kanarské ostrovy - Cestovatelské tipy a rady na cesty

Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘kanarské ostrovy’

01-Lanzarote – necelý týden z pobytu v oblasti Playa Blanca – listopad 2017

Lanzarote 2017 – listopad – díl 1.

Motto pro tuto vzpomínku jsem si dovolil přečíst v časopise „My Wings“, který byl k dispozici na palubě letadla, kterým jsme se na ostrov Lanzarote tentokrát dopravili.
Bylo tu napsáno, že pobyt na 30 až 40 minut na slunci v zimním čase, alespoň třikrát týdně pro našince z chladnoucí Evropy není jen tak k dispozici a tak doporučení lékařů, že pobyt na slunci nahradí nedostatek vitaminu D a odtud je tak rozhodnutí být 14 dní na slunečném ostrově v zimě řešením, které nahradí tento nedostatek a zásoba nabitého vitamínu D pak vydrží přes celou zimu a dokonce i několik měsíců.
Aniž bychom to dříve četli mohu jen potvrdit, že loňskou zimu jsme přečkali bez chřipky a nachlazení. Teplotní šok po návratu máme zvládnutý a ještě v prostorách letiště se zase zabalíme do teplé bundy a kalhot abychom hned po návratu něco nechytili a pak už budeme jen vzpomínat a uvažovat o další podzimní dovolené, která nám vlastně prodlouží léto a dodá ten nedostatkový vitamin D.

Fotky, které jsou k dispozici z této oblasti :

A nyní už jen vzpomínáme jak přišel den odletu 22.listopadu. Do Prahy vlakem, pak AE autobusem na letiště. Vše podle plánu a na čas. Bylo to tak divné, že v tom musel být někde háček. A byl, a to pořádný. Nástup na bráně D1, zase bez problémů. Místo k sezení skvělé, byli jsme i poučeni, že když se bude vystupovat nouzovým východem, tak musíme tohle a tudle a zatáhnou za nějakou tu páku, ale nakonec to nebylo potřeba, protože z letadla jsme asi po hodině trpělivého čekání, někde na ploše byli upozorněni, že závada nebude opravena, ale že pro nás přijedou autobusy a poletíme jiným letadlem. A tak se i stalo a my po dvou hodinách a 30 minutách ve 14.30 odlétali jiným, větším letadlem. No ale pro nás dva to nebylo zase tak jednoduché, protože ten osud je osud a tomu se asi neuhne. Já totiž v hale nemohl najít palubní lístek abych byl nově zaevidován že jsem nastoupil do toho druhého letadla. Tak jsem nahlásil číslo 12A, protože žena měla lístek a ten byl hned vedle 12 B. Ale na monitoru toto místo nebylo na naše jméno. Nechali nás vydusit, pak se přišlo na to, že ve větším letadle je místo pro nouzový výstup na řadě 15 a tam jsme byli nalezeni až jako cestující v jiné řadě a byly nám proto vydány nově vytištěné letenky. No a my seděli na sedadlech, kde bylo tolik místa, že bych v tom letadle letěl i na kraj světa. Nohy natažené, obsluha vzorná i jsem usnul a byl jsem zase o hodinku blíže našemu cíli. No a let byl hodně zajímavý. I na barevném monitoru nad našimi sedadly. Letěli jsme totiž tak rychle jak slunce zapadá a tak celou cestu to sluníčko nám pořád naznačovalo, že už půjde spát. No a na tom monitoru to bylo ukazováno takovou sinusoidou nad mapou, kde je ještě den a kde už noc a to naše letadélko bylo pořád na hraně mezi nocí a dnem. Kdyby jsme letěli podle plánu, tak by jsme se tak neměli. No a navíc nám odměnou bylo i to, že jsme viděli pod námi bílé alpy osvícené z boku a bez mráčků, no prostě nádhera a jen nádhera. A tak když jsme přistávali místo v 16.55 až v 18.55, a tak tu už byla tma a také o hodinu méně, ale my překonali vzdálenost 3 724 km z Prahy na Lanzarote a ještě tu bylo o hodinu méně, protože se čas přetáčí. No a tak jsme stihli i tu večeři.
Nafocen byl po vstupu i náš pokoj, tedy obývák s kuchyňským koutem, ložnice, koupelna s dlouhou vanou obložená i mramorem, no prostě paráda. No a ráno pak bylo focení z obrovského balkonu a bylo kochání velkým prostorem kolem nás co jsme navykli na vysoké paneláky za plotem.

