Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘přehrady’

01 -Zase za poznáním okolí Třeboně – pondělí a úterý – říjen 2018.

Dovezl jsem ženu do lázní Aurora v Třeboni a abych nejezdil zbytečně, rozhodl jsme se podívat po okolí všude tam, kde jsem ještě nebyl. Třeboň jsem prošmejdil vícekrát, ale je tu pořád co objevovat a zjišťovat, že se stále mění něco k lepšímu. Naposledy jsem tam byl v březnu roku 2017, kdy jsem se tam potuloval také v rámci volného času při lázeňské péči. Mám o tom něco na webu www.cestotipy.cz/2017/tri-tydny-laznich-trebon-brezen-2017/. Takže jsem si ji v odpoledních hodinách zase prošel a pak vyrazil do okolí.

DSC_3891_83200 fotky z centra Třeboně DSC_3918_83227 fotky ze zámku a parku v Třeboni

Prostě jsem popojel až do vesnice Holašovice, která je vedena v seznamu památek UNESCO. No a jsem rád, že jsem se tam také podíval. Už se nedivím, že tam jezdí i zahraniční turisté. Je říjen a je pořád teplo a slunce svítí jako o závod a stromy se přeměňují do barev podzimu.

DSC_3963_83272 fotky z vesnice Holašovice DSC_3964_83273 fotky z vesnice Holašovice

Pak mě napadlo, že po cestě objevím i zámek Kratochvíle, který se nachází kousek za Netolicemi. Bylo už pozdní odpoledne a tak je zámek zavřený, ale našel jsme skuliny abych nafotil něco, co je pro toto krásné místo typické.

DSC_3982_83291 u zámku Kratochvíle DSC_3991_83300 u zámku Kratochvíle Čti více…

02 -Zase za poznáním okolí Třeboně – středa a čtvrtek – říjen 2018.

Ve středu ráno vyjíždím z parkoviště ve sv.Tomáši se záměrem, projet se po území Rakouska. Ještě jsem měl možnost po ránu vidět krajinu místy zakrytou mlhou, či ustupujícím oparem. Bylo to nádherné. Silničky s novým povrchem jsem po ránu brázdil jen já sám. No dojel jsem na hraniční přechod a hned za hranicemi jsou lázně Guglwald. Bylo to pro mě velké překvapení, protože po tak liduprázdné krajině jsme nečekal tak přeplněné parkoviště a krásné stavby a upravené léčivé zahrádky.

DSC_4308_83615 projíždím směrem k Rakousku DSC_4310_83617 na státní hranici je Guglwald

Další zastavení bylo ve skutečných lázních při městě Bad Leonfelden. Jestli u nás v domácích lázních náhodou uvidíte nastrojenou a upravenou dámu ve vyšších letech, pak tady jsou tyto dámy, opálené, navoněné a je jim nejméně 80 let. A bylo tam plné parkoviště a bylo tam moc krásné okolí. V městečku jsem neměl kde zaparkovat, ale nakonec jsem si jej prohlédl.

DSC_4327_83634 lázeňský komplex v Bad Leonfelden DSC_4328_83635 druhý lázeňský komplex v Bad Leonfelden

Další zastavení jsme si vyhlédl u nádraží v Summerau. To proto, že je tady vyznačena trasa po historické koněspřežné dopravě z Český Budějovic do Linze.
Nakonec jsem se v místě kolem vlakového nádraží zorientoval, zaparkoval „autíčko“ a vydal se na kole až do míst, kde jsem mohl vidět nějakou tu stavbu na této bývalé trati. No stálo mi to za to.

DSC_4361_83668 orientace v terénu DSC_4375_83681 zůstala jen jedna čelní stěna mostu Čti více…

Podrobnější seznámení s přehradou Slezská Harta – červenec 2018.

