Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘Česko’

Výlet směrem na Úsov a Uničov – neděle 12.ledna.

Byla neděle a k tomu už po ránu modrá obloha, venku to bylo jako na jaře a tak jsme se rozhodli, nasedli do auta a vyjeli směrem na Úsov.
V plánu naší cesty bylo, že se Úsově podíváme, jak se to změnilo v okolí zámku a na židovském museu.
Za Litovlí jsme nahlédli do dvora farmy, ve kterém se můžete volně pohybovat za plného provozu a tak můžete své potomky seznámit s životem na venkově. Mimo neděli pak můžete nakoupit mléčné výrobky. Dozvěděli jsme se, že tady v teplých dnech se pak stojí i fronty na místní kvalitní zmrzlinu. Jde o farmu za obcí Červenka, zastávka Nový dvůr, při silnici do obce Králová.

_DSC8244_93242 na farmě u zastávky autobusů Nový dvůr - Červenka _DSC8245_93243 na farmě u zastávky autobusů Nový dvůr - Červenka

Když vystoupáte po silnici za obcí Králová, pak se na vysokém obzoru objeví stavba volně stojící kaple. K té jsme odbočili po místní komunikaci a zjistili jsme, že tu je nádherný výhled na zámek v Úsově na celé město Úsov. Kaple je zasvěcená sv.Rochovi a vybudována byla v roce 1624 jako morová kaple. No a u této kaple jsem věděli, že jsem fakt dobře udělali.

_DSC8266_93264 zámek v Úsově _DSC8263_93261 kaple sv.Rocha nad městem Úsov

Sluníčko v poledne ukázalo, že jeho nasvětlení krajiny, zámku, ale i krásných hrobových desek na židovském hřbitově. Tento židovský hřbitov tu je od roku 1645 a podle mě je asi nejpěknější, právě při tom slunečném nasvícení.

Zámek, kde jsou sbírky ulovené zvěře, byl samozřejmě v této době zavřený, ale je také patrné, že by bylo potřeba mu dát nový kabát.

_DSC8267_93265 zámek v Úsově _DSC8272_93270 zámek v Úsově Čti více…

Vánoční procházka na sv.Kopeček u Olomouce.

Byl krásný slunečný den 24.prosince roku 2019. Po dobrém obědě jsme se vydali na procházku směrem ke sv.Kopečku s nadějí že bude dobré světlo. A to bylo, zejména, když jsem se vydal na polní cestu nad obcí Droždín odkud je nevšední pohled na stavby kolem kostela na sv.Kopečku.

_DSC7594_93196 kostel na sv.Kopečku u Olomouce od cesty nad Droždínem _DSC7612_93213

Naprostý klid, ani vánek, jen prosincové sluníčko hřálo do zimní bundy. Za kostelem tmavé mraky a stavba kostela s kopulemi svítila do prostoru.
Pak jsme přejel na sv.Kopeček a šel se podívat jak probíhají opravy v interiéru kostela.

_DSC7616_93217 _DSC7626_93227 náměstí u kostela na sv.Kopečku

Mohu podat informaci, že je již téměř vše dokončeno a září to novotou. Dokonce už byl v kostele instalován místní tradiční betlém. To jsem nečekal i když u nás doma už betlémek i se stromečkem jen čekal na štědrovečerní večeři.

_DSC7620_93221 v kostele už měli postavený betlém _DSC7622_93223 interiér kostela po rekonstrukci

_DSC7650_93240 betlémek u nás doma a je z roku 1932

Kolem kostela pohodová vánoční nálada a vše ozařovalo sluníčko. Takže krásné poledne tohoto štědrého dne v roce 2019.

Fotky z procházky na sv.Kopeček :

Vánoční procházka na Velký Kosíř.

Naposledy jsme zimní vycházku na Velký Kosíř měli v lednu roku 2014. Tehdy byla zima a napadl nějaký ten sníh, takže cestou od zámku v Čechách pod Kosířem to bylo kolem nás bílé, mírně zasněžené. Rozhledna byla zavřená.
Letos jsme to dali ve sváteční den 26.prosince 2019 a na vrcholu se po opravě rozhledny dalo vystoupat až k vrcholu na plošinu a konečně tak bylo možné i vidět do dalekého, místy i sluncem prozářeného okolí.

