Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘Morava’

Jarní výlet na hrad Hukvaldy.

Jarní výlet na hrad Hukvaldy.

Bylo to na jaře roku 2003, kdy jsem s přáteli z Kanady zajel do Hukvald, abychom navštívili Štramberk a dům Leoše Janáčky, kde se na něj vždy v dobrém vzpomíná. Ale tehdy bylo pošmourné, až škaredé počasí a tak jsme pouze vnikli do musea a přítel, tehdy ještě zpěvák v kanadském sboru v Ottawě si koupil na památku CD a i noty s hudbou Leoše Janáčka.
Něco z těchto vzpomínek je na www.cestotipy.cz/2015/vzpominky-na-rok-2003/nggallery/page/4

No a když máme nyní tak krásně prosluněné a teplé velikonoční svátky, bez velkého plánování jsme vyjeli do Hukvald s tím, že tentokrát musíme vystoupit až na hrad.
Cestou jsme viděli siluetu hradu Helfštýn, pak hrad nad Starým Jičínem. Projeli jsme Jičínem do Kopřivnice a odbočili na Mišín do Hukvald. Všechny tyto hrady jsme už navštívil a já se o nich zmínil v těchto cestovních vzpomínkách.
Když jsem dojeli do Hukvald, měli jsme pocit, že se tu bude konat nějaká kulturní akce. Na parkovišti jsme vyškemrali poslední volné místečko pro naše malé autíčko. Na ulici k oboře a hradu na jejím vrcholu šli davy mladých turistů s velkými skupinami malých dítek.

_DSC8267_85949 jiné světlo na cestu k oboře _DSC8180_85863 malebné domečky při cestě k Janáčkovu domu

Vstoupili jsme do obory a po asfaltové cestě jsem začali stoupat až k hradu. Cestou jsme si šáhli pro štěstí na lišku Bystroušku jako snad každý, kdo kolem prochází.

_DSC8183_85865 poslední osvěžení, lístky na hrad se kupují až u hradu _DSC8189_85871 u sovy lišky Bystroušky

Pak jsem obdivovali krásné kořeny mohutných buků lesních, které tady byly vysazeny po roce 1730 na tehdy holé pláni.

_DSC8195_85877 pak objevíte při cestě nádherné kořeny _DSC8196_85878 pak objevíte při cestě nádherné kořeny Čti více…

Jeli jsme za zajímavostmi Oderských vrchů – 7.březen 2019

Podnět k tomu, podívat se do této lokality, vznikl na základě článku o nějakém panu Horáčkovi, který podváděl ve službách pro pražské nemocnice a o hradu Kunzov. Tohle jsem pak objevil na stránkách České wikipedie :
Objekt byl vystavěn v romantickém stylu v letech 1907–1908 továrníkem Antonínem Kunzem z Hranic a sloužil mu jako letní sídlo. Ovšem Antonín Kunz již v roce 1910 zemřel a Kunzov přestal být užíván. Jeho syn ho v roce 1930 prodal místnímu lesníkovi Františku Hrubému. V roce 1961 jej do správy získal podnik Moravia, který ho přeměnil na pionýrský tábor.
Takto fungoval až do roku 1994, kdy jej získala zpět vnučka Františka Hrubého, aby ho následně prodala společnosti Femax Hranice. Ta z Kunzova chtěla mít reprezentativní sídlo, k tomu ale nedošlo a v roce 2006 ho prodala dál. V roce 2007 byl i přes odpor tehdejšího majitele, společnosti Rent Building Plus, zapsán na seznam kulturních památek. Podle pracovníků Národního památkového ústavu šlo o stavbu, která byla „ojedinělým příkladem romantizujícího obytného sídla jakožto výrazu stylizace kapitalisty do role a životního stylu středověkého aristokrata“.
Hrádek vlastní od roku 2008 společnost KUNZOV s.r.o. Tu vlastnil stavitel Joost Noordam z Nizozemska, který však do rekonstrukce hradu neinvestoval a hrad nadále chátral. V roce 2015 společnost koupil podnikatel Tomáš Horáček. V roce 2018 probíhala rozsáhlá rekonstrukce hradu i jeho okolí. Mělo tam vzniknout ubytování, wellness, středověká krčma a zábavní park pro rodiny s dětmi. Rekonstrukce zámečku byla pozastavena poté, co byl koncem června 2018 Tomáš Horáček vzat do vazby. V listopadu 2018 se majitelem společnosti stala nemajetná společnost Green Care s.r.o. Existuje podezření, že jde jen o účelové vyvádění Horáčkova majetku s účelem poškození věřitelů.
No a tak se stalo, že jsme se sem jeli ze zvědavosti podívat, když mělo být pěkné slunečné a už i teplé jarní počasí. Cestou jsme se zastavili v lomu Výkleky, kde je v létě parádní koupání v průzračné vodě.

