Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

03 – Výlet kolem pláže S.Francesco – od Foria po Lacco Ameno

Uloženo v : Neapolský záliv - ostrov Ischia napsal facero

Čvn.28,2017

Dalsi vylet na Ischii.

Jen tak ležet a nic nedělat, na to nejsme stavěni a tak jsme si na středu 21.cervna dali cil. Podíváme se do luxusního hotelu na konci plaže S.Francesco, jestli se to tam nějak změnilo, protože posledně, tak v rovce 2014, tam v březnu měli studenou vodu v bazénech pro relaxaci. No a pak že se projdeme nad vilami z nichž ta poslední je vila Viscontiho. A cestou se podíváme tam, kde v lesním stínu uctívají nějakou tu panenku Marii.
Plán byl stanoven a my po snídani vyrážíme. Autobusy jezdí a tak linkou číslo 1 jedeme až za Forio a tam kdesi již v kopci vysedneme a sejdeme k plaži. Cestou jsme narazili na velkoobchod a tak musíme poopravit naše vnímání drahoty. Velkoobchodní ceny jsou jen mírně vyšší než u nás. Projdeme uličkou a jsme hned před naším prvním cílem, hotelem s 5 hvězdičkami, hotelem Trialon. Víme jak se nenuceně chovat a tak hned fotím a jdeme do námi již dříve objevených klidových zahrad při hotelu.

první snímky ze zahrady hotelu Triton při pláži sv.Francesco na konci Foria relaxační bazénky při hotelu Triton

Pak se objevíme u našich známých bazénů, ale ještě není čas na osvěžení a ležení na lehátkách. A tak ještě popojdeme a kocháme se tou nádherou kolem nás. Na moře pod námi je přístup jen tunýlkem a po schodech. Tady narovnaná lehátka se slunečníky ale i čísli hotelových pokojů.

skaliska pod zahradou La Mortella a plážička, kde pobyly ve stínu zdi sledujeme dění na pláži při našem posezení v plážové hospůdce

Ale pak za plůtkem je i volná písečná pláž a na ni leží i podobní turisté našeho uvažování. Je tam ale i stín od vysoké zídky a tak se tam rozložíme a užíváme si to tak dlouho, než stín odejde a sluníčko začne pálit. Takže před ním utečeme a jdeme otestovat ty relaxační bazénky na konci areálu. A zjišťujeme, že voda je svěží, jsou tu trysky na podvodní masáže, lehátka s bublající vodou, voda v nich je sladká i slaná a oboji akorát teple a osvěžující. Najednou tam jsme úplně sami, protože tady to je hotel inklusive a tedy oni musí jit papat, i když lehátka je téměř neunesou. Ale vypozorovali jsme u jedné dvojice, co před obědem našla trochu rozumu a zašla si chvíli postát k zábradlí, aby pořád jen neleželi. No a pak si přehodili přes sebe trička, tedy nasoukali se do nich pres ty své tučné záhyby a odkolébali se na ten jimi vytoužený oběd. No ale byly tam i jiní, hubeni, ti nás moc v kritizování a sledování nezajímali.Pak jsme tu obešli jednu postavu na lehátku, kterou zmíním. Cestou k plazi seděla s knihou mezi nohama, a ani se nepohnula, slunečník na onou „lady“ asi 150 kg vrhal blahodárný stín. Cestou zpět tam byla ve stejné pozici, ale zase čelem k nám, takže hodně toho asi přečetla, ale za tu naši chvilku asi hodinu a pul se dokázala jednou přetočit o 180 stupňů. Uznáte že to dá zabrat. Taky pak musela jít na oběd.