DSC_0078 jeden z modulů hotelu THB Tropcal, kde jsme bydleli, bazén měl vyhřívanou vodu DSC_0042 jeden z bazénů, kde mohli jen dospělí, ale bazén měl jen ohřátou vodu sluncem Čti více…

02-Lanzarote – první výlet autem – listopad 2017

Lanzarote 2017 – díl 2 – poprvé autem.

Podle papírové předpovědi mělo ten den 27.11.být pod mrakem, ale vše bylo jinak k našemu prospěchu. Hned v 9.00 se objevila rázná agentka společnosti CICAR u které jsem měl zajištěn poukaz na tři dny s autem kategorie nejmenší a nejlevnější, kategorie „A“. Po podepsání papírů jsem dostal klíče a auto značky Opell Corsa s SPZ 9725JKF, krásné červené barvy s mírným škrábnutím na předním levém blatníku, ale s plnou nádrží.
No a hned se vyjelo směrem k majáku na konci lokality Playa Blanka, kde se před 4 roky zastavil stavební boom. Takže nás sem vedla zvědavost, co se mohlo změnit.

DSC_0102_73346 maják na konci Playa Blanca DSC_0099_73343 bouřící oceán pod majákem na konci Playa Blanca

No těch nedokončených domečků bylo už méně, některé už měli zahrady osázené palmami a samotný maják dostal lodní radar a nový bílý nátěr. Cestou zpět k hlavní silnici na Yaizu jsme se zastavili v hotelu H10, kde jsme také v roce 2013 v březnu už byli. Hlavní budova byla bez obrazů s novou bílou barvou na všech stěnách a novým interiérem hlavní vstupní haly. Lehce jsme pronikly k bazénům a až k oplocení kolem promenády při oceánu. Vše ostatní bylo pohádkově krásné a všude kolem zeleného poklidu. V obrovském bazénu pořád stála loď, která slouží jako bar pro nenasytné v režimu all Inklusive.

DSC_0134_73376 prostory kolem bazénů v areálu hotelu řetězce H10 DSC_0115_73357 prostory kolem bazénů v areálu hotelu řetězce H10 Čti více…

03-Lanzarote – druhý den s vypůjčeným autem – listopad 2017

Lanzarote 2017 – díl 3

Je 28.listopadu, úterý a my máme odborně sestavený plán, protože co chceme vidět bylo konzultováno s delegátkou a ta nám našla na úterý největší možnou velikost příboje a čas, kdy kulminuje a kdy je tedy dobré sem jet podívat na Los Hervideros, ale má to jednu podmínku, měl by k tomu být i dobrý až velký vítr. Pak se dá vidět hodně krásné a velké vlny.

DSC_0439_73673 jsme přímo nad útesy Los Hervideros, ale není vítr DSC_0478_73706 jsme přímo nad útesy Los Hervideros

No a protože vítr něco po 9.hodině nebyl, skoro žádný, vyšel ten plán naprázdno. Takže snad někdy příště. Jak by to asi vypadat mělo jsme uviděli jak v televizi, tak i v knize o ostrově Lanzarote. Dále máme namířeno do musea Cezara Manriqua v Hariu. Abychom poznali zase něco z jiného kraje a z jiné přírody kolem silnice, tentokráte to vezmeme od skalisek s velkým vlnobitím na Yaizu a až na město Tias, kde bychom měli odbočit směrem na San Bartolomeo. Na jednom z kruhových objezdů musíme zastavit a fotit, protože takovou krásu jen tak v České krajině neuvidíme. Kombinace černé a červené lávové drti a k tomu krásné květy a zelená tráva a replika větrného mlýna, no prostě pastva pro oči. Nezastavili jsme jen my, je tu hodně následovníků.

DSC_0489_73717 jedna z krásně upravených kruhových křižení v krajině DSC_0491_73719 jedna z krásně upravených kruhových křižení v krajině Čti více…

04-Lanzarote – třetí výlet s vypůjčeným autem – listopad 2017

Lanzarote 2017 – díl 4.

Máme třetí a taky poslední den půjčené auto od společnosti CICAR. Na hotelu THB Tropical ve městě Playa Blanca přistavené a na hotelu Relaxia Olivina v Puerto Carmel se bude vracet, takže jsme to také využili k tomu, že jsme se přemístili mezi hotely a dopravili si zavazadla a zimní bundy. Bylo dne 29.listopadu – středa.
Nejedeme hned na hotel, stejně bychom museli čekat do 14 hodiny. Takže i se zavazadly jedeme do městečka
Guatiza, kde se nachází kaktusová zahrada, která byla zbudována na bývalém lomu na lávovou strusku. Za 11,60 eura pro dvě osoby jsme v areálu, kde jsme již jednou byli. Jsme zvědavi na to, jak se to změnilo, jak v dané době co kvete. Proti únoru roku 2013 se v listopadu roku 2017 moc nezměnilo.

