Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

00 – Cesta za poznáním Rumunska – červenec 2017.

Cesta za poznáním Rumunska – červenec 2017.

Je složité udělat si úsudek na základě krátké zprávy, či špatné zkušenosti, někde mimo vlastní území Rumunska. Většinou jej pro nedostatek zpráv o této zemi mám ze setkání, se žebrající cikánkou z Rumunska ve špinavých hadrech, s nataženou rukou pro penízky a s omámeným dítětem v náručí, která stojí na rohu ulice Praze, či nedávno v norském Oslo. Dokonce jsem vnímal kusé informace o Rumunech, zaměstnaných přes agenturu ve firmě, nedaleko Olomouce z té záporné stránky.
Ale při putování Rumunskem s cestovní kanceláří jsem postupně dospěl k názoru, že země, kde vládl i mocný královský rod, který uměl v dávné minulosti bojovat s rozpínavostí tureckých vojsk, nemůže mít jen ty prostoduché a chudé lidi.
To tato pohodová výprava s ochutnávkou historie, náboženské kultury a rozmanitých krás přírody vyvrátila a můj pohled na Rumunsko se najednou změnil. Pomohlo tomu také zajímavé povídání našeho průvodce, který má k této zemi jak pracovní, tak i nějaké ty rodinné vazby.

DSC_3991_68784 výhledy z tohoto sedla

V zemi, kde za doby tuhého režimu komunistů došlo k poklesu morálky, se pak stalo to, že po změně režimu v prosinci roku 1989 najednou poklesl počet obyvatel z téměř 24 milionů na současných asi 20 milionů. To proto, že mnoho Rumunů vycestovalo za hranice, aby si zlepšili svou ekonomickou situaci. To je pak vidět při cestě místy, kde se tyto vydělané peníze proměnili v nové stavby domů, které navenek působí okázale, ale jejich využití je minimální.
Jaksi mě postupně napadlo i to, že vlastně lze při sledování vývoje v Rumunsku nahlížet do minulosti při našem vývoji společnosti po roce 1989.

DSC_5196_69183 připomenutí událostí v prosinci roku 1989 v Rumunsku

Například i u nás se najednou začaly dovážet ojeté auta, stavěly se nové domy. Objevovali se zkorumpování, kteří hladověli po majetku a pak jej dávali okázale najevo.

DSC_3518_68391 nové domečky viděny z autobusu - Maramures - RO DSC_5369_69582 tady je ještě daleko do EU

A pak teprve se začala měnit tvář měst a obcí, měnila se okna stará za nová, plastová, co bylo staré se začalo bourat, zvyšovala se barevnost fasád, docházelo k zateplování budov, šedé stavby paneláků se proměnili v barevnou plejádu jako by nových domů.

DSC_4850_69595 v lázeňském městečku Sinai DSC_4858_69603 v lázeňském městečku Sinai

Už jen folklorní skupiny nosí kroje a na venkově už nevidíte nikoho, kdo by šel v neděli do kostela vystrojený, jak to bývalo za dob našich babiček.

DSC_3565_68409 místní ženy čekají na bohoslužbu DSC_3606_68439 to je parády co ?

Tady to ještě vidět je v kraji, kde se na prostý lid jaksi pozapomnělo.

A tak jsme viděli historii okolo hodně starých a vzácných dřevěných kostelíků, ale také změny, které táhnou nové školy při monastyrech – klášterech, prostřednictvím postupného vzdělávání místních obyvatel.

DSC_3669_68503 maloval Toader Hodor v roce 1806 DSC_3739_68469 malby na dřevě v kostele nového monastyru v Barsaně

Dávnou kulturnost národa pak můžete vidět na malbách kostelů obehnaných pevnostní zdí, které jsou postupně zapisovány mezi památky UNESCO, protože skutečně nic na svých cestách tomu podobného a tak krásného, jsme dosud neviděli.
Při prohlídkách měst, která jsme cestou navštívili je vidět, že se vše mění k lepšímu a je patrné, že tato města měla svou historii a jsou nositeli nového. Vše se mění k lepšímu, ale bude to trvat bohužel mnohem déle, než tomu bylo u nás.

