Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

03 – Na poznávacím výletě po Skotsku – srpen 2018.
Jeden den v Edinburgu a jeden den v Londýně.

Pojede se dlouho a tak už v 6.00 nakládáme, loučíme se s domácím, pořizujeme foto na památku a jede se na jih, do hlavního města Skotka, do Edinburgu. Autobus nás vyložil na kopci a my sejdeme na ulici nazvanou Dlouhá míle a po ní valíme do hradu, než tam budou davy lidí. Tady jsme nasměrováni do místa, kde je k prohlédnutí skotská královská koruna, jablko a meč. Rada jít co nejrychleji ke klenotům byla nad zlato, protože my stáli jen v krátké frontě, když jsme tu nádheru zahlédli, protože se valí hordy dalších, konec fronty před domem už nebyl vidět. No a pak jsme se v poklidu procházeli po budovách hradu, aby jsme viděli, co k vidění bylo. Fotit se mohlo a tak to byla jedna fotka za druhou.

DSC_1008_80591 v ulicích Edimburgu DSC_1033_80615 jsme na hradě v Edimburgu

Hodně a často to tu směřovalo ke vzpomínkám na hrdinné skotské vojáky. Hodně toho bylo ve sbírkách zbraní a kanonů.

DSC_1044_80626 jdeme na prohlídku korunovačních klenotů DSC_1056_80638 na prohlídce hradu v Edinburgu

Z hradu pak pěkné výhledy do okolí. Ale také jsme věděli, že zpět už cesta bude krkolomná, protože ve městě probíhal festival kejklířů a divokých představení a tak v ulicích bylo víc než plno. Ale bylo na co koukat, jen žít bych tady nechtěl.

DSC_1121_80693 prohlížíme hradní areál v Edimburgu DSC_1143_80715 byl tady všude asi hodně lidí

Na hodně rozích bylo slyšet bzučení skotských dud a kolem pak hned ti, co to museli slyšet a vidět, jak se to dělá. Byli jsme tu celých 6 hodin a po tom úmorném chození ještě návrat do autobusu, co na nás čekal tam, kde nás vyložil, tedy na kopci. Než jsme do kopce začali šplhat přes starý hřbitov, nahlédli jsme přes vysoký plot i do zámku.

DSC_1205_80775 a je tu další postavička z Edimburgu DSC_1295_80858 zámek v Edimburgu

Pak poležení v trávě a k tomu dobrý český a smradlavý hermelín a místní gumová bageta, káva z autobusu a to lepší české pivo v plechovce z autobusu a potom už zase jen přesun a to hodně dlouhý přesun do Doncastru, kde už jsme na hostelu spali při cestě do Skotska.
Ve známé posteli s teplou sprchou, anglickým čajem, co jsme měli připraven v sáčku na stolečku v pokoji i s elektrickou konvicí, teplou polévku s nudlemi přelitou horkou vodou pro zpestření hladové chuti a jde se spát, aby se ráno zase vstávalo a jelo na Londýn. Za ubytování jsme si dohledal na webu cenu od té nejnižší za 29 liber na noc a osobu. Může být i sleva za více osob a tak podobně, jen se musí kontaktovat recepce.
No a je tu poslední den našeho putování, tentokráte celých 10 hodin na poznání Londýna a hlavní atrakce Toweru.

DSC_1326_80888 u londýnského Toweru DSC_1349_80911 tady zatím jen krátká fronta

Přesně podle instrukcí a za velkého nasazení průvodkyně jsme rozděleni na ty, co jdou do hradu a ty co do něho nepůjdou, tedy na skupinu A a B. Pak nám bylo podána informace o tom, že dostaneme lístky do Toweru a pak i na metro. To co pak průvodkyně musela pro naše dobro obětovat, to stálo snad až za to, udělit cenu třeba i bílého kříže za statečnost a obětavost. Koupit na automatu 56 lístků pro skupiny, když komunikujete s „blbým“ automatem, co na vás nejdříve chrlí dotazy, a za vámi stojí ve frontě další davy lidí, tak to fakt musíte znát angličtinu a mít mentalitu přiblblého Angličana. Jinak to prostě nelze pochopit. Pak Helena jela s první skupinou, ukázala jim kus Londýna, pak dojela pro nás, co jsme chodili 3 hodiny po hradu a koukali na korunovační klenoty, na vybavení hradu, na rytířskou zbroj, kanony, meče, pušky a nebo se snažili dostat na pochůzku po hradbách s výhledy dny Temži.