_DSC7239_85389 rozmrzající lom Výkleky _DSC7240_85390 rozmrzající lom Výkleky 7.března 2019

Zastavili jsme i ve městě Potštát, které se pomalu a jistě zbavuje vizáže zanedbaného místa v této republice. Tady se za tuhého socialismu na okraji vojenského újezdu Libavá zastavil život a nyní se to mění k lepšímu.

_DSC7245_85395 v centru Potštátu _DSC7246_85396 v centru Potštátu Čti více…

Zimní procházky – únor 2019.

Zima v roce 2019 nám přinesla hodně sněhu a když se pak k tomu hned na začátku února přidalo slunečné počasí a ranní mrazy, došlo k nakopnutí životního elánu a k nutkání někam po okolí Olomouce vyrazit.
A tak první vycházka směřovala vlakem do Hrubé Vody a tam pak pěšky v čistém a lidskou nohou neposkvrněném sněhu výšlap do vojenského prostoru Libavá na údolím v Hrubé Vodě.

DSC_6476_84903 vlakem v Hrubé Vodě u Olomouce DSC_6492_84919 u štoly Klára

Nešel jsme jen tak, abych se unavil, ale abych objevil místa, která při mrazech a slunečním svitu jsou zajímavá tím, jak ze země vystupuje pára teplého vzduch z břidlicových skalisek, a všude nad tím se tvoří ledové krystalky, ale našel jsem jen to místo, kde je uzavřený lom Klára. To co jsem hledal nebylo už k nalezení, protože stoupla ranní teplota a tak jsem se mohl kochat jen tou zasněženou krásou kolem sebe při téměř nekonečném stoupání vysokým sněhem. Zjistil jsme, že bez sněžnic sem vstoupit byl holý nesmysl, a tak jsem pak taky zjistil, kde jsou hranice člověka který je jaksi postarší.

DSC_6526_84953 už ve vojenském prostoru Libavá DSC_6568_84994 náhorní planina ve vojenském prosotru Libavá 600 m n.m.

Ale nakonec se podařilo vystoupat do nadmořské výšky 605 m a mít tu možnost po hodně dlouhé době poznat, co to je nic neslyšet a mít kolem sebe jen křišťálově čistý vysoký sníh, ojíněné stromy a připadat si jako v chrámu nádherné osluněné přírody.

DSC_6572_84998 náhorní planina ve vojenském prosotru Libavá 600 m n.m. DSC_6576_85001 náhorní planina ve vojenském prosotru Libavá 600 m n.m. Čti více…

Výlet na Pustevny za ledovými sochami a nově otevřenou stezkou Valaška.

V pátek 18.ledna nastala dobrá konstelace pro výlet na Pustevny v Beskydech. Tentokrát jsme to vyzkoušeli pomocí veřejné dopravy se slevami pro seniory. No spoj se našel ale na ty prostoje si asi nezvykneme. Museli jsme rychlíkem do Valašského Meziříčí, tady dlouhé čekání na odjezd vláčku do Rožnova a pak zase na autobus, který nás dovezl až na Pustevny. To celé nás stálo méně jak 20 Kč.
Na Pustevnách jsme byli před 13.00 hodinou a vyjeli jsme v 10.00 hodin. Autem by to bylo rychlejší, ale od Prostřední Bečvy to bylo značně riskantní, protože silnice jen s ledovkou a posypem, ale riziko ze setkání s „blázny“ dalo přednost jet veřejnou dopravou. To co nasedali na Zavadilce už měli problém do autobusu se dostat, takže je to značně na hraně.