DSC_0783_74006 v kaktusové zahradě u obce Guatiza DSC_0706_73929 v kaktusové zahradě u obce Guatiza

Květy jsme našli jen poskrovnu, ale jako celek, to je pořád nádherné a pořád jen chodíte, klekáte a leháte, aby jste dosáhli toho pravého úhlu k vyfocení té které nádhery. Skutečně být na ostrově Lanzarote a nepodívat se do této kaktusové zahrady, to by byl hřích. Ale vše jednou má svůj konec a tak jen popojedeme ke kostelíčku v obci. Ale záměr jen jej vidět má téměř hororový výsledek. I v tak malé obci je spousta jednosměrek, a tak jako by jsme vjeli do bludiště. Ale podařilo se. V obci nebylo v tom slunečném dni a horku živáčka, ale v dáli hučel dvorek u školy jako v úle, byla tam asi polední pauza. Protože jsme v této části ostrova trávili týden v březnu roku 2013 a to v lokalitě Playa Costa Teguise, jeli jsme se tam podívat, co se za tu dobu změnilo. Zcela náhodně jsme odbočili z úplně nové silnice na jeden kruhový objezd a z něj dojeli po hlavní třídě, kterou jsme se sem tehdy také jaksi složitě dostali. Zaparkovali jsme přesně na tom plácku, kde jsem dříve stávali s půjčeným autem a šli se projít po pláži. Tehdy jsme do oceánu pro velké vlny nevstoupili, nyní to byla klidné písečná pláž pod hotelem, kde za skleněným plotem leželi opékající se turisté.

DSC_0796_74018 vzpomínáme na náš pobyt v březnu roku 2013, tehdy tady byla červená vlajka DSC_0797_74019 stav kolem hotelu setrvalý Čti více…

05-Lanzarote – poznávání lokality kolem Puerto Carmen – prosinec 2017

Lanzarote 2017 – díl 5.

Tyto vzpomínky budou už jen o našem „flákání“ v okolí Puerto Carmen. Podle prvních poznatků jde o hodně dlouho pláž, tedy více pláží za sebou, jedna pěknější než druhá, každá s nějakou jinou zajímavostí a vše v naprosté čistotě s veřejnými záchody a sprchami k dispozici, promenáda s mnoha obchůdky a tavernami a casinem a luxusními hotýlky, třeba i přímo na skále nad oceánem, které jsme dosud neviděli. Hned druhý den to je ve čtvrtek 30.listopadu, jsme jeden takový objevili a bylo foceno jen na mobil. Poznámka, pozor fotoaparát vždy sebou. Dopoledne procházka i krátké koupání v oceánu, pak něco na mls k obědu, včetně kávičky, zmrzliny a směsek s různým alkoholem za účelem pití. A k tomu za slunečného odpoledne ležení u hotelového bazénu. Ale ležel jsem v mokrých plavkách a rýma a nachlazení se dostavilo téměř hned. Pak je večeře a na závěr si na pokoj odnášíme whisky se sodou. No a den jak jej poprvé prožíváme bez výrazné aktivity je u konce. Ještě večer obloha s hvězdami a měsíček roste do úplňku, ale ráno je zataženo. A i chladněji, a tak z krátkých kalhot děláme dlouhé a využíváme i svetříku. Na recepci se ptáme jak se jde do hlavního města Areciffe, tedy víme že autobusem, ale není nám známo v té spleti jednosměrek, kde je autobusová zastávka. Ale po zákresu do mapky víme, že to je jen kousek u hotelu Antonio na pobřežní silnici. Jedna jízda pro dva je za 3.40 eur a jedeme dosti dlouho, takových 15 km. Vystoupíme na konečné a snad hlavní autobusové zastávce a jdeme na obhlídku toho, co jsme tu už viděli v roce březnu roku 2013. No a ono to doznalo svého času, to co bylo jako nové už takový dojem nedělá, ale za to, povyrostla zeleň na plochách pod jediným vysokým hotelem, kde je 17 pater a ve vrcholu je kavárna s nádherným výhledem. No samozřejmě, že na zpáteční cestě si to vychutnáme i s capuccinem za 3 eura. To stojí za ten výhled. Jen je stále zataženo.