DSC_1375_80937 a zajímavé výhledy mimo hrad DSC_1406_80968 detail s meči panovníků

Když my jsme skončili na hradě a taky s prohlídkou nových doků, ona už stála na označeném místě, rozdala skupině A lístky na metro a hurá na obhlídku toho, co už prošla se skupinou B.

DSC_1447_81009 jsme v docích u Temže DSC_1448_81010 jsme v docích u Temže

Po vystoupení z metra na stanici Westminster se podařilo vidět lešení na Big Benu, a pak ještě na parlamentu i na opatství Wesminster. Pak při poklusu ulicí Whitehall, jsme nahlédli ke dveřím, které známe s televizních zpráv na Dawning street číslo 10, a kterými prochází současná premiérka Mayová.

DSC_1492_81052 část westminsterského opatství DSC_1513_81073 jdeme po Whitehal street

Zastavili jsme u stráže na koních zrovna když se měnila posádka dvou vzorně a klidně stojích koní, když kolem nich se mačkají davy lidí, aby to vše viděli co nejvíce z blízka. No a pak je tu Trafalgarské náměstí.
Volno na prohlídku národní galerie, kde jsou k dispozici neplacené WC, ale musíte je najít a jít vchodem, pak kolem obrazů a zase najít východ. Tak pro ty co neznají jazyka anglického, asi hororové počínání. Ale zahlédli jsme ty slavné impresionisty, ale nešlo to jinak než ve stoje a na honičku, protože tak velké davy, že k sezení nebylo ani v jenom sále volné místečko. No byla sobota a vstupy tady v Anglii, co je národní, to je zdarma.

DSC_1532_81091 a jsme na Trafalgarském náměstí DSC_1547_81105 potom nahlédneme do Národní galerie

No a pak jako zázrakem se skupina A i B potkávají a společně a rychle na náměstí Picadeli přes čínskou čtvrt, Leicester place, a pak kousek metrem a přes green park k Buckinghamskému paláci,

DSC_1585_81143 potom procházíme čínskou čtvrtí DSC_1598_81156 dojdeme na Picadeli Circus

DSC_1613_81171 a nakonec stojíme před Buckinghamským palácem DSC_1608_81166 a nakonec stojíme před Buckinghamským palácem

pak zase zpět přes st.James park na metro a jede se na stanici Embankment, kde se kousek přejde k přístavu na Temži a konečně je tu okamžik, kdy si konečně sedneme a vše jede kolem nás a my sedíme v pohodlných sedačkách a koukáme, jak ten Londýn a jeho předměstí rostou.

DSC_1662_81220 tady pak touhle lodí jedeme až na konec k hale Milenium za Grenvidge DSC_1685_81243 bylo to nejlepší co nás v Londýně potkalo

Dojeli jsme až k hale Milenia, které leží nedaleko, na konečné této River linky, dnes pojmenované O2, jako u nás v Praze. Je to zajímavá stavba pod plachtou, kde je všeho plno, ale hlavně lidí. Ale mají tady i WC. Kdo jej vyhledal nejdříve, má vyhráno. Ale kdo má baťůžek, musí na prohlídku pod rentgen, jestli nemá náhodou něco pro ničení davů.