DSC_6168_84716 no a to jsou ti co už pojedou do Rožnova pod Radhoštěm DSC_6176_84724 po výstupu byly krásné výhledy

Ale po vystoupení bylo krásně vidět do dalkeého okolí a světlo k focení dramatické a stále se měnící. Protože je v lednu na Pustevnách opět výstava ledových soch, je tu spousta stánků s místními specialitami. V pátek v pracovní den, to bylo snad tak akorát. No umíme si představit co tu bude za rumrajch v sobotu a neděli. A navíc od středy 16.ledna je otevřena i nová lávka do korun stromů s výhledem na celé okolí Beskyd.

DSC_6182_84730 v Olomouci sníh není, takže tohle je ta pravá zima DSC_6204_84752 krásná zima kolem Valašky

Je už také hotová hrubá stavba vyhořelé chaty Libušín, takže máme co prohlížet. Kolem nás je pořádné množství sněhu a stromy s nánosy ledové krusty.
Jdeme do bílého stanu, kde jsou krásně nasvětlené sochy draka, hradu a rytíře s princeznou. pak se přejde směrem k nové stezce a jde se kolem nové stavby na vrcholu sedačkové lanovky do Frenštátu pod Radhoštěm.

DSC_6186_84734 jsme v prvním ze dvou stanů s ledovými sochami DSC_6191_84739 jsme v prvním ze dvou stanů s ledovými sochami Čti více…

Kouty nad Desnou – na chalupě Anděl – prosinec 2018.

Kouty nad Desnou – na chalupě Anděl – prosinec 2018.

Poslední vzpomínka z roku 2018 bude na prosincovou rodinnou oslavu mých kulatin. Ale s tím je pak spojeno i vzpomínání na to, co všechno lze v této lokalitě Jeseníků navštívit za pomoci vlastních dopravních prostředků jako je kolo nebo auto, či vlakové a autobusové spojení na trati mezi Šumperkem a Jeseníkem.
Takže jsem na jaře objevil chalupu na webových stránkách www.chalupaandel.cz a to jen proto, že jsem do lokality v Koutech nad Desnou zajel na kole, abych objevil a pak rezervoval nějaké to místo pro rodinnou sešlost.

DSC_3514_84045 chalupa Anděl jaro, když jsem ji poprvé uviděl DSC_3518_84046 tak tohle by bylo v létě parádní místo na dovolenou

No a tak se stalo, že jsem objevil krásnou chaloupku s nápisem, odkazujícím na ty webové stránky ( www.chalupaandel.cz ). Když jsem to doplnil zjištěním, že na nedalekém hotelu Dlouhé Stráně nám mohou připravit slavnostní menu, či nabídnou možnost sportovního vyžití v čase na začátku prosince, kdy se neví, jestli bude sníh, tak potom už nebylo co řešit. (www.hotelds.cz ). Pak už tu bylo jen definitivní rozhodnutí a provedení včasné rezervace, protože zájem o takové malebné a romantické místečko je veliký.
Co se v tomto kraji nabízí v zimě nebo v létě jsem už dříve objevil a poznal. Tady je tedy ten soubor možností.
Jsou to zámek a historická ruční papírna ve Velkých Losinách, termální koupaliště ve Velkých Losinách (www.termaly-losiny.cz ), a lyžařský areál v Koutech či na Červenohorském sedle.

DSC_6860_84087 historická ruční papírna ve Velkých Losinách DSC_6955_84089 lyžování na Červenohorském Sedle

Takže bude v každém případě možné si ten pobyt nějak užít i když bude škaredé počasí a to bohužel bylo. O to krásnější to pak bude když nasněží. No a protože se tak nestalo v termínu mých oslav, vzpomínám na dny, kdy tu sněhu bylo dostatek, ale bylo to až kolem února.

V létě pak tu je nádherné vyžití na cyklostezkách s koupáním, jak v lázních či na malé přehradě Krásné. V cílech cyklistických výprav je pak možnost dobrého pohoštění spojeného se zážitky z krásného okolí.

DSC_9956_84104 na kole k vrcholu DSC_9989_84108 u horní nádrže na vrcholu kopce Čti více…

Podrobnější seznámení s přehradou Slezská Harta – červenec 2018.