_DSC7727_93025 už vidíme rozhlednu na Velkém Kosíři _DSC7720_93018 cestou na Velký Kosíř

Tento výstup na vrchol rozhledny byl mimořádný, protože bylo mimořádně otevřeno v zimních měsících. Jinak to tu je zavřené a nahoru se lze podívat až v jarních či letních měsících. (otevírací doby lze najít na webu ( www.kosir.cz )

_DSC7733_93031 již opravená rozhledna na Velkém Kosíři 442 m n.m. _DSC7744_93042 výhled na osluněnou Olomouc Čti více…

02 – Cestou z Roudnice nad Labem po hradech a zámcích.

02 – Cestou z Roudnice nad Labem po hradech a zámcích.

Ráno po teplé noci je opět na obloze sluníčko a my se po snídani vydáváme na zpáteční cestu.
Našim prvním zastavením je zámek nabízený k prodeji v obci Liběšice.

_DSC9917_87081 u zámku v Liběšicích - zámek je prodáván krajem Ústí nad Labem _DSC9921_87085 u zámku v Liběšicích

V tom ranním slunci nádhera, ale protože na zakoupení zámku nemáme je toto krásné místo jen nafoceno a jede se dál. Zastavujeme v Úšteku. Jen zase zíráme na to co jsme nového objevili. Městečko na kopci, krásné stavby na náměstí, krásné výhledy do údolí pod městem.

_DSC9948_87105 ve městě Úštěk - památné domy _DSC9957_87114 ve městě Úštěk

Z jednoho místa jsem zahlédli kopec a na něm kostelní stavby. Když jsem zjistili, že to je kalvárie nad obcí Ostré, jelo se na tam. Ještě spící obec, tedy bez lidí, protože tu už asi pobývají jen „lufťáci“, zaparkovali jsme „autíčko“ a po nenáročné cestě křížovou cestou jsme na místě s nádhernými výhledy a zajímavou kalvárií na jejím vrcholu.

_DSC9982_87139 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii _DSC9975_87132 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii Čti více…

Jarní výlet na hrad Hukvaldy.

Jarní výlet na hrad Hukvaldy.

Bylo to na jaře roku 2003, kdy jsem s přáteli z Kanady zajel do Hukvald, abychom navštívili Štramberk a dům Leoše Janáčky, kde se na něj vždy v dobrém vzpomíná. Ale tehdy bylo pošmourné, až škaredé počasí a tak jsme pouze vnikli do musea a přítel, tehdy ještě zpěvák v kanadském sboru v Ottawě si koupil na památku CD a i noty s hudbou Leoše Janáčka.
Něco z těchto vzpomínek je na www.cestotipy.cz/2015/vzpominky-na-rok-2003/nggallery/page/4

No a když máme nyní tak krásně prosluněné a teplé velikonoční svátky, bez velkého plánování jsme vyjeli do Hukvald s tím, že tentokrát musíme vystoupit až na hrad.
Cestou jsme viděli siluetu hradu Helfštýn, pak hrad nad Starým Jičínem. Projeli jsme Jičínem do Kopřivnice a odbočili na Mišín do Hukvald. Všechny tyto hrady jsme už navštívil a já se o nich zmínil v těchto cestovních vzpomínkách.
Když jsem dojeli do Hukvald, měli jsme pocit, že se tu bude konat nějaká kulturní akce. Na parkovišti jsme vyškemrali poslední volné místečko pro naše malé autíčko. Na ulici k oboře a hradu na jejím vrcholu šli davy mladých turistů s velkými skupinami malých dítek.

_DSC8267_85949 jiné světlo na cestu k oboře _DSC8180_85863 malebné domečky při cestě k Janáčkovu domu

Vstoupili jsme do obory a po asfaltové cestě jsem začali stoupat až k hradu. Cestou jsme si šáhli pro štěstí na lišku Bystroušku jako snad každý, kdo kolem prochází.

_DSC8183_85865 poslední osvěžení, lístky na hrad se kupují až u hradu _DSC8189_85871 u sovy lišky Bystroušky

Pak jsem obdivovali krásné kořeny mohutných buků lesních, které tady byly vysazeny po roce 1730 na tehdy holé pláni.

_DSC8195_85877 pak objevíte při cestě nádherné kořeny _DSC8196_85878 pak objevíte při cestě nádherné kořeny Čti více…

Přivítali jsme jaro na jihu Moravy.