Nejbližší město které se dá dohledat na mapě je Bruntál. Když jsem si plánoval, že objedu tuto přehradu, tak jsem zjistil že to dá celkem 58 km, což by se za jeden den dalo stihnout na kole jako nic. Ale cesty nejsou pokaždé ideální a tak se musí jak jsem později zjistil i po svých a jít vedle kola a tlačit jej do kopce i z kopce. Tedy pokud hodláte stále dohlédnout na hladinu této přehrady. No a protože to tam je kousek i z města Opavy, dal jsem si tam sraz se spolužákem ze školy a tak se stalo, že jeden den si tam na břehu zátoky zavzpomínali dva dědkové na to jak v mládí jezdili na windsurfingu a na gumovém člunu a vyzkoušeli jsme si jízdu na paddlleboardu. No a druhý den jsem pak já sám jel na elektrokole po levém břehu s tím, že si to projedu po té „těžší „ straně kde to je více do kopce a z kopce a nejsou tady klasické cyklostezky vedené po vrstevnici jako tomu je na druhém břehu.
Auto jsem v den prvního setkání zaparkoval v obci Leskovec nad Moravicí. parkovné hned po ránu stálo 50 Kč a byl jsme na něm téměř sám. Můj spolužák se objevil později a hned mě odvedl na skryté místečko mezi Leskovcem a obcí Rázová. Tady je na skryté silničce parkoviště pro pár aut a pod ním volná posečená louka u poklidné zátoky. Tady jsme se pak pořádně vyblbli, tady vyzkoušeli jsme si ,jestli ještě umíme a nemuseli jsme nikoho ani rušit.

DSCN5493_78979 naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí DSCN5506_78991 naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí

Voda čistá a chladná jako křen, takže nádherně v tom horkém dni osvěžila. Když spolužák odjel, já ještě využil denního parkovacího poplatku a zajel do obce, abych poznal jak to tu vlastně vypadá. No a měl jsem se čemu divit.

DSC_8830_79094 přístavní molo v Leskovci pro vyhlídkové jízdy na lodi DSC_8828_79092 pohled na zátoku od hřbitova v Leskovci

Druhý den jsem přijel z Olomouce, je to jen 59 km, dojel na parkoviště hned nad hrází a hned jsme vyrazil podél břehu po asfaltovém chodníku. Ten ale skončil pod hladinou asi tak po 1 km jízdy, někde v místech naproti zátoky, kde jsem včera kousek od Leskovce dováděli.

DSC_8842_79005 na břehu proti zátoce v Leskovci DSC_8847_79010 po delším bloudění lesem zase vyhlídka Čti více…

Výlet na Žermanickou a Těrlickou přehradu, co skončil na Visalajích.

Červencové dny svátků nemůžeme zůstat doma, zejména když může být i slunečné počasí. Takže balíme ve středu 4.července padlleboard, balíme i nějaké to jídlo na cestu a vyrážíme s autíčkem směrem na Frýdek-Místek s cílem dojet k žermanické přehradě a tam v campu pobýt a užít si stojatých vod na žermanické přehradě s tím, že by jsme si omrkli i tu druhou přehradu Těrlickou.
Na Frýdek-Místek jsem jezdil služebně a tak mohu konstatovat, že se to tam od Příboru až do Frýdku pořádně změnilo. Jedete dokonce i po dálniční stavbě, všude upravené jízdní pruhy, kolem masivní zemní práce, a až to bude hotové, bude to paráda. Ve Frýdku-Místku pak klasická odpolední zácpa a tak se snažím projet na Dobrou, ale jaksi se to nezdařilo, jen jsem objel světelné křižovatky a jsme na dálnici na Český Těšín a bez dálniční známky, ale v podvědomí je, že je tady jakási ta úleva od zpoplatněného úseku. Ale zadařilo se a my jsme najednou v obci Lučina, kde je podle postarší automapy zakreslen camp. Našli jsme, všude jsou směrovky ke campu, ale to bychom nebyli v Česku. Teprve u zavřené brány a campu bez lidí s vysokou trávou a rezavějícími konstrukcemi pochopíme, že je to tu asi delší dobu mimo provoz. Ale nikde žádné zákazy a tak jsme sjeli až pod camp a pod námi posečená louka a barevné deky a lidi co se přišli rekreovat. Kolem zaparkovaná auta a pro to naše autíčko i krásný rovný plácek s výhledem na hladinu přehrady pod námi. Bylo pozdní odpoledne a tak jsme se šli jen osvěžit a tak jsme dosáhli cíle, koupeme se v přehradě Žermanické.

