Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘Maďarsko’

Jaro v maďarských lázních Zalakaros – duben 2022.

Jaro v maďarských lázních Zalakaros – duben 2022.

Zálohové platby máme doručeny, smlouva o zájezdu nám přidělila místa v autobuse, který nás odveze z Olomouce až ke dveřím hotelu, kde dostaneme v ceně pobytu na 6 nocí snídani a večeři a kdo bude mít hlad, může zajít přes poledne na polévku. No a protože to bude v hotelu se 4 hvězdičkami, je k dispozici saunový svět a bazény s léčivou a velmi účinnou vodou s teplotami od 28 do 39 st.C. Takže co více si senior může přát.

20220424_161602_109595 venkovní bazén jen pro plavání, teplota léčivé vody 30 st.C 20220424_161533_109594 venkovní bazén jen pro plavání, teplota léčivé vody 30 st.C

Cestou tam i zpět byla jen dvě zastavení. Protože jedou v autobuse převážně senioři z ostravska je první zastavení na oběd v restauraci „U Husára“ kousek za Břeclaví na sjezdu z dálnice D1 u Hrušek. Druhé zastavení pak je až v Sarvaru u supermarketu TESCO, kde je možné zajít na WC. Pak už jen vyložení zavazadel na hotelu Karos SPA, který stojí hned naproti městských lázním Zalakaros Forde.

20220424_170926_109611 u vstupu do veřejných lázní v Zalakarosi 20220425_131855_109632 nová rozhledna u nového jezírka za lázněmi

A to je vše co bych mohl sdělit a doporučit, pokud bychom neplánovali něco navíc s vlastní iniciativy a snahy poznávat něco nového, něco navíc.

20220425_132405_109636 u nového biotopu za lázněmi 20220425_132308_109635 u nového biotopu za lázněmi

Byla tu sice možnost koupit si nabídnutý výlet, ale přihlásilo se málo seniorů a tak jsme sice ušetřili, ale přišli o podvečerní hudbu a pomlsání u vínečka ve vinném sklípku v Hevizu. Čti více…

Za léčivými vodami v Budapešti – březen 2022.

Za léčivými vodami v Budapešti – březen 2022.

Stejně jako v roce 2018, se nám zachtělo zahájit cestovní sezonu v březnu právě Budapeští. Posledně jsme tu byli také v březnu a tentokrát jsme se více zaměřili na ty teplé vody, kterých je v Budapešti hodně na to, aby se to dalo stihnout v krátkém čase a ještě do toho namíchat návštěvy památek.
Tak se stalo, že termín určila náhoda při rezervaci noclehu. V místě kde jsme spali před 4 roky měli omezen vstup do hotelového bazénu, ale cena byla jako by jej měly v provozu. Snídani oželíme, či si ji uklohníme sami. A tak jsem hledal na webu www.mapy.cz v tom místě, kde byl hotel Lion Garden, poblíž vlakového nádraží Kellety polyudvar. No a náhodou jsem našel volné ubytování od 16.3. do 19.3. na dvě noci. Cena byla hodně přijatelná, jen 61 eur pro dvě osoby a na dvě noci.

20220318_084648_109304 a už se jen pohledem loučíme 20220316_134008_109042 a už jsme na bytě rezervovaném přes Booking.com

Byt je pěšky jen kousek od nádraží a také pak pěšky i do lázní Szechenyi.
Předem bylo zaplaceno přes booking.com a zbývalo zajistit platby za dopravu. Nyní to je velký typ pro seniory. Jako senior nad 65 let to stálo 310 Kč za jednu jízdu dvěma na sebe navazujícími rychlíky. Ráno v 7:08 z Olomouce a ve 12:20 v Budapešti. Pak jen přesun na rezervovaný byt, předání klíčů a hned cesta do lázní Gellert. U vstupu do lázní jsme byli ve 14:30 hodin a měli obrovskou radost z informace, že od května budou tyto lázně v rekonstrukci.