Přivítali jsme jaro na jihu Moravy.

V rádiu byla podána informace, že v mandloňovém sadu v Hustopečích u Brna proběhnou slavnosti Mandlí. Protože jsem tuto lokalitu objevili poslední den v roce 2018, bylo samozřejmostí toto sdělení akceptovat. V sobotu na den slavnosti to nám přišlo sice zajímavé, ale zase ty davy lidí. No a tak jsem udělali zajímavý plán a objevovali jsem v sobotu kvetoucí koniklec v Strejčkově lomu u Krčmaně, při silnici Olomouc – Přerov, nebo při cyklostezce z Grygova do Majetína.

DSC_9489 _DSC7496_85483 koniklec ve Strejčkově lomu u Krčmaně

_DSC7469_85457 koniklec ve Strejčkově lomu u Krčmaně _DSC7495_85482 koniklec ve Strejčkově lomu u Krčmaně

Naposledy jsme tam byli až 5.dubna v roce 2015. Od té doby se tyto květy koniklece rozmnožily a je to dnes parádní podívaná. Ale bohužel tu paráda chce vidět stále více lidí.
Ale krásné slunečné odpoledne a ta nádhera kolem, to je krásné vítání prvních květů jara.
No a v neděli jsem se vydali do Hustopečí u Brna.
Vzali jsme to tou nejkratší možno cestou podle webu www.mapy.cz . Čas i kilometráž byla dodržena a tak jsme ještě cestou nakoukli do kostela v obci Kurdějov. Taky jsme to objevili toho 31.12.2018, ale tehdy jsme se nedostali do interiéru. No a protože jsme jeli kolem, když do kostela chodili lidé na mši, máme splněno a viděli jsme krásný nově rekonstruovaný interiér.

_DSC7533_85627 interiér opevněného kostela v Kurdějově _DSC7535_85629 interiér opevněného kostela v Kurdějově

Na parkovišti, odkud se vychází na mandloňovou stezku, bylo plno a živo. cestou nás do pořádného kopce předbíhalo mládí, ale slunce hřálo a my okukovali pupeny meruňěk. Když se vystoupá na hranu plošiny už je v dáli vidět to co bylo našim cílem.

_DSC7553_85647 mandloňový sad _DSC7554_85648 v mandloňovém sadu Čti více…

Zajímavosti Oderských vrchů – 7.březen 2019

Jeli jsme za zajímavostmi Oderských vrchů – 7.březen 2019

Podnět k tomu, podívat se do této lokality, vznikl na základě článku o nějakém panu Horáčkovi, který podváděl ve službách pro pražské nemocnice a o hradu Kunzov. Tohle jsem pak objevil na stránkách České wikipedie :
Objekt byl vystavěn v romantickém stylu v letech 1907–1908 továrníkem Antonínem Kunzem z Hranic a sloužil mu jako letní sídlo. Ovšem Antonín Kunz již v roce 1910 zemřel a Kunzov přestal být užíván. Jeho syn ho v roce 1930 prodal místnímu lesníkovi Františku Hrubému. V roce 1961 jej do správy získal podnik Moravia, který ho přeměnil na pionýrský tábor.
Takto fungoval až do roku 1994, kdy jej získala zpět vnučka Františka Hrubého, aby ho následně prodala společnosti Femax Hranice. Ta z Kunzova chtěla mít reprezentativní sídlo, k tomu ale nedošlo a v roce 2006 ho prodala dál. V roce 2007 byl i přes odpor tehdejšího majitele, společnosti Rent Building Plus, zapsán na seznam kulturních památek. Podle pracovníků Národního památkového ústavu šlo o stavbu, která byla „ojedinělým příkladem romantizujícího obytného sídla jakožto výrazu stylizace kapitalisty do role a životního stylu středověkého aristokrata“.
Hrádek vlastní od roku 2008 společnost KUNZOV s.r.o. Tu vlastnil stavitel Joost Noordam z Nizozemska, který však do rekonstrukce hradu neinvestoval a hrad nadále chátral. V roce 2015 společnost koupil podnikatel Tomáš Horáček. V roce 2018 probíhala rozsáhlá rekonstrukce hradu i jeho okolí. Mělo tam vzniknout ubytování, wellness, středověká krčma a zábavní park pro rodiny s dětmi. Rekonstrukce zámečku byla pozastavena poté, co byl koncem června 2018 Tomáš Horáček vzat do vazby. V listopadu 2018 se majitelem společnosti stala nemajetná společnost Green Care s.r.o. Existuje podezření, že jde jen o účelové vyvádění Horáčkova majetku s účelem poškození věřitelů.
No a tak se stalo, že jsme se sem jeli ze zvědavosti podívat, když mělo být pěkné slunečné a už i teplé jarní počasí. Cestou jsme se zastavili v lomu Výkleky, kde je v létě parádní koupání v průzračné vodě.