DSC_8040_78648 Žermanická přehrada - výhled od obce Lučina DSC_8043_78651 Žermanická přehrada - pohledy z hráze

Navečer, když odešli lidi a významně ubylo aut, zajeli jsem si obhlédnou protější břeh, kde je vidět funkční camp a je tam živo. To že si dáme i teplou večeři se pak proměnilo v popojíždění a zjištění, že v campu není místečka, kde by se naše autíčko mohlo v rovném terénu uvelebit k nocování. Kolem převládají rybáři s pozicemi těsně nad hladinou a pak na šikmých travnatých plochách stany. K tomu hluk neposedných dítek, popíjejících motorkářů a drahota za něco čemu se možná i dá říkat teplé jídlo, jako hranolky, kuřecí či rybí prsty. No popojeli jsme dvakrát a pořád žádná dobrá a stylová hospůdka. Až pak se objevila odbočka k hotelu YC Maják, tety Yacht club Maják.

DSC_8059_78667 na večeři v hotelu YC Maják DSC_8069_78676 na večeři v hotelu YC Maják Čti více…

03- výlet za poznáním českých řek pondělí 18.června 2018

Ráno se budíme pod modrou oblohou, je teplo a tak posnídáme, využijeme zázemí campu a hlavně prohlédneme si okolí. Je tu parádní stavba pro vodní kanoistiku a hlavně největší překvapení pro nás z Olomouce.

DSC_6691_77766 Roudnice po ránu - vodní slalomová dráha DSC_6699_77774 překvapení pro ty z Olomouce, kde Nicek žil

Ve stínu stromů je nově umístěná pamětní deska nestora a zakladatele zimního plavání pana Nicka, rodáka z Roudnice nad Labem, kterého jsme v Olomouci běžně potkávali už v uctyhodném věku a nikdy jsme netušili, že on je rodákem z Roudnice.

DSC_6697_77772 most v Roudnici nad Labem DSC_6694_77769 Roudnice po ránu - vodní slalomová dráha

Opouštíme Roudnici a jedeme za poznáním další velké řeky – Vltavy, když už Labe máme zmapovánu víc než dokonale.
Ale to by jsme nebyli my, kdyby jsme ten plán cesty neměli upravitelný. Cestou je totiž město Budyně nad Ohří a je tu i nějaký ten vodní hrad. No a tak jsme zastavili a šli se podívat a jen jsme koukali, jak to tu mají pěkně upravené. Je pondělí a na hradech bývá zavírací den, takže na posečené trávě v prostorách hradu nikdo ani živáček a kolem nás prosluněná stavba hradu a božský klid.

DSC_6720_77795 Budyně nad Ohří - vodní hrad DSC_6711_77786 Budyně nad Ohří - vodní hrad Čti více…

04-výlet za poznáním českých řek úterý 19.června 2018

Ráno se autíčko ještě v pohodě rozjelo. Máme to jen kousek do Sedlčan, tady jen nafotíme něco z náměstí a nakoupíme pečivo a jedeme směr Kamýk nad Vltavou. Z mostu v Kamýku je vidět přehradní hráz vodní elektrárny Kamýk.

DSC_6894_77966 vyhlídka nad kamýkem DSC_6892_77964 vodní dílo Kamýk nad Vltavou

Ale my se musíme dostat k přehradě Orlík. Což se nám po průjezdu obcí Solenice podařilo. Vyjedeme si až k hotelu Solenice odkud je krásný výhled na přehradu.