20220316_145119_109065 pak před hotelem Gellert - už je uzavřen 20220316_145729_109073 ve vstupní hale lázní Gellert

Abych nezapomněl, v Budapešti senior nad 65 let jezdí zdarma. Takže postačilo vstoupit do metra na linku M4 a byli jsme tam za chvíli. Z lázní jsme se kochali pohledem na rozzářené mosty přes Dunaj, protože jsem se z nich nechali vyhodit až před zavírací dobou v 19:00 hodin.

20220316_155822_109074 venkovní bazén s minerální vodou je bez vody 20220316_160253_109089 sauna a bazén s termální vodou

20220316_181137_109113 v interiéru lázní Gellert 20220316_183415_109131 v interiéru lázní Gellert - nejstudenější voda jen 26 st.C Čti více…

Konečně za hranicemi v maďarském Lipotu od 22.6. do 25.6. roku 2021.

Konečně za hranicemi v maďarském Lipotu od 22.6. do 25.6. roku 2021.

Věříte zprávám v mediích. Já tomu věřil, a proto jsem si na webu : https://www.lazne-lipot.cz/ na poslední chvíli zajistil ubytování a pobyt na minimálně 3 noci. Jako důchodce samozřejmě za cenu, které jsem nevěřil až do chvíle, kdy jsem právě tuto cenu zaplatil a odjel.
Ale něco bylo hodně jinak. Do Maďarska už se může, takže co takhle vyjet do Lipotu, je to kousek za Bratislavou, jen přejet nám známou celnici mezi Rusovce a Rajkou a pak už jen pár kilometrů a jste na místě. Podle mapy to je 277 km a měli by jste to dát za 4:33 hodiny.
Ale bylo to jinak. Přes Bratislavu je neplacený úsek dálnice Mlýnskou Dolinou, pak se musí v tom správném místě sjet z dálniční komunikace na místní a pak už to je směr Rusovce či Rajka. Projeli jsme to vícekrát, někdy odbočíme špatně, ale vždy najdeme ten správný směr.
Tentokráte nic netuše sjedeme na nesprávném místě, bloudíme, ale pak najdeme ten správný směr a zjišťujeme, že za ty dva roky tu odvedli pořádný kus práce na okruhu kolem Petržalky a vypadá to hodně jinak. Už jsme ale na silnici do Rusovců, obdivujeme co tu vyrostlo za nové sídliště rodinných domů a nízkých bytovek. A pak šok. Jsme u staré, polozbořené celnice a přes cestu jsou rozmístěny dopravní červenobílé kuželky a na maďarské straně stojí napříč silnicí neoznačené auto. Vystupuji a začínám tušit problém. Proti mě vystoupil voják a jde mi naproti. Ano potvrzuje to, že jej neukecám a že neprojedu, musím se vrátit a projet to na dálnici, to je jediné možné řešení.

20210625_145709_102425 na přechodu Rusovce - Rajka už je zase otevřeno

Na této fotce, kterou jsem si pořídil až při zpáteční cestě nejsou ty dopravní červenobílé dopravní kuželky, protože tak pevné nervy jsem v té chvíli prostě neměl.
A tak jedu zpět, kličkuji stavbou a jsem na dálnici, ale asi bych měl platit. Ale nikde není místo, kde bych známku koupil. Dojel jsme na celnici s Maďarskem. Tady zjišťuji, že i na těch 17 km do Masonmagyarvaru musím koupit známku na 10 dní. Poprvé jedu po dálnici s novým autíčkem, poprvé jedu po dálnici v Maďarsku. Ale postupně se vytrácí zuřivost, i když vzpomínka na to co se stalo a že to vše bylo jen proto, aby si udržely kontrolu na vstupujícími do Maďarska a pak se jen na Vás usměje celnice, zeptá se kam jedu, já rozumím a řeknu Lipot, ona se jen usměje a já jedu dál. Žádné potvrzení o mé bezinfekčnosti a podobné, co bych tedy po tak důkladném odklonění očekával.