pohled na Epomeo ze zahrady hotelu Triton projdeme zahradami a jdeme dál

A my po osvěžení a vyzkoušení všeho, co se tady nabízelo také odešli, ještě fotili úžasné pohledy na Epomeo s parkovou květenou a palmami a skromně opouštíme hladově tento vskutku krásný hotel. Ale jdeme uličkou kolem pláže a vidíme velkou plážovou restauraci a ceník kde je i nabízená pizza za 4 eura, tak to jsme najednou vyhládli a už jsme našli i stoleček u zábradlí a nad pláží s výhledem na Forio a na skaliska kde na jejich vrcholu jsou zahrady la Mortella. Objednáváme a kocháme se tou krásou kolem. Nám donesli pizzu na ohni pečenou. Vedle u stolu donesli mísu slávek v tomatě a bylinkách s chlebem a vínečko. Oni mastné huby a jsou to typické a radostné tváře italských důchodců. Ale i my se těšíme a experimentujeme. Máme dva druhy pizzy. Tentokráte si neměníme v půli talíře, ale jen si přesedneme a máme tak nejen druhou ochutnávku ale i jiné výhledy při pojídání. Prostě si to v plné rovnováze vychutnáváme. Jsme dokonale nasyceni a odcházíme. Ale nachystali si na nás ještě jedno lákadlo. Maji tu zmrzlinku. A to naše překvapení, když nabízená cena za kopeček je 1,50 eura, ale za dva 2,00 eura. Jinde byl kopeček za 2,50 eur. A tak si dáváme dva kopečky dobré zmrzlinky a teprve potom přijde pochodování k lesní mýince s panenkou Marii. Je to dlouhá cesta, do kopce kolem kostela sv.Františka a kolem zahrady la Mortelka a kolem vil té nejbohatší vrstvy Italů až k areálu vily Viskonti.

pohled na moře a část domečků těch nejbohatších Italů a taky v cíli našeho výlety u háječku zasvěcenému madonně di Zora

No a pak je ten palouček, ale už to není jen náhodné zastaveni před soškou. Už tu je spousta květin, laveček, sošek a co nás šokovalo i lidí a zrovna se nahlas modlí růženec. Čekáme na ukončení jejich motliteb, ale když už po kolikáté slyšíme Amen, pak zase hned na to začne i chlap předčítat a je amen a pak zase jiná žena a pořád dokola a italsky a my ničemu nerozumíme, jen tomu jejich amen a konec ne a ne přijít, odcházíme a ještě něco nafotíme. A pak už jen přesun a to dosti bolestivý přesun kolem termálního parku Negombo k autobusu. A stoji se na slunci u zastávky, nikde není stínu a pak se k tomu všemu ještě objeví celá třída studentů a taky že by jela. To pak je hororové pomyšlení. Ale naštěstí čekají na svůj odvoz a tak pak nasedáme, dokonce si můžeme i sednout a jedeme linkou 1 až do S.Angela. Pak jen do kopce na hotel a těšíme se na studenou sprchu u bazénu a pak posezeni v termální vodě bazénu. Pak přišla večeře a už víme, že tady obědvat nemusíme, jaksi nám ty pochoutky u večeře jaksi nejedou. Takže oběd prostě nemusíme.
A je tu noc a až někdy kolem 1 hodiny 22.června nás probudí ohňostroj. Než pochopíme co se to děje a vylezeme na balkon, ohňostroj to má za sebou a je konec jara a začíná léto.
Ráno po snídani se jde po třetí na termalpark Trolical. Objevil jsem zkratku a když po průchodu na dolní parkoviště v S.Angelu hned nasedneme do auta co nás vyveze k pokladně termálu a tady uvěří, že jsme z hotelu Loreley a vydají vstupenku za 10 eura, tak už k naší spokojenosti není co řešit. Celý den, to je čtvrtek proležíme u bazénů.

a to už sledujeme konec dne na balkoně hotelu Loreley a to už sledujeme konec dne na balkoně hotelu Loreley

Slyšíme Čechy a pak zjistíme že jedni jsou z Olomouce a dokonce bydli u kojeňáku, jestli prý víme, kde to je, bodejť by ne, když my bydlíme na „Povlu“ taky. No a to je vše ze vzpomínek na den 22.června.

Tuto báječnou možnost utrácet těžce našetřené prostředky za rozumné služby plné krásných zážitků a pohody nám zajistila k naší úplné spokojenosti italská Lostar.it, řízená zkušenými českými děvčaty Hankou a Martinou. Mockrát děkujeme.

Tady jsou fotky, které doplní mé vzpomínání na pobyt na Ischii v červnu roku 2017.

[prohlížej jednotlivé fotky]