DSC_6901_77973 u Vltavy v Solenici pod přehradou Orlík DSC_6921_77993 fotky z přehrady Orlík

Autíčko se ještě pokaždé rozjede, ale červená kontrolka stále svítí a zjistil jsem, že se netočí otáčkoměr. Prohlédneme si i dílo, které je na této přehradě a u nás jediné a to je lodní výtah. Asi jej ale nikdo ani nepoužívá. Dojedeme až ke Žďákovskému mostu. Ten je konečně opraven a září novotou. Zaparkoval jsme na jedné straně při silnici.

DSC_6933_78005 u žďákovského mostu DSC_6939_78011 fotky pořízené na žďákovském mostě Čti více…

01 _ Vyrazili jsme jen na dva dny do okolí Znojma.

01 _ Vyrazili jsme jen na dva dny do okolí Znojma.

Už jsem to měl v plánu delší dobu. Podívat se na něco co je spojeno s přírodní rezervací kolem řeky Dyje u Znojma. V srpnu se našel krátký čas, od pátku do neděle, že by se něco dalo stihnout. Podle předpovědí počasí by v této jižní části Moravy mohlo být i pěkné počasí vhodné minimálně k výletům.
A tak jsme v pátek 11.8. po obědě vyrazili po delší době s „autíčkem“ směr Znojmo. Nemaje dálniční známku jel jsem z Olomouce na Rousínov, Slavkov u Brna, Židlochovice, Pohořelice a Znojmo. Ve 14.00 jsme za Židlochovicemi jeli kolem prázného parkoviště při aquaprku u obce Žabcice. Tak se tam podíváme.

DSC_5577_69778 zastavujeme před obcí Žabcice a koupeme se

U bazénů jen pár lidí, voda má mít 25 st.C a nad námi v tu dobu téměř modrá obloha. A tak si jdeme užít léta a válíme se v bublinkách, zaplaveme a poležíme na měkoučkém trávníku. Jeden co bydlí jen kousek od areálu nám vysvětluje, že včera byla pořádná bouřka a tak lidi nikde. Jinak prý tu bývá plné parkoviště. No a tak jsme měli „kliku“ a víme, že to tu je parádní místo. Pak už jsme jeli přes Pohořelice do Znojma.
Já si po průjezdu městem odbočil ke klášteru Louka, kde jsme v roce 1970 pobýval na vojenském měsíčním cvičení. Tehdy to byli zážitky jaké se vodí ve filmu „Černí Baroni“. No když jsem dokončil vzpomínání, byl jsem s autíčkem na konci místní cestičky pod hrází přehrady na Dyji. Pršelo, přehnala se nad námi přeháňka a pak vylezlo sluníčko a to pak bylo něco k nadýchání, k rozjímání nad krásou té naší zemičky.

DSC_5585_69783 železniční most obnovené trati do Retzu DSC_5589_69786 a tady pod hradem ve Znojmě objevujeme parádní věci

A když úplně přestalo pršet, přejeli jsme mostek nad řekou Dyjí a byli jsme u musea motorek a motorů.

DSC_5609_69804 i něco takového parádního DSC_5611_69806 i něco takového parádního Čti více…

03- Za poznáním přírody v Rumunsku.

03- Za poznáním přírody v Rumunsku.

Z kláštera v Neamtu téhož dne jedeme do průsmyku „Bicaz“. Cestou míjíme kolem 40 km přehradní nádrž s názvem „Lacul Izvorul Muntelui“.