DSC_1052_72407 výhled ze 17 patra hotelu DSC_1059_72413 výhled ze 17 patra hotelu

I sprchlo a to ve chvíli, kdy se můžeme schovat v místním starém kostelíku se zajímavou výzdobou. Město nám chátrá, jsou tu obchody, ale je tu i místní chudina a pozor na zloděje. V uličce s bankomaty je takový „týpek“ s elektrokoloběžkou, brýle na očích, barevný, dobře maskovaný obličej a jen postává u bankomatu a rozhlíží se. To už známe, jen číhal na oběť co sy vybere hotovost a nebude umět klusat a z překvapení ani zahulákat, že jej okradli.
Ale podařilo se nám tady koupit v místní knize nejbarevnější a solidní publikaci o ostrově Lanzarote, kde je dokonce i to velké vlnobití v Hervideros. Tak mohu ukazovat, co jsme chtěli vidět ale neviděli. Ale vše je komentováno jen v Polském jazyce, protože pro Čechy tu nic nemají a těch Poláků to je asi víc.
No prostě tohle město nás zklamalo, ale my se autobusem zase vracíme a dáme něco na mls k obědu. Takové čerstvé plátky červeného masíčka z lososa dobře marinované, to je přeci pro nás nevšední pochoutka. Ale hned po vstupu do jídelny podávali šampaňské brutto a tak byli hned i tři ochutnávky za sebou. Odpoledne je pořád zataženo, jen se povalujeme. Zase ta večeře, asi večer někam v plné síle nahlédneme, jaký tu je noční život. Všude převládají Anglické jazyky, pak Německy, Italsky, Francouzky, Španělsky, Polsky, Čecha zatím žádného nepotkáváme.
A máme tady další den to je pátek 1.prosince. Vypadá to na pěkný den, na obloze se honí mraky přes světle modré pozadí. Plán na to co dělat přišel rychle u dobré snídaně. Sedáme na autobus a tentokráte jedeme do přístavu v Puerto del Carmen. Autobus zastavuje nad přístavem na kruhovém objezdu a když si řidič dokouřil svou cigaretku, nasedl a rozjel se směrem, který se nám už nehodil, protože se jakoby vracel, tak jsme vysedli a jen kousek popošli a byli jsme v místě, kde jsme svou prohlídku kolem přístavu končili ve středu, kdy jsme sem zavítali s půjčeným autem. No a jdeme po nábřeží a sledujeme vše pěkné kolem čeho procházíme. A je toho hodně co nás zajímalo. První nečekanou podívanou bylo místo zaplněné dodávkami typu transit, které sem dovezli zájemce o potápění a tak jsme sledovali hladinu oceánu při krásné plážičce a vypadalo to, že je tady rojení tvorů podobných tuleňům.

DSC_1074_72426 jiní tam budou skákat ze břehu DSC_1073_72425 někteří už si bahní ve vodě Čti více…

GC 06 – Dva dny výletů do horské krajiny ostrova Gran Canaria

Jsme na ostrově Gran Canaria po druhé, a proto hledáme ta místa co jsme ještě neviděli a nebo tehdy bylo špatné počasí. No a tak se do našich plánů dostala trasa co tehdy byla písečná bouře nad Saharou a bylo podivné světlo a výhledy byly zamžené jakoby ve žlutém oparu. No a tento den 6 prosince bylo jasné počasí, obloha po ránu nad oceánem zatažená, ale než se posnídá je to už jinak a nad námi jen modrá obloha. No a my jedeme směrem na Maspalomas a tady někde odbočujeme na silici GC503, která nás dovede k místní ZOO, pak se mírně vrátíme a jedeme po hřebeni, kde stojí luxusní sídla s výhledy na Maspalomas a na dva kaňony, kdy v jednom pak vede silnice zpět k oceánu a má číslo GC 504. Na mapě to je v rovině, je to vyhlášené místo pro cyklistiku a všude jsou značky, aby se dávalo pozor na cyklisty.

DSC_4160_61549 na silnici GC 503 nad Maspalomas pohled do ZOO parku DSC_4143_61534 na silnici GC 503 nad Maspalomas

A oni tu fakt byli. Ale obdivujeme všechny kdo to dotáhnou až na hřebenovou vyhlídkovou trasu, protože počet zatáček se nedá ani odhadnout. Prostě vystoupat to , to je fuška. Na konečné silnice GC503 pak je městečko či vesnice Ayagures, kde ti co dojedou až sem, mají odpočinek pod košatými stromy ve stínu a před barem s občerstvením. Mluvili Španělsky a Německy, a jedna ta cyklistka holka jako lusk 42 let, měla uvítací píseň Hapy Brithday.