No ale je to za mnou a já se registruji na recepci campu v Lipotu. Dostávám digitální náramek a klíč k vozňu číslo H1. Najdu svůj krásně pomalovaný a výhodně ve stínu postavený vozeň.

20210622_132313_102164 tohle je ten náš vozeň v campu Lipot 20210625_103735_102309 interiér vozňa který se předával v čistém stavu

No a pak už to je jen o léčení a relaxaci. Jsou zde dva bazény s léčivou a hodně teplou vodou, v bazénech jen Čecháčkové. Nikdo z Rakouska, málo Maďarů a jen s výjimkou Slováci. To co tu bývalo dříve, na to jen vzpomínáme.

20210622_162513_102184 pohled do lázní Lipot 20210622_144137_102181 dva termální bazény v Lipotu Čti více…

01 – Výlet do Budapešti – březen 2018 – první dva dny pobytu.

Výlet do Budapešti – březen 2018 – první dva dny pobytu.

Od 13.3. do 16.3. jsme si jako důchodci ve věku nad 65 let užívali, protože to ještě tak nějak jde, poznávání krás tohoto velkého města Maďarska. Naposledy jsme tu byli ještě jako mladí a sháněli levné oblečení na naše děti a nebo e nám taky podařilo koupit a „propašovat“ rubikovu kostku. Tehdy našim nohám nevadilo, že jsme létali od obchodu k obchodu a ještě stihli vyběhnout na Rybářskou baštu nad Dunajem.
Viděli jsme nyní hodně památek, o kterých jsme z té doby našeho mládí ani nevěděli. Tady jen malá ukázka a pak základní rozjímání.

První nástin toho, co lze v Budapešti očekávat při procházce kolem Dunaje :

DSC_2366_74420 portál nádraží Keleti - Budapešť DSC_3092_75077 u řetězového mostu

DSC_2430_74472 Rybářská bašta DSC_2605_74637 parlament z přístavního mola Čti více…

02 – Výlet do Budapešti – březen 2018 – další dva dny pobytu.

Výlet do Budapešti – březen 2018 – další dva dny pobytu.

Je 15.březen a v Maďarsku se slaví státní svátek. Tady to nebylo o tom, že se vylidní město a každý se někam rozjede po okolí. Tady se to slaví s kokardou na klopě, s vlaječkou, či vlajkou v ruce a nebo s transparentem vyjadřujícím náklonnost k politické straně Fedes.
My jsme si dali plán. To pro znamenalo, že jsme se dopravili starým metrem, linkou M1 k lázním Szechenyi aby jsme se podívali do vstupní haly, kde jsme den před tím nebyli, protože vstup k obyčejným šatnám byl z boční strany. tady tento hlavní vstup je o tom, že v chodbách jsou místnosti, kde se nabízí léčení fyzioterapií, masážemi a podobně.

DSC_2767_74784 pohled na hlavní vstup do lázní Szechenyi DSC_2762_74779 interiér v hlavní hale na vstupu do lázní Szechenyi

No a prostředí je krásné, lázeňské a poklidné, bez davů.
Odtud jsme přešli silnici a byli jsme v parku s velkou vodní plochou, kde se v zimě i bruslí a je tu zámek sloužící jako galerie architektury a v den státního svátku tu byla i velká fronta na placený vstup. Všude kolem pohyb davů pěšky i na kolech. Staří i mladí, ale převážně maďarské národnosti. Prostě mají svátek a tak si to užívají.

DSC_2770_74787 prohlížíme okolí vodního hradu - je tu museum architektury DSC_2784_74801 prohlížíme okolí vodního hradu Čti více…

Vracíme se z maďarských termálů přes Slovensko – 28. a 29. září 2016

Vracíme se z maďarských termálů přes Slovensko – 28. a 29. září 2016 .