Podrobnější seznámení s přehradou Slezská Harta – červenec 2018.

Nejbližší město které se dá dohledat na mapě je Bruntál. Když jsem si plánoval, že objedu tuto přehradu, tak jsem zjistil že to dá celkem 58 km, což by se za jeden den dalo stihnout na kole jako nic. Ale cesty nejsou pokaždé ideální a tak se musí jak jsem později zjistil i po svých a jít vedle kola a tlačit jej do kopce i z kopce. Tedy pokud hodláte stále dohlédnout na hladinu této přehrady. No a protože to tam je kousek i z města Opavy, dal jsem si tam sraz se spolužákem ze školy a tak se stalo, že jeden den si tam na břehu zátoky zavzpomínali dva dědkové na to jak v mládí jezdili na windsurfingu a na gumovém člunu a vyzkoušeli jsme si jízdu na paddlleboardu. No a druhý den jsem pak já sám jel na elektrokole po levém břehu s tím, že si to projedu po té „těžší „ straně kde to je více do kopce a z kopce a nejsou tady klasické cyklostezky vedené po vrstevnici jako tomu je na druhém břehu.
Auto jsem v den prvního setkání zaparkoval v obci Leskovec nad Moravicí. parkovné hned po ránu stálo 50 Kč a byl jsme na něm téměř sám. Můj spolužák se objevil později a hned mě odvedl na skryté místečko mezi Leskovcem a obcí Rázová. Tady je na skryté silničce parkoviště pro pár aut a pod ním volná posečená louka u poklidné zátoky. Tady jsme se pak pořádně vyblbli, tady vyzkoušeli jsme si ,jestli ještě umíme a nemuseli jsme nikoho ani rušit.

DSCN5493_78979 naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí DSCN5506_78991 naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí

Voda čistá a chladná jako křen, takže nádherně v tom horkém dni osvěžila. Když spolužák odjel, já ještě využil denního parkovacího poplatku a zajel do obce, abych poznal jak to tu vlastně vypadá. No a měl jsem se čemu divit.

DSC_8830_79094 přístavní molo v Leskovci pro vyhlídkové jízdy na lodi DSC_8828_79092 pohled na zátoku od hřbitova v Leskovci

Druhý den jsem přijel z Olomouce, je to jen 59 km, dojel na parkoviště hned nad hrází a hned jsme vyrazil podél břehu po asfaltovém chodníku. Ten ale skončil pod hladinou asi tak po 1 km jízdy, někde v místech naproti zátoky, kde jsem včera kousek od Leskovce dováděli.

DSC_8842_79005 na břehu proti zátoce v Leskovci DSC_8847_79010 po delším bloudění lesem zase vyhlídka Čti více…

Výlet na Žermanickou a Těrlickou přehradu, co skončil na Visalajích.

Výlet na Žermanickou a Těrlickou přehradu, co skončil na Visalajích.

Červencové dny svátků nemůžeme zůstat doma, zejména když může být i slunečné počasí. Takže balíme ve středu 4.července padlleboard, balíme i nějaké to jídlo na cestu a vyrážíme s autíčkem směrem na Frýdek-Místek s cílem dojet k žermanické přehradě a tam v campu pobýt a užít si stojatých vod na žermanické přehradě s tím, že by jsme si omrkli i tu druhou přehradu Těrlickou.
Na Frýdek-Místek jsem jezdil služebně a tak mohu konstatovat, že se to tam od Příboru až do Frýdku pořádně změnilo. Jedete dokonce i po dálniční stavbě, všude upravené jízdní pruhy, kolem masivní zemní práce, a až to bude hotové, bude to paráda. Ve Frýdku-Místku pak klasická odpolední zácpa a tak se snažím projet na Dobrou, ale jaksi se to nezdařilo, jen jsem objel světelné křižovatky a jsme na dálnici na Český Těšín a bez dálniční známky, ale v podvědomí je, že je tady jakási ta úleva od zpoplatněného úseku. Ale zadařilo se a my jsme najednou v obci Lučina, kde je podle postarší automapy zakreslen camp. Našli jsme, všude jsou směrovky ke campu, ale to bychom nebyli v Česku. Teprve u zavřené brány a campu bez lidí s vysokou trávou a rezavějícími konstrukcemi pochopíme, že je to tu asi delší dobu mimo provoz. Ale nikde žádné zákazy a tak jsme sjeli až pod camp a pod námi posečená louka a barevné deky a lidi co se přišli rekreovat. Kolem zaparkovaná auta a pro to naše autíčko i krásný rovný plácek s výhledem na hladinu přehrady pod námi. Bylo pozdní odpoledne a tak jsme se šli jen osvěžit a tak jsme dosáhli cíle, koupeme se v přehradě Žermanické.

