Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘přehrady’

02 – Bystřice nad Perštejnem a pár zastavení při cestě do Jedovnice – září.

Ráno probuzení po 6.30, když kolem nás profrčela parta opravářů, co jela k nedalekému vodojemu.

20200904_062708_98432 ráno pod rozhlednou nad Karasínem 20200904_082508_98439 krajina kolem Karasína

Byla snídaně a pak se jelo do té Bystřice nad Perštejnem. Jsme tady poprvé a nestačíme obdivovat úpravu hlavního náměstí. Nádherné městečko a my se zase cítíme jako někde v cizině.

20200904_083739_98441 Bystřice nad Perštejnem 20200904_085234_98463 jsme na procházce po Bystřici nad Perštejnem

Můžeme potvrdit, že se za našeho života po roce 1989 skutečně někde něco změnilo k lepšímu.
V informačním centru v Bystřici jsme jen zírali na propagační materiály. Co zajímavost v některé z okolních obcí, to krásný prospekt. A tak jsme si něco vybrali a hned jsme měli plán dalšího putování. Na cestě je hradní zřícenina Zubštejn nad obcí Pivonice. Autem jedem do obce a z parkoviště to je přímo do kopce lesní cestou jen 500 m.
Jsme na hradní zřícenině a slunce svítí a jsme tu téměř sami a je co obdivovat. Objevili jsem krásné místo k zastavení.

20200904_100302_98497 prohlížíme si zříceninu hradu Zubštejn 20200904_101414_98514 prohlížíme si zříceninu hradu Zubštejn Čti více…

Výlet do Lipové u Konice – 1.června 2020.

Tuhle vzpomínku záměrně označuji datem 1.června 2020. Je to proto, že jsme si konečně oddechli od hnusného deštivého a chladného počasí na konci měsíce května a udělalo se krásně a hlavně prvního června v pondělí, jsme zajeli do obce Lipová, která je už jen kousek od Konice a tam se zašli podívat na Lipovský hrádek, kde jsme byli naposledy dne 27.května v roce 2013.
Je to tedy 7 let a za tu dobu si ani člověk neuvědomí jak ten čas letí a co vše se může změnit. Proto dávám na vědomí všem, koho tohle vzpomínání osloví, veďte si deník, je to hodně zajímavé, když se pak podíváte do minulosti. Je tam pak hodně zajímavostí a srovnání.
Poprvé v roce 2013 jsem se o tomto místě dozvěděl z nějakého článku o geokeschingu. Našel jsem to tak, že jsem si otevřel web s mapou a našel za obcí Lipová něco jako pozemek, kde někdo provozuje motokros. Po těch 7 letech už je na webu www.mapy.cz vidět ikonku hradu a odkaz zní, že je tam Lipovský hrádek. Tehdy před 7 lety jsem to popsal jako Špacírštejn. Když jsem tam tehdy zajel, abych to místo objevil a poznal o co jde, měl jsme štěstí, protože na místo zcela náhodně dorazil i syn pana Procházky, kterému patřil pozemek v okolí hrádku a on v roce 2006 začal z nudy, spojené s čekáním na krosové jízdy svých synů, stavět něco jako hrádek. Prostě bylo tu hodně kamení a on z něj poskládal za 4 roky takovou zajímavost, že se až dostala do map. Rarita, která se za těch 7 let nezměnila, ale bylo ji po těch 7 letech zase složité najít. Tehdy vysazené jen malé stromky a nyní už velké stromy, které hrádek celý ukryly v zeleni.

Foto.0012 Lipovský hrádek viděný v roce 2013 Foto.0013 Lipovský hrádek viděný v roce 2013

Já si uvědomil, že za ten čas dítko narozené v roce 2013 už bude mít 7 let a je schopné na hrádku poskakovat a radovat se. Stromečky vysazené na hranici pozemku už jsou tak vysoké, že hrádek už jen tak neuvidíte a musíte hledat i když odbočka ze silnice na obec Buková má malou značku, kterou ale nezahlédnete, když nevíte, že by tam mohla být.

