Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

02- Podíváme se do Švýcarska – od středy do čtvrtka 13.září

Ráno ve středu jsme posnídali a ještě před 8 hodinou už obdivovali krásu místa, kde je velký Miniswiss, tedy významné stavby miniatur z celého světa. Už jsme tam byli někdy kolem roku 1995, tak jsme nečekali na otevírací dobu a jelo se dál směrem na Locarno, kde jsme taky v té minulosti byli při výpravě vlakem. Tentokráte byl opět parkovací dům už zvládnutým problémem a bylo jich tu tolik, že by se Pražáci či Brňáci divili, jak se to dá s těmi auty ve městě řešit. No a pak obchůzka kolem jezera Lago Magiore a pak do staré části města. Zjistili jsme, že tehdy dávno jsme téměř nic vlastně neviděli. Zato nyní jsme objevili krásu tohoto města v celém rozsahu, prošli jsme co se dá, dokonce poseděli v kostele, kde právě bylo plno a hrály živě varhany nějaké jazzové skladby.

DSC_2579_82488 tady už jsem ve městě Locarno - Švýcarsko DSC_2639_82548 jeden z hlavních kostelů v Locarnu

Objevili jsme zachovalý hrad a vrátili se do garáží. Na tři hodiny, které jsme procházeli městem to stálo 5 franků. Když to srovnám s tím, že polévka tu v restauraci stojí 8 franků, tak to je pro místní nicota a symbolická cena, pro nás pak to je horší, ale je to jejich řešení a my tak jen doplácíme na špatně nastavený kurz koruny.

DSC_2663_82572 obcházíme hrad DSC_2630_82539 v uličkách historického centra Locarna

A zase se jede dál do Bellinzony. Taky jsem tu byli a vzpomínání je naše oblíbená zábava.

DSC_2691_82600 projdeme se po radnici v Bellinzoně DSC_2731_82638 jsme na hradě nad Bellinzonou

Tehdy to bylo večer, město bylo bez lidí a na radnici se dalo procházet chodbami a nad městem se tyčily dva hrady. Vše tehdy bylo nádherně nasvětlené. Tentokrát jsme zase najeli do parkovacího domu a šlo se do města a šlo se i na jeden z hradů.

DSC_2742_82649 jsme na hradě nad Bellinzonou DSC_2751_82658 jsme na hradě nad Bellinzonou

Pořádně do kopce, ale stálo nám to zato. Nádherné vyhlídky a hradní stavba v tom pohádkovém provedení. Vše se dalo z vnějšku uvidět a také se dalo projít kousek po hradbách. Vstup do věže byl zpoplatněn, ale to nás ani tak moc nelákalo. Naše touha vidět, zlomila uvedená cenovka ve švýcarských francích a možná i ubýhající čas.

DSC_2715_82624 a zase v uličkách kde to žije DSC_2708_82617 a nahlédneme do hlavního kostela na náměstí

Vrátili jsme se do města, kde to opravdu žilo a pak zase do garáží a jelo se dál, někde kde se taky přespí. Na našem směru bylo Passo del San Bernardino a horská vesnice ve výšce 1600 m n.m. San Bernardino. Autíčko si pěkně máklo. Vedou sem dvě silnice, jedna jako placená dálnice a druhá jen pro ty, co si chtějí užívat výhledů a serpentin. To jsme byli mi a spousta motorkářů.

DSC_2770_82677 jedeme k Passo de Bernardino DSC_2778_82685 jedeme k Passo de Bernardino

Tolik zatáček už snad ani nemůže být, ale bylo a bude ještě více. „Autíčko“ nezklamalo a na dvojku to pomaloučku, při spokojeném vrčení vyjelo. Dosáhli jsme vrcholu v místě s odbočkou k Lago Doss s jednou velkou apartmánovou stavbou a objevili kousek od ní druhou stavbu podobného provedení u tohoto jezera.
Krásné to místo k nocování. V jezeře se ještě i koupali a v trávě kolem opalovali turisté. A tak typ na nocování máme, pěkně zašité místo po sezoně a tak jsme popojeli z kopce do vesnice San Bernardino. Tady si to prošli a nebyli jsme sami, po obci chodil samý voják ve sváteční unifomě.

DSC_2817_82719 a tady snímky z horské vesnice San Bernardino DSC_2822_82724 a tady snímky z horské vesnice San Bernardino

Pak jsme hledali Lago Sollo, ale narazili jsme jen na pramen minerálky San Bernardino a objevili silnici na Passo san Bernardino. Měnilo se počasí a předpovědi říkali, že už nemusí být druhý den tak krásně jako dnes a tak jsme vyjeli na tohle Passo San Bernardino a to ještě než se slunce schovalo za hřebeny hor.