DSC_4172_61558 v obci Ayauges na konci GC 503 a GC 504 DSC_4174_61560 v obci Ayauges na konci GC 503 a GC 504 Čti více…

GC 05 – Prohlídky skalních obydlí na ostrově Gran Canaria

První den s vypůjčeným autem jsme objevili podle rady delegátky cestovní kanceláře čtyři místa, kde se bydlelo či dosud bydlí v domech vybudovaných ve skalách. Poprvé to bylo 4.prosince a k tomu byla neděle. V 8.17 přijel objednaný vůz renolt Clio a byla sepsána smlouva na jeho zapůjčení, které skončí ve středu večer. Budeme tedy poznávat krásy nepoznaných míst na ostrově Gran Canaria. To poznávání tady je pohodové, protože směrovky mají být přesné a nemají způsobovat zmatek, jestli se správně odbočí. Každý směr má ještě číslo silnice po které se jede a to samé číslo je i v mapě. Takže vždy se zjistí pokud se spatně odbočí.
Po sepsání smlouvy a zaplacení 128 eur na čtyři dny, tedy 32 eur na den jsme vyrazili hned po snídani směr Las Palmas po dálnici, kde to můžete dát na 120 km v hodině. Tři proudy a pořád informace kde jste. Měli jsme namířeno do San Mateo, kde je v neděli trh se živými zvířaty, ale do mapy jsme se podívali až když jsme byli za Las Palmas a už se to nevyplatilo se vracet. Velmi rychle jsme změnili první cíl naší cesty, kterým bylo jet stále na Galdár a pak odbočit na Cenobie de Vallerón. A ono to je taky krásně značené na hnědé směrovce, takže na prvním z nesčetných kruhových objezdů se objevila šipka a odbočilo správným směrem do kopečků. Jen kousek a objevilo se značení je zde mirador a odpočivadlo a pak už jen parkoviště, kde jsme jako jiní odstavili auto a šlo se po schodečkách vzhůru k pokladně.

DSC_3678_61061 lokalita Cenobio de Valerón DSC_3689_61072 lokalita Cenobio de Valerón

Tady za 2eura na seniora, dospělý 5 eur, jsme obdrželi prospekt a vstupenku.A tak se stalo, že jsme objevili překrásné místo, kde ve skalách jsou komory, které hodně, hodně dávno sloužili jako sýpky a pohřebiště původních obyvatel Guančů. Nádherné místo, krásně upravené a s výhledy k oceánu.
Následovala cesta zpět, protože na mapě jsme našli značku Faro – tedy maják za obcí Sardina. Je to skoro nejsevernější bod ostrova. No a to tedy byla podívaná.

DSC_3706_61088 maják u Sardina DSC_3723_61092 pobřeží u obce Sardina Čti více…

GC 04 – výprava do wellnes hotelu v San Augustinu

Do San Augustinu jsme se vypravili dvakrát. Jednou ještě v době, kdy jsme neměli půjčené auto. To jsme se dopoledne váleli jen tak na písečné pláži u našeho hotelu Beverly Park a odpoledne jsme šli po promenádě do San Augustina aby jsme se podívali do hotelu Gloria Palace, kde jsme poleželi u bazénu, protože odpoledne se udělal taky pěkně, ale taky jsme sondovali jak se změnily podmínky pro pobyt ve wellnes. Podívali jsme se na střechu, jestli to tam je takové jak to bylo v roce 2013 a zjistili jsme, že jen ty výhledy jsou stejné a nádherné pořád, ale vše prošlo rekonstrukcí a podražilo nám i capuccino, které jsem si k tomu výhledu museli dát, jinak by to nebylo to pravé, pohodové.

DSC_3479_62270 pláže v San Augustinu hned po ránu DSC_2950_62242 pláže v San Augustinu, když je pod mrakem

No a po druhé jsme tam šli po té co jsme zase vrátili půjčené auto a byla potřeba se neválet jen tak na pláži.
Tento den byl také dnem mých narozenin a podle toho vypadal. Ráno vyšlo slunce hned na modrou oblohu. Já se kochal jeho východem. Pak přišla gratulace z Olomouce a taky informace, že tam je ledovka. No a tohle byl jeden s impulsů, proč jsme jeli na Kanárské ostrovy, abych totiž měl jednou také oslavy v teple, jako každý kdo se na jaře a v létě narodil.
Před námi den, kdy v plánu nebylo nic, jen se válet u vody.