Takže jsem nafotil dům, ve kterém bydlí či bydlel stavitel tohoto hrádku. A protože se jmenuje pan Procházka, tak to je pak po Německu pan „špacír“ a odtud ta má tehdejší zmínka o Špacírštějnu.

20200601_135734 dům budovatele Lipovského hrádku 20200601_140233 za obcí Lipová se objeví nenápadná směrovka

No a když byl ten den dětí 1.června, tak jsme tam potkali právě maminku se dvěma dítky, z nichž jedno se mohlo narodit v tom roce 2013 a druhé o něco později.

20200601_143458 zeleň kolem hrádku je pořádně přirostlá 20200601_143522 je tu ale nové posezení

Když je krásné slunečné počasí, je to i krásná procházka sytě zelenou krajinou s okolními lesy a loukami a já mohu toto místo jen doporučit.

Mohu také doporučit zastavení v Seči, což je obec vedená jako součást Lipové a je to místo, kde je spousta krásných chat situovaných nad krásným údolím.
Do Lipové se jede přes Prostějov a Plumlov se zámkem a přehradou a pak přes obec Střížov, kde je krásné koupání. I tam se můžete cestou do Lipové zastavit.

DSC_0301_18145 koupaliště ve Stražisku DSC_0190_18126 zámek nad Plumlovem

A u přehrady můžete i pobýt. Voda byla čistá a je zde už i dobré ubytovací zázemí.
Protože jsem vzpomínal, dávám odkaz na článek, který jsem jako vzpomínku zapsal v roce 2013. Můžete nahlédnout.
www.cestotipy.cz/2013/vylet-za-neznamem-–-neco-co-se-v-mapach-nenajde-jako-je-hradek-lipova/ .
Když nebudete v dnešní době koronavirové putovat po vlastech Českých, berte to jako zajímavý typ. Navštívit toto místo je krásným zpestřením a dobrým cílem pro výlet na kole.

Fotky z procházky na Lipovský hrádek nebo také Špacírštejn :

Výlet do Jevíčka, Velkých Opatovic a Letovic – 27.duben.

Počasí v letošním dubnu je jako na houpačce. jednou modrá obloha a studený vichr, pak bezvětří a teploučko. A tak něco naplánovat dopředu jde velmi těžce. Naší výhodou je ale důchod a volno kdy se nám zachce.
A tak se i stalo toho 22.dubna. Vítr hned po ránu nikde a teploty mají být něco nad 20 st.C.
Takže sednout k počítači nad webovou stránku www.mapy.cz , konfrontovat to s www.toulavakamera.cz a hned se něco v reálném dosahu od Olomouce najde. našlo se i v pondělí 27.dubna. Objevil jsem Jevíčko, pak zámek ve Velkých Opatovicích, kamenné reliefy v lese za Opatovicemi a základní rozhodnutí se dalo na papírek a už po 9.hodině vyrážíme přes Konici, což je nejkratší cesta autem do Jevíčka.
Ne vše bylo v plánu a tak když jsme vyjeli s lesů Drahanské vrchoviny, na protějším kopci nad Jaroměřicemi jsme zahlédli novou, asi opravenou kostelní stavbu. No a už víme kam se podívat mimo plánovanou trasu. Objevili jsme pěkný městský úřad usídlený v opraveném zámečku a pak jsme našli i cestu pro auto k té sakrální stavbě.

20200427_093944_94590 zámeček jako městský úřad v Jaroměřicích 20200427_093957_94591 pohled na Jaroměřice

Pak se objevila směrovka ke Kalvárii. tak to jsme se dali dobře a už jsme na vrcholu kopce u domova důchodců a pod úžasnou scenerií dvou historických objektů. Jsme na kalvárii. ještě tu probíhají rekonstrukce interiéru z evropských fondů, ale samotná kalvárie nám vyráží dech. vyhmátli jsme totiž úžasné osvětlení, modrou oblohu a sem tam mráček. Tohle místo jsem si vychutnali, ale jede se dál.