DSC_4165_68787 jsme na začátku přehrady Lacul Izvorul Muntelui DSC_4185_68801 hráz přehrady Lacul Izvorul Muntelui

Vlastní průsmyk „Bicaz“ pak leží ve nadmořské výšce 1250 m n.m. vysedáme na jeho dolním konci z autobusu. Ten odjede a my po silnic a po svých jdeme tam, kde nás o nějakých 300 m výškově a asi 1 hodinu dál čeká za tunelem, kterým také projdeme.
Jde o velmi zajímavou přírodní ukázku, kde voda vytvořila zásek do bílých skal, které jsou kolem cesty s potokem a dosahují výšek i 200 m. Místy se průsmyk rozšíří a je tu hned spousta prodejních stánků.

DSC_4201_68806 úzký průsmyk Bicaz DSC_4224_68823 úzký průsmyk Bicaz Čti více…

Výjezd na horní vodní nádrž – Dlouhé Stráně 27.května 2017.

Výjezd na horní vodní nádrž – Dlouhé Stráně 27.května 2017.

Tento výjezd jsme si plánovali na jaro tohoto roku a teprve nyní na konci května se udělalo počasí, které to jednak umožnilo a taky to stálo za ty překrásné výhledy. Otestoval jsem si výdrž baterie u elektrokola a zjistil, že na to taky ještě i s touto podporou máme.
U kola manželky, tedy u elektrobaterie, se projevila nějaká závada, protože baterie odešla pod rozcestím a budu muset hledat řešení jak to opravit. Příliš rychle se baterie vybije. Ale i ona by na vrchol dojela. Elektrokolo to je to pravé, co neomezuje cyklistiku v kopečkovém profilu.
No a počasí bylo přenádherné, takže krásné barvy lesa, čistá voda v odtoku z dolní nádrže, krásné záběry na dolní vodní nádrž i samotnou bránu pod hrází.

DSC_9938_66237 před bránou vodní elektrárny Dlouhé Stráně u dolní nádrže DSC_9947_66246 u dolní vodní nádrže Dlouhé Stráně

No pak parádní přestávka na boudě u rozcestí s tím, že kolem vás projíždí miniautobus od lanovky, ale i zájezdové a autobusy s povolením, či linkový autobus od dolní stanice lanovky.

DSC_9959_66258 zastavení pod vrcholem u horní nádrže DSC_9961_66260 výhled po okolní přírodě Čti více…

Na výletě po okolí Bruntálu – duben 2017.

Na výletě po okolí Bruntálu – duben 2017.

Ten den bylo Velikonoční pondělí a předpovědi počasí příšerné. Ale i tak jsme se rozhodli, a tentokráte velmi dobře, a vyrazili jsme z Olomouce směrem na Bruntál. Co by jsme asi doma dělali, když je venku zataženo a mrholí, a je zima. Až nad Šternberk to bylo pořád stejné, pak najednou byla silnice úplně suchá a když jsme se šli podívat za Tylovem do vyhlášené prodejny ryb, tedy tam kde se podávají pečené pstruží pochoutky, které si lze i ulovit na zapůjčené nádobíčko, tak už se na nás mezi mraky poohlíželo sluníčko.

DSC_8617_65222 rybník se pstruhy v Tylově u Bruntálu DSC_8620_65225 areál rybárny za Tylovem

Další zastavení bylo jen o kousek dál pod Uhlířským vrchem, kde se jde k sopečnému vrchu na němž stojí bílý kostelík, který nám zdevastovala sovětská vojska a který se klube do jednoduché krásy i s nočním osvětlením. A to je to místo, kam jsme jeli cíleně, protože se v televizi objevil pořad o velmi zajímavé křížové cestě, která tu byl v posledních letech zřízena. Kostel by zavřený, ale malou vyvrtanou dírkou jsme viděli, že už je téměř celý v interiéru opravený. No a když se tady objevíte z místa, kde bylo zataženo a mrholilo a tady na vás svítí sluníčko, tak zima nevadila, zejména když jsem s ní počítali. A ty naše deštníky a pláštěnka pak mohly zůstat v autě.

DSC_8661_65266 zastavení na křížové cestě DSC_8626_65231 zastavení na křížové cestě Čti více…

?>