_DSC7239_85389 rozmrzající lom Výkleky _DSC7240_85390 rozmrzající lom Výkleky 7.března 2019

Zastavili jsme i ve městě Potštát, které se pomalu a jistě zbavuje vizáže zanedbaného místa v této republice. Tady se za tuhého socialismu na okraji vojenského újezdu Libavá zastavil život a nyní se to mění k lepšímu.

_DSC7245_85395 v centru Potštátu _DSC7246_85396 v centru Potštátu Čti více…

Kutná Hora 17.února 2019 – předčasné jarní počasí.

Kutná Hora 17.února 2019 – předčasné jarní počasí.

Zase bylo nahlášeno krásné a taky teplé počasí, a to je teprve 17.února. Jdeme na vlak do Prahy s tím že v Kolíně se přesedne a je přípoj do Kutné Hory hl.n. Co bude dál jsme nechali na osudu. Ten k nám byl po ránu krutý. Vlak v 8.09 hodin měl poruchu a jako že už dál nepojede, pak odjel téměř bez lidí o 20 minut později a tedy i bez nás, protože my jsme už čekali na vlak jiný co odjíždí v 8.31 hodin. Ale ono to nějak dopadne. V Kolíně to jaksi vyšlo a do Kutné Hory hl.n. jel osobák nabitý cestujícími od Prahy. Téměř všichni mluvili jiným jazykem než Česky. Japonci, Indové, Angličané a taky někdo a těch bylo skoro nejvíc, mluvil skoro jako Rusky. V Kutné Hoře to zastavilo tak, že hned z opačné strany nástupiště stál motoráček co jel do Kutné Hory Sedlec a Kutné Hory město. Strojvedoucí narvaného motoráčku nás ujistil, že na městě to pak je jen kousek k památkám v centru. No a tak jsme se nahrnuli s davem do motoráčku a jelo se. Polovina lidí vystoupila v Sedleci a téměř celý zbytek na městě, no a pár lidí pokračovalo směrem na Zruč nad Sázavou.
Od nádraží Kutná Hora město se šlo s davem a podle šipek do centra. To co bylo po ránu pod jinovatkou už krásně hřálo jako by jarním sluníčkem. Zrádné stíny v ulicích skrývaly kluzkou žulovou dlažbu.

DSC_6892_85232 ohlédnutí ke kostelu sv.Jakuba DSC_6885_85225 první výhled k chrámu sv.Barbory

Za prvním náměstím jsme odbočili k velké věži kostela sv.Jakuba, no a pak už to šlo samo, protože jsme uviděli překrásnou promenádu s řadou barokních soch a na jejím konci kostel sv.Barbory, což byl vlastně cíl naší cesty, protože tuhle památku UNESCO jsme dosud nikdy neviděli. Na hodně dlouhou fasádu Jezuitské koleje pralo slunce a tak jsme i začali rozepínat v tom nezvyklém teple slunečného dne.

DSC_6903_85243 cestou k cíli chrámu sv.Barbory DSC_6912_85252 cestou k cíli chrámu sv.Barbory - ohlédnutí na vinice

Bylo něco po 11 hodině a my vstoupili, za poplatek pro seniory, do chrámu sv.Brabory, představující pozdně gotické architektury ze 14.století.

Nádheru tohoto místa zvětšovalo slunce pronikající barevnými skly postranních oken.

DSC_6926_85266 na prohlídce chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře DSC_6939_85279 na prohlídce chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře Čti více…

Zimní procházky – únor 2019.

Zimní procházky – únor 2019.