20200427_095715_94603 Kalvarie na Jaroměřicemi 20200427_095925_94608 Kalvarie na Jaroměřicemi

Před polednem zastavujeme v Jevíčku. Velké náměstí je plné aut a na zhlédnutí nic moc. A tak popojedeme kousek za náměstí, a parkujeme na Komenského náměstí, kde je pak soustředěno vše z historie. Klášter, kostel, hradby, samostatně stojící zvonice. Je ale doba koronavirová, a tak na zvonici nemůžeme vystoupit. Jinak by to stálo asi za to, což později zjistíme z leteckého snímku za výkladem jednoho u obchodů. Podařilo se nám nahlédnout i do kostela Nanebevzetí Panny Marie, protože řemeslníci za sebou nezavřeli dveře.

20200427_103117_94629 pohled k náměstí Komenského 20200427_102823_94626 kostel byl mimořádně otevřen, byli tam řemeslníci Čti více…

Objevujeme část stezky břidlice v okolí obce Zálužná.

Posledně jsme byli v přírodě v okolí přehrady Slezská Harta. Hned na to jsme dostali typ na výlet do Zálužné, obce která leží nedaleko přehrady Kružberk, která rovněž stojí na řece Moravicí.
Zvolili jsme si středu, aby jsme potkali méně lidí. Ale stalo se, že jsme potkali pár dvojic jen cestou k přehradě Kružberk, jinak bylo toto námi projité území bez lidí, kteří by vandrovali krásnou přírodou.
Náš výlet začal po přesunu autem z Olomouce do Starých Těchanovic. Na pláni se pásli bílí koníci.

20200422_112015_94356 v rozkvetlé aleji nad Starými Těchanovicemi 20200422_113012_94376 jediný život ve Starých Těchanovicích

Pak jsme objevili informační tabuli k rozhledně nad Starými Těchanovicemi. Bylo poledne a čas obědu. Stalo se tak, že cestou k rozhledně jsme uposlechli informace na směrovce k rozhledně a vzali sebou svačinu a pití. Cestou k vrcholu studený vichr. Ale na vrcholu není jen nová rozhledna dokončená v roce 2018, ale i box s lehátky, kde to sluníčko jen a jen hřálo. Takže nádherný zážitek s plným vychutnáním a výhledem na hladinu přehrady Kružberk a vrcholky Jeseníků, ještě pokryté sněhem.

20200422_115917_94394 z horní plošiny na rozhledně 20200422_120006_94397 zase vidíme hladinu přehrady Kružberk a v dáli Jeseníky pod sněhem

Po úžasné a zcela nečekané relaxaci jsme sjížděli do obce Kružberk. Upoutala nás reklama na Davidům mlýn a tak jsme se tam zajeli podívat.
Úžasný rekreační areál, kde se nabízí zázemí pro dítka i dospělé, pro rybáře co by jimi chtěli být a pro požitkáře, kteří se jen tak nechají hýčkat.

20200422_125707_94413 a vnoučata by se vydováděla 20200422_125737_94414 a pstruzi v nádržích , už aby to měli za sebou a on nikde nikdo Čti více…

Velikonoční výlet kolem Slezské Harty.

Nesmí se jen sedět doma, ale musí se skutečně vyrazit do přírody a tak trochu se unavit. To je jeden z mnoha důvodů, proč jsme se vydali autem do míst, která jsem si oblíbil a nejsou zase tak daleko od Olomouce. Slezskou Hartu jsme si rozdělal, tedy po jednom břehu objel na kole a u druhého břehu si po mnoha letech zkusil vyjet na windsurfingu či objížděl břehy na paddlbordu i ve věku dospělého starobního důchodce. To co jsem tedy nestihl v roce 2018, navštívil jsem nyní autem a krátkými procházkami od místa zaparkování do míst, kde kdysi soptil oheň a vytékala láva.
Ano kopec nad přehradou Roudný a nadmořskou výškou 780 m, jsem vždy s respektem obcházel, či objížděl, nyní jsem ho konečně vyšlápl. Od parkoviště nad obcí Roudný to je jen takový kopeček. Ale že to je pradávná sopka, se pozná až v konečném výstupu. Nyní na Velikonoce v roce 2020, kdy mám po operaci zákaz jízdy na kole, jsem „vrcholu“ dosáhl a nestačil jsme se divit.