DSC_5322_69543 no a takhle to tu nyní vypadá, bude to hodně práce než se to opraví a změní DSC_4620_69033 kousek od centra jsou budovy univerzity

Příroda je dosud neposkvrněná, ale pozor, tam kde je hodně zajímavá, už je plná komerčních zájmů od prodejních stánků, po nové ubytovací služby.

DSC_3593_68428 tohle si pak můžete koupit na památku DSC_5302_69528 tak tady byla fabrika a oni to tak krásně upravili

Je patrné, že se rychle obnovuje silniční infrastruktura, ale železnice výrazně zaostává, takže jsou místa, kde sice něco jezdí, ale pak když ten vlak na zrezivělých kolejích spatříte, jako by vyjel se sběrných surovin. Ale i tady jsme viděli nově rekonstruovaný úsek železniční trati, tak jak se to dělo u nás na železničních koridorech. Když opravují silnici, tak na to jdou metodou zcela bezkonkurenčního násilí, jsi-li dobrý řidič, tak projedeš, když na to nemáš, nejezdi tudy a vyčkej až to opravíme, jak jsme se s tím setkali při překonávání silnici přes průsmyk Prislop. Tady musím smeknout pře pevnými nervy našich řidičů, protože to bylo o nervy i u nás, výletnících. U nás takový horor při rekonstrukcích mostů a propustů na horské silnici první třídy prostě neexistuje. Fotil jsem za jízdy, takže jde jen o ilustrativní dokumentaci, ale kdo s námi jel tak to může potvrdit. Když jsme jeli průměrnou rychlostí kolem 20 km, tak to bylo asi už i moc. Ale jednou tu budou mít skvělou silnici.

DSC_3854_68779 byl tady pořádný stavební ruch spojený se stavbou silnice DSC_5313_69538 některé fabriky už se v Hunoduaře likvidují

Ve výstavbě městských domů byla kdysi architektura stavěných paneláků zajímavá, plná neobyčejných tvarů, ale dnes to všechno chátrá. Pokud se to zatepluje, pak jsme sledovali i to, že někdo v domě na zateplení nemá a tak je stěna tohoto bytu bez zateplení. Působí to divně, ale stala se mi z toho zábava, sledovat až kam tato absurdita může zajít.
Co se týče přírody, pak tady tato země nemá konkurenci. Jedete takových 100 km a třeba i více po rovině a pak najednou jsou před vámi kopce s průsmykem ve výšce třeba 1400 m a když se ohlédnete či rozhlédnete, jste v krajině podobné Beskydám, nebo Nízkým Tatrám, a pak se zase sjede do roviny a dlouho nic a zase vrchy kopečků.

DSC_4105_68681 brána do areálu kláštera DSC_4181_68797 jsme asi po 40 km u hráze přehrady Lacul Izvorul Muntelui

A tak jsme projížděli krajinou, která je rozdělena na regiony Banát a Crisana, Maramures, Moldávie, Transilvánie a projeli jsme i severní částí Muntenie.
Krajina plná dávné historie a jakoby zapomenutá je Banát a Maramures, při severu země hraničící s Ukrajinou a Moldavskem, kde jsme navštívili dřevěné kostelíky a také veselý hřbitov v „Sapintě“, ale hned na to také kostelík nad obcí „Barsana“ a o 6 km dál pak nový klášter plný okázalosti a květinových záhonů v „Barsaně“.