Zpět jsme si vybrali jinou trasu a to přes Recsk a Szécsény. V městečku Balassagyarmatu se přejíždí přes řeku Ipel na Slovensko. Město Szécsény má svou krásnou historii a byl zde podepisován Trianonský mír po první světové válce. Vše je nádherně upravené a plné květů. Zámek slouží jako museum loveckých trofejí. Modrá obloha a barevnost záhonů a truhlíků s květinami po celém městě, to se na to dalo dívat a bylo co fotit.
( www.dusekarpat.cz/madarsko/szecseny/ )

dsc_1816_59789 pohled na zámek Szécsény dsc_1801_59774 procházíme městem Szécsény

Na slovenském území jsme pak jeli širokým údolím řeky Ipel až do Šahů. tady jsem odbočili na lázně Dudince. Na odlehlém konci lázní na vás zabere doba socialistického lázeňství, která se pomalu mění k lepšímu. ( webové stránky pak jsou tyto : www.kupeledudince.sk )

dsc_1825_59798 zajímavost lázní Dudince dsc_1829_59802 zřídlo léčivé vody v lázních Dudince Čti více…

Podařilo se a navštívili jsme termály v Maďarsku – konec září 2016.

Podařilo se a navštívili jsme termály v Maďarsku – konec září 2016.

To počasí je nevyzpytatelné, řídit se tím co uvedou v mediích nemá cenu, protože pak je to úplně jinak. Tak se taky stalo, když jsme naplánovali s přáteli setkání na bazénu v termálu Egerszalok někdy mezi 23.9. až 28.9. roku 2016. To že se počasí tak změní k lepšímu jsme ale nečekali. Teplé noci, celý den téměř modrá obloha a na slovenském rádiu té teploty stále přidávali, takže byla nahlášena i teplota 24 st. C přes den. Mám nafocen důkaz, kdy v 18.37 hodin je na venkovním teploměru u lázní Demjen 16 st.C. a na obloze rudé červánky. No prostě zase nám to vyšlo.
No a nyní záznam vzpomínek na dny mezi 23.září a 28.září roku 2016. Vyjeli jsme podle webu www.mapy.cz po té kilometricky nejkratší trase na Eger. Nehleděli jsme na čas, protože cestou jen obdivujeme krásy krajiny kolem nás a když se na nás přilepí auto závodící s časem a překračující povolenou rychlost, nebo předjíždí plnou bílou čáru, tak mám chutě vytlačit jej ze silnice. Ale vždy se ovládnu a raději naznačím že o něm vím a blikám, že mu uvolním cestu aby narazil na policisty dříve než já. Ale oni nikde.
Takže z Olomouce jsme si to namířili na Fryšták, Slušovice, Broumov-Bilinice, kde jsme pak překročili hranici se Slovenskem. Pak jsme to vzali po silnici nižší třídy směrem na Ilavu a do serpentin v horách Strážovské Vrchy. Moc krásný to kraj. Ten jsme opouštěli u Bojnice, kde jsme jen vyfotili malebnou siluetu zámku a projeli jsme Preividzou směr HandlováŽií´ár nad Hronom a Zvolen. Poblíž Zvolena jsme poznali jak jsou Slováci dobří lidé. Totiž v místech na konci za Hronskou Dúbravou končí místní silnice a bez upozornění vás to navede na dálnici a to na oba směry jen se rozhodnout do leva či do prava. A slovenská dálniční policie ta to monitoruje a pokutuje s radostí. Tak jsem se na příjezdu k dálnici otočil a jel se zpět do vesnice poptat jak to oni tady řeší. Dva čekající u hospody mi radu dali, ale nemohl jsme uvěřit. Pak to i s mobilem a nad aktivní mapou potvrdil i jeden mladík, co tudy jezdí za prací do Zvolena. Musíte na dálnici, pak takových 100 až 200 m jedete po dálnici a je sjezd na obec Budča a je to. No konal jsme dle jeho pokynů, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem před tou neoznačenou změnou sledoval ve zpětném zrcátku červenou starší škodovku a vypadalo to, že nemá dálniční známku. vystrčil jsem ruku a upěnlivým máváním jsem dosáhl očekávaného ale nečekaného. Já zastavil, on také zastavil. vyšel jsem se zeptat jestli by mě neprovezl na Dubču přes dálnici. On ale měl dálniční známku, ale jeho ženě jsem asi připadal sympatický či spíše pořádně zmatený, takže ho „ukecala“ na to, že jel přede mnou a projeli jsme po dálnic na Dubču. Před Zvolenem odbočil a já projel městem po složitém kroužení až na směr do Viglaše, kde je zámek nad obcí či spíše malou vesnicí. A udělal jsem dobře, protože jak naschvál na tomto složitém kousku dálnice v úseku takových 100 m se opravoval povrch a to i na mostě přes dálnici, kde se pak sjede na Dubču. A nebyl jsme sám, už prý o tom psali i v novinách, ale pořád to je takové jaké jsme to prožil já cizinec na Slovensku. ještě že jsem se domluvil.
No a nyní ta vesnice Viglaš a zámeček. byl jsem přemluven těsně před vesnicí, aby jsem se tam jeli podívat. No já odbočil. fakt vesnice, nikde nic, jen mostek přes potok a uzoučká silnice, spíše díravá cesta do kopce. a pak to přišlo. Auto na auto, snad z každé poznávací značky něco, prostě autíčka z celého Slovenska. Našvihané i tam, kde byl zákaz stání. Téměř jsem neprojel a minul jedno auto jen 3 cm. No a pak proti mě mercedes co jel proti mě a nechtěl uhnout. No taky jak, když nebylo kam a za ním další auto s blondýnou. Musel jsme ven a prosit a škemrat a vysvětlovat, že oni musí couvnou, že to mají blíž k místu, kde se snad i vyhneme. Poslechli mě, nic jiného jim totiž nezbylo. Já projel a pak našel i místo na zaparkování a šlo se na zámek. No to jsme koukali.