20200412_111218_94038 výstup na sopku Roudný 20200412_113747_94045 výstup na sopku Roudný

Pro mě velké překvapení s rozhlednou a pak asi s tím nejzajímavějším výhledem co jsme poznal. Bylo vidět zasněžené vrcholky Jeseníků, krásně zvlněnou krajinu a lesknoucí se hladinu přehradní nádrže Slezská Harta.

20200412_115647_94065 výhledy z rozhledny na Roudném 20200412_115709_94067 výhledy z rozhledny na Roudném Čti více…

Ve volné přírodě a místě bez lidí, když je ten nouzový stav.

Vlastním autem jsme projeli Zlínem a tady jsme pak odbočili na Kudlov. Za Kudlovem jsme projeli krásnou pahorkatinou a poprvé jsme vystoupili až na Pinduli, kde je restaurace s velkými možnostmi parkování a krásnými výhledy na Želechovické louky. Nikde nebylo živé bytosti. Popojeli jsme směrem na Březůvky a museli jsme na velkém parkovišti před obcí zase zastavit, protože jsme uviděli krásnou vodní hladinu a probouzející se jarní přírodu kolem.

20200408_102028_93827 restaurace na Pinduli a není tu živé bytosti 20200408_103438_93836 vodní nádrž v Březůvkách

Když jsme vystoupili z auta pod hrází a vystoupali na ni, kolem hladiny do okola seděli jednotlivě rozesazení rybáři a někteří, i když tam byli osamoceni měli roušky.
Hotel s výhledem na tu krásu bez lidí a dokonce měl na terase s výhledem na to pučící jaro ještě silvestrovskou výzdobu. Pokochali jsme se a zase s rouškami přes obličej jsme nasedli a popojeli.
Dojeli jsme do obce Provodov a hledali značenou cestu na kopec, kde by měla být zřícenina hradu Rýsov v blízkosti atraktivní skály, kterou jsem mezi stromy už po zaparkování auta viděli. Byla hodně vysoko a my stáli dole v dědině. Venku horko a modrá obloha nad námi. Tak jsme raději popojeli a shodou náhod zastavil až na místě značeném zelenou značkou. Pak už to bylo jen do kopce a do kopce a k tomu vždy nádherný rozhled po krajině kolem.

20200408_111820_93849 cestou na Čertův kámen 20200408_121331_93874 Čertův kámen

V lese jsme pak objevili onu skálu nazvanou Čertův kámen a plošinku pod ní, kde mohlo snad být i hradní nádvoří. No ale našli jsme místo, kde nebylo človíčka, byla tu jen krásná příroda kolem a barevná skála, která stála za ten výstup. Čti více…

01 -Zase za poznáním okolí Třeboně – pondělí a úterý – říjen 2018.

01 -Zase za poznáním okolí Třeboně – pondělí a úterý – říjen 2018.

Dovezl jsem ženu do lázní Aurora v Třeboni a abych nejezdil zbytečně, rozhodl jsme se podívat po okolí všude tam, kde jsem ještě nebyl. Třeboň jsem prošmejdil vícekrát, ale je tu pořád co objevovat a zjišťovat, že se stále mění něco k lepšímu. Naposledy jsem tam byl v březnu roku 2017, kdy jsem se tam potuloval také v rámci volného času při lázeňské péči. Mám o tom něco na webu www.cestotipy.cz/2017/tri-tydny-laznich-trebon-brezen-2017/. Takže jsem si ji v odpoledních hodinách zase prošel a pak vyrazil do okolí.

DSC_3891_83200 fotky z centra Třeboně DSC_3918_83227 fotky ze zámku a parku v Třeboni

Prostě jsem popojel až do vesnice Holašovice, která je vedena v seznamu památek UNESCO. No a jsem rád, že jsem se tam také podíval. Už se nedivím, že tam jezdí i zahraniční turisté. Je říjen a je pořád teplo a slunce svítí jako o závod a stromy se přeměňují do barev podzimu.

DSC_3963_83272 fotky z vesnice Holašovice DSC_3964_83273 fotky z vesnice Holašovice

Pak mě napadlo, že po cestě objevím i zámek Kratochvíle, který se nachází kousek za Netolicemi. Bylo už pozdní odpoledne a tak je zámek zavřený, ale našel jsme skuliny abych nafotil něco, co je pro toto krásné místo typické.