DSC_2864_82764 důkaz kolik to je metrů výšky DSC_2869_82769 a jsem u vrcholu ve výšce 2066 m n.m.

Na vrcholu pořádná zima a fučelo, mraky začaly zakrývat vrcholky, ale vše bylo úžasným divadlem a nádhernou podívanou. Pořádně jsme prochladli a tak se jelo na to naše vytypované místečko. Tady už nebylo živáčka, klid a jen hvězdy nad hlavou a temné oko jezera hned pod námi.

DSC_2920_82812 po ránu u jezera Lago Dosso DSC_2921_82813 po ránu u jezera Lago Dosso

Je už čtvrtek a tak i tuto další klidnou noc máme za sebou a nyní už pojedeme o kousek dál směrem na město Chur s tím, že na cestě bude několik zajímavých zastavení, a nám zcela neznámých míst. Vyjeli jsme hned po 8 hodině a najednou v serpentinách před námi hučelo obrněné vozidlo a dva vojáci umisťovali značky „pozor“ a k ní dosadili malůvku kanonu a vlajku s bílou a červenou barvou. Obrněnec před námi uhnul na plošinu, kde už stála banda vojáků a jiná malá vozidla. Pak zase dva, co osazovali jinou značku a pak už jsme je z výšky viděli značky cílů s namalovanými tanky na skalách. No prostě projeli jsme asi v pravou chvíli před nějakým vojenským cvičením. Stejná to byla cesta stále do vrchu, ale bylo jiné světlo a jen jsem popojížděl a fotil. Bylo co pozorovat.

DSC_2954_82837 při východu slunce to je úplně jiné vidění DSC_2975_82858 pohled do údolí s dálnicí do Churu

Prostě krásná podívaná. Byli jsme na vrcholu po druhé a to ve výšce 2066 m n.m. a muselo se tedy dolů do údolí směrem na Chur.
První čeho jsme si museli všimnout, že když se sjede do údolí, tak kromě tunelu pro dálnicí pod průsmykem jsou i areály skladů, asi vojenských zásob, prostě zelené kontejnery a kolem se motala zase vojenská auta a taky ta značka pozor něco se děje a u toho obrázek kanonu. No a pak se jelo až do městečka Plugen, kde jsme se prošli mezi starými a půvabnými domy a nahlédli do rekonstruovaného hotelu, no prostě paráda, jen na to mí tady si „pobejt“.

DSC_2998_82881 na procházce po Splugenu DSC_3002_82885 místně označeno jako hrad, ale je to hotel

Pak jsme jeli kolem přehrady Sufnersee a bylo to místo k odpočinutí a procházce, ze které máme na památku parádní kámen, takže bude pořád na co koukat a vzpomínat. Když už máme to velké „autíčko“ tak si můžeme něco dovézt na památku.

DSC_3028_82910 a nyní u přehrady Sufnersee DSC_3029_82911 a nyní u přehrady Sufnersee

Cestou jsme také zastavili na místě, kde to žilo turisty. Je tu hotel a pod ním jezero a krásné řečiště plné balvanů a provozuje se zde i vodní kaňoning.

DSC_3041_82923 na začátku průsmyku Viamala je hotel Rofflashlucht DSC_3054_82934 pod hotelem jezero

Pak bylo zastavení v lázeňském městečku Andeer, tady jsme zaparkovali na parkovišti pod lázeňským pavilonem. Ten je propojen s hotelem Favira a nad tím stojí kostelík. Nahlédli jsme do lázní, ale 25 franků za 2,5 hodiny se nám zdálo přeci jen hodně a tak jsme se podívali po obci a nahlédli do kostelíku.

DSC_3069_82949 tak tohle jsme viděli v Andeer - hotel je propojen s lázněmi DSC_3065_82945 tak tohle jsme viděli v Andeer

Našli jsme novou dlážděnou cestičku, pak tu byl moderní výtah a po vystoupení se před námi objevil malý romantický hřbitůvek s náhrobky, které bych řadil jeden jako druhý mezi umělecké skvosty. Takovou krásnou kamenickou až sochařskou práci jsem ještě neviděl.