Zima v roce 2019 nám přinesla hodně sněhu a když se pak k tomu hned na začátku února přidalo slunečné počasí a ranní mrazy, došlo k nakopnutí životního elánu a k nutkání někam po okolí Olomouce vyrazit.
A tak první vycházka směřovala vlakem do Hrubé Vody a tam pak pěšky v čistém a lidskou nohou neposkvrněném sněhu výšlap do vojenského prostoru Libavá na údolím v Hrubé Vodě.

DSC_6476_84903 vlakem v Hrubé Vodě u Olomouce DSC_6492_84919 u štoly Klára

Nešel jsme jen tak, abych se unavil, ale abych objevil místa, která při mrazech a slunečním svitu jsou zajímavá tím, jak ze země vystupuje pára teplého vzduch z břidlicových skalisek, a všude nad tím se tvoří ledové krystalky, ale našel jsem jen to místo, kde je uzavřený lom Klára. To co jsem hledal nebylo už k nalezení, protože stoupla ranní teplota a tak jsem se mohl kochat jen tou zasněženou krásou kolem sebe při téměř nekonečném stoupání vysokým sněhem. Zjistil jsme, že bez sněžnic sem vstoupit byl holý nesmysl, a tak jsem pak taky zjistil, kde jsou hranice člověka který je jaksi postarší.

DSC_6526_84953 už ve vojenském prostoru Libavá DSC_6568_84994 náhorní planina ve vojenském prosotru Libavá 600 m n.m.

Ale nakonec se podařilo vystoupat do nadmořské výšky 605 m a mít tu možnost po hodně dlouhé době poznat, co to je nic neslyšet a mít kolem sebe jen křišťálově čistý vysoký sníh, ojíněné stromy a připadat si jako v chrámu nádherné osluněné přírody.

DSC_6572_84998 náhorní planina ve vojenském prosotru Libavá 600 m n.m. DSC_6576_85001 náhorní planina ve vojenském prosotru Libavá 600 m n.m. Čti více…

Výlet na Pustevny za ledovými sochami a nově otevřenou stezkou Valaška.

Výlet na Pustevny za ledovými sochami a nově otevřenou stezkou Valaška.

V pátek 18.ledna nastala dobrá konstelace pro výlet na Pustevny v Beskydech. Tentokrát jsme to vyzkoušeli pomocí veřejné dopravy se slevami pro seniory. No spoj se našel ale na ty prostoje si asi nezvykneme. Museli jsme rychlíkem do Valašského Meziříčí, tady dlouhé čekání na odjezd vláčku do Rožnova a pak zase na autobus, který nás dovezl až na Pustevny. To celé nás stálo méně jak 20 Kč.
Na Pustevnách jsme byli před 13.00 hodinou a vyjeli jsme v 10.00 hodin. Autem by to bylo rychlejší, ale od Prostřední Bečvy to bylo značně riskantní, protože silnice jen s ledovkou a posypem, ale riziko ze setkání s „blázny“ dalo přednost jet veřejnou dopravou. To co nasedali na Zavadilce už měli problém do autobusu se dostat, takže je to značně na hraně.

DSC_6168_84716 no a to jsou ti co už pojedou do Rožnova pod Radhoštěm DSC_6176_84724 po výstupu byly krásné výhledy

Ale po vystoupení bylo krásně vidět do dalkeého okolí a světlo k focení dramatické a stále se měnící. Protože je v lednu na Pustevnách opět výstava ledových soch, je tu spousta stánků s místními specialitami. V pátek v pracovní den, to bylo snad tak akorát. No umíme si představit co tu bude za rumrajch v sobotu a neděli. A navíc od středy 16.ledna je otevřena i nová lávka do korun stromů s výhledem na celé okolí Beskyd.

DSC_6182_84730 v Olomouci sníh není, takže tohle je ta pravá zima DSC_6204_84752 krásná zima kolem Valašky

Je už také hotová hrubá stavba vyhořelé chaty Libušín, takže máme co prohlížet. Kolem nás je pořádné množství sněhu a stromy s nánosy ledové krusty.
Jdeme do bílého stanu, kde jsou krásně nasvětlené sochy draka, hradu a rytíře s princeznou. pak se přejde směrem k nové stezce a jde se kolem nové stavby na vrcholu sedačkové lanovky do Frenštátu pod Radhoštěm.

DSC_6186_84734 jsme v prvním ze dvou stanů s ledovými sochami DSC_6191_84739 jsme v prvním ze dvou stanů s ledovými sochami Čti více…

?>