DSC_3982_83291 u zámku Kratochvíle DSC_3991_83300 u zámku Kratochvíle Čti více…

02 -Zase za poznáním okolí Třeboně – středa a čtvrtek – říjen 2018.

02 -Zase za poznáním okolí Třeboně – středa a čtvrtek – říjen 2018.

Ve středu ráno vyjíždím z parkoviště ve sv.Tomáši se záměrem, projet se po území Rakouska. Ještě jsem měl možnost po ránu vidět krajinu místy zakrytou mlhou, či ustupujícím oparem. Bylo to nádherné. Silničky s novým povrchem jsem po ránu brázdil jen já sám. No dojel jsem na hraniční přechod a hned za hranicemi jsou lázně Guglwald. Bylo to pro mě velké překvapení, protože po tak liduprázdné krajině jsme nečekal tak přeplněné parkoviště a krásné stavby a upravené léčivé zahrádky.

DSC_4308_83615 projíždím směrem k Rakousku DSC_4310_83617 na státní hranici je Guglwald

Další zastavení bylo ve skutečných lázních při městě Bad Leonfelden. Jestli u nás v domácích lázních náhodou uvidíte nastrojenou a upravenou dámu ve vyšších letech, pak tady jsou tyto dámy, opálené, navoněné a je jim nejméně 80 let. A bylo tam plné parkoviště a bylo tam moc krásné okolí. V městečku jsem neměl kde zaparkovat, ale nakonec jsem si jej prohlédl.

DSC_4327_83634 lázeňský komplex v Bad Leonfelden DSC_4328_83635 druhý lázeňský komplex v Bad Leonfelden

Další zastavení jsme si vyhlédl u nádraží v Summerau. To proto, že je tady vyznačena trasa po historické koněspřežné dopravě z Český Budějovic do Linze.
Nakonec jsem se v místě kolem vlakového nádraží zorientoval, zaparkoval „autíčko“ a vydal se na kole až do míst, kde jsem mohl vidět nějakou tu stavbu na této bývalé trati. No stálo mi to za to.

DSC_4361_83668 orientace v terénu DSC_4375_83681 zůstala jen jedna čelní stěna mostu Čti více…

Podrobnější seznámení s přehradou Slezská Harta – červenec 2018.

Podrobnější seznámení s přehradou Slezská Harta – červenec 2018.

Nejbližší město které se dá dohledat na mapě je Bruntál. Když jsem si plánoval, že objedu tuto přehradu, tak jsem zjistil že to dá celkem 58 km, což by se za jeden den dalo stihnout na kole jako nic. Ale cesty nejsou pokaždé ideální a tak se musí jak jsem později zjistil i po svých a jít vedle kola a tlačit jej do kopce i z kopce. Tedy pokud hodláte stále dohlédnout na hladinu této přehrady. No a protože to tam je kousek i z města Opavy, dal jsem si tam sraz se spolužákem ze školy a tak se stalo, že jeden den si tam na břehu zátoky zavzpomínali dva dědkové na to jak v mládí jezdili na windsurfingu a na gumovém člunu a vyzkoušeli jsme si jízdu na paddlleboardu. No a druhý den jsem pak já sám jel na elektrokole po levém břehu s tím, že si to projedu po té „těžší „ straně kde to je více do kopce a z kopce a nejsou tady klasické cyklostezky vedené po vrstevnici jako tomu je na druhém břehu.
Auto jsem v den prvního setkání zaparkoval v obci Leskovec nad Moravicí. parkovné hned po ránu stálo 50 Kč a byl jsme na něm téměř sám. Můj spolužák se objevil později a hned mě odvedl na skryté místečko mezi Leskovcem a obcí Rázová. Tady je na skryté silničce parkoviště pro pár aut a pod ním volná posečená louka u poklidné zátoky. Tady jsme se pak pořádně vyblbli, tady vyzkoušeli jsme si ,jestli ještě umíme a nemuseli jsme nikoho ani rušit.