DSC_3071_82951 kostelík nad městečkem DSC_3081_82961 jsme u kostelíka v Andeer

No nahlédli jsme do kostelíka, který patří evangelické církvi, takže prosté ale čisté a moderní zařízení. Na stěně u vchodu pak fotky absolventů základní školy v obci s popiskami, kam jdou dál na studia, či čím se vyučí. No prostě tomu se říká komunitní společenský a neanonymní život v obci. To by se u nás mohlo objevit. No a nakonec to ze všeho nej. Před vchodem do kostelíka je nová stavba, taková kostka z betonu, která sem ale jaksi patří, prostě parádní práce architekta. A když to obejdeme, tak je tu čistý a s plným vybavením a květinkou, veřejný záchod. Tak tohle u nás neobjevíte asi nikde.
Sešli jsem k autu a plni dojmu jsme pojedli oběd v „autíčku“ vařený.
V následujícím městečku Zillis se nám nabízela prohlídka starobylého a asi i hodně vzácného kostelíka s malovaným dřevěným stropem, ale nahlédnout nešlo a vstupné na objem nabídky a dojmů neúměrné. Takže jsme to obešli kolem dokola, podívali se na stará stavení a jelo se dál.

DSC_3100_82979 jsme u kostela v Zillis DSC_3109_82988 jsme u kostela v Zillis

Dopracovaly jsme se do místa, které je evidováno jako průsmyk Viamala, kde jsme museli zastavit jako každý, kdo tady třeba jen projíždí. Je tu totiž jeskyně a obrovská díra v zemi, která se vytvořila současně se strašně vysokou a úzkou trhlinou v této soutězce.

DSC_3120_82999 jsme u jeskyně a propasti Viamala DSC_3126_83003 jsme u jeskyně a propasti Viamala

Tak jsem nafotili co jen šlo, ale dolů do rokliny jsme nešli, když jsme viděli to množství schodů a tu cenu za vstup. I tak to na nás udělalo dojem.
No a pak už jsme dojeli do města Chur a hned, znalý poměrů s odstavením autíčka, najeli do parkovacího domu. No a šlo se na prohlídku starobylého města s mnoha kostely z nichž dva jsme i navštívili. Dokonce jsme byli už tak nadrženi tou krásou, že jsme si ji museli vychutnat, jako každý Švýcar a dali jsme si po kopečku té Švýcarské zmrzliny. No snad to bylo to pravé, ale zmrzlina u nás v Olomouci by byla asi i chutnější a stála by jen 25 Kč za kopeček. Tady nás to zabolelo, protože kopeček byl za 3,50 franků a to je velký rozdíl. Ale jsme téměř u konce putování a drobných mincí do parkovacích automatů už máme dostatek. V parkovacím domě nás to stálo 4 franky na dvě hodiny. Tak se v tom pak vyznejte, když k té ekonomické hádance přidám i informaci, že polévka v restauraci je za 8 franků a průměrný oběd za 25 až 35 franků a jednou jsme viděli nabídku „meníčka“ za 13,50 franků.

DSC_3142_83019 tady jsme už v městě Chur DSC_3144_83021 na prohlídce švýcarského města Chur

Z Churu nás to už pak vedlo směrem na Rakousko, ale se zastavením ve státě Liechtensteinsko a do města Vaduz.
Než jsme tam ale dojeli, narazili jsme na tabuli označující dané místo jako Bad Sargans. No a když jsme viděli na loukách při silnici také obrovské a hodně zajímavé skulptury, museli jsme se do lázní podívat.

DSC_3227_83104 na prohlídce lázní Bad Ragas DSC_3206_83083 na prohlídce lázní Bad Ragas

Ochutnali jsme místní vodu z termálního pramene, nahlédli přes plot na čvachtající se lázeňské fešáky a fešandy, prohlédli si další spoustu nádherných soch, které tu byli na každém možném plácku. Poprvé jsme ale porušili pravidlo, zapamatuj si kde jsi vyšel z garáží. Někde jsme do nich najeli, ale výtahem jsme se objevili jinde, přímo před vchodem do casina s vodotryskem.

DSC_3208_83085 na prohlídce lázní Bad Ragas DSC_3240_83117 sochy v okolí lázní Bad Ragas

Ale já jsem se snažil fotit, nevšiml jsme si, odkud jsme vyšli, a dalo to práci najít pak vchod do garáže. Museli jsme vejít bránou, kudy jezdí auta.

Tady je několik snímků pořízených během středy při našem výletu „autíčkem“ po Švýcarsku :

Tady je několik snímků pořízených během čtvrtka při našem výletu „autíčkem“ po Švýcarsku :

Similar Posts:


 

Both comments and pings are currently closed.

Není možné komentovat.