DSC_8040_78648 Žermanická přehrada - výhled od obce Lučina DSC_8043_78651 Žermanická přehrada - pohledy z hráze

Navečer, když odešli lidi a významně ubylo aut, zajeli jsem si obhlédnou protější břeh, kde je vidět funkční camp a je tam živo. To že si dáme i teplou večeři se pak proměnilo v popojíždění a zjištění, že v campu není místečka, kde by se naše autíčko mohlo v rovném terénu uvelebit k nocování. Kolem převládají rybáři s pozicemi těsně nad hladinou a pak na šikmých travnatých plochách stany. K tomu hluk neposedných dítek, popíjejících motorkářů a drahota za něco čemu se možná i dá říkat teplé jídlo, jako hranolky, kuřecí či rybí prsty. No popojeli jsme dvakrát a pořád žádná dobrá a stylová hospůdka. Až pak se objevila odbočka k hotelu YC Maják, tety Yacht club Maják.

DSC_8059_78667 na večeři v hotelu YC Maják DSC_8069_78676 na večeři v hotelu YC Maják Čti více…

Podívali jsme se do lomu Kurovice – červen 2018

Podívali jsme se do lomu Kurovice – červen 2018.

O Kurovicích jsem poprvé uslyšel za doby mých studií v sedmdesátých letech, kdy mě sem pozval můj spolužák ze školy, abych spatřil jeho kamarádku, kterou si pak ještě na studiích vzal za manželku. Podruhé to bylo, když jsem na svém odkazu 02- Toulky těchto webových stránek přečetl povídání o cyklovýpravě z Otrokovic na hrad Lukov. Odkaz na web : www.alena.ilcik.cz/1708-lukov.php .
Pak jsme sem na jaře tohoto roku zajeli, ale lom byl zavřený a bylo hodně bláta. Takže až nyní v červnu, kdy se v lomu dá i na vlastní nebezpečí koupat, jsme narazili na den, kdy konečně bylo pod mrakem a nebylo co podniknout, a tak jsme si řekli mohli by jsme to zkusit.

DSC_6142_77254 DSC_6138_77250

Z podmračeného dne se cestou k lomu stal velmi krásný a pohodový den a když jsme dorazili do lomu, byli jsme tam jediní platící návštěvníci, kolem nás klid, pohoda a krásná až překrásná příroda. Cestou kolem nás létalo tolik motýlů, že jsme ten prožitek měli snad i poprvé. Jen jsme si do toho podmračeného dne nechali plavky doma, takže snad příště i to plavání v lomu mezi barevnými rybami vyzkoušíme.

DSC_6160_77272 DSC_6158_77270 Čti více…

Velikonoční pondělí – byli jsme na Andrlově chlumu .

Byli jsme na Andrlově chlumu .

Nevíte kde to je ? Kdyby jste koukali na pořad Toulavá kamera, už by vám to něco říkalo. Nás to ale v tom hnusném a chladném sobotním dopoledni velikonočních svátků inspirovalo. Jsme majitelé „režijky“ a tak nebyl problém sednout na vlak a jet z Olomouce do Ústí nad Orlicí.