DSC_3730_68467 v areálu nového monastyru v Barsaně DSC_3683_68512 jedna z pěkných bran

Další den našeho putování pak byl věnován zděným kostelům s malbami na vnější i vnitřní straně, když každý z nich stál uprostřed obehnaného pevnostní zdí s ubytovnami řádových sester či mnichů a které patřili církvi pravoslavné. Zastavili jsme v „Arobe“, pak v „Sučevě“, ve „Voronci“ a „Moldovitě“ a „Humoru“, kde to byli vždy ženské kláštery a na konec další den z rána v klášteře v „Neamtu“, který byl klášterem pro 70 mnichů. Okolo ale stojí nové budovy, kde se zaučuje nová generace mnichů.

DSC_4019_68618 jsme nyní v klášteře Moldovita DSC_4140_68699 mužský klášter v Neamtu

Z „Neamtu“ jsme se začali věnovat krajině, když jsme jeli nad přehradou dlouhou kolem 40 km a pak jsme se prošli průsmykem ve výšce 1250 m v soutězce „Bizac“. Končili jsme s přírodou u jezera „Lacu Rose“.

DSC_4201_68806 úzký průsmyk Bicaz DSC_4263_68838 a jsme u jezera Lacu Rose

Následující den se jelo na hrad v „Branu“, kterému se také říká že to je hrad Drakuly. Na místě se pak dozvíte něco zcela jiného, a to z doby kolem první světové války, kdy zde v letních měsících pobývala královna Marie se svou dcerou a věnovali se pomoci raněným vojákům. Ale doba chce své a tak román o Drákulovi se stal předlohou pro poznávání vlivu „upírů“ a kolem hradu vznikla moderní komerce s nádhernými hotýlky na ubytování v tomto kraji.

DSC_4381_69327 na hradě Bran - foceno z parku pod hradem DSC_4356_69310 na hradě Bran

Na hrad jsme vyráželi z města Brašova, kde jsme nocovali a tak po návštěvě hradu jsme jeli po okolních obcích, kde stojí opevněné kostely evangelické víry. Evangelici proto, že „Brašov“ je v regionu „Transilvánie“, které postupně osidlovali němečtí Sasové.

DSC_4447_69373 na nádvoří opevněného evangelického kostela DSC_4504_69429 na nádvoří pevnosti v Prejmeru

První kostel byl v obci „Harman“ a pak kostel v „Prejmeru“, který měl dokonce i vyšší opevněné zdi, až 12 m vysoké. Tam za hradby se stahovali místní obyvatelé v době ohrožení válečnými Turky.
Konec dne se jelo lanovkou nad město „Brašov“ s nádhernou vyhlídkou na opravené město. No a potom se šlo za poznáním památek v tomto městě. Bylo horko a my jsme na konci dne padali únavou, ale plni nových poznání.

DSC_4547_68981 Brašov pohled od nápisu na vrchu Muntele Tampa DSC_4584_68999 v ulicích Brašova

Další den jsme jeli do obce „Bučeč“, což je místo pro rekreaci a v němž je také postavena lanová dráha s kabinkou, která vás vyveze na vrchol „Babele“ ve výšce 2020 m. Jízda samotná byla zážitková, ale vyčkávání 2 hodiny ve frontě na zakoupení lístků, tak to byla síla, ale pak ten výsledek stál za to.

DSC_4639_68860 a tímhle jsme po dvou hodinách čekání pak vyjeli k vrcholu DSC_4695_68891 a plno skalních útvarů

Na vrcholu jsme obcházely něco, co se zase u nás nic tak alespoň podobného nenajde. jsou to zajímavé skalní útvary a k tomu vyhlídka až k lanovkám na dalším horským střediskem „Sinai“. Tam jsem po návratu také popojeli, abychom zde v Sinai navštívili jeden z klášterů a pak perlu kraje a Rumunska. Je zde královský zámek, jehož stavba započala v roce 1873 a v roce 1914 v něm pak nakonec zemřel král Karol 1. Architektonicky se na této stavbě podílel Český architekt Karel Liman.

