Cestovatelské tipy a rady na cesty

Praha den před smutným výročím 24.února 2016.

Průběh letošní zimy je pořád stejný, jednou i přes den pošmourno až tma, pak prší, alespoň v Olomouci, a najednou se objeví předpověď, že by mohlo být polojasno i slunečno. No a tak jsem jel do Prahy. Manželka stůně a já našel důvod proč tam jet. To proto, že bude potřeba přes jaro a léto valut a v Praze směním v tom nejvýhodnějším kurzu a ještě mohu uplatnit kupon na zákazníka VIP. A tak se jelo. Po deváté hodině je Praha u Masarykova nádraží, kde vystupuji, zalita sluncem, lidé letí do práce, turisté ještě posrkávají horkou kávu, a tak je tady nevšedně poloprázdno a mám co obdivovat hned na začátku svého účelového výletu.

Fotím vše pěkné, hlavně koukám nahoru po fasádách až dorazím ke kostelu sv.Jakuba, kde se mi zaraduje srdéčko lovce fotek, protože hlídač v kostele nekompromisně dává vymazat fotky přede mnou vycházejícímu cizinci, který fotil a fotil a tak si mě zřízenec asi nevšiml a já vypochodoval s fotkou interiéru. Malá radost, taky radost. Je to krásný kostel, mnohokrát jsem šel kolem, ale to bývalo pracovně a nebyl čas na návštěvu. Musím uznat je to tam moc pěkné.

Pak jsem prošel mým zalíbeným zákoutím Týnského dvora. Bývá tady narváno, ale dnes a v tuto dobu, to bylo pohodové focení.
Pak se vynoříte na Staroměstském náměstí. Je to asi pro hodně výprav první štace daného dne, protože tady už hrála muzika, kolem davy diváků a posluchačů, v těch shlucích vždy zdvižený deštník či vlaječka, jak průvodci hlídají své ovečky.

Podaří se mi poprvé také nahlédnout do chrámu sv.Mikuláše a pak už je tady cíl mého výletu, směnárna Exchange. Berou kupon jako pro VIP zákazníka a získávám euro za 27,10 Kč. ( www.exchange.cz ) Jsem spokojen a pokračuji v prohlídce míst na které jsem při pracovních cestách neměl času. Obhlížím si pražské židovské město. U první Mailesovy synagogy ale zjišťuji, že i pro důchodce je vstupné za prohlídku nekřesťansky vysoké, u druhé z nich Pinkasovy Synagogy, ale už vím, že to vstupné je na celý komplex prohlídek.

Ale i tak si to musím nejdříve nastudovat, abych z toho cosi i měl.
( www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/prazske-zidovske-mesto)
No a pak jsem před Rudolfinem, který je v tom ranním slunci překrásný. Obdivují ho i Antonín Dvořák a Josef Mánes, kteří zde stojí na věčnou památku jejich věhlasu a slávě.

Odtud jsou také nádherné záběry na pražský hrad. Pak přejdu po Mánesově mostě až do parčíku na Klárově, abych mohl i já posoudit sochu věnovanou vzpomínce našim letcům v Anglii nad kterou se vedl tak trapný spor.

Pak jsem prošel kolem Hergertovy cihelny, abych posoudil stav budovy bývalé Pražské vodohospodářské společnosti, kde v roce 2003 probíhaly rozsáhlé rekonstrukce, aby dnes byla budova bez provozu, zavřená a bez jakéhokoliv užitku. Tak to jsou po česku vyhozené peníze.
No a pak nevšední a asi i podle mého nejpěknější pohledy na Karlův most.

Ale pak už jsem na Karlově mostě, když míjím a pomíjím nabídku „pravého“ českého námořníka, černé pleti, na prohlídku Prahy z lodičky, plující po Vltavě.
A jsem na Karlově mostě, a protože tady je nezvykle málo turistů kochám se proměnami, které mi zajišťují rychle letící mraky, které mění osvětlení okolí a v pozadí pak dominantního pražského hradu či věžiček od Malostranského náměstí.

Byl to parádní pocit, když vím, že už mě jako důchodce nikdo nic nenakazuje a já mám klid na focení té nádhery kolem. V minulosti jsem tuto trasu jen proletěl služebně a ještě jsem musel cestou přijímat spousty příkazových telefonátů.
No ale taky jako důchodce musím přiznat, že dvě hodiny putování po pražské dlažbě už namáhají nadměrně má kolena a tak přišlo vhod zastavení na oběd a pak přes Václavské náměstí na vlak. Tady jen mohu konstatovat, že už půl odbavovací haly je opravené, a je dokonce vidět i obloha. Ta druhá půlka bude doufám následovat. Výlet končí, zadané cíle dne jsou naplněny, místo slunce začalo sněžit a sněžilo až do České Třebové. Pak zase jen slunce. Tak to jsou zážitky a proměny letošního konce zimy v Česku.