DSC_1714_81272 jsme na konečné DSC_1725_81283 a jdeme do haly O2 - Milenium

No a je tu čas pro nástup do čekajícího autobusu. Jsme všichni, nikdo nechybí a paní profesorka musí být spokojená. Děcka to bylo, že ? V té únavě zapomněla, že jsem většinou odrostlejší dorost. Jsem ráda, že jste se mi neztratili. Pak ještě pohled na milující se dvojici, která se rozhodla v plném objetí skočit si z plošiny jeřábu bungee jumping a jede se a jede až se vynoříme na českých hranicích, kde je jako vždy jen pomalá jízda, většinově drncající, protože dálnice ještě není celá opravená. Zastávka na jídlo odpadá, protože padl elektrický stožár, pod koly kamionu, který řídil unavený řidič, který napájí lednice a vařiče na motorestu u Jihlavy. A tak z Prahy do Olomouce to zvládáme „za pouhých 5 hodin“. No ale jsme doma a jsme plni zážitků.
Tak tohle všechno jsme za 8 dní objeli.

Na závěr tedy jen málo statistiky. První přejezd z Olomouce do Calais dal asi 1375 km.
Další úsek z Doveru do Doncasteru sice jen 375 km, ale jelo se přes Cambridge, York a pak do Doncasteru na první nocleh a to dalo už 504 km. Další den se jelo přes Robin Hood Bay´s do Whitby a pak na hranici v Gretna Green do městečka Alloa na nocleh v domácnostech a to dalo ten den 539 km. Další den okruh kolem Loch Ness do Fort Wiliam a zpět do Alloa bylo jen 392 km. Následuje putování na zámek Glamis, zříceninu hradu Dunottar a do st.Anrews což bylo za ten den 353 km. No a pak už jedeme jen do Edinburku a na nocleh do Doncasteru. To představuje přesun v délce 400 km. Poslední pohyb v Anglii máme do Londýna hned po ránu tedy pouhých 278 km. no a následuje už pak jen přesun z Londýna do Doveru a pak z Calais do Olomouce. To dává 120 km a pak 1377 km, což je celkem 1497 km. Když to posečítám, tak to dává celkem 5.713 km najetých kilometrů. Naštěstí na sedadlech s místem pro mé dlouhé nohy. Obsluha autobusu vynikající, protože i za jízdy se mohlo koupit pití dobře vychlazené nebo se podávala káva a jiné teplé nápoje. Promítaly se filmy navazující na historii jako film Králova řeč, film o navázaní známosti Wiliama s Kate, film o Skotsku no a taky filmy pro pobavení, aby cesta lépe ubíhala a proto nescházel film Účastníci zájezdu a jiné srandičky. Nepodařilo se pustit připravený film Lví srdce o Vilému dobyvateli, protože to bylo moc tmavé, a proto v autobuse tak málo viditelné. Mezi dobré skotské ftipy, které nám četla vzorně připravená průvodkyně bych nějaký tady zařadil, ale už si je nepamatuji a tak jsme našel tento : Skot přišel zaplatit poslední splátku za dětský kočárek. „Tak jak se má Váš maličký ?“ ptá se prodavač. „Děkuji dobře, právě ho přijali na lékařskou fakultu.“ No a na závěr, kdo by chtěl s tímto zájezdem jet příští rok, připravte se na něj a mějte dobré znalosti o Skotsku už předem. Paní původkyně nás pořádně překvapila hned na úvod našeho putování rozdaným testem. Kdo bude mít nejlepší odpovědi, pak dostane sladkou odměnu. Já ji nedostal, protože jsem třikrát neměl tu správnou odpověď, ale jedna z cestujících jej získala, protože se „cabla“ jen jednou. Pak jsem tu předanou dobrotu sháněl ve skotských obchodech, ale nikde ji neměli. Bylo to něco jako polské krovky. No prostě srandička, ale velmi příjemná. No uznejte, už jste něco někdy podobného na zájezdě zažili ?
Tady jsou fotky pořízené ve skotském městě Edimburgu :

Tady pak fotky pořízené poslední den v Londýně :

Similar Posts:


 

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Komentujte tento příspěvek

Musíte se příhlasit pro psaní komentářů.