DSC_4900_69643 Sinai - královský zámek "Peles" DSC_4931_69668 Sinai - královský zámek "Peles" - vstupní hala zámku

Tady jsem si osobně uvědomil, že Rumunsko to bylo v historii hodně významné evropské království a ne nějaká zanedbaná země.
Další ze dnů našeho putování nás zavedl na prohlídku města „Sigišvára“. Jde o staré saské město, které má hodně památek a také se mu říká Transilvánský Norimberk.

DSC_5009_69057 plán města Sighisoara DSC_5058_69104 a zabloudíme do malých uliček

Naše putování a poznávání směřovalo k městu „Sibiu“. Po cestě bylo ještě jedno zastavení v obci „Biertan“, kde jsme si mohli prohlédnout opevněný evangelický kostel.
No a k večeru už jsme byli ve městě „Sibiu“.

DSC_5162_69152 projedeme se po jednom z náměstí v Sibiu DSC_5166_69156 zajdeme k železnému mostu "lhářů"

Byla tu úmorná prohlídka města, protože ten den byl bez mraků a teplota ve stínu 33,9 st.C. Závěrečné ubytování v krásném hotelu. No a přišel i poslední přesun směrem k Maďarským hranicím. Cestou byla naplánovaná prohlídka Korvínského hradu ve městě „Hunedoara“.

Vlastní příjezd nenaznačoval něco na to, že by tady mohl být hrad, protože toto město bývalo městem těžařského průmyslu a za komunistické vlády byl hrad zahnán do ústraní mezi budovy průmyslového komplexu. To se daří pomalu ale jistě změnit. Původní areály se bourají, někde se objevuje nové a moderní využití budov.

DSC_5299_69525 opouštíme Korvínův hrad v Hunedoaře DSC_5304_69530 tak tady byla fabrika a oni to tak krásně upravili

Dojeli jsme až na parkoviště za městem a teprve tam jsme uviděli věže hradu. Když jsme se vymanili z deprimujícího okolí stál před námi mohutný hrad s mnoha věžičkami. Po vstupu do hradu jsme jen fotili a dostávali se v myšlenkách do minulosti.
Konec prohlídky, ještě tu máme zastavení po cestě pod opravovanou zříceninou pevnosti nad městem „Deva“, kam se vyjede lanovkou. Po 45 minutách čekání se to realizovalo a my stanuli nad městem na opravených hradbách.

DSC_5347_69564 no umí to opravit DSC_5357_69574 jede se dolů na parkoviště

Ještě nás čekalo zastavení v obci „Lipova“ v regionu Banát. Ale v poledne nikdo kostel, neotevřel a tak jsme jen nafotili to co bylo k vidění kolem. Ano Banát je tím nejchudším regionem Rumunska.
No a pak přišla nekonečná jízda k maďarským hranicím a po nekonečné rovině až do města „Keskeméth“. Tady noc v hotelu a noční a ranní procházka po centru. Už tady byl na první pohled vidět rozdíl mezi lidmi, mezi krásou místa plného zeleně a kostelů různých vyznání.
Po cestě jsme také měli možnost rozpoznat vývoj v kultuře stolování a nocování.

DSC_5442_69251 ranní Kecskemét - radnice města DSC_5407_69217 objekt musea v Kecskemétu

Náš první nocleh v „Satu Mare“ na rumunském území poznamenala svatba. V našem hotelu na okraji města, který měl v zahradě i nový velký bazén, se konala svatba ve svatebním stanu, kde bylo 22 kulatých stolů a u nich 8 židlí a na každé pak seděl svatební host. Na svatbě se už jen nefotilo, ale dělali se záběry z dronu. Lidové písně zněly až do 5 hodin nad ránem.

DSC_3493_69707 první noc v hotelu Dana ve městě Satu Mare - Rumunsko DSC_3482_69697 první noc v hotelu Dana ve městě Satu Mare - Rumunsko

V moderní budově byl ale jednoduchý levný ale vkusný nábytek, ale nebyl tu žádný výtah. Do třetího patra se musely vynášet naše zavazadla.
Další hotel ve městě „Suceava“ byl na dvě noci a byl na konci města, měl tři patra ale opět bez výtahu. Z venku moderní stavba, uvnitř starší nábytek a nevkusné řešení koupelny. Jako by někdo na to měl peníze, ale neměl vkus.