DSC_3487_62278 hotel Gloria Palace a vedle je SPA DSC_3496_62285 areál hotelu Gloria Palace Čti více…

GC 03 – výlet kolem písečných dun do Maspalomas

Ráno 27.11. byla neděle a my po bohaté snídani vyrazili na obchůzku pláže směrem kolem písečných dun až do Maspalomas.
Voda v oceánu měla 21,6 st.C, na slunci to peklo a bylo kolem 33 st.C. Brali jsme to jako pohodovou vycházku, takže jsme i občas poleželi a sledovali cvrkot na pláži. Davy nedělních turistů mluvících Německy, Švédsky, Norsky, Dánsky, Rusky, Polsky, Anglicky a dva pozorující Češi.

DSC_2827_60712 hotel Beverly Park, kde jsme bydleli DSC_2828_60713 vstup na pláže pod hotelem Beverly Park

Možná tu prošli i ti co s námi přiletěli a bylo jich celé letadlo, ale byli mezi nimi i „darmošlapové“ co vlekli těžké golfové hole, a ti se určitě už věnovali plácání do míčků na některém krásném zeleném hřišti.
Jak jsme se dopracovali do míst vzdálených hotelům, začalo se to míchat s nudisty a nudistkami a bylo co pozorovat a obdivovat jak to ten pánbíček rozrůznil, takže co osoba to jiná vizáž a profilová stavba od hlavy až po paty, v plné své nahotě.

DSC_2842_60722 písečné pláže do Maspalomas DSC_2852_60725 písečné pláže do Maspalomas Čti více…

GC 02 – výlet autobusem a lodí do Mogánu

GC 02 – Výlet do Mogánu – 30. Listopad

V noci to na výlet nevypadalo, protože kolem třetí nad ránem pořádně lilo a bušilo to na sklo balkonových dveří. Pak se ale ráno ukázalo, jak rychle se to vše může změnit. Po 7.30 už byla modrá obloha a slunce se vyhouplo na oblohu a jen sem tam nějaký ten krásný mráček. Tentokrát poučeni ze zastávky na cestě, jsme zašli jen kousek po promenádě k marketu Tropikal, kde je autobusové nádraží odkud nás musí vždy nechat nastoupit. Došli jsme počkali jen 15 minut a autobus číslo 32 nás dovezl až do Mogánu. Zpočátku zastavuje na každé zastávce a kličkuje až do Maspalomas, ale pak to vezme jedním tahem po dálnici až na konečnou v Puerto Mogánu. Je 10 hodin a vedro a jen modrá obloha a sluníčko si to pořádně vypaluje. Manželka jako první zahlédla vyhlídku, že tam jsme posledně nebyli a tak jsme se vydali k vyhlídce. Je to dobře vyznačené jako Mirador a pak už se šlape schod za schodem až nad horní hranici domečků, které jsou tady naskládané jako vlaštovčí hnízda.

DSC_3174_61896 cestou na vyhlídku nad městem Mogán DSC_3183_61905 pohled z vyhlídky nad Puerto Mogán

Na vrcholu musíme konstatovat, že to stálo za to i když jsme se vydali ze svých sil. Stínu bylo jen pramálo, ale za to ta domácí pohoda, až do kuchyně se uvidí a třeba i můžete odstavit připalující se pánev nebo tak něco. Staré místní babky jsou zdravé, protože každého, kdo jde kolem, pozdraví a on odpoví. Na jednom domečku klece s kanárky i papouškem, vše to prozpěvuje a volá „ola“. Pak ještě takové lidové azulejos a jste na vrcholu odkud vidíte celý přístav a v něm spousty jachet. Kocháme se a doplňujeme tekutinu a jde se dolů do uliček, kterým někdo dává přirovnání, že jde o Benátky na ostrově Gran Canaria. Jsou tu nějaké ty kanály, ale to co je tu tak úchvatné, to je barevnost domečků, které jsou vlastně jako jeden apartmánový hotel o dvou podlažích. Nad ulicemi oblouky a na nich barevné ambrozie .

DSC_3198_61919 barevnost květů v uličkách Puerto Mogán DSC_3214_61934 barevnost květů v uličkách Puerto Mogán Čti více…

?>