DSC_3447_75361 prostory před novým vlakovým nádražím v Ústí nad orlicí DSC_3449_75363 cestou k prvnímu zastavení na křížové cestě

Bylo po chladné zimní neděli, krásné slunečné velikonoční pondělí. Už v 9.30 jsme našli první zastavení na křížové cestě. Ta tu stojí už od roku 1755.
Tohle se o tom dozvíte v pořadu: Velikonoce jsou významnými křesťanskými svátky, proto se společně vypravíme i k jedné křížové cestě. Vystoupáme po ní na Andrlův chlum nad Ústím nad Orlicí. Její příběh se začal psát v roce 1755, kdy ji nechal vybudovat místní tkadlec Augustín Andres. Přidáme i vysvětlení, co ho k vybudování vedlo. Bude nás ale taky zajímat, komu vděčíme za současnou podobu jednotlivých kapliček. V roce 1994 se všechny dočkaly obnovy. Jedenáct z nich vymaloval akademický malíř Zdeněk Brožek. Ve dvanácté najdete kovoplastiku ukřižovaného Krista od kováře Františka Bečky. Ve třinácté pak obraz snímání Ježíše, který je dílem světoznámého výtvarníka Richarda Peška. Tyto poslední kaple jsem zamčené, ale vraty se dá nahlédnout. Já si dovoluji doporučit mít při ruce baterku a obraz v kapli si nasvítit. A následuje Boží hrob. Po staletí se tu konají poutě, které končí až na vrcholu kopce, který zdobí rozhledna.

DSC_3452_75366 jednotlivé kaple na křížové cestě a k tomu opravená vodárna DSC_3461_75374 jednotlivé kaple na křížové cestě Čti více…

Velký pátek 30.března 2018 – Bílovec – nová křížová cesta

Velký pátek 30.března 2018 – Bílovec – nová křížová cesta

Letošním Velikonocům předcházela hnusná zimní a nezimní doba a tak když se na zelený čtvrtek objevila v regionální televizi pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj zpráva, že v Bílovci se bude na Velký pátek slavnostně otevírat nová křížová cesta a pak v pátek ráno byla modrá obloha, nedalo se to řešit jinak než vyrazit a být u toho.
A stačila jen málo a byly jsme přesunuti u obce Bílov nad městem Bílovec, kousek od Poruby či lázní Klimkovice. Hned u hlavní silnice nad městem Bilovec už bylo na polní cestě vidět první ze zastavení. A tak jsme auto zaprkovali v obci Bílov a dali procházku. Po překročení hlavní silnice mezi Fulnekem a Bílovcem jsme vstoupili na polní cestu lemovanou novější výsadbou a taky hned jsme mohli obdivovat moderně pojaté skulptury jednotlivých zastavení.

DSC_3278_75213 zastavení na křížové cestě nad Bílovcem na Hublesce DSC_3301_75233 zastavení na křížové cestě nad Bílovcem na Hublesce

Ale byli jsme na vrcholu této křížové cesty a tedy jsem to začal fotit vlastně od konce, než jsme došli k začátku této nové křížové cesty.
Ve výběrové sotěži to vyhrála paní Ing.arch.Tereza Hudcová a pomáhal ji při tom v realizaci pan David Grabec. Otcem myšlenky byl starosta obce a místní farář z Bílovecké farnosti. Aby se mohl splnit termín slavnostní první pouti, bylo nutné narychlo něco dokončit a tak příště až krajina získá novou podobu před sklizní letošní úrody, bude ještě co pozorovat. Dílo má nevšední pojetí a je z nevšedního materiálu, který by měl oslovit kolemjdoucí ještě hodně roků, pokud to neponičí nějaký vandal. A mohu konstatovat, že slova pana faráře se tady dají naplnit. Putování kolem jednotlivých zastavení bude určitě o tom zamyslet se nad sebou a světem kolem nás. Přemýšlet o svém bytí a bytí v naší, tak rozpolcené společnosti.
Ale nejeli jsme sem jen kvůli této zajímavé novince. Po červené značce jsme se museli vrátit k autu, ale směrovka nám podala informaci, že je tu i nějaké jezírko. A nebyl tu jen tento přírodní výtvor, ale prošli jsme i kolem malého zastrčeného zámečku s výraznými cedulemi soukromý pozemek vstup zakázán. U jezírek to mohlo být kdysi romantické spočinutí, ale nyní to bylo zarostlé náletovými keři. Bylo ale také patrné, že se o to nedávno někdo začal starat.

DSC_3338_75270 zámeček nad Bílovcem při červené značce DSC_3354_75286 v cíli u jezírek Čti více…

?>