DSCN5493_78979 naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí DSCN5506_78991 naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí

Voda čistá a chladná jako křen, takže nádherně v tom horkém dni osvěžila. Když spolužák odjel, já ještě využil denního parkovacího poplatku a zajel do obce, abych poznal jak to tu vlastně vypadá. No a měl jsem se čemu divit.

DSC_8830_79094 přístavní molo v Leskovci pro vyhlídkové jízdy na lodi DSC_8828_79092 pohled na zátoku od hřbitova v Leskovci

Druhý den jsem přijel z Olomouce, je to jen 59 km, dojel na parkoviště hned nad hrází a hned jsme vyrazil podél břehu po asfaltovém chodníku. Ten ale skončil pod hladinou asi tak po 1 km jízdy, někde v místech naproti zátoky, kde jsem včera kousek od Leskovce dováděli.

DSC_8842_79005 na břehu proti zátoce v Leskovci DSC_8847_79010 po delším bloudění lesem zase vyhlídka Čti více…

Výlet na Žermanickou a Těrlickou přehradu, co skončil na Visalajích.

Výlet na Žermanickou a Těrlickou přehradu, co skončil na Visalajích.

Červencové dny svátků nemůžeme zůstat doma, zejména když může být i slunečné počasí. Takže balíme ve středu 4.července padlleboard, balíme i nějaké to jídlo na cestu a vyrážíme s autíčkem směrem na Frýdek-Místek s cílem dojet k žermanické přehradě a tam v campu pobýt a užít si stojatých vod na žermanické přehradě s tím, že by jsme si omrkli i tu druhou přehradu Těrlickou.
Na Frýdek-Místek jsem jezdil služebně a tak mohu konstatovat, že se to tam od Příboru až do Frýdku pořádně změnilo. Jedete dokonce i po dálniční stavbě, všude upravené jízdní pruhy, kolem masivní zemní práce, a až to bude hotové, bude to paráda. Ve Frýdku-Místku pak klasická odpolední zácpa a tak se snažím projet na Dobrou, ale jaksi se to nezdařilo, jen jsem objel světelné křižovatky a jsme na dálnici na Český Těšín a bez dálniční známky, ale v podvědomí je, že je tady jakási ta úleva od zpoplatněného úseku. Ale zadařilo se a my jsme najednou v obci Lučina, kde je podle postarší automapy zakreslen camp. Našli jsme, všude jsou směrovky ke campu, ale to bychom nebyli v Česku. Teprve u zavřené brány a campu bez lidí s vysokou trávou a rezavějícími konstrukcemi pochopíme, že je to tu asi delší dobu mimo provoz. Ale nikde žádné zákazy a tak jsme sjeli až pod camp a pod námi posečená louka a barevné deky a lidi co se přišli rekreovat. Kolem zaparkovaná auta a pro to naše autíčko i krásný rovný plácek s výhledem na hladinu přehrady pod námi. Bylo pozdní odpoledne a tak jsme se šli jen osvěžit a tak jsme dosáhli cíle, koupeme se v přehradě Žermanické.

DSC_8040_78648 Žermanická přehrada - výhled od obce Lučina DSC_8043_78651 Žermanická přehrada - pohledy z hráze

Navečer, když odešli lidi a významně ubylo aut, zajeli jsem si obhlédnou protější břeh, kde je vidět funkční camp a je tam živo. To že si dáme i teplou večeři se pak proměnilo v popojíždění a zjištění, že v campu není místečka, kde by se naše autíčko mohlo v rovném terénu uvelebit k nocování. Kolem převládají rybáři s pozicemi těsně nad hladinou a pak na šikmých travnatých plochách stany. K tomu hluk neposedných dítek, popíjejících motorkářů a drahota za něco čemu se možná i dá říkat teplé jídlo, jako hranolky, kuřecí či rybí prsty. No popojeli jsme dvakrát a pořád žádná dobrá a stylová hospůdka. Až pak se objevila odbočka k hotelu YC Maják, tety Yacht club Maják.

DSC_8059_78667 na večeři v hotelu YC Maják DSC_8069_78676 na večeři v hotelu YC Maják Čti více…

?>