů a za ním pak je i ještě otevřené museum s volnou prohlídkou místností kolem velkého nádvoří. Okny z nádvoří nahlížíme do místností, které jsou zařízeny dobovým nábytkem a lze si udělat obrázek o tom, jak se tady dříve žilo. Lze jen doporučit a zajet se sem podívat.
No a pak už jedeme po silnici směrem na Madache. Projíždíme krajem vinic a zastavíme dvakrát. Jednou v museu vína Bodega El Grifo a pak ve vinných sklepech Bodega La Geria.

Je to podél této silnice velmi zajímavé, protože tady se vinná réva pěstuje v kamenných ohrádkách či vyhloubených jámách, které jednotlivé hlavy vinné révy chrání před větrem a vysoušením.

O kousek dál je tady pak zase kruhové křížení a na něm sochy velbloudů, které se jinde vidět nemohou. Odtud jedeme do kopce přes obec Femés abychom se těsně před 18.00 hodinou mohli v horském průsmyku kochat západem slunce nad oceánem ve směru pohledu k Playa Blanka.

To jsme tedy neplánovali ale bylo „tím nahoře“ asi zařízeno, protože jsme původně chtěli jet přes Yaizu a tohle bychom pak určitě neviděli.
Pak už jen táhlý sjezd, na prvním křížení odbočení k našemu hotelu a je zaparkováno a jde se na pokoj a pak na večeři. Ten den nám krásně vyšel a byli i takové malé radosti, což jen potěší.

Fotky pořízené při našem prvním výletě půjčeným autem po ostrově Lanzarote :