Opraveno z evropských peněz a na nádvoří smetánka v černém, na vstupu drinku na uvítanou a tak podobně. Cosi tam bylo a bylo tam těch akcí najednou více. Pro nás tedy zážitek.

dsc_1385_59364 a jsme na zámku Viglaš dsc_1392_59371 a jsme na zámku Viglaš

Pak to už byl jen kousek co manželka objevila přehradu pod názvem Ružín. Začala vzpomínat na známého, co tam jezdil na ryby. No a v tom rozrušení, že tam tedy zajedeme a i u vody přespíme, přehlédla že se to jmenuje Ružiná. No a bylo vystaráno. Slunce zapadalo a my viděli krásnou zříceninu hradu nad obcí Divín, pak i krásně upravenou náves, při ni zámek, vodotrysky, no prostě paráda, vše jako zjevení.

dsc_1401_59380 a jsme v obci Divín dsc_1408_59387 a jsme v obci Divín pod hradem Čti více…

Je vidět v Maďarsku změna – zase jsme vyjeli – březen 2015.

Je vidět v Maďarsku změna ?

Je březen roku 2015. Vypadá to, že bude pěkné počasí a klouby a záda po zimě bolí. Chtělo by to teplé vody z maďarských thermálů. A protože jakési to volné období se našlo právě mezi sobotou a úterým na konci kalendářní zimy, dali jsme „autíčku“ po dlouhé době šanci, aby ukázalo jak mu to pořád ještě klape. A když už tak tedy trochu dál od hranic a rovnou do Buck Forde, kde jsou ty vody co nejvíc léčivé a hřejivé.
V oblíbeném campu co je součástí lázeňského areálu jsme dorazili po 13.00 hodině a po přesunu dlouhém 370 km. A našli jsme co nejkratší a nejvýhodnější spojení po silnicích vedoucích mimo dálnice. V česku to je z Olomouce do Vyškova, pak na Bučovice a Ždánice, Čejkovice a Velké Bílovice a Poštorná při Břeclavi. Celkem 130 km po skoro kvalitních silnicích a v sobotu bez velkého provozu, novou a nepoznanou krajinou kolem Ždánic přes území Ždánického lesa a pak krajinou vinic na Kyjovské pahorkatině. Doba kdy se u každé vinice objevilo auto majitele a on střihá a střihá vinnou révu po zimě. V Rakousku to je po silnici číslo 49 až k mostu přes Dunaj do lázní Hainburg nad Dunajem, kde jsme si dali obejdovou pauzu na břehu Dunaje.