DSC_3865_69723 hotel Albert v Suceave DSC_3873_69731 hotel Albert v Suceave

Další tři noci jsme už spali ve městě „Brašov“ a byli jsme tu tři noci. V hotelu byl konečně výtah, byl téměř nový a vše co tu bylo instalováno bylo vkusné a moderní laděné do jednoho celku. Byl vidět posun ve vývoji.

DSC_4622_69742 hotel City Center v Brašově DSC_4625_69745 hotel City Center v Brašově

Náš předposlední nocleh byl na předměstí města „Sibiu“ v menším pensionu o dvou patrech. Vše bylo vkusné a musel jsme jít fotit, moc e mi to tu líbilo, ale nebyl tu opět výtah. Na stěnách originální obrazy, uprostřed hotelu kruhová prosvětlená dvorana.

DSC_5230_69756 hotel Gallant v Sibiu DSC_5225_69751 hotel Gallant v Sibiu

Pak jsme už jen spali v centru města Keškeméth v Maďarsku. Tohle byl moderní velký hotel o 5 patrech se dvěma výtahy a vlastním wellnes s velkým bazénem.

DSC_5383_69763 na hotelu v centru Kecsmétu DSC_5470_69764 na hotelu v centru Kecsmétu

Jídlo ve všech hotelích na úrovni, chutné a i zajímavé kombinace předkrmů či zákusků. Snídaně až na jednu výjimku s bohatým výběrem. Představa, že bychom byli v „zaostalém“ Rumunsku se podle jídla nedalo vůbec vyvolat.No a musím doplnit ještě jednu zajímavou informaci, kterou mě napadlo doplnit je to, že v Rumunsku již mají všechny bankovky plastové, takže jsou na tom lépe než Velká Británie, která tohoto stavu dosáhne až dnes tedy 14.9.2017.
Takže závěrem lze jen dodat, že výprava do neznámé země stála za to, že splnila veškerá očekávání a průvodce zájezdu že byl na úrovni a svými poznatky a znalostmi o této zemi to jen vylepšoval. Páni řidiči tentokrát nejeli v buse s valašskými klobouky, ale zastupovali společnost Arriva a prokázali ochotu, jeli pohodově a hlavně bezpečně a dokonce obsloužili i za pomalé jízdy. Tak to bylo na úrovni. Mohu tento zájezd doporučit a nebojte se ho, byli s námi i důchodkyně kterým bylo více jak 8 desítek let a i ony to zvládali s úsměvem. Doufám, že mě omluví, když zde vložím jejich rozlučkové foto, ale jejich optimismus do života musí být příkladem všem co si už netroufají na takový poznávací výlet vyrazit.

DSC_5486_69773 sestava účastnic zájezdu ve věku 80 a více

Závěr je už jen omluva za způsob jak jsme evidoval názvy měst a obcí. Rumunský jazyk je mi zcela cizí, neumím napsat ani jejich písmena, které český jazyk prostě nemá a klávesnici neumím změnit a tak jsme našel jediné pro mě srozumitelné řešení, jméno jsme dal do uvozovek.
Pokud by někdo chtěl vědět více detailů o Rumunsku, tak mohu odkázat na knihu z které jsem něco málo i použil a kterou vydalo nakladatelství Computer Press.a.s, Hodolanská 8, 639 00 Brno. je to „Velký průvodce National Geografik – RUMUNSKO. Lze objednat na distibuce@cpress.cz, webové stránky mají adresu http://knihy.cpress.cz

Similar Posts:


 

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Komentujte tento příspěvek

Musíte se příhlasit pro psaní komentářů.