dsc_8908_36930 Na břehu Dunaje u B.d.Altenburgu - Rakousko dsc_8910_36932 památník na to, až kam postoupili Římská vojska - most přs Dunaj v pozadí

Pak směr Pamhagen na hranici s Maďarskem celkem to je 137 km. V Maďarsku to pak je od Forted do Lowo a do Buck Forde, kde jsou všechna písmenka „o“ přehlasovaná.
Tato část přes Maďarsko je už jen 42 km. Pak je jen zaparkování na vybraném place pro caravan auto, vydají vám potvrzení že jste evidován a předají vám elektronické hodinky a jde se do léčivých vod za plotem campu. Otevřeno je v březnu do 18.00 hodin. A jaké je okolí se dovíte i na tomto webu z minulosti : www.cestotipy.cz/2012/breznove-srovnani-pobytovych-zazitku-v-termalnich-laznich-buk-furdo/nggallery/page-4/#pics

dsc_8913_36935 prostředí v maďarském campu v Bucku dsc_8942_36962 jen sedíte a vyhříváte se ve vodě 36 - 39 st.C Čti více…

Velikonoce roku 2014 prožité v teplých vodách Maďarska.

Velikonoce roku 2014 prožité v teplých vodách Maďarska.

Dlouho se „autíčko“ neprojelo a nemohlo prokázat v jaké je kondici po opravě alternátoru až nyní o Velikonocích roku 2014. A potřebovali to i naše těla, trochu si poležet a nahřát klouby, páteř a ještě to trochu pod vodními proudy vymasírovat, aby se to stárnoucí tělo trochu regenerovalo.
A tak jsme se v pátek 18.4. vydali směrem na Kehydeskustány, kde jsme byly jeden den po našem odpoledním příjezdu na 3 hodiny a pak v sobotu celý den, poležet a vymasírovat se v termálních vodách čtyř bazénů v tomto areálu pohody a krásné okolní přírody. Lázně Kehydakustány se nachází mezi obcemi Kehi a Kustány v kraji Zala asi 40 km od Kesthely, což je na konci Balatonu a blízko to je také do Hevizu. Lázně jsou provozovány od roku 2001. Podle Googlu Earth jsem si našel nejkratší cestu, jako bych to šel pěšky a dalo to 389 km. Ve skutečnosti jsem to jel a najel 385 km a to tak že za Břeclaví jsme to vzal přes Rakousko na Dunaubrike po silnici číslo 49, pak přes Fertod a Sarvar. Tentokrát jsme jeli Maďarskem přes obec Turje, kde jsme objevili krásný cihelný kostel.

dsc_0007_26374 zajímavá stavba kostela v Maďarsku v obci Turje v kraji Zala dsc_0011_26376 klášter při kostele v Turje slouží jako domov důchodců

Pro naše těla je tu v Kehidekustány nejlepší možná atrakce, což je bazén se stále tryskajícími tryskami s vodou 36 st.C teplou s velkým obsahem síry bez zápachu a pak je tu bazének s hloubkou 2 m, kde se zavěsíte a na paže či na hrazdičku a masírujete si uvolněnou a ze závěsu uvolněnou páteř. Jako další atrakce, kterou jinde nemají je plavecký bazén s minerální vodou 32 st.C kde si lenivě zaplavete. A parádní uvolnění je pak styl znak se zavřenýma očima a volně, jen se necháváte unášet a nadnášet.

dsc_0078_26406 po ránu před komplexem dsc_0021_26380 prohlížíme si lázeňský komplex v Kehydekustany Čti více…

?>